Sacharidy

Sacharidy dodávají tělu rychle využitelnou energii (1 gram sacharidů obsahuje 17,63 kJ = cca 4 kcal). Podle toho, jaké mají složení, se mění i rychlost, jakou z nich v těle tato energie vzniká (nejrychleji z tzv. cukrů).

Z chemického hlediska se dělí na:

1. Monosacharidy

Sacharidy - ovoce

Jsou nejjednodušší formou sacharidů. Molekulární strukturou jsou zastoupeny pouze jedním cukrem. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned.

Patří sem:

  • glukóza (hroznový cukr),
  • fruktóza (ovocný cukr),
  • ribóza (přirozeně se vyskytuje ve všech buňkách).

2. Oligosacharidy

Sacharidy - ovoce

Vznikají spojením dvoudeseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek (podle jejich počtu se nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, až dekasacharidy). Nejdůležitější z této skupiny jsou disacharidy. Sem se řadí především:

  • Sacharóza (řepný cukr)
    Vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a používá se běžně jako sladidlo v potravinářství.
  • Laktosa (mléčný cukr)
    Nachází se v mléce savců. V trávicím traktu je rozkládána enzymem laktázou. Pokud je tento enzym nefunkční, vzniká laktózová intolerance (projevuje se křečemi v břiše a průjmy).
  • Maltosa (sladový cukr)
    Je mnohem méně sladká než glukosa při stejné výživové hodnotě (používá se v potravinářství např. při výrobě piva).

3. Polysacharidy

Sacharidy - ovoce

Mají podobnou strukturu jako oligosacharidy, ale počet monosacharidových jednotek dosahuje mnoha set až tisíc. Na rozdíl od monosacharidů jsou ve vodě prakticky nerozpustné. Fungují jako zásobní nebo stavební látky rostlin a živočichů. Z hlediska jejich původu je dělíme na:

  • Rostlinné - škroby a vláknina,
  • Živočišné – glykogen.

O sacharidech obecně platí:

  1. V odlišných množstvích se nachází v mnoha potravinách.
    Sacharidy s rychle využitelnou energií jsou bohatě zastoupeny v ovoci, některých druzích zeleniny či některých mléčných výrobcích, ve velkých objemech pak v průmyslově zpracovaných potravinách (müsli směsi i tyčinky, dorty, zákusky, čokolády, bonbóny, slazené nápoje…). Naopak sacharidy s pomalu se uvolňující energií se nachází nejvíce v obilovinách, luštěninách, ořechách a semenech.
  2. Ve stravě bychom se měli vyhnout zbytečně vysokému příjmu především jednoduchých sacharidů.
    Důvodem je fakt, že organismus zpracovává tuto složku díky produkci inzulínu (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru) a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Z hlediska vlivu na acidobazickou rovnováhu působí inzulín i sacharidy kyselinotvorně – při přebytku cukrů ve stravě či jejich nevhodné volbě tak dochází k nežádoucímu odklonu od rovnováhy vnitřního prostředí organismu, na což reaguje každá buňka v těle způsobem svého chování.
  3. V organismu se na rozdíl od dalšího paliva – tuků – skladují velmi špatně, a to v podobě svalového a jaterního glykogenu. Tyto rezervy jsou poměrně malé (přibližně 0,5 kg u průměrného jedince). Je proto potřeba se ve stravě cíleně zaměřit na systematický příjem sacharidů tak, abychom získali nejen okamžitý zdroj energie, ale současně i podporovali obnovu glykogenu. Toto platí především u tzv. vysokosacharidových způsobů stravování, které jsou obecně považovány ve vztahu k lidskému zdraví za dlouhodobě nejvýhodnější koncepcí stravy.
  4. Podle toho, jaké účinky od stravy požadujeme ve smyslu získání energie a rychlosti trávení, budeme preferovat konkrétní zástupce jednotlivých zástupců vysokosacharidových potravin. Sportovci například nebudou jíst luštěniny krátce před tréninkem, protože několik hodin trvá, než se stráví. Naopak se nevyplácí jíst ovoce, slazené mléčné výrobky nebo pít slazené nápoje krátce před spaním, protože rychle vytvořená energie z nich komplikuje usínání a z několika důvodů stojí za vznikem cukrovky druhého typu či obezity. V praxi je proto potřeba se naučit vybírat takové potraviny, které obsahují správné druhy sacharidů a současně i jejich vhodné množství.

