Antioxidanty

Antioxidanty jsou látky nacházející se ve stravě (v naprosté většině v rostlinné), jejichž úkolem je likvidovat (= neutralizovat, zhášet) tzv. volné radikály (nestálé a reaktivní sloučeniny s nepárovými elektrony, které vyhledávají další elektron, aby tvořily stabilní molekulu - nejčastějšími zástupci jsou kyslíkové a dusíkové molekuly). Obecný účinek volných radikálů spočívá v tom, že pokud jich existuje příliš mnoho, vzniká tzv. oxidační stres (je způsoben např. kouřem, smogem, UV a RTG zářením, stresem, zvýšenou spotřebou kyslíku při cvičení, produkty metabolismu a mnoha dalšími faktory). Takto vzniklé volné radikály napadají v největší míře náš genetický materiál (DNA) a vznikají různé mutace, poruchy, nemoci.

Pro odstranění negativních účinků volných radikálů potřebujeme mít dostatek tzv. antioxidantů. Aby bylo možné jakoukoli látku považovat za antioxidant, musí potlačovat destrukční činnost volných radikálů tím, že jim daruje elektrony. Platí pravidlo, že různé antioxidanty nás chrání proti různým typům volných radikálů v různých částech buněk a v různých částech těla. Účinek jednotlivých antioxidantů není izolovaný, ale působí tzv. synergickým efektem (celkový efekt všech antioxidantů je větší, než součet účinků jednotlivých látek). V tomto směru se vyplácí orientovat pozornost na užívání směsí antioxidačních látek, vždy nejlépe přírodního původu, než preferovat izolované antioxidanty získané syntézou z jiných látek.

Antioxidant se poté, co neutralizuje volný radikál, sám stává volným radikálem. Jedna z důležitých vlastností antioxidantů spočívá ve faktu, že se mohou vzájemně regenerovat (například vitamín C regeneruje vitamín E).

Existují dva druhy antioxidantů:

1. Takové, které si vytváří naše tělo samo.
   Jedná se o enzymy, koenzymy, sloučeniny obsahující síru.
2. Látky získávané ze stravy.
   Například vitamíny C a E, karoteny a různé fytochemikálie. Minerály samy o sobě nejsou antioxidanty, některé z nich se ale mohou stát vitálními složkami antioxidačních enzymů vytvářených tělem (selen, železo, mangan, měď, zinek). Nejbohatšími zdroji jsou různé druhy ovoce a zeleniny. Antioxidanty jsou ale zastoupené i v dalších potravinách, jako jsou obiloviny, luštěniny, ořechy či semena. Každá potravina obsahuje odlišné spektrum i množství antioxidačních látek. Významné procento antioxidantů se ničí při zpracování potravin. Např. vitamín E obsažený v olejích se ztrácí při jejich rafinaci, v obilovinách je ničen oxidací při skladování a mletí na mouku. Antioxidanty v ovoci i zelenině v čele s vitamínem C jsou velmi rychle oxidovány na vzdušném kyslíku. Některé fytochemikálie (především bioflavonoidy) se z potravin záměrně odstraňují, protože mají hořkou chuť. Koncentrované dávky antioxidantů můžeme za běžných podmínek zajistit i výrobou a rychlou konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv.

Teorii volných radikálů a antioxidantů přijímá v současnosti celá vědecká veřejnost. Antioxidačním látkám se připisuje široká řada zajímavých účinků – odborníci tvrdí, že mohou snížit riziko propuknutí více než 80 % nemocí – některých nádorových onemocnění, srdečních problémů, zánětů, mohou zpomalovat procesy stárnutí a mnoho jiných. Mají schopnost podporovat vitalitu organismu, s velkým úspěchem se tak používají pro podporu sportovní výkonnosti na všech úrovních.