Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy

Sacharidy dodávají tělu rychle využitelnou energii (1 gram sacharidů obsahuje 17,63 kJ = cca 4 kcal). Podle toho, jaké mají složení, se mění i rychlost, jakou z nich v těle tato energie vzniká (nejrychleji z tzv. cukrů).

Z chemického hlediska se dělí na:

1. Monosacharidy

Sacharidy - ovoce

Jsou nejjednodušší formou sacharidů. Molekulární strukturou jsou zastoupeny pouze jedním cukrem. Tyto cukry už tedy nelze dále štěpit a tělo z nich získává energii ihned.

Patří sem:

  • glukóza (hroznový cukr),
  • fruktóza (ovocný cukr),
  • ribóza (přirozeně se vyskytuje ve všech buňkách).

2. Oligosacharidy

Sacharidy - ovoce

Vznikají spojením dvoudeseti stejných nebo různých druhů monosacharidových jednotek (podle jejich počtu se nazývají disacharidy, popř. tri-, tetra-, až dekasacharidy). Nejdůležitější z této skupiny jsou disacharidy. Sem se řadí především:

  • Sacharóza (řepný cukr).
    Vyrábí se z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a používá se běžně jako sladidlo v potravinářství.
  • Laktosa (mléčný cukr).
    Nachází se v mléce savců. V trávicím traktu je rozkládána enzymem laktázou. Pokud je tento enzym nefunkční, vzniká laktózová intolerance (projevuje se křečemi v břiše a průjmy).
  • Maltosa (sladový cukr).
    Je mnohem méně sladká než glukosa při stejné výživové hodnotě (používá se v potravinářství např. při výrobě piva).

3. Polysacharidy

Sacharidy - ovoce

Mají podobnou strukturu jako oligosacharidy, ale počet monosacharidových jednotek dosahuje mnoha set až tisíc. Na rozdíl od monosacharidů jsou ve vodě prakticky nerozpustné. Fungují jako zásobní nebo stavební látky rostlin a živočichů. Z hlediska jejich původu je dělíme na:

  • Rostlinné - škroby a vláknina,
  • Živočišné – glykogen.

O sacharidech obecně platí:

  1. V odlišných množstvích se nachází v mnoha potravinách.
    Sacharidy s rychle využitelnou energií jsou bohatě zastoupeny v ovoci, některých druzích zeleniny či některých mléčných výrobcích, ve velkých objemech pak v průmyslově zpracovaných potravinách (müsli směsi i tyčinky, dorty, zákusky, čokolády, bonbóny, slazené nápoje…). Naopak sacharidy s pomalu se uvolňující energií se nachází nejvíce v obilovinách, luštěninách, ořechách a semenech.
  2. Ve stravě bychom se měli vyhnout zbytečně vysokému příjmu především jednoduchých sacharidů.
    Důvodem je fakt, že organismus zpracovává tuto složku díky produkci inzulínu (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru) a tímto mechanismem se většina energie uloží do tukových zásob. Z hlediska vlivu na acidobazickou rovnováhu působí inzulín i sacharidy kyselinotvorně – při přebytku cukrů ve stravě či jejich nevhodné volbě tak dochází k nežádoucímu odklonu od rovnováhy vnitřního prostředí organismu, na což reaguje každá buňka v těle způsobem svého chování.
  3. V organismu se na rozdíl od dalšího paliva – tuků – skladují velmi špatně, a to v podobě svalového a jaterního glykogenu. Tyto rezervy jsou poměrně malé (přibližně 0,5 kg u průměrného jedince). Je proto potřeba se ve stravě cíleně zaměřit na systematický příjem sacharidů tak, abychom získali nejen okamžitý zdroj energie, ale současně i podporovali obnovu glykogenu. Toto platí především u tzv. vysokosacharidových způsobů stravování, které jsou obecně považovány ve vztahu k lidskému zdraví za dlouhodobě nejvýhodnější koncepcí stravy.
  4. Podle toho, jaké účinky od stravy požadujeme ve smyslu získání energie a rychlosti trávení, budeme preferovat konkrétní zástupce jednotlivých skupin vysokosacharidových potravin. Sportovci například nebudou jíst luštěniny krátce před tréninkem, protože několik hodin trvá, než se stráví. Naopak se nevyplácí jíst ovoce, slazené mléčné výrobky nebo pít slazené nápoje krátce před spaním, protože rychle vytvořená energie z nich komplikuje usínání a stojí za vznikem obezity. V praxi je proto potřeba se naučit vybírat takové potraviny, které obsahují správné druhy sacharidů a současně i jejich vhodné množství.