Sacharidy - ovoce

Základní přehled zdrojů sacharidů ve stravě (s různým objemovým zastoupením):

  1. Ovoce – fruktóza, sacharóza, vláknina
  2. Zelenina – fruktóza, sacharóza, vláknina
  3. Luštěniny – škroby, vláknina
  4. Obilniny – škroby, vláknina
  5. Houby – vláknina
  6. Ořechy – vláknina, oligosacharidy (sacharóza, dextróza)
  7. Mléčné výrobky – laktóza
  8. Maso – glykogen
  9. Vejce – glykogen

Protože je pro naše podmínky a dobu, ve které žijeme, přirozené získávat hlavní zdroj energie ze sacharidů (v běžných situacích se stravujeme tak, že ve stravě převažují sacharidy nad bílkovinami a tuky, nazýváme to „vysokosacharidový“ způsob stravování), je při sestavování jídelníčku potřeba pracovat především s:

  1. Celkovým množstvím sacharidů v každé porci i celodenním stravování.
    Příliš málo sacharidů způsobí nedostatek rychle využitelné energie, ze které vyplývá únava. Naopak vysoké dávky jsou základem pro nárůst tukových zásob. Je potřeba tak vědět, jaké množství je skutečně optimální pro konkrétního člověka.
  2. Výběrem vhodným forem sacharidů pro konkrétní situaci.
    Existují situace, kdy potřebujeme energii velmi rychle, jindy je zase potřeba zajišťovat její pomalý a konstantní přísun. Tohoto docílíme právě pomocí správné kombinace potravin, o kterých budeme vědět, jaké konkrétní druhy sacharidů obsahují.
  3. Toto je základem, který se promítá ve všech našich kurzech. V tomto směru je potřeba vědět, že při tvorbě jídelníčků nepreferujeme žádné přesné počítání (počítat konkrétní parametry se ale učíme, je to nezbytné pro správné pochopení celostního pohledu na výživu) – důvodem je mimo jiné i fakt, že obsah všech živin v potravinách (tedy nejen sacharidů) se výrazně liší s ohledem na relativně široké spektrum faktorů (podmínky pěstování, kvalita půdy, stupeň zralosti při sklizni atd.). Není proto reálné navrhnout jídelníček, který by byl takzvaně „přesný“. Zaměřujeme se proto na směry a tendence, kudy se metabolismus ubírá či kam jej chceme nasměrovat. Obsah živin hraje důležitou roli, ale primárně ve smyslu určitého jejich rozpětí ve stravě, které máme pod kontrolou, ne přesných čísel.

Mgr. Martin Jelínek

Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Pavel Škůrek

Bylo potěšením s Vámi spolupracovat. V dnešní době mě nejvíc zaujal právě Váš holistický přístup a z mého pohledu zdravý pohled na aktuální situaci stravování v populaci. Velice se mi líbil Váš profesionální přístup k informacím, které k nám tekly. Beru také v potaz, že vím, že jste vegetarián a přiznám se, že jsem se obával, že tento fakt "prosákne" i do výkladu látky. Jak se ukázalo, obavy byly zbytečné. Tím vším jste získal u mě tu největší důvěru v tomto oboru. Fakt, klobouk dolů!

