Bílkoviny

Bílkoviny jsou nejsložitější skupinou živin vůbec. Důvodem je nejen jejich struktura, ale i funkce, které v organismu zastávají. Jsou složeny z jednotek, které nazýváme aminokyseliny. Na základě množství těchto aminokyselin i jejich vzájemných poměrů v každé potravině se hodnotí kvalita bílkovin.

Protože jsou bílkoviny základní stavební složkou našich svalů, kloubů, kůže či vnitřních orgánů, a tělo si je současně nedokáže samo vyrobit (musíme je přijímat stravou), nemůžeme bez nich vůbec existovat. Je proto potřeba zajistit ve stravě jejich dostatečný příjem, nejlépe v pravidelných dávkách. Pokud je bílkovin ve stravě příliš málo nebo naopak nadbytek, dojde k odklonu od metabolické rovnováhy, která zasahuje všechny systémy v těle:

• Při nedostatku vzniká stav tzv. katabolismu. Ten se projevuje například úbytkem svalové tkáně, poškozením kvality kůže nebo kloubů a celkovou únavou.
• Při jejich přebytku je na organismus vyvíjena velká zátěž, protože bílkoviny jsou energeticky nejnáročněji stravitelnou složkou. Nejvíce zatěžované jsou játra, ledviny a trávicí trakt, navíc dochází k posunu acidobazické rovnováhy se všemi jejími důsledky. Tímto nejvíce trpí sportovci užívající velká množství proteinových koncentrátů, případně jedinci s vysokým podílem i objemem živočišných produktů ve stravě.

V praxi toto znamená, že je potřeba se naučit zařazovat do stravy takové potraviny, které ve výsledku poskytnou dostatek (ale ne přebytek ani deficit) bílkovin. Je to výzva, kterou někteří řeší složitým počítáním, jiní zase odhadem na základě vlastních zkušeností. Faktem je, že správně nastavené množství bílkovin ve stravě včetně jejich kvality ovlivňuje chování lidského metabolismu a následně i celého zdraví největší měrou. Je proto potřeba zaměřit pozornost jejich směrem, což obnáší základní znalosti o jejich kvalitě a současně i obsahu v jednotlivých potravinách, které jsou součástí našeho stravování.

Bílkoviny se nachází ve velkém množství v mase (kolem 20 %), vejcích (přibližně 15 %), mléčných výrobcích (3 - 30 %), luštěninách (20 – 30 %), semínkách (10 – 20 %), ořechách (přibližně 20 %) a obilovinách (5 - 18 %). Naopak v zelenině a ovoci je jich zastoupeno naprosté minimum.