Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Aditiva v potravinách

Aditiva v potravinách

Aditiva v potravinách

Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.

Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:

1. Antioxidanty (E300 - E321).

Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:

- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).

- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).

2. Konzervační činidla (E200 - E290).

Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:

  • sorbany (E200-E203),
  • benzoany (E210-E213),
  • dusitany a dusičnany (E249 - E252).

3. Barviva (E100 - E182).

Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.

Patří sem barviva:

  • Přírodní.
    Jsou získána z přírodních zdrojů – rostlin, živočichů nebo nerostů –  chlorofyly E140karoteny E160akaramel E150 apod.
  • Přírodně identická.
    Po chemické stránce stejná jako přírodní, ale vyrábí se chemicky.
  • Syntetická.
    Vyrábí se z ropných produktů.

4. Tavící soli.

Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).

5. Náhradní sladidla.

Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).

6. Látky zvýrazňující chuť a vůni.

Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.

7. Zahušťovadla.

Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:

  • modifikované škroby,
  • celulózy,
  • rostlinné gumy.

8. Plnidla.

Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).

9. Emulgátory a stabilizátory.

Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.

10. Ostatní aditiva.

Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.

Bezpečnost aditiv

V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu. 
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.

Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:

1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.

2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).

3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).

4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.

Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:

  • cukr,
  • káva s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů,
  • máslo, plnotučné, polotučné a odtučněné mléko, pasterované nebo sterilované včetně ošetřeného vysokou teplotou a neochucená smetana,
  • med,
  • nearomatizovaný čaj,
  • neemulgované tuky a oleje,
  • neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou, neochucené podmáslí,
  • nezpracované potraviny,
  • přírodní minerální voda a balená pramenitá voda,
  • sušené těstoviny kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro nízkoproteinové diety.

Protože používání aditiv souvisí přímo s problematikou kvality potravin, věnujeme tomuto tématu pozornost ve všech kurzech. Důležitou pomůckou usnadňující orientaci v aditivech je výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí hledat nutriční rovnováhu ve stravování.

Co říkají o studiu naši absolventi

Veronika Vachovcová

Chci Vám mockrát poděkovat za možnost absolvovat kurz „Poradce pro výživu“. Mým cílem bylo především proniknout do  problematiky stravování z důvodu toho, že se stravuji víceméně vegansky, a chtěla jsem mít můj jídelníček pod kontrolou. Jak píšete, alternativní způsoby stravování vyžadují určitou znalost. Kurz mi velmi pomohl, ujasnil mi spoustu věcí a nastartoval mojí další zvídavost. Hodnotím ho velmi kladně. Líbilo se mi provázání látky s myšlenkovými mapami i tvorba jídelníčků - bylo to velmi kreativní. Navíc jste byli vždycky přívětiví, to se cenní. V nabídce máte i další zajímavé kurzy, takže se budu těšit na nějaký další seminář.

Eduard Bránický

Půlroční kurz poradce pro výživu a suplementaci byl můj vůbec první kurz, do kterého jsem se přihlásil, a tak jsem zcela nevěděl, co mě čeká. Každodenní studium teorie a následné převádění do praxe ve skvělé aplikaci ZOF. Nad některými úkoly jsem proseděl hodiny, neříkám, že jsem se u toho vždy usmíval, byly dny, kdy jsem to všechno "proklínal"... spousta teorie, testů a úkolů ke zpracování, nikdy jsem ale nezapomněl, proč to dělám, a když se nyní ohlédnu zpátky, můžu říct: Všechno to stálo za to! Nedokážu si představit, že by mi jiný kurz dal více než právě tento od pana lektora Jelínka. Nemalou zásluhu na tom má propracovaná aplikace ZOF, s jinou podobnou jsem se ještě nikdy nikde nesetkal, a to je jedna z největších předností tohoto kurzu. Samozřejmě veškerá teorie byla zpracována tak, aby byla pochopitelná, navazovala na sebe, její zapamatování bylo podpořeno každodenními cvičnými testy. Skvělá je také studentská poradna, která je sama o sobě studijním materiálem a dá se z ní čerpat nepřeberné množství informací. Za mě je však tím největším gró právě aplikace ZOF (a přístup pana lektora), díky které je možnost ihned veškerou nastudovanou teorii aplikovat do praxe. Jsem rád, že jsem si nevybral nějaký kurz, který je omezen pouze na makroživiny a jejich poměr, glykemický index a kalorický deficit. Tento kurz poradce pro výživu je plnohodnotný, popisuje všechny možné pohledy na stravu a její doplňky, a co je nejdůležitější, poskytne celostní pohled na výživu a fungování organismu, kde všechno souvisí se vším. Na tento kurz se budu odkazovat a budu jej doporučovat všude, kde to jen půjde.

Lucie Hermanová

Tímto bych Vám ráda poděkovala, že jsem se mohla stát alespoň malou součástí "ATAC rodiny" :-) Poslední půlrok byl sice trošku náročnější, ale také velmi přínosný. Moc jsem si studium užila a doslova hltala každou novou informaci. Díky informacím, které jsem měla možnost získat studiem, se teď můj život bude ubírat jiným, lepším směrem. Nejvíce jsem na kurzu ocenila - kromě toho, že kurz pana Jelínka je nejkomplexnější u nás - unikátní výukovou hru ZOF. Student má možnost vyzkoušet si, jak by měl jídelníček k dané lekci vypadat. Hra ihned vyhodnotí chyby, kterých se student dopustil, a tak můžete okamžitě zjednat nápravu a přiblížit se tak pomyslnému "ideálnímu" jídelníčku. Tento kurz doporučuji každému, komu není jeho zdraví a zdraví jeho blízkých lhostejné. Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla právě pro Váš kurz