Kateřina Kmínková

Kurz Poradce pro výživu jsem se rozhodla studovat, protože jsem chtěla začít dělat něco nového, co mě bude bavit, naplňovat a bude prospěšné pro všechny. Toto všechno jsem ve svém bývalém zaměstnání již nenacházela. Kurz mě velice bavil, zpracovávání myšlenkových map bylo jednoduché a zároveň velmi edukativní. Jeho velkou výhodou je i systém ON-LINE kurzu, který jsem mohla dělat z domova, když jsem měla čas. Kurz mi pomohl nejenom utříbit si své znalosti v oblasti zdravé výživy a naučit se mnoho nového, ale i v některých oblastech úplně změnit názor na věc. Také jsem velmi přivítala srozumitelné vysvětlení základů Ajurvédy a Tradiční čínské medicíny. Kurz Poradce pro výživu mi pomohl v mém novém profesním startu a těším se na své zákazníky.

Mgr. Janka Blažejová

O zdravú výživu som sa začala zaujímať po tom, čo mi bola diagnostikovaná intolerancia na histamín. Začiatky boli veľmi ťažké ba až kritické. Situácia si vyžadovala prehodnotenie nielen jedálnička ako takého, ale celkového životného štýlu. Dostávala som sa do začarovaného kruhu a čo bolo najhoršie nevidela som riešenie, čo navyše viedlo k úzkostiam a depresiám. Nastavenie radikálnej a okamžitej zmeny prinášalo úspechy, neúspechy aj zúfalstvo. Tento stav otravoval život nielen mne samej ale aj mojej rodine a hlavne bol neúnosný. Nakoniec som toto ochorenie prijala ako súčasť života. Za pomoci najbližších som pochopila, že „plakať“ nepomôže, že táto cesta nie je správna, že jedinou cestou je racionálne myslenie a hlavne konať. Keďže veľa informácii o tejto problematike nebolo vtedy k dispozícii, začala som zbierať informácie o vplyve stravy na zdravie. Prvou informáciou čo vlastne HIT je bola brožúra od MUDr. Hrubiška. Nad obsahom som rozmýšľala a postupne si uvedomovala, že to nie je len o tom čo konzumujem, aké suroviny a potraviny môžem a nemôžem konzumovať, ale aj o tom ako sú tieto suroviny vypestované, ako sú spracované, odkiaľ z akej krajiny pochádzajú, či obsahujú aditíva, rôzne ochucovadlá, konzervačné látky a pod. Postupne ma táto oblasť výživy oslovila natoľko že som začala hľadať literatúru, odborné články na rôzne témy o potravinách, rôzne smery alternatívnej liečby. Pre lepšie pochopenie a rozšírenie si vedomostí o zdravej výžive a jej vplyvu na zdravie človeka som sa rozhodla pre kurz zdravej výživy a zdravého životného štýlu. Z internetovej ponuky ma najviac oslovil 6 mesačný on-line kurz Poradca pre výživu a suplementáciu inštitútu ATAC, spol. s r. o pod vedením Mgr. Martina Jelínka, ktorý je absolútne najlepší. Kurz má vysokú úroveň, obsah jednotlivých lekcií je spracovaný jasne, vystihuje danú problematiku. Svoj význam majú mentálne mapy a hra ZOF. Obsah kurzu poskytuje previazanie vedomostí o zdravej výžive a celostné vnímanie a komplexný pohľad na bytosť ako akú, čo som v žiadnom kurze nenašla. Oceňujem prístup pána Martina Jelínka, ktorý je profesionálom na slovo vzatým, ochotne vždy rád poradí. Oceňujem možnosť ďalšej spolupráce aj po absolvovaní kurzu, možnosť prispievať do poradne pre absolventov a možnosť ďalšieho vzdelávania. Vďaka tomuto kurzu môžem odovzdávať nadobudnuté vedomosti a skúsenosti z vlastného poznania tým, ktorí to potrebujú. Srdečná vďaka.

Další ohlasy absolventů

Vyberte si z našich kurzů

Zpět do sekce Vše o studiu