Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Energetická bilance

Energetická bilance

Energetická bilance

Jakmile si ve snaze sestavit způsob stravování, který vychází vstříc našim individuálním potřebám, zvolíme spektrum pro nás vhodných potravin a nastavíme správné poměry živin, měli bychom brát v potaz i množství energie, kterou tělu dáváme. Hodnoceno v širším kontextu je potřeba mít pod kontrolou takzvanou energetickou bilanci. Toto je v pořadí druhé pravidlo Zóny optimálního fungování (ZOF), která je nedílnou součástí naší filozofie a tvoří jádro studia u nás.

Energetická bilance je poměr mezi příjmem a výdejem energie. Vyvážené bilance dosahujeme v situacích, kdy se množství spotřebované energie rovná množství vydané energie. Rozlišujeme pozitivní a negativní energetickou bilanci.

Pozitivní energetická bilance

Energetická bilance

Vzniká v situacích, kdy dochází k nadměrnému energetickému příjmu (vysoký objem jídla, přebytek sacharidů s jejich příliš vysokou hodnotou glykemického indexu nebo nálože, vysoký podíl tuků…). Nadbytečná energie je uložena do tukových zásob, tělesná hmotnost se tak zvyšuje.

Negativní energetická bilance

Vzniká v situacích velmi nízkého energetického příjmu. Tělo je nuceno využívat navíc i energii uloženou v zásobách. Tělesná hmotnost vždy klesá, metabolismus „přepíná“ do katabolických pochodů.

Při práci s tímto pravidlem je potřeba postupovat následovně:

Energetická bilance

  1. Mít přehled o tom, kolik energie (tedy jaké poměry sacharidů, tuků a bílkovin) jednotlivé potraviny obsahují (tedy kolik energie přijímáme).
    K tomuto účelu slouží tabulkové hodnoty, které jsou součástí mnoha různých programů (včetně naší výukové hry ZOF) majících schopnost tyto parametry počítat.
     
  2. Mít přehled o tom, kolik energie vydáváme.
    Tady je potřeba počítat s bazálním metabolismem, energetickým výdejem po příjmu potravy, fyzickou aktivitou a energií potřebnou k spontánním pohybům a nárokům na růst.

Energie, obsažená v potravě a uvolňovaná či využívaná v průběhu metabolických dějů, se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách  tepla – v kaloriích. Jedna kalorie je definována jako množství tepla  potřebné k ohřátí 1g vody o 1 ºC (z 15 ºC na 16 ºC). Toto množství tepla je velmi malé a tak v praxi při hodnocení výživy obecně používají jednotky v kilokaloriích (1kcal = 4180 J). Mezinárodní jednotkou energie je jeden joule (energie vynaložená tehdy, když se 1 kg pohybuje silou 1 newtonu po dráze 1 metru). Pro převod kcal na jouly lze použít koeficient 4,2 (přesněji 1 kcal = 4180 joulů = 4,18 kJ).

Přehled množství energie vznikající spalováním (trávením) jednotlivých živin:

Živina    v kalorimetru v kcal     v kalorimetru v kJ       v těle kcal       v těle kJ  
Sacharidy               4,1              17,22            4         17
Tuky               9,4              39,48            9         38
Bílkoviny               5,6              23,40            4         17


Přesnost těchto výpočtů je silně diskutabilní a v praxi v podstatě nerealizovatelná.

Problém je v tom, že:

  1. Nemáme možnost zjistit přesné množství každé potraviny, kterou jíme (nikdo si v reálném životě nebude vážit každé sousto, které chce sníst).
  2. Není možné ani přesně určit, kolik živin která potravina obsahuje (jejich množství kolísá dle způsobu jejich pěstování, skladování a zpracování).
  3. A už vůbec nikdy přesně nespočítáme, kolik energie při konkrétní aktivitě vydáme.

Stavět koncepci stravování pouze na počítání energie je proto nesmyslné. Bohužel naprostá většina lidí v západní společnosti kráčí touto cestou, od čehož se odvíjí i spektrum problémů, se kterými se při tvorbě jídelníčků a očekávání jejich vlivu potýkají. S energetickou bilancí je ale potřeba pracovat, a to především ze dvou důvodů:

  1. Prvním je kontrola hmotnosti,
  2. Druhým pak snaha předejít katabolickým pochodům, které vznikají v situacích záporné energetické bilance.

