Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Energetická bilance

Energetická bilance

Jakmile si ve snaze sestavit způsob stravování, který vychází vstříc našim individuálním potřebám, zvolíme spektrum pro nás vhodných potravin a nastavíme správné poměry živin, měli bychom brát v potaz i množství energie, kterou tělu dáváme. Hodnoceno v širším kontextu je potřeba mít pod kontrolou takzvanou energetickou bilanci. Toto je v pořadí druhé pravidlo Zóny optimálního fungování (ZOF), která je nedílnou součástí naší filozofie a tvoří jádro studia u nás.

Energetická bilance je poměr mezi příjmem a výdejem energie. Vyvážené bilance dosahujeme v situacích, kdy se množství spotřebované energie rovná množství vydané energie. Rozlišujeme pozitivní a negativní energetickou bilanci.

Pozitivní energetická bilance

Energetická bilance

Vzniká v situacích, kdy dochází k nadměrnému energetickému příjmu (vysoký objem jídla, přebytek sacharidů s jejich příliš vysokou hodnotou glykemického indexu nebo nálože, vysoký podíl tuků…). Nadbytečná energie je uložena do tukových zásob, tělesná hmotnost se tak zvyšuje.

Negativní energetická bilance

Vzniká v situacích velmi nízkého energetického příjmu. Tělo je nuceno využívat navíc i energii uloženou v zásobách. Tělesná hmotnost vždy klesá, metabolismus „přepíná“ do katabolických pochodů.

Při práci s tímto pravidlem je potřeba postupovat následovně:

Energetická bilance

  1. Mít přehled o tom, kolik energie (tedy jaké poměry sacharidů, tuků a bílkovin) jednotlivé potraviny obsahují (tedy kolik energie přijímáme).
    K tomuto účelu slouží tabulkové hodnoty, které jsou součástí mnoha různých programů (včetně naší výukové hry ZOF) majících schopnost tyto parametry počítat.
     
  2. Mít přehled o tom, kolik energie vydáváme.
    Tady je potřeba počítat s bazálním metabolismem, energetickým výdejem po příjmu potravy, fyzickou aktivitou a energií potřebnou k spontánním pohybům a nárokům na růst.

Energie, obsažená v potravě a uvolňovaná či využívaná v průběhu metabolických dějů, se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách  tepla – v kaloriích. Jedna kalorie je definována jako množství tepla  potřebné k ohřátí 1g vody o 1 ºC (z 15 ºC na 16 ºC). Toto množství tepla je velmi malé a tak v praxi při hodnocení výživy obecně používají jednotky v kilokaloriích (1kcal = 4180 J). Mezinárodní jednotkou energie je jeden joule (energie vynaložená tehdy, když se 1 kg pohybuje silou 1 newtonu po dráze 1 metru). Pro převod kcal na jouly lze použít koeficient 4,2 (přesněji 1 kcal = 4180 joulů = 4,18 kJ).

Přehled množství energie vznikající spalováním (trávením) jednotlivých živin:

Živina    v kalorimetru v kcal     v kalorimetru v kJ       v těle kcal       v těle kJ  
Sacharidy               4,1              17,22            4         17
Tuky               9,4              39,48            9         38
Bílkoviny               5,6              23,40            4         17


Přesnost těchto výpočtů je silně diskutabilní a v praxi v podstatě nerealizovatelná.

Problém je v tom, že:

  1. Nemáme možnost zjistit přesné množství každé potraviny, kterou jíme (nikdo si v reálném životě nebude vážit každé sousto, které chce sníst).
  2. Není možné ani přesně určit, kolik živin která potravina obsahuje (jejich množství kolísá dle způsobu jejich pěstování, skladování a zpracování).
  3. A už vůbec nikdy přesně nespočítáme, kolik energie při konkrétní aktivitě vydáme.

Stavět koncepci stravování pouze na počítání energie je proto nesmyslné. Bohužel naprostá většina lidí v západní společnosti kráčí touto cestou, od čehož se odvíjí i spektrum problémů, se kterými se při tvorbě jídelníčků a očekávání jejich vlivu potýkají. S energetickou bilancí je ale potřeba pracovat, a to především ze dvou důvodů:

  1. Prvním je kontrola hmotnosti,
  2. Druhým pak snaha předejít katabolickým pochodům, které vznikají v situacích záporné energetické bilance.

