Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Energetická bilance

Energetická bilance

Energetická bilance

Jakmile si ve snaze sestavit způsob stravování, který vychází vstříc našim individuálním potřebám, zvolíme spektrum pro nás vhodných potravin a nastavíme správné poměry živin, měli bychom brát v potaz i množství energie, kterou tělu dáváme. Hodnoceno v širším kontextu je potřeba mít pod kontrolou takzvanou energetickou bilanci. Toto je v pořadí druhé pravidlo Zóny optimálního fungování (ZOF), která je nedílnou součástí naší filozofie a tvoří jádro studia u nás.

Energetická bilance je poměr mezi příjmem a výdejem energie. Vyvážené bilance dosahujeme v situacích, kdy se množství spotřebované energie rovná množství vydané energie. Rozlišujeme pozitivní a negativní energetickou bilanci.

Pozitivní energetická bilance

Energetická bilance

Vzniká v situacích, kdy dochází k nadměrnému energetickému příjmu (vysoký objem jídla, přebytek sacharidů s jejich příliš vysokou hodnotou glykemického indexu nebo nálože, vysoký podíl tuků…). Nadbytečná energie je uložena do tukových zásob, tělesná hmotnost se tak zvyšuje.

Negativní energetická bilance

Vzniká v situacích velmi nízkého energetického příjmu. Tělo je nuceno využívat navíc i energii uloženou v zásobách. Tělesná hmotnost vždy klesá, metabolismus „přepíná“ do katabolických pochodů.

Při práci s tímto pravidlem je potřeba postupovat následovně:

Energetická bilance

  1. Mít přehled o tom, kolik energie (tedy jaké poměry sacharidů, tuků a bílkovin) jednotlivé potraviny obsahují (tedy kolik energie přijímáme).
    K tomuto účelu slouží tabulkové hodnoty, které jsou součástí mnoha různých programů (včetně naší výukové hry ZOF) majících schopnost tyto parametry počítat.
     
  2. Mít přehled o tom, kolik energie vydáváme.
    Tady je potřeba počítat s bazálním metabolismem, energetickým výdejem po příjmu potravy, fyzickou aktivitou a energií potřebnou k spontánním pohybům a nárokům na růst.

Energie, obsažená v potravě a uvolňovaná či využívaná v průběhu metabolických dějů, se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách  tepla – v kaloriích. Jedna kalorie je definována jako množství tepla  potřebné k ohřátí 1g vody o 1 ºC (z 15 ºC na 16 ºC). Toto množství tepla je velmi malé a tak v praxi při hodnocení výživy obecně používají jednotky v kilokaloriích (1kcal = 4180 J). Mezinárodní jednotkou energie je jeden joule (energie vynaložená tehdy, když se 1 kg pohybuje silou 1 newtonu po dráze 1 metru). Pro převod kcal na jouly lze použít koeficient 4,2 (přesněji 1 kcal = 4180 joulů = 4,18 kJ).

Přehled množství energie vznikající spalováním (trávením) jednotlivých živin:

Živina    v kalorimetru v kcal     v kalorimetru v kJ       v těle kcal       v těle kJ  
Sacharidy               4,1              17,22            4         17
Tuky               9,4              39,48            9         38
Bílkoviny               5,6              23,40            4         17


Přesnost těchto výpočtů je silně diskutabilní a v praxi v podstatě nerealizovatelná.

Problém je v tom, že:

  1. Nemáme možnost zjistit přesné množství každé potraviny, kterou jíme (nikdo si v reálném životě nebude vážit každé sousto, které chce sníst).
  2. Není možné ani přesně určit, kolik živin která potravina obsahuje (jejich množství kolísá dle způsobu jejich pěstování, skladování a zpracování).
  3. A už vůbec nikdy přesně nespočítáme, kolik energie při konkrétní aktivitě vydáme.

Stavět koncepci stravování pouze na počítání energie je proto nesmyslné. Bohužel naprostá většina lidí v západní společnosti kráčí touto cestou, od čehož se odvíjí i spektrum problémů, se kterými se při tvorbě jídelníčků a očekávání jejich vlivu potýkají. S energetickou bilancí je ale potřeba pracovat, a to především ze dvou důvodů:

  1. Prvním je kontrola hmotnosti,
  2. Druhým pak snaha předejít katabolickým pochodům, které vznikají v situacích záporné energetické bilance.

