Úvod / Co se u nás studuje / Skrytá sůl

Sledování množství soli (NaCl) ve stravě patří mezi základní nutriční dovednosti, které by měl zvládat úplně každý. Důvodem je především její výrazný každodenní nadbytek typický pro novodobý způsob stravování, který výrazně ovlivňuje metabolické pochody a tím i zdraví. Chlorid sodný obsahuje 40 % sodíku, jehož přebytek zadržuje tekutiny v těle. To se projevuje nejčastěji:
- zvýšením krevního tlaku,
- vznikem migrén,
- závratěmi,
- otoky dolních končetin,
- přetěžováním ledvin.
Poměrně závažným zjištěním je fakt, že vyšší příjem soli se spolupodílí na rozvoji prozánětlivého prostředí v organismu.
Obsah soli ve stravě se řeší na dvou úrovních:
1. Sledováním množství soli, kterou používáme pro přímou potřebu při přípravě receptů.
Toto v praxi není problém - doporučená dávka soli pro dospělého člověka je 5 gramů, množství jedné špetky soli se pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,5 gramů. Je tak jednoduché sledovat celkový příjem soli.
2. Kontrolou množství a četnosti potravin v jídelníčku, které obsahují skrytou sůl:
- Pečivo.
Obsahuje minimálně 1 % soli (tzn. dva krajíce chleba o celkové hmotnosti 100 g dodají minimálně 1 gram soli). Obsah soli v pečivu je ale silně pohyblivý. Sůl zvyšuje pružnost těsta a snižuje jeho lepivost, současně má schopnost zvyšovat výšku i objem pečiva, z těchto důvodů pekaři používají podstatně vyšší množství soli (průměr v ČR se pohybuje kolem 1,4 g/ 100 g). Je proto důležité kontrolovat informace uvedené na etiketě výrobku, a současně sledovat, zda výrobce nepoužil sůl i na povrchovou úpravu. Nejsou tak výjimky, kdy se podíl soli v pekařských výrobcích pohybuje kolem 3 % - s ohledem na celkové množství konzumovaného pečiva za den se pak jedná o významné, tedy problematické hodnoty. Faktem je, že legislativa v západních zemích má tendenci v posledních letech systematicky snižovat ve svých doporučeních obsah soli v pečivu, dlouhodobým cílem je dostat se pod hodnotu 1 g / 100 g pečiva.
- Sýry.
Platí jen pro ty, které sůl obsahují, pak je podíl soli dle typu výrobku 2 % a více.
- Uzeniny.
U masných výrobků se obsah soli většinou pohybuje kolem 2 - 2,5 %.
- Polotovary.
Maso, zelenina, luštěniny v konzervovaném stavu - i tady se podíl soli pohybuje kolem 2 %.
- Ochucovadla.
Nejvíce soli obsahují sójové omáčky a miso pasty (obsah soli přes 10 %).
- Slané tyčinky, chipsy.
Přes 2,5 % soli.
- Instatntní polévky.
Přes 10 % soli (v suchém podílu).
Při snaze sledovat podíl soli v potravinách je důležité vědět, že výrobce má zákonnou povinnost uvádět množství soli na etiketě potraviny, informační dostupnost je tedy poměrně dobrá.
Jako částečnou náhradu soli při úpravě pokrmů je možné použít spektrum různých druhů koření – cibuli, česnek, celer, sušenou zeleninu apod. Zajímavou alternativou jsou v současné době poměrně dobře dostupné výrobky s obsahem draselné soli (KCl), popřípadě černá sůl (nerafinovaná vulkanická sůl s vysokým obsahem železa a dalších minerálů).
Problematice nadbytku soli ve stravě se věnujeme především v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se učí nejen sledovat celkové množství soli v každodenním jídelníčku, ale i manipulovat se stravou tak, aby při zachování chuťového vjemu jídla byl její obsah co nejnižší. Důležitým ukazatelem nutriční rovnováhy ve vztahu k množství soli je i poměr mezi sodíkem a draslíkem, který studenti při tvorbě stravovacích plánů sledují na výukové aplikaci ZOF.
Mgr. Martin Jelínek
MUDr. Pavel Dvorský
Jako chirurg sleduji znepokojeně trvale vzestupnou tendenci výskytu smrtelných nemocí. Jednoho dne jsem si uvědomil, že se to týká i nás lékařů, a ve statistikách jsem našel, že umíráme dokonce ještě dříve, než naši pacienti. Ten den jsem pochopil, že i my lékaři děláme „něco“ dlouhodobě špatně, a pokud s tím nic neudělám, budu brzy já i moje rodina někomu říkat –„ proč zrovna já“, jak to často slýchávám. My lékaři intuitivně cítíme, že převaha těch dlouhodobých a fatálních chyb je v oblasti výživy a způsobu života, ale naše pýcha a nedostatek pokory nám nedovolí přiznat si, že o této oblasti prakticky nic nevíme, protože nás to nikdo neučil. Celý systém lékařského vzdělávání tuto problematiku zcela opomíjí. Já jsem se rozhodl to změnit; kvůli sobě, své rodině a svým „novým“, nezaslepeným pacientům. Vzdělávací institut ATAC spol. s.r.o. jsem zvolil pro své vzdělání v této oblasti proto, že u nás i v Evropě patří k absolutní špičce v oboru praktické výuky komplexně pojatého zdravého způsobu života. Navíc ve svém“ know-how“ dává nejlépe do souvislostí fakta věrohodných vědeckých studií západní medicíny s neopomenutelnou moudrostí medicíny starých východních kultur. Obsah a úroveň studia velmi předčily moje očekávání a statut „kurzu“ je jistě z důvodů legislativních, neboť se mnohem více podobá studiu univerzitnímu. Lekce jsou poutavé, naučné, snadno zvládnutelné pro každého, bez ohledu na profesi, vzdělání, zaneprázdněnost. A to je nesmírně důležité. Přeji každému zažít radost z „vlastního“ objevu zdravého způsobu života, kterou absolventům tento institut přináší. Pokud by ohlas měl nést i nějaké poselství, začal bych citáty: „Pokud je člověk zdravý, přeje si mnoho věcí, pokud je nemocný, přeje si jen jedno. Zdraví.“ „ Je nerozumné kopat studnu, teprve když nám hrdlo svírá žízeň“. A dodal bych: Nikdy není pozdě začít se vzdělávat v této oblasti. Udělejme to kvůli sobě, své rodině a pokud možno, kdokoliv v tom pomáhejme i ostatním. Je to mimochodem skvělý způsob jak měnit svět k lepšímu!
Ing. Jitka Jedličková
Zdvořile děkuji za možnost vzdělávat se od Mgr. Martina Jelínka, studium pro mě bylo velmi přínosné. Pro mě, jelikož jsem velmi pracovně vytížená, byla největší výhoda onlinového studia. Lekce jsou propracované, uspořádané a kladně hodnotím výukovou hru ZOF a myšlenkové mapy, díky kterým jsem si lépe lekce zapamatovala. Během tohoto studia jsem si uvědomila, že vše záleží také na psychice člověka a díky tomu jsem se rozhodla studovat další kurz a tím je "Síla myšlenky". Ještě jednou moc děkuji za možnost vašeho studia a těším se na další kurzy, které připravujete.
Kateřina Kapková
Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.