Kurzy ATAC

Aditiva v potravinách

Aditiva v potravinách

Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.

Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:

1. Antioxidanty (E300 - E321).

Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:

- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).

- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).

2. Konzervační činidla (E200 - E290).

Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:

  • sorbany (E200-E203),
  • benzoany (E210-E213),
  • dusitany a dusičnany (E249 - E252).

3. Barviva (E100 - E182).

Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.

Patří sem barviva:

  • Přírodní.
    Jsou získána z přírodních zdrojů – rostlin, živočichů nebo nerostů –  chlorofyly E140karoteny E160akaramel E150 apod.
  • Přírodně identická.
    Po chemické stránce stejná jako přírodní, ale vyrábí se chemicky.
  • Syntetická.
    Vyrábí se z ropných produktů.

4. Tavící soli.

Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).

5. Náhradní sladidla.

Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).

6. Látky zvýrazňující chuť a vůni.

Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.

7. Zahušťovadla.

Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:

  • modifikované škroby,
  • celulózy,
  • rostlinné gumy.

8. Plnidla.

Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).

9. Emulgátory a stabilizátory.

Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.

10. Ostatní aditiva.

Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.

Bezpečnost aditiv

V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu. 
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.

Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:

1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.

2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).

3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).

4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.

Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:

  • cukr,
  • káva s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů,
  • máslo, plnotučné, polotučné a odtučněné mléko, pasterované nebo sterilované včetně ošetřeného vysokou teplotou a neochucená smetana,
  • med,
  • nearomatizovaný čaj,
  • neemulgované tuky a oleje,
  • neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou, neochucené podmáslí,
  • nezpracované potraviny,
  • přírodní minerální voda a balená pramenitá voda,
  • sušené těstoviny kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro nízkoproteinové diety.

Protože používání aditiv souvisí přímo s problematikou kvality potravin, věnujeme tomuto tématu pozornost ve všech kurzech. Důležitou pomůckou usnadňující orientaci v aditivech je výuková aplikace ZOF, na které se studenti učí hledat nutriční rovnováhu ve stravování.

Co říkají o studiu naši absolventi

Roman Kořínek

Již nějaký čas se zajímám o výživu ve smyslu obohacení jídelníčku o nutričně hodnotnou stravu. Kurz „Poradce pro výživu a suplementaci“ jsem si vybral díky osobnosti lektora – Mgr. Martina Jelínka, jehož práci sleduji již pátým rokem. Kurz mi pomohl pochopit širší souvislosti, jak mezi obecně známými fakty, tak i mezi stavy (pocity), které zažívá mé tělo v různých fyzických režimech a fázích dne. Studenti kurzu jsou nejen vyučováni a zásobováni zajímavými informacemi, ale jsou i vedeni metodou „více úhlů pohledu“ na jednu problematiku, což považuji za velikou devizu kurzu (lektora) - obohacující a použitelnou ve všech směrech lidského myšlení. Díky kurzu jsem zjistil, že pohled na problematiku výživy může být odborný a jednoduchý zároveň.

Zuzana Bazalová

Myšlenkové mapy a zdůrazněná hlavní témata jsou fakt skvělá - kdyby nás na studiích navedli na správnou formu učení, vyvarovala bych se spousty zbytečných chyb a neúspěchů. V průměru mi jedna mapa trvá déle než bych chtěla, ale zrychluji a zlepšuji se. Neocenitelné je pro mě hlavně schopnost zapamatování tématu.

Mirka Philippi

Kurzy Atac jsou precizně zpracované kurzy, které nutí člověka zamýšlet se nad danými tématy, přemýšlet nad problematikou stravování z komplexního pohledu a to já velmi oceňuji. Kurzy jsou nabité zajímavými informacemi, ale i praktickými příklady a to, že si člověk může vyzkoušet jídelníčky na daná témata v praxi, je perfektní nástroj k tomu, abychom získávali zkušenosti, nejen informace. Tedy motto „Neinformujeme. Vzděláváme." je zde skutečně na místě. Pan Jelínek mi dal nejen výborný základ do mé výživové praxe, ale onen základ zároveň rozšířil a prohloubil díky dalším, odborně zaměřeným kurzům, např. sportovní výživy, nebo veganství vegetariánství. Díky celoživotnímu přístupu ke kurzům, se cítím jistě ve své praxi, protože mám vždy možnost nahlédnout do jednolitých kapitol a osvěžit si dané téma. Pan Jelínek byl kdykoli k dispozici, ochotný poradit, pomoct, za tento jeho přístup jsem moc vděčná. Doporučuji a děkuji.