Sacharidy - ovoce

Základní přehled zdrojů sacharidů ve stravě (s různým objemovým zastoupením):

  1. Ovoce – fruktóza, sacharóza, vláknina
  2. Zelenina – fruktóza, sacharóza, vláknina
  3. Luštěniny – škroby, vláknina
  4. Obilniny – škroby, vláknina
  5. Houby – vláknina
  6. Ořechy – vláknina, oligosacharidy (sacharóza, dextróza)
  7. Mléčné výrobky – laktóza
  8. Maso – glykogen
  9. Vejce – glykogen

Protože je pro naše podmínky a dobu, ve které žijeme, přirozené získávat hlavní zdroj energie ze sacharidů (v běžných situacích se stravujeme tak, že ve stravě převažují sacharidy nad bílkovinami a tuky, nazýváme to „vysokosacharidový“ způsob stravování), je při sestavování jídelníčku potřeba pracovat především s:

  1. Celkovým množstvím sacharidů v každé porci i celodenním stravování.
    Příliš málo sacharidů způsobí nedostatek rychle využitelné energie, ze které vyplývá únava. Naopak vysoké dávky jsou základem pro nárůst tukových zásob. Je potřeba tak vědět, jaké množství je skutečně optimální pro konkrétního člověka.
  2. Výběrem vhodným forem sacharidů pro konkrétní situaci.
    Existují situace, kdy potřebujeme energii velmi rychle, jindy je zase potřeba zajišťovat její pomalý a konstantní přísun. Tohoto docílíme právě pomocí správné kombinace potravin, o kterých budeme vědět, jaké konkrétní druhy sacharidů obsahují.

Toto je základem, který se promítá ve všech našich kurzech. V tomto směru je potřeba vědět, že při tvorbě jídelníčků nepreferujeme žádné přesné počítání (počítat konkrétní parametry se ale učíme, je to nezbytné pro správné pochopení celostního pohledu na výživu) – důvodem je mimo jiné i fakt, že obsah všech živin v potravinách (tedy nejen sacharidů) se výrazně liší s ohledem na relativně široké spektrum faktorů (podmínky pěstování, kvalita půdy, stupeň zralosti při sklizni atd.). Není proto reálné navrhnout jídelníček, který by byl takzvaně „přesný“. Zaměřujeme se proto na směry a tendence, kudy se metabolismus ubírá či kam jej chceme nasměrovat. Obsah živin hraje důležitou roli, ale primárně ve smyslu určitého jejich rozpětí ve stravě, které máme pod kontrolou, ne přesných čísel.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Zdeněk Pochyla

Kurz Poradce pro výživu mě naučil lépe vnímat způsob, jakým si moji klienti vytváří vztah k vlastní stravě. Tato důležitá součást mojí praxe mě posunula výrazným způsobem profesně vpřed a díky tomu jsem schopen o to úspěšněji pomáhat lidem ve svém okolí. Velký dík patří lektorovi M. Jelínkovi, se kterým se můžeme vzdělávat i po absolvování tohoto kurzu.

Petr Pleschinger

Myslím si, že po absolvování tohoto kurzu nelze nezměnit názor na to, co člověk obvykle jí. Každodenní zahlcování reklamou značně pokřivuje názor na to, co je pro člověka prospěšné. Fungují na principu, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Po 6 měsících kurzu určitě každý účastník změní alespoň o trochu svůj jídelníček. Zároveň každá lekce kurzu přináší další a další otázky. S úsměvem se proto dívám na kurzy, které slibují zvládnout tuto problematiku za týden nebo dokonce přes víkend. Určitě je potřeba zde získané znalosti dále rozvíjet. Je celkem lhostejné, jestli se člověk po absolvování tohoto kurzu bude poradenstvím živit nebo ne. Prodloužení života a vyhnutí se chorobám, které pramení ze špatné stravy, za investované peníze určitě stojí.

Miluše Heryšerová

Jelikož jsem vystudovaný chemický technolog a zároveň se profesně věnuji notifikaci doplňků stravy, pak studování a posuzování jednotlivých složek v potravinách či doplňcích stravy je mi zábavou tak i denním chlebem. I když vím, proč jsou určité látky do jídla přidávány a jaké vlastnosti mu dávají, tak můj hlavní cíl byl se těmto složkám v jídle vyhýbat. Chtěla jsem však svou znalost rozšířit a pochopit, jak lidské tělo hospodaří s jednotlivými makro i mikro složkami a jaký to má na naše tělo dopad. Dlouho jsem tedy hledala rozšiřující vzdělání, které by mi pomohlo pochopit vztah mezi tím co jíme a lidským zdravím. Zároveň jsem chtěla být schopna sestavit vyrovnaný jídelníček pro lidi s individuálními požadavky. Jsem velmi ráda, že jsem se rozhodla absolvovat distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci, který mi přiblížil, jak jídlo vnímat z pohledu východní i západní kultury, a hlavně mi pomohl pochopit jak a proč obohatit svůj jídelníček o určité potraviny ve vztahu k lidským nemocem či potravinovým intolerancím. Chtěla bych moc poděkovat p. Jelínkovi, že vytvořil kurz, který naprosto splnil má očekávání, celou organizaci, náplň kurzu, přehlednost jednotlivých témat a moderního pojetí celého kurzu. Zároveň oceňuji možnost vyzkoušet si připravit jídelníčky v praxi pomocí ZOF hry. Určitě se chci i nadále vzdělávat v dalších tématech a pokračovat i v dalších kurzech vedených p. Jelínkem.