Cholesterol je látka, jejíž důležitost se ve vztahu k lidskému zdraví cituje velmi často, a to především u srdečně-cévních chorob. Malou část cholesterolu přijímáme živočišnou stravou (nejbohatším zdrojem jsou vnitřnosti a vejce), převážnou většinu (přibližně 90 – 95%) ale umí tělo vyrobit samo (v játrech). Pokud z jakýchkoli důvodů (dietní omezení) nepřijímáme cholesterol žádný, organismus má schopnost zvýšit jeho vlastní produkci, ve skutečnosti tak jeho nedostatek nehrozí.
Cholesterol je výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů. Je nezbytnou součástí žlučových kyselin, bez kterých není možné strávit potravu, mimo jiné z něj vzniká i vitamín D. Dále pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také klíčovou součástí při tvorbě buněčných membrán. V krvi je přenášen látkami, které se nazývají lipoproteiny. Podle jejich hustoty je dělíme na:
1. Lipoproteiny s vysokou hustotou – označované HDL (high density lipoprotein),
2. Lipoproteiny s nízkou hustotou - LDL (low density lipoprotein),
3. Lipoproteiny s velmi nízkou hustotou – VLDL (very low density lipoprotein).
Ze strany medicíny se obecně prezentuje, že je nutné sledovat hladinu nejen celkového cholesterolu, ale i poměrů HDL a LDL.
Hlavním úkolem LDL cholesterolu je přenášet tuto látku z krve do okolních tkání, cílem HDL nosiče je naopak odvádět přebytečný cholesterol do jater, kde je odbouráván. Přebytek LDL vůči HDL snadno podléhá oxidaci a má schopnost se přednostně ukládat do tzv. sklerotických plátů v cévních stěnách, čímž dává vznik ateroskleróze (= kornatění tepen a cév). Takto se zužuje průchodnost cév a dochází k poruchám prokrvování, které může vyústit v infarkt popř. mozkovou příhodu. Z těchto důvodů je LDL cholesterol běžně označován jako „špatný“ nebo „zlý“, naopak HDL cholesterol jako „dobrý“.
Poruchy metabolismu cholesterolu (kam řadíme i jeho celkový nadbytek včetně zvýšené hladiny LDL) je možné jednoduše řešit úpravou životního stylu, organismus na takto správně nastavený režim umí reagovat velmi pružně. Základem je pravidelný pohyb, vhodnější je aerobní aktivita. Současně má zásadní význam kontrolovat stresové projevy.
Ve stravě má prokazatelně vliv hned několik faktorů:
Omezení konzumace zdrojů cholesterolu.
To platí především pro vnitřnosti a vejce (žloutek). Samotné snížení příjmu této látky ale v převážné většině případů situaci nevyřeší.
Snížení příjmu potravin zvyšujících oxidaci.
Platí to především pro zdroje přepálených tuků (= smažené potraviny) a přebytek cukrů (= sladkosti).
Dostatek antioxidantů.
Jejich zvýšený příjem snižuje projevy oxidace, což znemožní vyššímu množství LDL cholesterolu podléhat tomuto procesu a podporovat tvorbu a ukládání tukových plátů do tepen a cév. Klíčovým zdrojem jsou zelenina, ovoce, klíčené potraviny, případně vhodně vybrané doplňky stravy.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí to nejen pro vlákninu jako celek, velmi důležitá je především rozpustná forma, která prokazatelně pozitivně ovlivňuje (= snižuje) hladinu cholesterolu v krvi. V jídelníčku to obnáší pravidelnou přítomnost vybraných druhů zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin.
Úpravu poměrů některých tuků.
Jedná se především o navýšení příjmu omega-3 tuků a současně snížení podílu omega-6. Vzájemný poměr těchto mastných kyselin se běžně používá jako ukazatel kvality nastaveného jídelníčku při zvýšených hodnotách cholesterolu a krevních tuků.
Pravidel, kterých je potřeba v jídelníčku při úpravě metabolismu cholesterolu dodržovat, není mnoho. Při snaze dosáhnout nutriční optimum na všech úrovních ale vzniká výzva. Této je rozumné se postavit s nutričním softwarem, který umí hodnotit všechny požadované faktory. Respektovat jen obecná pravidla totiž nestačí, protože bez detailního sledování množství některých živin není možné zajistit jejich správné zastoupení. Typickým příkladem je poměr omega-3 a omega-6, který se doporučuje kolem 1:3. Studenti našich kurzů mají k dispozici pomocníka v podobě výukové hry ZOF, která všechny tyto důležité parametry měří – zastoupení a poměry mastných kyselin, množství cholesterolu, rozpustné a nerozpustné vlákniny, hodnoty antioxidantů a mnohé další. Takto se učí vytvářet jídelníčky, díky kterým můžeme předcházet vzniku srdečně-cévních chorob - největšího zabijáka současné doby.
Tomáš Bartoň
Kurz Mgr. Jelínka jsem si vybral po pečlivé úvaze, kdy vyhrálo zaměření kurzu nejen na západní stravování, ale i na stravování dle tradiční čínské mediciny, ájurvédy a dalších. Dalším důvodem byla i osobnost pana Jelínka, který se pro mě stal velkou inspirací. Kurz posunul správným směrem nejen mě, ale i celou mou rodinu, která studium prožívala spolu se mnou. Tento kurz mohu vřele doporučit všem, kteří chtějí změnit svůj životní styl.
Lucie Uldrychová
Kurz "Poradce pro výživu a suplementaci" jsem vyhledala cíleně na doporučení jednoho z jeho absolventů. Vzhledem k mému bydlišti bylo pro mně velkou výhodou on-line studium. Kurz předčil moje očekávání - perfektní systém výuky a vstřícný přístup kolektivu Atac spol. v kombinaci s mimořádně srozumitelným a poutavým projevem lektora Mgr. Jelínka. Určitě všem doporučuji.
Bc. Tereza Kurfiřtová
V dnešní době je nabídka podobných kurzů velmi široká a při objednávání přes internet se člověk obává, aby se nespálil. Když mi na vyhledávači vyskočil kurz Poradce pro výživu a suplementaci pana Jelínka, rozhodla jsem se na něj přihlásit poté, co jsem si jej poslechla v Sama doma ČT. Stejně, jako byl jeho výklad přirozený a srozumitelný při návštěvě studia České televize, byly snadno pochopitelné i jeho přednášky v rámci kurzu. Oceňuji průběh studia, které je založeno na takřka každodenním studiu, a úkolech, které studenta donutí neodkládat jednotlivé lekce na později. Děkuji panu Jelínkovi za komplexní pohled na člověka, který mi je blízký. Tělo je ten nejdokonalejší stroj, který se může celý rozbít v důsledku jedné malé chybičky. Je tak nejen zajímavé, ale i důležité si v této oblasti rozšiřovat znalosti, a to nejlépe ze všech možných úhlů pohledu. Zmíněný kurz mi rozšířil pohled na zdraví, neboť seznamuje studenty s pro nás klasickým západním myšlením, ale také s myšlením východních kultur.