Úvod / Vše o studiu / Cholesterol

Cholesterol je látka, jejíž důležitost se ve vztahu k lidskému zdraví cituje velmi často, a to především u srdečně-cévních chorob. Malou část cholesterolu přijímáme živočišnou stravou (nejbohatším zdrojem jsou vnitřnosti a vejce), převážnou většinu (přibližně 90 – 95%) ale umí tělo vyrobit samo (v játrech). Pokud z jakýchkoli důvodů (dietní omezení) nepřijímáme cholesterol žádný, organismus má schopnost zvýšit jeho vlastní produkci, ve skutečnosti tak jeho nedostatek nehrozí.
Cholesterol je výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů. Je nezbytnou součástí žlučových kyselin, bez kterých není možné strávit potravu, mimo jiné z něj vzniká i vitamín D. Dále pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také klíčovou součástí při tvorbě buněčných membrán. V krvi je přenášen látkami, které se nazývají lipoproteiny. Podle jejich hustoty je dělíme na:
1. Lipoproteiny s vysokou hustotou – označované HDL (high density lipoprotein),
2. Lipoproteiny s nízkou hustotou - LDL (low density lipoprotein),
3. Lipoproteiny s velmi nízkou hustotou – VLDL (very low density lipoprotein).
Ze strany medicíny se obecně prezentuje, že je nutné sledovat hladinu nejen celkového cholesterolu, ale i poměrů HDL a LDL.
Hlavním úkolem LDL cholesterolu je přenášet tuto látku z krve do okolních tkání, cílem HDL nosiče je naopak odvádět přebytečný cholesterol do jater, kde je odbouráván. Přebytek LDL vůči HDL snadno podléhá oxidaci a má schopnost se přednostně ukládat do tzv. sklerotických plátů v cévních stěnách, čímž dává vznik ateroskleróze (= kornatění tepen a cév). Takto se zužuje průchodnost cév a dochází k poruchám prokrvování, které může vyústit v infarkt popř. mozkovou příhodu. Z těchto důvodů je LDL cholesterol běžně označován jako „špatný“ nebo „zlý“, naopak HDL cholesterol jako „dobrý“.
Poruchy metabolismu cholesterolu (kam řadíme i jeho celkový nadbytek včetně zvýšené hladiny LDL) je možné jednoduše řešit úpravou životního stylu, organismus na takto správně nastavený režim umí reagovat velmi pružně. Základem je pravidelný pohyb, vhodnější je aerobní aktivita. Současně má zásadní význam kontrolovat stresové projevy.
Ve stravě má prokazatelně vliv hned několik faktorů:
Omezení konzumace zdrojů cholesterolu.
To platí především pro vnitřnosti a vejce (žloutek). Samotné snížení příjmu této látky ale v převážné většině případů situaci nevyřeší.
Snížení příjmu potravin zvyšujících oxidaci.
Platí to především pro zdroje přepálených tuků (= smažené potraviny) a přebytek cukrů (= sladkosti).
Dostatek antioxidantů.
Jejich zvýšený příjem snižuje projevy oxidace, což znemožní vyššímu množství LDL cholesterolu podléhat tomuto procesu a podporovat tvorbu a ukládání tukových plátů do tepen a cév. Klíčovým zdrojem jsou zelenina, ovoce, klíčené potraviny, případně vhodně vybrané doplňky stravy.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí to nejen pro vlákninu jako celek, velmi důležitá je především rozpustná forma, která prokazatelně pozitivně ovlivňuje (= snižuje) hladinu cholesterolu v krvi. V jídelníčku to obnáší pravidelnou přítomnost vybraných druhů zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin.
Úpravu poměrů některých tuků.
Jedná se především o navýšení příjmu omega-3 tuků a současně snížení podílu omega-6. Vzájemný poměr těchto mastných kyselin se běžně používá jako ukazatel kvality nastaveného jídelníčku při zvýšených hodnotách cholesterolu a krevních tuků.
Pravidel, kterých je potřeba v jídelníčku při úpravě metabolismu cholesterolu dodržovat, není mnoho. Při snaze dosáhnout nutriční optimum na všech úrovních ale vzniká výzva. Této je rozumné se postavit s nutričním softwarem, který umí hodnotit všechny požadované faktory. Respektovat jen obecná pravidla totiž nestačí, protože bez detailního sledování množství některých živin není možné zajistit jejich správné zastoupení. Typickým příkladem je poměr omega-3 a omega-6, který se doporučuje kolem 1:3. Studenti našich kurzů mají k dispozici pomocníka v podobě výukové hry ZOF, která všechny tyto důležité parametry měří – zastoupení a poměry mastných kyselin, množství cholesterolu, rozpustné a nerozpustné vlákniny, hodnoty antioxidantů a mnohé další. Takto se učí vytvářet jídelníčky, díky kterým můžeme předcházet vzniku srdečně-cévních chorob - největšího zabijáka současné doby.
Mgr. Martin Jelínek
Lívia Melicharová
Dlouho jsem hledala kurz, který není zaměřený jednostranně, kde se neřeší diety, ale komplexní pohled na stravování na míru každého z nás. Poradce pro výživu splňuje všechna tato kritéria. Byl pro mě startovací dráhou v podnikání v tomto oboru. Díky seminářům a nástavbovým kurzům Atac mám možnost jít pořád dál za stále podpory Mgr. Jelínka a spolupráce s kolegy z kurzu.
Mgr. Petr Maršoun
Přestože se zdravou výživou zabývám již mnoho let, chybělo mi ucelené vzdělávání, kde by se mi zaplnily mezery v informacích. Jdem rád, že jsem si vybral právě kurz Poradce pro výživu a sumplementaci. Dozvěděl jsem se spoustu informací nejen o výživě. Přístup Mgr. Jelínka je inspirativní a celý kurz byl velmi zajímavý. Studium probíhalo v příjemné atmosféře. Velmi oceňuji skutečnost, že kurzem spolupráce nekončí, ale díky absolventské sekci pokračuje. Určitě to nebyl můj poslední kurz u Mgr. Jelínka.
Dagmar Sedlářová
Kurzy Mgr. Martina Jelínka jsou naprosto přehledné, jasné, výstižné, komplexní. Úkoly, které je potřeba dělat, vás naučí uvažovat o člověku, pro kterého děláte jídelníček, uceleně, ze spousty stran. Ne jen slepě počítat kalorie. Tyto kurzy jsou pro mě velkým přínosem, který mě posunuly o velký kus dopředu a dávají mi smysl.