Úvod / Vše o studiu / Cholesterol
Cholesterol je látka, jejíž důležitost se ve vztahu k lidskému zdraví cituje velmi často, a to především u srdečně-cévních chorob. Malou část cholesterolu přijímáme živočišnou stravou (nejbohatším zdrojem jsou vnitřnosti a vejce), převážnou většinu (přibližně 90 – 95%) ale umí tělo vyrobit samo (v játrech). Pokud z jakýchkoli důvodů (dietní omezení) nepřijímáme cholesterol žádný, organismus má schopnost zvýšit jeho vlastní produkci, ve skutečnosti tak jeho nedostatek nehrozí.
Cholesterol je výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů. Je nezbytnou součástí žlučových kyselin, bez kterých není možné strávit potravu, mimo jiné z něj vzniká i vitamín D. Dále pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také klíčovou součástí při tvorbě buněčných membrán. V krvi je přenášen látkami, které se nazývají lipoproteiny. Podle jejich hustoty je dělíme na:
1. Lipoproteiny s vysokou hustotou – označované HDL (high density lipoprotein),
2. Lipoproteiny s nízkou hustotou - LDL (low density lipoprotein),
3. Lipoproteiny s velmi nízkou hustotou – VLDL (very low density lipoprotein).
Ze strany medicíny se obecně prezentuje, že je nutné sledovat hladinu nejen celkového cholesterolu, ale i poměrů HDL a LDL.
Hlavním úkolem LDL cholesterolu je přenášet tuto látku z krve do okolních tkání, cílem HDL nosiče je naopak odvádět přebytečný cholesterol do jater, kde je odbouráván. Přebytek LDL vůči HDL snadno podléhá oxidaci a má schopnost se přednostně ukládat do tzv. sklerotických plátů v cévních stěnách, čímž dává vznik ateroskleróze (= kornatění tepen a cév). Takto se zužuje průchodnost cév a dochází k poruchám prokrvování, které může vyústit v infarkt popř. mozkovou příhodu. Z těchto důvodů je LDL cholesterol běžně označován jako „špatný“ nebo „zlý“, naopak HDL cholesterol jako „dobrý“.
Poruchy metabolismu cholesterolu (kam řadíme i jeho celkový nadbytek včetně zvýšené hladiny LDL) je možné jednoduše řešit úpravou životního stylu, organismus na takto správně nastavený režim umí reagovat velmi pružně. Základem je pravidelný pohyb, vhodnější je aerobní aktivita. Současně má zásadní význam kontrolovat stresové projevy.
Ve stravě má prokazatelně vliv hned několik faktorů:
Omezení konzumace zdrojů cholesterolu.
To platí především pro vnitřnosti a vejce (žloutek). Samotné snížení příjmu této látky ale v převážné většině případů situaci nevyřeší.
Snížení příjmu potravin zvyšujících oxidaci.
Platí to především pro zdroje přepálených tuků (= smažené potraviny) a přebytek cukrů (= sladkosti).
Dostatek antioxidantů.
Jejich zvýšený příjem snižuje projevy oxidace, což znemožní vyššímu množství LDL cholesterolu podléhat tomuto procesu a podporovat tvorbu a ukládání tukových plátů do tepen a cév. Klíčovým zdrojem jsou zelenina, ovoce, klíčené potraviny, případně vhodně vybrané doplňky stravy.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí to nejen pro vlákninu jako celek, velmi důležitá je především rozpustná forma, která prokazatelně pozitivně ovlivňuje (= snižuje) hladinu cholesterolu v krvi. V jídelníčku to obnáší pravidelnou přítomnost vybraných druhů zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin.
Úpravu poměrů některých tuků.
Jedná se především o navýšení příjmu omega-3 tuků a současně snížení podílu omega-6. Vzájemný poměr těchto mastných kyselin se běžně používá jako ukazatel kvality nastaveného jídelníčku při zvýšených hodnotách cholesterolu a krevních tuků.
Pravidel, kterých je potřeba v jídelníčku při úpravě metabolismu cholesterolu dodržovat, není mnoho. Při snaze dosáhnout nutriční optimum na všech úrovních ale vzniká výzva. Této je rozumné se postavit s nutričním softwarem, který umí hodnotit všechny požadované faktory. Respektovat jen obecná pravidla totiž nestačí, protože bez detailního sledování množství některých živin není možné zajistit jejich správné zastoupení. Typickým příkladem je poměr omega-3 a omega-6, který se doporučuje kolem 1:3. Studenti našich kurzů mají k dispozici pomocníka v podobě výukové hry ZOF, která všechny tyto důležité parametry měří – zastoupení a poměry mastných kyselin, množství cholesterolu, rozpustné a nerozpustné vlákniny, hodnoty antioxidantů a mnohé další. Takto se učí vytvářet jídelníčky, díky kterým můžeme předcházet vzniku srdečně-cévních chorob - největšího zabijáka současné doby.
Mgr. Martin Jelínek
Kateřina Pecková
Velice si vážím profesionality Mgr. Martina Jelínka a vynikající zpracování a organizaci kurzu. Jsem nadmíru spokojena se vším, co kurzy obnáší a hlavně s jakou pohodou. Těším se na další spolupráci.
Blanka Bartošová
Výživě a doplňkům stravy se věnuji už více než 7 let. Ale stále jsem měla pocit, že mi něco chybí k propojení a dokonalému pochopení této problematiky. Ke studiu jsem se odhodlávala dlouho, protože mám děti a časově jsem nestíhala ještě někam jezdit. Když jsem objevila možnost studovat výživu online, bylo rozhodnuto. Jsem moc ráda, že jsem si vybrala půlroční kurz, protože jsem měla dostatek prostoru tolik informací vstřebat a naučit se s nimi pracovat. Vše se mi krásně propojilo a začalo dávat smysl a našla jsem spoustu odpovědí na mé podvědomé otázky, které mi bránily se práci poradce plně věnovat. Kurz je připraven naprosto dokonale, intuitivně a přirozeně. Ten půl rok v kurzu a další měsíce v pokračovacích kurzech bych přirovnala prvnímu roku života dítěte, které se vše učí s lehkostí, radostí, dělá velké pokroky a učí se systémem pokus a omyl ( to jsem cítila hlavně při sestavování jídelníčků ve hře ZOF). Líbilo se mi na kurzu, že to nebyly jen informace a tabulky, ale byla v každé lekci vždy cítit důležitost na individualitu člověka. Obdivuji pana Mgr. Jelínka za jeho práci, přístup a jak zvládá ještě rychle reagovat na případné individuální dotazy přes email. Moc za vše děkuji a vřele doporučuji.
Mgr. Martina Wilczkeová
Jsem velmi vděčná, že jsem mohla absolvovat kurz pana Martina Jelínka. Zaujal mě perfektně zpracovaný obsah, informace, které se doplňují a tvoří jeden celistvý celek. Vše je viděno a předkládáno v souvislostech. Co se mi líbí nejvíce, že pohled na stravu je řešen z komplexnosti člověka, spojuje jeho fyzickou, duševní i emoční podstatu. Naučila jsem se o stravě přemýšlet jinak, než jen o nutnosti nebo prožitku z jídla. Dnes přemýšlím nad tím, jak se stravuji, v jakém emočním rozpoložení a vím, jak se jednotlivé potraviny budou chovat v mém těle. Stala jsem se zodpovědným tvůrcem svého zdraví prostřednictvím stravy. A tyto mé znalosti využívám i při sestavování jídelníčku pro moji rodinu a také ve své práci koordinátorky programu Skutečně zdravé školy.
