Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Energetická bilance

Energetická bilance

Energetická bilance

Jakmile si ve snaze sestavit způsob stravování, který vychází vstříc našim individuálním potřebám, zvolíme spektrum pro nás vhodných potravin a nastavíme správné poměry živin, měli bychom brát v potaz i množství energie, kterou tělu dáváme. Hodnoceno v širším kontextu je potřeba mít pod kontrolou takzvanou energetickou bilanci. Toto je v pořadí druhé pravidlo Zóny optimálního fungování (ZOF), která je nedílnou součástí naší filozofie a tvoří jádro studia u nás.

Energetická bilance je poměr mezi příjmem a výdejem energie. Vyvážené bilance dosahujeme v situacích, kdy se množství spotřebované energie rovná množství vydané energie. Rozlišujeme pozitivní a negativní energetickou bilanci.

Pozitivní energetická bilance

Energetická bilance

Vzniká v situacích, kdy dochází k nadměrnému energetickému příjmu (vysoký objem jídla, přebytek sacharidů s jejich příliš vysokou hodnotou glykemického indexu nebo nálože, vysoký podíl tuků…). Nadbytečná energie je uložena do tukových zásob, tělesná hmotnost se tak zvyšuje.

Negativní energetická bilance

Vzniká v situacích velmi nízkého energetického příjmu. Tělo je nuceno využívat navíc i energii uloženou v zásobách. Tělesná hmotnost vždy klesá, metabolismus „přepíná“ do katabolických pochodů.

Při práci s tímto pravidlem je potřeba postupovat následovně:

Energetická bilance

  1. Mít přehled o tom, kolik energie (tedy jaké poměry sacharidů, tuků a bílkovin) jednotlivé potraviny obsahují (tedy kolik energie přijímáme).
    K tomuto účelu slouží tabulkové hodnoty, které jsou součástí mnoha různých programů (včetně naší výukové hry ZOF) majících schopnost tyto parametry počítat.
     
  2. Mít přehled o tom, kolik energie vydáváme.
    Tady je potřeba počítat s bazálním metabolismem, energetickým výdejem po příjmu potravy, fyzickou aktivitou a energií potřebnou k spontánním pohybům a nárokům na růst.

Energie, obsažená v potravě a uvolňovaná či využívaná v průběhu metabolických dějů, se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách  tepla – v kaloriích. Jedna kalorie je definována jako množství tepla  potřebné k ohřátí 1g vody o 1 ºC (z 15 ºC na 16 ºC). Toto množství tepla je velmi malé a tak v praxi při hodnocení výživy obecně používají jednotky v kilokaloriích (1kcal = 4180 J). Mezinárodní jednotkou energie je jeden joule (energie vynaložená tehdy, když se 1 kg pohybuje silou 1 newtonu po dráze 1 metru). Pro převod kcal na jouly lze použít koeficient 4,2 (přesněji 1 kcal = 4180 joulů = 4,18 kJ).

Přehled množství energie vznikající spalováním (trávením) jednotlivých živin:

Živina    v kalorimetru v kcal     v kalorimetru v kJ       v těle kcal       v těle kJ  
Sacharidy               4,1              17,22            4         17
Tuky               9,4              39,48            9         38
Bílkoviny               5,6              23,40            4         17


Přesnost těchto výpočtů je silně diskutabilní a v praxi v podstatě nerealizovatelná.

Problém je v tom, že:

  1. Nemáme možnost zjistit přesné množství každé potraviny, kterou jíme (nikdo si v reálném životě nebude vážit každé sousto, které chce sníst).
  2. Není možné ani přesně určit, kolik živin která potravina obsahuje (jejich množství kolísá dle způsobu jejich pěstování, skladování a zpracování).
  3. A už vůbec nikdy přesně nespočítáme, kolik energie při konkrétní aktivitě vydáme.

Stavět koncepci stravování pouze na počítání energie je proto nesmyslné. Bohužel naprostá většina lidí v západní společnosti kráčí touto cestou, od čehož se odvíjí i spektrum problémů, se kterými se při tvorbě jídelníčků a očekávání jejich vlivu potýkají. S energetickou bilancí je ale potřeba pracovat, a to především ze dvou důvodů:

  1. Prvním je kontrola hmotnosti,
  2. Druhým pak snaha předejít katabolickým pochodům, které vznikají v situacích záporné energetické bilance.

