Ateroskleróza

Ateroskleróza je dlouhodobě probíhající onemocnění způsobené ukládáním tzv. aterogenních látek (lipidů, sacharidů, krevních buněk a vápníku) do stěny tepny. Postupem času dochází k pozvolnému uzavírání tepny, omezení její pružnosti a snižování průtoku krve (zvyšuje se tak mj. krevní tlak).
Tyto změny struktury cév jsou základem procesů, které vedou ke vzniku nejčastějších komplikací - ischemické choroby srdeční (ICHS), cévní mozkové příhody (CMP) nebo ischemické choroby dolních končetin (ICHDK):

1. Cévní mozková příhoda.
Často označovaná jako mrtvice, je důsledkem aterosklerózy. Z důvodu ucpané cévy se sníží přítok krve do části mozku a kvůli nedostatečnému přívodu kyslíku a živin dochází k jeho poškození. Jedná se o závažný problém, protože mozek (či jeho části) po několika málo minutách bez přívodu kyslíku přestávají fungovat. 

2. Hluboká žilní trombóza.
Vzniká v žilách dolních končetin jako následek trombózy (vznikne krevní sraženina = trombus, která ucpe žílu). Většinou jsou postiženy hluboké žíly lýtek, méně často postihuje stehenní a pánevní žíly. Často bývá provázena zánětem (tromboflebitida).

3. Chronická porucha tepenného prokrvení končetiny.
Vzniká v dolních končetinách při ucpání cév (trombóza). Typickým příznakem je chůzí vyvolaná bolest, nejčastěji v lýtku, která po zastavení rychle odeznívá. Protože se končetina dostatečně neprokrvuje, je studená s obtížně hmatatelným pulsem. Tento stav je nejčastější u diabetiků a kuřáků.

Aterosklerotické pochody mohou probíhat v každém věku, dokonce i v prenatálním stadiu. Důležité je vědět, že:

- Probíhají postupně a pozvolna,

- Jsou provázené zánětem,

- Hlavní vliv má nedostatek pohybu, kouření a špatná koncepce stravy,

- Proces těchto změn máme možnost řídit úpravou životního stylu.

Vliv stravy na aterosklerózu

Koncepce stravy má přímý vliv na vznik a vývoj aterosklerotických pochodů. Mezi nejvýznamnější faktory patří:

1. Kvalita potravin.
Důležité je naučit se rozpoznávat rozdíl mezi přirozenými surovinami bez zbytečných technologických úprav a ultrazprocesovanými potravinami, které jsou buď ochuzeny o důležité složky, nebo naopak obohaceny o nežádoucí látky (sůl, aditiva, trans tuky, cukry).

2. Energetická bilance.

Vývoj aterosklerotických změn podporuje i příliš vysoký příjem energie.

3. Dostatek vlákniny.

Vláknina je zdrojem obživy pro probioticky se chovající mikroorganismy ve střevech. Střevní mikrobiota má vliv mimo jiné i na metabolismus cholesterolu, který se v případě jeho zvýšené oxidace ukládá do cév.

4. Zvýšený příjem antioxidantů.

Dostatečný příjem antioxidantů potlačuje oxidační aktivitu volných radikálů, které jsou součástí procesu ukládání plaků do stěn cév.

5. Kontrola kvality tuků.
Aterosklerotické pochody dlouhodobě podporuje vysoký příjem nasycených tuků, trans mastných kyselin a zvýšený podíl omega-6 vůči omega-3 tukům.

6. Snižování konzumace živočišných potravin.
Příliš vysoký podíl živočišných bílkovin a tuků v kombinaci s nedostatkem vlákniny a antioxidačních faktorů zvyšuje metabolickou zátěž, která podporuje aterosklerotické procesy.