Tato pravidla respektujeme ve všech kurzech, které pořádáme. Nejsme zastánci striktního počítání každé kalorie, v reálném životě toto stejně nikdo dlouhodobě nedělá. Součástí naší výuky je i výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí vytvářet jednotlivé typy jídelníčků. Tento program umí počítat i energetickou bilanci, studující si tak vytváří cit i pro vyvážené nastavení energetické bilance.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Dominika Hostinská

O výživě jsem již před kurzem měla spoustu informací a aktivně jsem se danému tématu věnovala. Nicméně kurz Výživy a suplementace mi ukázal, že je stále kde se zdokonalovat a že budou vždy informace, které ještě neznáme. Myslím si, že toto platí v každém oboru a ve výživě pak dvojnásob. Jedním slovem byl pro mě kurz skvělý. Pokud hledáte kurz, ze kterého si chcete skutečně něco odnést a naučit se, tak tu jste správně. Na kurzu se mi nejvíc líbil jeho celostní pohled na výživu a zdraví. Nic nekritizuje. Nic nevyzdvihuje. Předkládá objektivní fakta a na výživu poukazuje z různých úhlů pohledů a výživových směrů. Do toho všeho je celý kurz protkán skutečnou praxí sestavováním jídelníčků ve výukové aplikaci ZOF, která vás skvěle připraví na následnou práci s reálnými klienty. Pokud bych se mohla rozhodovat znovu, neváhala bych a vybrala bych znovu tento kurz. Děkuju za skvělou zkušenost a spoustu nových informací. Věřím, že je již brzy uplatním ve své praxi.

MUDr. Marie Lukaščuková

Myslím, že část z nás, včetně mě, má v sobě lehký fanatismus :-) a při čtení jsem se až trochu styděla...já měla důvodů k přechodu k bezmasému stravování více, jednak maso nikdy nebyl úplně můj šálek čaje, a vzhledem k mým životním cestám jsem se dostala do oblasti útulků, azylů a zjistila více o životních podmínkách zvířat, a tehdy bylo již jisté, že maso jíst nebudu vůbec. Vejce mi stejně jako maso nechybí, jen ty mléčné výrobky, především sýry, protože u ostatních jsem našla pro mne vyhovující alternativy, mi chybí a s jejich odbouráním stále bojuji... Naštěstí, čím jsem starší, tím jsem aspoň trochu trpělivější i sama se sebou. Učím se přijímat to, kdo jsem a že se sebou bojovat nemá moc smysl a také vím, že když něco chci, tak to dostanu. Tedy vím, že jednoho dne najdu správnou cestu sama pro sebe, jak zcela odbourat živočišné výrobky, protože jejich konzumace nesouzní s tím, jak bych si přála, aby svět vypadal. Jako lékař, navíc pohybující se v interních oborech, jsem měla představu, co je asi tak správné, i když musím uznat, že opravdu velmi povrchovou. Tento kurz mi pomohl pořádně pochopit principy. Celoživotně bojuji s leností především v oblasti vaření, vymýšlení, co budu jíst i se samotnou přípravou jídla...to mne velmi během dne obtěžuje a ubírá čas od ostatních, pro mne důležitějších aktivit, což se jistě ukázalo na tvorbě mých úkolů a svých nedostatků jsem si vědoma, stejně jako jsem si vědoma, že toto je velmi hloupý přístup, protože opravdu jsme to, co jíme a dlouhodobě se šidit zrovna v této oblasti je asi to nejhloupější, co může člověk udělat...ale sama se musím pochválit, protože jsem začala aspoň trochu více přemýšlet nad tím, co přes den sním, protože kromě práce lékaře mám mnoho aktivit a potřebuji být nejen zdravá, ale také plná energie, abych vše s přehledem zvládala. A jsem přesvědčena, že tento kurz mi v této cestě velmi pomůže.

Dagmar Sedlářová

Kurzy Mgr. Martina Jelínka jsou naprosto přehledné, jasné, výstižné, komplexní. Úkoly, které je potřeba dělat, vás naučí uvažovat o člověku, pro kterého děláte jídelníček, uceleně, ze spousty stran. Ne jen slepě počítat kalorie. Tyto kurzy jsou pro mě velkým přínosem, který mě posunuly o velký kus dopředu a dávají mi smysl.