Úvod / Co se u nás studuje / Aditiva v potravinách
Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.
Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:
Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:
- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).
- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).
Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:
Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.
Patří sem barviva:
Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).
Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).
Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.
Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:
Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).
Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.
Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.
V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu.
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.
Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:
1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.
2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).
3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).
4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.
Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:
Ing. Dana Balcarová
Přihlášení do kurzu Poradce pro výživu a suplementaci bylo rozhodnutí, kterého nebudu nikdy litovat a při pomyšlení na ten den se ještě dnes chvěji. Bylo to pro mne zásadní: dospěla jsem! Doslova jsem hltala každou novou přednášku a postupně začínala chápat, jak náš organismus funguje, co všechno můžeme ovlivnit a jak jsme mnohdy slepí. To jsem přesně potřebovala: pochopit!!! Posunulo mě to o velký kus dál. Jsem ráda, že mohu pomoci hlavně svým blízkým a opravdu komukoliv nastavit jídelníček tak, jak si přeje a podle toho, co tím chce dosáhnout. Dělá mi radost se o nově nabyté poznatky rozdělit, i když moje profese je úplně jiná a nemohu se prozatím výživě věnovat naplno. Moc děkuji za srozumitelné a komplexní uvedení do této problematiky. Změnilo mi to život k lepšímu.
Zbyněk Harabiš
Jako bývalý vrcholový sportovec se o výživu zajímám již od předrevolučních let a mohl jsem tak sledovat překotné názory na zdravou výživu, které se v dlouhodobém horizontu několikrát přehodnocovaly - zdárný příklad jsou mléčné výrobky :) Díky klesající kvalitě potravin kvůli cenové konkurenci a také kvůli zvyšujícímu se počtu novodobých civilizačních nemocí, se v posledních letech enormně zvedla vlna zájmu právě ohledně zdravé výživy. Loby potravinových a farmaceutických firem zvrátily střízlivý pohled na správný nákup potravin. Reklama je opravdu mocná čarodějka...Navíc každodenní články na internetu věnující se hubnutí a výživě, člověka snažícího se dopátrat pravdy, jej vrhnou do naprostého chaosu. Proto jsem zvolil distanční kurz Mgr. Martina Jelínka, který mě zaujal jak sportovní minulostí, tak komplexním přístupem k výživě. Pro hovoří také rozumná cena díky délce a množství odpřednášených hodin. Po prvotních hodinách mé nedůvěry obecně ke všemu, se můj názor na kurz měnil a pověstný zlom asi definitivně nastal ke konci kurzu, kdy se Vám jako skládanka sestaví kompletní obraz. Je to však jen odrazový můstek k dalšímu poznání, které musíte vypilovat dalším podrobným studiem a komunikací s klienty, pokud se chcete poradenstvím zabývat. Pro ještě nedůvěřivé doporučuji přečíst stránky o jedinečném dvouměsíčním pokusu o vyrýsování a zvýšení svalové hmoty mgr. Jelínka jen na veganské stravě! - www.vysnenapostava.cz. Měl jsem pochybnosti, ale světe div se, jde to :-)
Rudolf Novák
Od té doby co aktivně provozuji posilování, jsem se musel začít ještě více zajímat o to, co do svého těla vkládám a jaké to má dopady na jeho fungování. A tady začala má cesta ke zdravému životnímu stylu. Uvědomil jsem si zásadní vliv stravy na naše zdraví. Vyslechl jsem mnoho názorů, přečetl jsem stovky teorií a shlédl mnoho dokumentů. Postupem času jsem se však dostal do bodu, kdy jsem si uvědomil, že se chci ve svém bádání posunout dále a hlavně si všechny věci v hlavě pořádně utřídit, protože jsem ze všech těch názorů měl akorát pořádný zmatek. Vysvobozením pro mě bylo až absolvování kurzu Poradce pro výživu a suplementaci, kde jsem si uvědomil důležitost holistického pohledu na stravování, zohlednění individuality a a také respektování východních filozofií TČM a Ajurvédy. Ze začátku jsem měl obavy, že z hlediska rozsáhlosti kurzu, bude informací až příliš a já nezvládnu vše dostatečně vstřebat. Opak byl ale pravdou a na konci kurzu mi vše takzvaně docvaklo a získal jsem komplexní pohled na výživu. Pan Mgr. Jelínek je velký profesionál a dokáže se na každou potravinu, situaci nebo názor podívat komplexním způsobem a s otevřenou myslí. Velmi si také vážím jeho přátelského přístupu a ochotě zodpovědět jakékoliv nejasnosti. Kurzy ATAC vřele doporučuji všem, kterým není lhostejné jejich zdraví.
