Úvod / Vše o studiu / Energetická bilance
Jakmile si ve snaze sestavit způsob stravování, který vychází vstříc našim individuálním potřebám, zvolíme spektrum pro nás vhodných potravin a nastavíme správné poměry živin, měli bychom brát v potaz i množství energie, kterou tělu dáváme. Hodnoceno v širším kontextu je potřeba mít pod kontrolou takzvanou energetickou bilanci. Toto je v pořadí druhé pravidlo Zóny optimálního fungování (ZOF), která je nedílnou součástí naší filozofie a tvoří jádro studia u nás.
Energetická bilance je poměr mezi příjmem a výdejem energie. Vyvážené bilance dosahujeme v situacích, kdy se množství spotřebované energie rovná množství vydané energie. Rozlišujeme pozitivní a negativní energetickou bilanci.
Vzniká v situacích, kdy dochází k nadměrnému energetickému příjmu (vysoký objem jídla, přebytek sacharidů s jejich příliš vysokou hodnotou glykemického indexu nebo nálože, vysoký podíl tuků…). Nadbytečná energie je uložena do tukových zásob, tělesná hmotnost se tak zvyšuje.
Vzniká v situacích velmi nízkého energetického příjmu. Tělo je nuceno využívat navíc i energii uloženou v zásobách. Tělesná hmotnost vždy klesá, metabolismus „přepíná“ do katabolických pochodů.
Při práci s tímto pravidlem je potřeba postupovat následovně:
Energie, obsažená v potravě a uvolňovaná či využívaná v průběhu metabolických dějů, se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách tepla – v kaloriích. Jedna kalorie je definována jako množství tepla potřebné k ohřátí 1g vody o 1 ºC (z 15 ºC na 16 ºC). Toto množství tepla je velmi malé a tak v praxi při hodnocení výživy obecně používají jednotky v kilokaloriích (1kcal = 4180 J). Mezinárodní jednotkou energie je jeden joule (energie vynaložená tehdy, když se 1 kg pohybuje silou 1 newtonu po dráze 1 metru). Pro převod kcal na jouly lze použít koeficient 4,2 (přesněji 1 kcal = 4180 joulů = 4,18 kJ).
Přehled množství energie vznikající spalováním (trávením) jednotlivých živin:
| Živina | v kalorimetru v kcal | v kalorimetru v kJ | v těle kcal | v těle kJ |
|---|---|---|---|---|
| Sacharidy | 4,1 | 17,22 | 4 | 17 |
| Tuky | 9,4 | 39,48 | 9 | 38 |
| Bílkoviny | 5,6 | 23,40 | 4 | 17 |
Přesnost těchto výpočtů je silně diskutabilní a v praxi v podstatě nerealizovatelná.
Problém je v tom, že:
Stavět koncepci stravování pouze na počítání energie je proto nesmyslné. Bohužel naprostá většina lidí v západní společnosti kráčí touto cestou, od čehož se odvíjí i spektrum problémů, se kterými se při tvorbě jídelníčků a očekávání jejich vlivu potýkají. S energetickou bilancí je ale potřeba pracovat, a to především ze dvou důvodů:
Tato pravidla respektujeme ve všech kurzech, které pořádáme. Nejsme zastánci striktního počítání každé kalorie, v reálném životě toto stejně nikdo dlouhodobě nedělá. Součástí naší výuky je i výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí vytvářet jednotlivé typy jídelníčků. Tento program umí počítat i energetickou bilanci, studující si tak vytváří cit i pro vyvážené nastavení energetické bilance.
Mgr. Martin Jelínek
Jiří Šorm, DiS.
Kurz mě jednoznačně obohatil a posunul dál. Došlo na slova pana Jelínka a vše si takzvaně „sedlo“. Díky bohatým a vyváženě podaným informacím jsem získal větší odstup či nadhled, jak se v oblasti stravy a zdravého životního stylu lépe orientovat a tyto informace reálně využít pro sebe a své okolí.
MUDr. Marie Lukaščuková
Myslím, že část z nás, včetně mě, má v sobě lehký fanatismus :-) a při čtení jsem se až trochu styděla...já měla důvodů k přechodu k bezmasému stravování více, jednak maso nikdy nebyl úplně můj šálek čaje, a vzhledem k mým životním cestám jsem se dostala do oblasti útulků, azylů a zjistila více o životních podmínkách zvířat, a tehdy bylo již jisté, že maso jíst nebudu vůbec. Vejce mi stejně jako maso nechybí, jen ty mléčné výrobky, především sýry, protože u ostatních jsem našla pro mne vyhovující alternativy, mi chybí a s jejich odbouráním stále bojuji... Naštěstí, čím jsem starší, tím jsem aspoň trochu trpělivější i sama se sebou. Učím se přijímat to, kdo jsem a že se sebou bojovat nemá moc smysl a také vím, že když něco chci, tak to dostanu. Tedy vím, že jednoho dne najdu správnou cestu sama pro sebe, jak zcela odbourat živočišné výrobky, protože jejich konzumace nesouzní s tím, jak bych si přála, aby svět vypadal. Jako lékař, navíc pohybující se v interních oborech, jsem měla představu, co je asi tak správné, i když musím uznat, že opravdu velmi povrchovou. Tento kurz mi pomohl pořádně pochopit principy. Celoživotně bojuji s leností především v oblasti vaření, vymýšlení, co budu jíst i se samotnou přípravou jídla...to mne velmi během dne obtěžuje a ubírá čas od ostatních, pro mne důležitějších aktivit, což se jistě ukázalo na tvorbě mých úkolů a svých nedostatků jsem si vědoma, stejně jako jsem si vědoma, že toto je velmi hloupý přístup, protože opravdu jsme to, co jíme a dlouhodobě se šidit zrovna v této oblasti je asi to nejhloupější, co může člověk udělat...ale sama se musím pochválit, protože jsem začala aspoň trochu více přemýšlet nad tím, co přes den sním, protože kromě práce lékaře mám mnoho aktivit a potřebuji být nejen zdravá, ale také plná energie, abych vše s přehledem zvládala. A jsem přesvědčena, že tento kurz mi v této cestě velmi pomůže.
Jakub Přibyl
Když jsem se na začátku své kariéry výživového poradce rozhodoval, jaký kurz z té nepřeberné „výživářské komerce“ vybrat (tak abych z toho nakonec nevyšel s pouhým „papírem“ ale získal i něco navíc v podobě kvalitních informací), dostal jsem tehdy doporučení na kurzy Atac. Protože jsem analyticky založený člověk, už od začátku jsem v „Atacu“ viděl jednu velkou nevýhodu v podobě faktu, že celým kurzem na rozdíl od jiných školících firem provádí jen jeden učitel. Velmi rychle jsem zjistil, že právě toto je velká výhoda, protože tím lektorem je osoba Martina Jelínka. Podle mě jednoho z nejkomplexnějších výživových expertů u nás a troufám si tvrdit, že dost možná vůbec ten nejlepšího školitele a učitele vůbec. Vážím si ho za jeho obrovský profesní nadhled a jsem vděčný za možnost se dál vzdělávat.
