Sacharidy

Sacharidy dodávají tělu rychle využitelnou energii (1 gram sacharidů obsahuje 17,63 kJ = cca 4 kcal). Podle toho, jaké mají složení, se mění i rychlost, jakou z nich v těle tato energie vzniká (nejrychleji z tzv. cukrů).

Z chemického hlediska se dělí na:

1. Monosacharidy

Jsou nejjednodušší formou sacharidů. Molekulární strukturou jsou zastoupeny pouze jedním cukrem. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned.

Patří sem:

• glukóza (hroznový cukr),
• fruktóza (ovocný cukr),
• ribóza (přirozeně se vyskytuje ve všech buňkách).

2. Oligosacharidy

Vznikají spojením dvou až deseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek (podle jejich počtu se nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, až dekasacharidy). Nejdůležitější z této skupiny jsou disacharidy. Sem se řadí především:

• Sacharóza (řepný cukr).
  Vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a používá se běžně jako sladidlo v potravinářství.
• Laktosa (mléčný cukr).
  Nachází se v mléce savců. V trávicím traktu je rozkládána enzymem laktázou. Pokud je tento enzym nefunkční, vzniká laktózová intolerance (projevuje se křečemi v břiše a průjmy).
• Maltosa (sladový cukr).
  Je mnohem méně sladká než glukosa při stejné výživové hodnotě (používá se v potravinářství např. při výrobě piva).

3. Polysacharidy

Mají podobnou strukturu jako oligosacharidy, ale počet monosacharidových jednotek dosahuje mnoha set až tisíc. Na rozdíl od monosacharidů jsou ve vodě prakticky nerozpustné. Fungují jako zásobní nebo stavební látky rostlin a živočichů. Z hlediska jejich původu je dělíme na:

• Rostlinné - škroby a vláknina,
• Živočišné – glykogen.

O sacharidech obecně platí:

1. V odlišných množstvích se nachází v mnoha potravinách.
   Sacharidy s rychle využitelnou energií jsou bohatě zastoupeny v ovoci, některých druzích zeleniny či některých mléčných výrobcích, ve velkých objemech pak v průmyslově zpracovaných potravinách (müsli směsi i tyčinky, dorty, zákusky, čokolády, bonbóny, slazené nápoje…). Naopak sacharidy s pomalu se uvolňující energií se nachází nejvíce v obilovinách, luštěninách, ořechách a semenech.
2. Ve stravě bychom se měli vyhnout zbytečně vysokému příjmu především jednoduchých sacharidů.
   Důvodem je fakt, že organismus zpracovává tuto složku díky produkci inzulínu (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru) a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Z hlediska vlivu na acidobazickou rovnováhu působí inzulín i sacharidy kyselinotvorně – při přebytku cukrů ve stravě či jejich nevhodné volbě tak dochází k nežádoucímu odklonu od rovnováhy vnitřního prostředí organismu, na což reaguje každá buňka v těle způsobem svého chování.
3. V organismu se na rozdíl od dalšího paliva – tuků – skladují velmi špatně, a to v podobě svalového a jaterního glykogenu. Tyto rezervy jsou poměrně malé (přibližně 0,5 kg u průměrného jedince). Je proto potřeba se ve stravě cíleně zaměřit na systematický příjem sacharidů tak, abychom získali nejen okamžitý zdroj energie, ale současně i podporovali obnovu glykogenu. Toto platí především u tzv. vysokosacharidových způsobů stravování, které jsou obecně považovány ve vztahu k lidskému zdraví za dlouhodobě nejvýhodnější koncepcí stravy.
4. Podle toho, jaké účinky od stravy požadujeme ve smyslu získání energie a rychlosti trávení, budeme preferovat konkrétní zástupce jednotlivých skupin vysokosacharidových potravin. Sportovci například nebudou jíst luštěniny krátce před tréninkem, protože několik hodin trvá, než se stráví. Naopak se nevyplácí jíst ovoce, slazené mléčné výrobky nebo pít slazené nápoje krátce před spaním, protože rychle vytvořená energie z nich komplikuje usínání a stojí za vznikem obezity. V praxi je proto potřeba se naučit vybírat takové potraviny, které obsahují správné druhy sacharidů a současně i jejich vhodné množství.

Základní přehled zdrojů sacharidů ve stravě (s různým objemovým zastoupením):

1. Ovoce – fruktóza, sacharóza, vláknina
2. Zelenina – fruktóza, sacharóza, vláknina
3. Luštěniny – škroby, vláknina
4. Obilniny – škroby, vláknina
5. Houby – vláknina
6. Ořechy – vláknina, oligosacharidy (sacharóza, dextróza)
7. Mléčné výrobky – laktóza
8. Maso – glykogen
9. Vejce – glykogen