Tato pravidla respektujeme ve všech kurzech, které pořádáme. Nejsme zastánci striktního počítání každé kalorie, v reálném životě toto stejně nikdo dlouhodobě nedělá. Součástí naší výuky je i výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí vytvářet jednotlivé typy jídelníčků. Tento program umí počítat i energetickou bilanci, studující si tak vytváří cit i pro vyvážené nastavení energetické bilance.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Božena Kratzerová

Věřím, že se v životě nic neděje náhodou. Byla jsem na mateřské dovolené a při čtení novinek na internetu na mě vyskočila reklama Kurzy Atac. Když tomu bylo již po několikáté, tak jsem stránky prozkoumala blíž a začalo se ve mně probouzet nadšení, proč ne kurz výživového poradce? Už několik let dávám přátelům recepty na celozrnné dezerty, zeleninová jídla, tipy na léčbu stravou......, ale nemám to nijak odborně podložené, snad jen množstvím knih v mé knihovně :) Kurz pod vedením pana Jelínka je zážitkem. Dozvěděla jsem se souvislosti, které mi scházeli. Poznala jsem spoustu lidí naladěných na stejnou vlnu. Získala jsem důvěru v to, že si mohu plnit sen a stát se v budoucnosti výživovým poradcem, protože i po ukončení kurzu můžete své dotazy nadále konzultovat, takže máte i další podporu při zavedení odborné praxe. Všem, kteří mají podobný sen jako já mohu kurz jedině doporučit.

Bc. Mária Šimková

Po napsání a vydání dvou kuchařských knih jsem se začala ještě intenzivněji vzdělávat v oblasti výživy a když jsem hledala vhodný kurz výživy, kurz ATAC mě zaujal svými dobrými doporučeními. Oslovil mě jeho délkou a propracovaným obsahem. A to není běžné, hlavně na Slovensku, kde jsou kurzy výživového poradce většinou dost povrchní a krátké. A já jsem hledala něco víc. Kurzy pana Jelínka mi přinesly přesně to, co jsem hledala. Kurz byl systematický a výborně zpracovaný, aby poskytl pevný základ, na kterém mohu dále stavět. Široký záběr studia mi zase poskytl vědomí, že výživa je velmi individuální a ne černobílá. Albert Einstein řekl: „Důležitá věc je nepřestat se ptát.“ A tuto pravdu považuji za důležitou při studiu výživy. Studovat s pokorou a s neustálými otazníky na konci vět, aby se výživa nestala jen teorií, ale právě naopak, živým celkem, ve kterém v první řadě hledíme na individualitu každého člověka. Délku trvání kurzu výživy vnímám jako velké plus k tomu, aby se informace uležely v hlavě, prohloubily dodatečným studiem a mohli jsme je poskládat do sebe jako puzzle. Kromě bohaté teorie vnímám jako velké plus ZOF aplikaci, ve které jsme téměř denně vytvářeli modelové jídelníčky pro široké spektrum klientů s různými požadavky. Tak byl kurz zároveň praktický, což ocení každý student. Státní autorizovaná zkouška byla pro mě výborným ověřením mých znalostí a také prověřením, že ATAC kurz je opravdu kvalitně zpracován a plnohodnotným pro zvládnutí této zkoušky, která ještě na Slovensku není. Také byla pro mě i startovním bodem k dalšímu studiu, které jsem začala. GAPS protokol a práce ve výživě dětí mě natolik fascinovaly, že jsem se dále ponořila do studia tohoto protokolu. Náš střevní mikrobiem je úzce spojen s naší imunitou a s naším zdravím, fyzickým i mentálním, ovlivňuje naše chutě, náladu, hormony.. Stojí za to o něj pečovat. Panu Jelínkovi nesmírně děkuji za jeho lidskost i profesionalitu, za jeho otevřenost i pracovitost, jeho osobní přístup a vzácné rady.

Lukáš Krédl

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodl absolvovat pro získání základních vědomostí v oblasti výživy. Ovšem zdaleka jsem neočekával, že poskytnuté informace budou tak bohaté, komplexní a naprosto srozumitelně podané. Z kurzu odcházím opravdu obohacen o spoustu rad i díky komentářům Mgr. Martina Jelínka ke vzorovým jídelníčkům. Učivo lze zvládnout plynule za šest měsíců a jednotlivé lekce na sebe logicky navazují, případně se o pár dnů později prolnou v celek. Po celou dobu kurzu, ale i po jeho ukončení, je možné konzultovat jakýkoliv dotaz s lektorem.