Úvod / Vše o studiu / Cholesterol
Cholesterol je látka, jejíž důležitost se ve vztahu k lidskému zdraví cituje velmi často, a to především u srdečně-cévních chorob. Malou část cholesterolu přijímáme živočišnou stravou (nejbohatším zdrojem jsou vnitřnosti a vejce), převážnou většinu (přibližně 90 – 95%) ale umí tělo vyrobit samo (v játrech). Pokud z jakýchkoli důvodů (dietní omezení) nepřijímáme cholesterol žádný, organismus má schopnost zvýšit jeho vlastní produkci, ve skutečnosti tak jeho nedostatek nehrozí.
Cholesterol je výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů. Je nezbytnou součástí žlučových kyselin, bez kterých není možné strávit potravu, mimo jiné z něj vzniká i vitamín D. Dále pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také klíčovou součástí při tvorbě buněčných membrán. V krvi je přenášen látkami, které se nazývají lipoproteiny. Podle jejich hustoty je dělíme na:
1. Lipoproteiny s vysokou hustotou – označované HDL (high density lipoprotein),
2. Lipoproteiny s nízkou hustotou - LDL (low density lipoprotein),
3. Lipoproteiny s velmi nízkou hustotou – VLDL (very low density lipoprotein).
Ze strany medicíny se obecně prezentuje, že je nutné sledovat hladinu nejen celkového cholesterolu, ale i poměrů HDL a LDL.
Hlavním úkolem LDL cholesterolu je přenášet tuto látku z krve do okolních tkání, cílem HDL nosiče je naopak odvádět přebytečný cholesterol do jater, kde je odbouráván. Přebytek LDL vůči HDL snadno podléhá oxidaci a má schopnost se přednostně ukládat do tzv. sklerotických plátů v cévních stěnách, čímž dává vznik ateroskleróze (= kornatění tepen a cév). Takto se zužuje průchodnost cév a dochází k poruchám prokrvování, které může vyústit v infarkt popř. mozkovou příhodu. Z těchto důvodů je LDL cholesterol běžně označován jako „špatný“ nebo „zlý“, naopak HDL cholesterol jako „dobrý“.
Poruchy metabolismu cholesterolu (kam řadíme i jeho celkový nadbytek včetně zvýšené hladiny LDL) je možné jednoduše řešit úpravou životního stylu, organismus na takto správně nastavený režim umí reagovat velmi pružně. Základem je pravidelný pohyb, vhodnější je aerobní aktivita. Současně má zásadní význam kontrolovat stresové projevy.
Ve stravě má prokazatelně vliv hned několik faktorů:
Omezení konzumace zdrojů cholesterolu.
To platí především pro vnitřnosti a vejce (žloutek). Samotné snížení příjmu této látky ale v převážné většině případů situaci nevyřeší.
Snížení příjmu potravin zvyšujících oxidaci.
Platí to především pro zdroje přepálených tuků (= smažené potraviny) a přebytek cukrů (= sladkosti).
Dostatek antioxidantů.
Jejich zvýšený příjem snižuje projevy oxidace, což znemožní vyššímu množství LDL cholesterolu podléhat tomuto procesu a podporovat tvorbu a ukládání tukových plátů do tepen a cév. Klíčovým zdrojem jsou zelenina, ovoce, klíčené potraviny, případně vhodně vybrané doplňky stravy.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí to nejen pro vlákninu jako celek, velmi důležitá je především rozpustná forma, která prokazatelně pozitivně ovlivňuje (= snižuje) hladinu cholesterolu v krvi. V jídelníčku to obnáší pravidelnou přítomnost vybraných druhů zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin.
Úpravu poměrů některých tuků.
Jedná se především o navýšení příjmu omega-3 tuků a současně snížení podílu omega-6. Vzájemný poměr těchto mastných kyselin se běžně používá jako ukazatel kvality nastaveného jídelníčku při zvýšených hodnotách cholesterolu a krevních tuků.
Pravidel, kterých je potřeba v jídelníčku při úpravě metabolismu cholesterolu dodržovat, není mnoho. Při snaze dosáhnout nutriční optimum na všech úrovních ale vzniká výzva. Této je rozumné se postavit s nutričním softwarem, který umí hodnotit všechny požadované faktory. Respektovat jen obecná pravidla totiž nestačí, protože bez detailního sledování množství některých živin není možné zajistit jejich správné zastoupení. Typickým příkladem je poměr omega-3 a omega-6, který se doporučuje kolem 1:3. Studenti našich kurzů mají k dispozici pomocníka v podobě výukové hry ZOF, která všechny tyto důležité parametry měří – zastoupení a poměry mastných kyselin, množství cholesterolu, rozpustné a nerozpustné vlákniny, hodnoty antioxidantů a mnohé další. Takto se učí vytvářet jídelníčky, díky kterým můžeme předcházet vzniku srdečně-cévních chorob - největšího zabijáka současné doby.
Mgr. Martin Jelínek
Martin Cidlinský
Tento kurz mi pomohl nejenom v profesionálním rozvoji, ale myslím si, že styl učení je jeden z nejúčinějších, které jsem měl možnost vidět. Celá tato koncepce je skvělou možností, jak se komplexně rozvíjet v oboru výživového poradenství.
Anna Brázdilová
Už mnoho let pracuji jako poradce změny životního stylu a najednou jsem měla nutkání absolvovat kurz výživového poradce, abych se dozvěděla co se dnes učí na takových kurzech. Při hledání uceleného pohledu na výživu jsem narazila na stránky ATAC a moje rozhodnutí bylo jasné. Mnoho věcí pro mě bylo nových a velmi přínosných a zároveň v mnoha věcech jsem si potvrdila správnost své cesty přistupovat ke každému klientovi individuálně, protože každý z nás je jedinečný a výjimečný a neexistuje univerzální návod na stravování, který vyhovuje všem. Práce pana Jelínka je pro mě velkou inspirací a jeho kurzy a semináře mohu jen doporučit, aby se šířila myšlenka z mého pohledu vzdělanosti ve výživě, sebepoznání a zároveň zapojení zdravého tzv. selského rozumu. Děkuji za obohacení.
Miroslav Zeman
Jako ,,fitnesák,, kromě tréningu se zajímám i o stravu, rozhodl jsem se proto udělat si kurz výživového poradce a společnost ATAC mne na internetu oslovila nejvíce. K výživovému poradci jsem měl opravdu daleko, to jsem věděl, po započetí tohoto kurzu jsem se v tom jen utvrdil - příliš mnoho informací, které jsem nebyl schopen tak rychle vstřebat. Hodně moc se mi líbí myšlenkové pochody, které mi usnadnily učení a přípravu na cvičné testy. Dále hra ZOF je neskutečný pevný nástroj, jak se naučit vnímat další věci z naučeného učiva a umět je aplikovat v reálu. Když to shrnu, tak jsem nevěděl nic a teď konečně vím něco. Kurz dodá široký obzor a je jen na nás, který si vybereme.
