Ve výživě lze téměř na každý názor najít studii, která ho zdánlivě potvrzuje. Samotná existence jedné studie proto ještě neznamená, že je její závěr spolehlivý nebo že by podle něj měla vznikat obecná doporučení.
Při tvorbě odborného obsahu se proto snažíme dívat na širší obraz: jak kvalitní jsou dostupné důkazy, zda se výsledky opakují, jak zapadají do současného odborného poznání a nakolik je možné je převést do běžné praxe.
Při přípravě odborného článku nehledáme jednu studii, která potvrzuje předem vytvořený názor. Nejprve se snažíme zjistit, jaký je celkový stav poznání v dané oblasti.
Velkou váhu proto mají doporučení respektovaných odborných a zdravotnických institucí, systematické přehledy a metaanalýzy, které hodnotí výsledky většího množství studií najednou. U konkrétnějších témat pracujeme také s jednotlivými klinickými, intervenčními nebo observačními studiemi.
Ne všechny odborné zdroje mají stejnou vypovídací hodnotu. Při jejich posuzování nás nezajímá pouze výsledek, ale také například počet sledovaných lidí, délka studie, způsob jejího provedení, velikost zjištěného účinku nebo to, zda podobný výsledek přinesly i další výzkumy.
Jinou váhu tak může mít rozsáhlý soubor dlouhodobě konzistentních výsledků a jinou malá studie, která přinesla zajímavý, ale zatím nepotvrzený závěr.
Důležité je pro nás také to, zda informace odpovídá otázce, na kterou se snažíme odpovědět. Studie provedená například na vrcholových sportovcích nemusí automaticky vypovídat o běžné populaci a výsledky laboratorního experimentu nelze vždy přímo převést do doporučení pro každodenní jídelníček.
Výživa je oblast, ve které se potkává fyziologie, medicína, psychologie, životní styl i individuální rozdíly mezi lidmi. Na některé otázky proto máme velmi dobré odpovědi, u jiných jsou důkazy slabší a někdy zatím jednoznačná odpověď jednoduše neexistuje.
Považujeme za důležité tento rozdíl nezakrývat.
Pokud je něco dobře doloženo, můžeme to formulovat poměrně jednoznačně. Jestliže jsou výsledky výzkumu omezené nebo rozporuplné, používáme opatrnější formulace – například že určitý efekt výsledky naznačují, že může nastat nebo že jej zatím nelze považovat za spolehlivě prokázaný.
Stejně tak rozlišujeme mezi tím, co ukazují studie na lidech, co vychází především z biologického mechanismu a co představuje zkušenost z odborné praxe. Mechanismus může být velmi zajímavý, ale sám o sobě ještě nemusí dokazovat, že stejný efekt skutečně nastane v reálném životě.
Snažíme se proto vyhnout jak přehnaně sebejistým tvrzením, tak opačnému extrému, kdy by kvůli nedostatku absolutní jistoty nebylo možné říci vůbec nic.
Cílem je co nejpřesněji vyjádřit, jak silné důkazy máme v danou chvíli k dispozici.
Při práci se zdroji sledujeme jejich aktuálnost, ale samotné datum publikace není jediným kritériem kvality.
U základních fyziologických principů mohou být relevantní i starší studie, jejichž závěry byly opakovaně potvrzeny. Naopak u oblastí, které se rychle mění – například klinických doporučení, suplementace nebo některých nových terapeutických postupů – je potřeba pracovat především s aktuálními zdroji.
Pokud existují rozdílná doporučení respektovaných odborných institucí, nesnažíme se automaticky vybrat pouze to, které nejlépe zapadá do našeho pohledu. Zajímá nás, proč se stanoviska liší a z jakých důkazů jednotlivá doporučení vycházejí.
Odborné poznání se vyvíjí. To, co bylo nejlepší dostupnou odpovědí před deseti lety, proto nemusí být nejlepší odpovědí dnes.
Ani při pečlivé odborné práci nelze zcela vyloučit chybu.
Pokud zjistíme významnou věcnou nepřesnost, text opravíme. Jestliže změna ovlivňuje odborný závěr nebo doporučení článku, promítne se také do jeho aktualizace.
Schopnost změnit stanovisko ve chvíli, kdy se objeví kvalitnější důkazy, nepovažujeme za slabinu, ale za přirozenou součást odborné práce.
Odborný obsah na webu ATAC připravuje Mgr. Martin Jelínek. U článků proto uvádíme autora přímo a odkazujeme na jeho samostatný profil, kde jsou dostupné informace o vzdělání, odborném zaměření a profesní praxi.
Podle charakteru tématu jsou součástí článků také odkazy na použité odborné zdroje.
Nástroje založené na umělé inteligenci mohou být užitečným pomocníkem například při vyhledávání informací, jejich třídění nebo při redakční práci.
Samotný výstup umělé inteligence ale nepovažujeme za odborný zdroj.
Podstatné odborné informace musí být možné dohledat v původních zdrojích, zasadit je do správného kontextu a odborně posoudit.
Naším cílem není vytvářet dojem, že věda zná odpověď na každou otázku nebo že jsou všechny závěry definitivní.
Chceme především co nejlépe rozlišovat mezi tím, co dnes víme poměrně spolehlivě, co je stále předmětem odborné diskuse a co zatím nevíme.
Právě tuto otevřenost považujeme za jednu ze základních podmínek důvěryhodného odborného obsahu.