Tato pravidla respektujeme ve všech kurzech, které pořádáme. Nejsme zastánci striktního počítání každé kalorie, v reálném životě toto stejně nikdo dlouhodobě nedělá. Součástí naší výuky je i výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí vytvářet jednotlivé typy jídelníčků. Tento program umí počítat i energetickou bilanci, studující si tak vytváří cit i pro vyvážené nastavení energetické bilance.

Co říkají o studiu naši absolventi

Milena Suchá

Jako diabetik a člověk trpící potravinovými intolerancemi, který dlouhodobě nenacházel odpovědi v ordinacích lékařů, jsem začala pátrat po uceleném souboru informací na internetu. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci byl pro mě jasnou volbou z hlediska referencí absolventů a navíc cenově dostupný. Poskytl mi však ve výsledku mnohem více informací, než jsem očekávala. Velmi pozitivně hodnotím i možnost vyzkoušet si tvorbu jídelníčků v aplikaci ZOF. Online kurz nebyl zdaleka jen o čtení informací, ale byl doplněn o přednášky pana Mgr. Jelínka a o komunikaci s ním. Kdykoliv jsem potřebovala něco dovysvětlit nebo s něčím poradit, pan Jelínek v krátké chvíli a vždy trpělivě reagoval prostřednictvím e-mailu. Oceňuji také, že přestože jde o kurz poradenství v oblasti suplementace, poskytnuté informace žádným způsobem nepropagovaly konkrétní značky doplňků stravy. Užitečný byl pro mě také způsob pravidelného testování získaných znalostí, který mě v pozitivním slova smyslu donutil informace nejenom číst, ale snažit se je také zapamatovat. Děkuji :-)

Mgr. Michaela Bebová

Po dlouhém brouzdání na internetu a hledání kurzu výživového poradenství, který by splňoval má očekávání, jsem narazila na kurzy ATAC. Délka trvání 6 měsíců mě nejprve nadchla, po té trochu vystrašila, ale ve finále potvrdila mou domněnku, že jsem se rozhodla správně. Kurz je nabitý informacemi, je profesionálně veden a osobnost pana Jelínka to celé jen doplňuje. Za sebe musím říci, že mi systém myšlenkových map úplně nevyhovoval, donutil však studenta se intenzivně a průběžně připravovat, což považuji na druhou stranu za velmi důležité. Kurz mohu všem jedině doporučit - velmi těžko budete hledat člověka, který je schopen tak objektivního a komplexního přístupu ke všemu a ke všem :)

Bc. Hana Brabec

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci je opravdu velmi obsažný, některá témata si teprve po několika měsících sedají na správné místo v hlavě. Před kurzem jsem měla pocit, že se zajímám o výživu, ale během kurzu jsem si uvědomila, jak objemná je daná problematika. Probírali jsme témata, o kterých jsem neměla ani páru (termika, energetické tendence, existence nadbytku vlákniny, klíčení, fermentace, kontraindikace doplňků stravy), ale dnes vidím, jak jsou důležitá. Přesto mám pocit, že informace v kurzu jsou pouhou základnou, na které budu stavět postupným prohlubováním daných témat. Velmi si cením komplexního přístupu k dané problematice. Hledala jsem kurz, který by nebyl zaměřený jen na podíl makrosložek, příp. mikrosložek. Sama jsem tušila, že s výživou souvisí psychika, že každý je individualita, že stejná strava za jiných podmínek nebude stejná, že bychom neměli v zimě jíst totéž co v létě, atd. Toto vše jsem si v tomto kurzu ověřila. Během celého kurzu nás pan Jelínek učil, že je třeba respektovat individualitu člověka, že vše je relativní, že každá akce má reakci, a že problematika výživy musí být holistická, aby byla účinná a že přílišné generalizace mohou ubližovat. Sama jsem toto zažila jako zákaznice, kde mi po zjednodušených radách Výživové poradkyně bylo stále těžko a ukrutná zima. Nadšená jsem z výukové hry ZOF, prakticky jsem si procvičila jednotlivé problematiky, dostaly se mi pod kůži vcelku automaticky a mnohem rychleji, než kdybych se je učila ryze teoreticky. Často se mi objevil „problém“, na který bych možná narazila až v praxi, tady jsem si mohla pohrát s tím, jak ho vyřešit a díky tomu jsem se naučila zase něco nového. Je to taková škola hrou. Přínosné byly také recepty, které mi při ztrátě inspirace pomohly „vařit“. Kromě výše uvedených benefitů měl pro mě kurz ještě jednu ohromnou výhodu a to možnost studovat online. V průběhu kurzu jsem se totiž stěhovala do jiného města (100km) a nebylo by pro mě schopné v průběhu toho ještě dojíždět do jiného města.