Úvod / Vše o studiu / Skrytá sůl
Sledování množství soli (NaCl) ve stravě patří mezi základní nutriční dovednosti, které by měl zvládat úplně každý. Důvodem je především její výrazný každodenní nadbytek typický pro novodobý způsob stravování, který výrazně ovlivňuje metabolické pochody a tím i zdraví. Chlorid sodný obsahuje 40 % sodíku, jehož přebytek zadržuje tekutiny v těle. To se projevuje nejčastěji:
- zvýšením krevního tlaku,
- vznikem migrén,
- závratěmi,
- otoky dolních končetin,
- přetěžováním ledvin.
Poměrně závažným zjištěním je fakt, že vyšší příjem soli se spolupodílí na rozvoji prozánětlivého prostředí v organismu.
Obsah soli ve stravě se řeší na dvou úrovních:
1. Sledováním množství soli, kterou používáme pro přímou potřebu při přípravě receptů.
Toto v praxi není problém - doporučená dávka soli pro dospělého člověka je 5 gramů, množství jedné špetky soli se pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,5 gramů. Je tak jednoduché sledovat celkový příjem soli.
2. Kontrolou množství a četnosti potravin v jídelníčku, které obsahují skrytou sůl:
- Pečivo.
Obsahuje minimálně 1 % soli (tzn. dva krajíce chleba o celkové hmotnosti 100 g dodají minimálně 1 gram soli). Obsah soli v pečivu je ale silně pohyblivý. Sůl zvyšuje pružnost těsta a snižuje jeho lepivost, současně má schopnost zvyšovat výšku i objem pečiva, z těchto důvodů pekaři používají podstatně vyšší množství soli (průměr v ČR se pohybuje kolem 1,4 g/ 100 g). Je proto důležité kontrolovat informace uvedené na etiketě výrobku, a současně sledovat, zda výrobce nepoužil sůl i na povrchovou úpravu. Nejsou tak výjimky, kdy se podíl soli v pekařských výrobcích pohybuje kolem 3 % - s ohledem na celkové množství konzumovaného pečiva za den se pak jedná o významné, tedy problematické hodnoty. Faktem je, že legislativa v západních zemích má tendenci v posledních letech systematicky snižovat ve svých doporučeních obsah soli v pečivu, dlouhodobým cílem je dostat se pod hodnotu 1 g / 100 g pečiva.
- Sýry.
Platí jen pro ty, které sůl obsahují, pak je podíl soli dle typu výrobku 2 % a více.
- Uzeniny.
U masných výrobků se obsah soli většinou pohybuje kolem 2 - 2,5 %.
- Polotovary.
Maso, zelenina, luštěniny v konzervovaném stavu - i tady se podíl soli pohybuje kolem 2 %.
- Ochucovadla.
Nejvíce soli obsahují sójové omáčky a miso pasty (obsah soli přes 10 %).
- Slané tyčinky, chipsy.
Přes 2,5 % soli.
- Instatntní polévky.
Přes 10 % soli (v suchém podílu).
Při snaze sledovat podíl soli v potravinách je důležité vědět, že výrobce má zákonnou povinnost uvádět množství soli na etiketě potraviny, informační dostupnost je tedy poměrně dobrá.
Jako částečnou náhradu soli při úpravě pokrmů je možné použít spektrum různých druhů koření – cibuli, česnek, celer, sušenou zeleninu apod. Zajímavou alternativou jsou v současné době poměrně dobře dostupné výrobky s obsahem draselné soli (KCl), popřípadě černá sůl (nerafinovaná vulkanická sůl s vysokým obsahem železa a dalších minerálů).
Problematice nadbytku soli ve stravě se věnujeme především v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se učí nejen sledovat celkové množství soli v každodenním jídelníčku, ale i manipulovat se stravou tak, aby při zachování chuťového vjemu jídla byl její obsah co nejnižší. Důležitým ukazatelem nutriční rovnováhy ve vztahu k množství soli je i poměr mezi sodíkem a draslíkem, který studenti při tvorbě stravovacích plánů sledují na výukové aplikaci ZOF.
Mgr. Martin Jelínek
Jana Schlosserová
O výživu jsem se začala zajímat už při studiu na VŠ, když jsem měla nadváhu a začala cvičit a zhubla 10kg a to si držím dodnes. Zkoušela jsem vše možné a občas to byl pokus- omyl. V té době jsem se nestravovala úplně nejlépe, což způsobovalo častá onemocnění, které jsem řešila léky a ne úpravou stravy a celkově jsem se dlouhodobě necítila dobře. A když se pak u nás otevřel obchůdek se zdravou výživou, kde se občas pořádaly i přednášky o zdraví a výživě, tak jsem se několika zúčastnila a lákalo mě to čím dál více. To byl začátek změn v mém jídelníčku. Pak se mi narodila dcera a v 7 letech jí diagnostikovaly Crohnovu chorobu - má jí 5 let a zatím žádná léčba nezabrala. Proto jsem se loni rozhodla pro kurz výživového poradce. Hledala jsem komplexní přístup k výživě a to jsem u pana Jelínka našla. Neprosazuje žádný svůj přístup, ale nahlíží na výživu komplexně a předává to ostatním lidem. Samozřejmě tam bylo i hodně odborných věcí a ne vše jsem byla schopná na 100% vstřebat. No pořád je co studovat a hledat co nejoptimálnější řešení. Každý jsme originál a každému vyhovuje něco jiného. Nezbývá než praktikovat a vyhodnocovat, proto se mi líbila i závěrečná seminární práce, kde jsme si mohli odzkoušet nabyté vědomosti (a nebylo to úplně jednoduché), ale opravdu pro mě hodně přínosné. Moc děkuji za tento kurz, který mi obohatil dosud nabyté informace a vřele doporučuji ostatním, kteří nekoukají na věci jen z jednoho úhlu pohledu. Děkuji pane Jelínku, že jsem měla tu čest u Vás studovat.
Ing. Denisa Štanclová
Do kurzu výživového poradenství u pana Jelínka jsem se přihlásila na základě doporučení od kamarádky. Moc se mi líbilo, jak o všem povídala, působilo to na mě opravdu bohatě a pestře. Do půlročního kurzu jsem se tedy přihlásila a jsem za to opravdu vděčná. Byl to start mé nové cesty jako výživový poradce. Studium je ucelené, plné bohatých informací a zároveň krásně přehledné, za takovou zkušenost opravdu děkuji a kurzy pod vedením pana Jelínka vřele doporučuji.
Kateřina Balášová
Civilizační choroby a onemocnění spojená s výživou jsou obrovskou hrozbou dnešních dní. Zdravou stravou se zabývám již několik let, ale před nedávnem jsem se rozhodla rozšířit obzory svých vědomostí a absolvovat kurz Mgr. Martina Jelínka. A mohu říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí! Kurz je skvěle koncipovaný, přináší komplexní a podrobné informace. Jakožto studentka medicíny jsem ocenila (mimo jiné) biochemické informace a lekce o nemocích spojených s nedostatky ve výživě. Věřím, že nově získané informace využiji nejen v každodenním životě, ale i v budoucí praxi.
