Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Energetická bilance

Energetická bilance

Energetická bilance

Jakmile si ve snaze sestavit způsob stravování, který vychází vstříc našim individuálním potřebám, zvolíme spektrum pro nás vhodných potravin a nastavíme správné poměry živin, měli bychom brát v potaz i množství energie, kterou tělu dáváme. Hodnoceno v širším kontextu je potřeba mít pod kontrolou takzvanou energetickou bilanci. Toto je v pořadí druhé pravidlo Zóny optimálního fungování (ZOF), která je nedílnou součástí naší filozofie a tvoří jádro studia u nás.

Energetická bilance je poměr mezi příjmem a výdejem energie. Vyvážené bilance dosahujeme v situacích, kdy se množství spotřebované energie rovná množství vydané energie. Rozlišujeme pozitivní a negativní energetickou bilanci.

Pozitivní energetická bilance

Energetická bilance

Vzniká v situacích, kdy dochází k nadměrnému energetickému příjmu (vysoký objem jídla, přebytek sacharidů s jejich příliš vysokou hodnotou glykemického indexu nebo nálože, vysoký podíl tuků…). Nadbytečná energie je uložena do tukových zásob, tělesná hmotnost se tak zvyšuje.

Negativní energetická bilance

Vzniká v situacích velmi nízkého energetického příjmu. Tělo je nuceno využívat navíc i energii uloženou v zásobách. Tělesná hmotnost vždy klesá, metabolismus „přepíná“ do katabolických pochodů.

Při práci s tímto pravidlem je potřeba postupovat následovně:

Energetická bilance

  1. Mít přehled o tom, kolik energie (tedy jaké poměry sacharidů, tuků a bílkovin) jednotlivé potraviny obsahují (tedy kolik energie přijímáme).
    K tomuto účelu slouží tabulkové hodnoty, které jsou součástí mnoha různých programů (včetně naší výukové hry ZOF) majících schopnost tyto parametry počítat.
     
  2. Mít přehled o tom, kolik energie vydáváme.
    Tady je potřeba počítat s bazálním metabolismem, energetickým výdejem po příjmu potravy, fyzickou aktivitou a energií potřebnou k spontánním pohybům a nárokům na růst.

Energie, obsažená v potravě a uvolňovaná či využívaná v průběhu metabolických dějů, se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách  tepla – v kaloriích. Jedna kalorie je definována jako množství tepla  potřebné k ohřátí 1g vody o 1 ºC (z 15 ºC na 16 ºC). Toto množství tepla je velmi malé a tak v praxi při hodnocení výživy obecně používají jednotky v kilokaloriích (1kcal = 4180 J). Mezinárodní jednotkou energie je jeden joule (energie vynaložená tehdy, když se 1 kg pohybuje silou 1 newtonu po dráze 1 metru). Pro převod kcal na jouly lze použít koeficient 4,2 (přesněji 1 kcal = 4180 joulů = 4,18 kJ).

Přehled množství energie vznikající spalováním (trávením) jednotlivých živin:

Živina    v kalorimetru v kcal     v kalorimetru v kJ       v těle kcal       v těle kJ  
Sacharidy               4,1              17,22            4         17
Tuky               9,4              39,48            9         38
Bílkoviny               5,6              23,40            4         17


Přesnost těchto výpočtů je silně diskutabilní a v praxi v podstatě nerealizovatelná.

Problém je v tom, že:

  1. Nemáme možnost zjistit přesné množství každé potraviny, kterou jíme (nikdo si v reálném životě nebude vážit každé sousto, které chce sníst).
  2. Není možné ani přesně určit, kolik živin která potravina obsahuje (jejich množství kolísá dle způsobu jejich pěstování, skladování a zpracování).
  3. A už vůbec nikdy přesně nespočítáme, kolik energie při konkrétní aktivitě vydáme.

Stavět koncepci stravování pouze na počítání energie je proto nesmyslné. Bohužel naprostá většina lidí v západní společnosti kráčí touto cestou, od čehož se odvíjí i spektrum problémů, se kterými se při tvorbě jídelníčků a očekávání jejich vlivu potýkají. S energetickou bilancí je ale potřeba pracovat, a to především ze dvou důvodů:

  1. Prvním je kontrola hmotnosti,
  2. Druhým pak snaha předejít katabolickým pochodům, které vznikají v situacích záporné energetické bilance.