Tato pravidla respektujeme ve všech kurzech, které pořádáme. Nejsme zastánci striktního počítání každé kalorie, v reálném životě toto stejně nikdo dlouhodobě nedělá. Součástí naší výuky je i výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí vytvářet jednotlivé typy jídelníčků. Tento program umí počítat i energetickou bilanci, studující si tak vytváří cit i pro vyvážené nastavení energetické bilance.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Mgr. Jana Tehlárová, MBA

Odjakživa mě fascinovalo, jak zásadní vliv má výživa na naše zdraví, energii i psychickou pohodu. Hledala jsem proto vzdělávací program, který by nabízel skutečně komplexní přístup – nejen k jídlu samotnému, ale k celému životnímu stylu. Kurzy Mgr. Martina Jelínka mě oslovily právě tímto propojením vědeckých poznatků s celostním pohledem na člověka, důrazem na individuální přístup a vyvážeností mezi teorií a praxí. Na výuce oceňuji možnost nahlížet na výživu v širších souvislostech – s ohledem na pohyb, spánek, regeneraci i psychickou rovnováhu. Velkým přínosem pro mě byla také výuková aplikace ZOF, která je nedílnou součástí všech kurzů ATAC. Díky ní je možné si osvojovat nové znalosti hravou, interaktivní a velmi efektivní formou, což dělá studium skutečně moderním a prakticky využitelným. Aktivně se věnuji sportu a mám několik lektorských licencí z oblasti pohybového vzdělávání, zejména jógy, kondičního tréninku a fitness. Věřím, že výživa a pohyb jsou neoddělitelně propojené – jeden bez druhého nefunguje. Právě propojení správného stravování, vědomého pohybu a psychické rovnováhy považuji za základ skutečného zdraví. Dnešní doba je velmi zrychlená a běžné stravování je často založené na vysoce průmyslově zpracovaných potravinách. Tento trend se stal běžnou součástí života mnoha lidí, včetně dětí, a podle mého názoru významně ovlivňuje jejich zdraví i celkovou vitalitu. Svých nabitých vědomostí z kurzu v kombinaci s osobní zkušeností bych chtěla využít k šíření povědomí o zdravém a udržitelném stravování a inspirovat své klienty, blízké i okolí, že i malé změny mohou mít velký přínos – a přitom nemusí být složité ani finančně náročné. Stačí se vrátit k přirozenosti, jednoduchosti a vědomému přístupu k jídlu. Kurz doporučuji každému, kdo chce výživu pochopit do hloubky a naučit se ji vnímat v širších souvislostech zdravého života.

Iva Klozová

Již delší dobu jsem se věnovala zdravému životnímu stylu na laické úrovni. Postupem času jsem se v tomto oboru chtěla dále vzdělávat a hledala jsem, jak a kde si doplnit znalosti z problematiky výživy. Na internetu je sice nepřeberné množství informací na toto téma a člověk se v tom utápí a neví, co je správné a co nikoliv. Až mě oslovily kurzy pana Jelínka ukončené certifikátem, neboť tomuto oboru bych se ráda věnovala profesionálně a pomáhala lidem, jak se cítiti zdravě a vychutnat si jídlo beze strachu zvýšení hmotnosti. Kurzy vedené panem Jelínkem jsou velice dobře koncipované, pomohly mi pochopit danou problematiku v poněkud jiném světle a v širších souvislostech. Drtivou většinu získaných znalostí jsem byla schopná převést do praxe. Kurzy jsou vedeny velice prakticky a funkčně, oceňuji také možnost individuálního tempa studia. Velice mě zaujala práce s tvořením jídelníčku a velice se mi líbil přehledný rozbor potravin rozdělený do jednotlivých skupin, který mi pomohl si ujasnit, jak by měla vypadat pestrá strava a z jakých potravin by se měl skládat celkový jídelníček, jaká pravidla by se měly dodržet a jaké parametry živin z makroživin a mikroživin by měla obsahovat vyvážená pestrá strava. Děkuji také velice za vstřícnost a pomoc pana magistra Jelínka, když jsem nějaké téma nepochopila a za šanci pomoci i ostatním lidem v cestě za zdravějším životním stylem. Všechny mnou absolvované kurzy bych určitě vřele doporučila.

Mgr. Kateřina Siebeltová

Kurz poradce pro výživu a suplementaci bych doporučila všem, kteří se snaží vyznat ve výživě. Kurz vás provede všemožnými detaily i komplexnějšími poznatky v různých odvětvích. Nejvíce kvituji rozdělení jednotlivých lekcí do mnoha měsíců a vystudování si kurzu dle mého času.