Cholesterol

Cholesterol je látka, jejíž důležitost se ve vztahu k lidskému zdraví cituje velmi často, a to především u srdečně-cévních chorob. Malou část cholesterolu přijímáme živočišnou stravou (nejbohatším zdrojem jsou vnitřnosti a vejce), převážnou většinu (přibližně 90 – 95%) ale umí tělo vyrobit samo (v játrech). Pokud z jakýchkoli důvodů (dietní omezení) nepřijímáme cholesterol žádný, organismus má schopnost zvýšit jeho vlastní produkci, ve skutečnosti tak jeho nedostatek nehrozí.

Cholesterol je výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů. Je nezbytnou součástí žlučových kyselin, bez kterých není možné strávit potravu, mimo jiné z něj vzniká i vitamín D. Dále pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také klíčovou součástí při tvorbě buněčných membrán. V krvi je přenášen látkami, které se nazývají lipoproteiny. Podle jejich hustoty je dělíme na:

1. Lipoproteiny s vysokou hustotou – označované HDL (high density lipoprotein),
2. Lipoproteiny s nízkou hustotou - LDL (low density lipoprotein),
3. Lipoproteiny s velmi nízkou hustotou – VLDL (very low density lipoprotein).

Ze strany medicíny se obecně prezentuje, že je nutné sledovat hladinu nejen celkového cholesterolu, ale i poměrů HDL a LDL.
Hlavním úkolem LDL cholesterolu je přenášet tuto látku z krve do okolních tkání, cílem HDL nosiče je naopak odvádět přebytečný cholesterol do jater, kde je odbouráván. Přebytek LDL vůči HDL snadno podléhá oxidaci a má schopnost se přednostně ukládat do tzv. sklerotických plátů v cévních stěnách, čímž dává vznik ateroskleróze (= kornatění tepen a cév). Takto se zužuje průchodnost cév a dochází k poruchám prokrvování, které může vyústit v infarkt popř. mozkovou příhodu. Z těchto důvodů je LDL cholesterol běžně označován jako „špatný“ nebo „zlý“, naopak HDL cholesterol jako „dobrý“.

Vliv stravy na cholesterol

Poruchy metabolismu cholesterolu (kam řadíme i jeho celkový nadbytek včetně zvýšené hladiny LDL) je možné jednoduše řešit úpravou životního stylu, organismus na takto správně nastavený režim umí reagovat velmi pružně. Základem je pravidelný pohyb, vhodnější je aerobní aktivita. Současně má zásadní význam kontrolovat stresové projevy.
Ve stravě má prokazatelně vliv hned několik faktorů:

Omezení konzumace zdrojů cholesterolu.
To platí především pro vnitřnosti a vejce (žloutek). Samotné snížení příjmu této látky ale v převážné většině případů situaci nevyřeší.

Snížení příjmu potravin zvyšujících oxidaci.
Platí to především pro zdroje přepálených tuků (= smažené potraviny) a přebytek cukrů (= sladkosti).

Dostatek antioxidantů.
Jejich zvýšený příjem snižuje projevy oxidace, což znemožní vyššímu množství LDL cholesterolu podléhat tomuto procesu a podporovat tvorbu a ukládání tukových plátů do tepen a cév. Klíčovým zdrojem jsou zelenina, ovoce, klíčené potraviny, případně vhodně vybrané doplňky stravy.

Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí to nejen pro vlákninu jako celek, velmi důležitá je především rozpustná forma, která prokazatelně pozitivně ovlivňuje (= snižuje) hladinu cholesterolu v krvi. V jídelníčku to obnáší pravidelnou přítomnost vybraných druhů zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin.

Úpravu poměrů některých tuků.
Jedná se především o navýšení příjmu omega-3 tuků a současně snížení podílu omega-6. Vzájemný poměr těchto mastných kyselin se běžně používá jako ukazatel kvality nastaveného jídelníčku při zvýšených hodnotách cholesterolu a krevních tuků.