Tato pravidla respektujeme ve všech kurzech, které pořádáme. Nejsme zastánci striktního počítání každé kalorie, v reálném životě toto stejně nikdo dlouhodobě nedělá. Součástí naší výuky je i výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí vytvářet jednotlivé typy jídelníčků. Tento program umí počítat i energetickou bilanci, studující si tak vytváří cit i pro vyvážené nastavení energetické bilance.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Lukáš Krédl

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodl absolvovat pro získání základních vědomostí v oblasti výživy. Ovšem zdaleka jsem neočekával, že poskytnuté informace budou tak bohaté, komplexní a naprosto srozumitelně podané. Z kurzu odcházím opravdu obohacen o spoustu rad i díky komentářům Mgr. Martina Jelínka ke vzorovým jídelníčkům. Učivo lze zvládnout plynule za šest měsíců a jednotlivé lekce na sebe logicky navazují, případně se o pár dnů později prolnou v celek. Po celou dobu kurzu, ale i po jeho ukončení, je možné konzultovat jakýkoliv dotaz s lektorem.

Markéta Rožanská

Před pár lety jsem dosáhla střednědobého věku, kdy se tělo mění a tato změna je často spojená s nekontrolovatelným nárůstem tukové hmoty. Toto se stalo také mému tělu, a i přes to, že jsem vždy hodně sportovala a myslela si, že se stravuji „zdravě“, nárůst tukové hmoty se nedařilo zastavit. Po pár měsících hledání, jak rozumně upravit stravování, aniž bych musela držet diety, jsem natrefila na pojem „vyvážená strava“, který zněl věrohodně. Zásady vyváženého stravování jsem začala praktikovat a tvorba tukové hmoty se nejen zastavila, ba dokonce všechen přebytečný tuk z mého těla postupně zmizel. Nahlédnutí do neuvěřitelného vesmíru naší střevní mikroflóry mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat profesionálně a hledala nějaké vhodné kurzy, kde bych si nabyté vědomosti potvrdila. Děkuji osudu, že jsem našla kurzy ATAC pana Martina Jelínka, ve kterých jsem si vědomosti nejen potvrdila, ale neuvěřitelným způsobem také rozšířila. Původní profesí jsem analytický chemik a přes 20 let pracuji ve farmaceutickém průmyslu. Na těla klientů nahlížím podobně, jako na farmaceutickou továrnu - aby bylo možno vyrobit kvalitní léky, musí se do továrny neustále dodávat různé kvalitní suroviny ve správných množstvích. A stejně tak je to i s lidským tělem - také mu musíme dodávat kvalitní živiny ve správných množstvích, jinak nemůže správně a zdravě fungovat. Na rozbory jídelníčků svých klientů velice ráda využívám aplikaci ZOFapp, díky které mohu nahlédnout na množství a druhy přijímaných živin opravdu detailně a klientům pak velice konkrétně doporučit, co jim ve stravě chybí nebo naopak přebývá. Velkou výhodou také je, že se mohu stále vracet k jednotlivým lekcím kurzů ATAC a čerpat z nich. Spolupráce s jednotlivými klienty a často se opakující stejné problémy a stejné dotazy mě vedly k rozhodnutí sepsat e-book „Základy vyváženého stravování aneb 8 přehledných rad, jak upravit stravování napořád (a svému tělu přitom naslouchat)“. Své vzdělání jsem si následně rozšířila o profesní kvalifikaci „Lektor dalšího vzdělávání“ - smysluplné a logické zásady vyvážené stravy a jejího přímého vlivu na zdraví dále předávám také prostřednictvím různých kurzů či seminářů.

Mgr. Barbora Hamerníková

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci doporučuji každému, kdo se chce opravdu ponořit do této oblasti. Na rozdíl od mnoha rychlokurzů, které často nezahrnují ani základní aspekty výživy, tento nabízí skutečně komplexní přístup. Díky studiu molekulární a buněčné biologie jsem prošla řadou předmětů, jako jsou různé biologie, imunologie, genetika, chemie, ale také výživa. Jsem silně zaměřená na důkazy a vědecký přístup, a proto oceňuji hloubku tohoto kurzu. Věda o výživě se neustále vyvíjí, takže zkouškou to určitě nekončí. Líbilo se mi, že kurz pokrývá i alternativní výživové směry, což mi umožnilo vidět výživu z jiných úhlů pohledu. Své znalosti z molekulární biologie a genetiky nyní převádím do praxe. Mým cílem je vzdělávat lidi o tom, jak jejich tělo funguje, a jak mohou tyto poznatky využít ve svůj prospěch.