Po dlouhá staletí člověk svoji stravu ochucuje, konzervuje a přibarvuje. Ani v současné době se výroba potravin bez drobných pomocníků neobejde, používají se proto přídatné látky neboli aditiva s cílem zlepšit nejen vzhled, ale také chuť a v neposlední řadě i trvanlivost. Faktem je, že pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti potravina nemá.
Tyto látky se označují písmenem E a číselným kódem, toto značení je mezinárodně platné. Seznam aditiv je poměrně široký, standardně se rozdělují do několika základních kategorií:
Prodlužují trvanlivost potravin tím, že zabraňují oxidaci některých složek potravin, díky které může docházet i ke ztrátě vitamínů nebo ke vzniku toxických látek. Jsou široce používanými aditivy, najdeme nejčastěji v potravinách s vysokým obsahem tuků – oleje, masné výrobky, čokolády, burské oříšky, různé cereální výrobky aj. Rozdělují se do dvou skupin:
- První tvoří látky (některé kyseliny a jejich sloučeniny), které působí proti změnám barvy (např. v masných výrobcích). Patří sem např. kyselina askorbová (E300) a kyselina citronová (E330).
- Druhou skupinu antioxidantů tvoří látky, které zabraňují oxidaci v tucích a olejích (taková oxidace vede ke žluknutí, potraviny se pak stávají nepřitažlivé až nepoživatelné). Řadíme sem tokoferoly (E306-E309), aditiva s označením E 310-312, E320, E321 a lecitin (E322).
Tyto látky brání množení různých mikroorganismů, které jsou příčinou zkažení potravin. Nepřidávají se jen do konzervovaných potravin, ale prakticky do všech, které mají mít určitou trvanlivost (dny až roky).
Patří sem:
Vzhledem k tomu, že barva samotné potraviny hraje významnou roli při výběru a volbě u zákazníka, přidávají se do širokého spektra různých potravin.
Patří sem barviva:
Pomáhají stabilizovat směs tuků a bílkovin (např. v tavených sýrech), takové potraviny se pak lépe roztírají. Příkladem jsou fosforečnany (E339).
Tyto látky jsou mnohem sladivější než řepný cukr (sacharóza) a současně dodávají méně energie (používají se v mnohem menším množství při stejném sladivém efektu). Používají se z důvodu potřeby snížit energetickou hodnotu potravin, nebo cíleně do potravin pro diabetiky. Náhradní sladidla se přidávají do limonád a slazených nápojů, pro velmi malé děti jsou tyto nápoje ve větší míře nevhodné. Mezi náhradní sladidla patří např. acesulfam K (E950), aspartam (E951), sacharin (E954).
Jedná se o látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny. Nejčastěji diskutovanou látkou z této kategorie je glutaman sodný, používaný do polévek a masných pokrmů.
Patří sem látky, které pomáhají zvýšit viskozitu (hustotu) některých potravin (mléčné produkty, omáčky, polévky, zálivky aj). Patří sem:
Zvyšují objem potraviny, aniž by ovlivnily její energetickou hodnotu (např. v nízkokalorických potravinách, žvýkačkách). Příkladem může být mikrokrystalická celulóza (E460).
Emulgátory jsou látky, které umožňují smísit dvě navzájem nemísitelné kapaliny - např. při výrobě margarínů je třeba navzájem smísit (emulgovat) vodu a olej, tedy látky za normálních okolností nemísitelné.
Stabilizátory pak způsobí, že se vzniklá směs znovu nerozdělí. Tato aditiva nejčastěji najdeme v margarínech, pomazánkových tucích, majonézách apod.
Řadíme sem látky, jako např. kyseliny, zásady, soli a estery, nosiče a rozpouštědla, protispékavé látky, látky leštící aj.
V současné době je známo přes 3 800 těchto doplňkových látek. Je u nich diskutována zdravotní nezávadnost, protože u některých byly zjištěny různé nežádoucí účinky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (častá je hyperaktivita u dětí), některé mohou mít karcinogenní účinky popř. nežádoucí účinky na reprodukci a vývoj plodu.
Pokud už hodnotíme vliv kterékoli přídatné látky na náš organismus, je třeba vzít v úvahu její množství a především vzájemné kombinace zastoupených, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, proto je vhodnější se mnohým z nich vyhýbat preferencí přirozených (průmyslově nezprocesovaných) potravin. Obzvlášť to platí pro děti, protože pro vyvíjející se organismus může mít chemická zátěž mnohem horší dopad.
Při hodnocení potenciální (ne)bezpečnosti aditiv můžeme vycházet mj. i ze způsobu jejich výroby a zdroje použitých surovin. Zdroje aditiv používaných v potravinářství:
1. Přídatné látky přírodního původu.
Jsou získávané z ovoce (pektin, anthokyany, kyselina citronová), zeleniny (karoteny), mořských řas (agar) a dalších přírodních surovin.
2. Přídatné látky identické s přírodními.
Vyrábí se synteticky nebo pomocí mikroorganismů (kyselina askorbová, kyselina citronová, tokoferoly, karoteny).
3. Přídatné látky získávané modifikací přírodních látek.
Např. sladidla (sorbitol), zahušťovadla (modifikované škroby), emulgátory (z jedlých olejů a organických kyselin).
4. Přídatné látky vyráběné synteticky.
Sladidla (sacharin), barviva (tartrazin) apod.
Existují i potraviny, u kterých legislativa zakazuje používání jakýchkoli aditiv. Patří mezi ně:
Ing. Martin Škába
Jsem velmi vděčný za možnost vzdělávat se od Mgr. Martina Jelínka. Kurzy, semináře a osobní konzultace mi velmi pomáhají v profesionálním rozvoji a díky tomu mohu být stále více a více nápomocen svým klientům. Vzdělání je velmi široké, takže absolvent kurzů může řešit jak výživu dětí, dospělých, seniorů až po vrcholové sportovce.
Jaromír Křivánek
Velmi mě překvapil obsah kurzu, byl totiž doslova nabitý informacemi. Velkým plusem byla výuková hra ZOF, ve které jsou detailně popsány potraviny včetně jejich podrobného složení. Možnost využívat tuto aplikaci i po ukončení kurzu je neocenitelným bonusem. E-mailová komunikace mezi mnou a lektorem byla velmi rychlá a přínosná. Žádné prodlevy, žádné čekání. A vstřícné, milé jednání jen podtrhávalo obsahovou kvalitu těchto kurzů. Vše bylo jasné a přehledné, proto nemohu jinak, než doporučit tyto kurzy každému potenciálnímu zájemci.
Mgr. Pavel Hodák, DiS.
Rád bych touto cestou poděkoval za dlouholetý projekt KURZY ATAC, který tak zdárně a úspěšně vedete, zvlášť kurz Poradce pro výživu a suplementaci, kterým jsem měl možnost si projít. V první řadě jsem nesmírně rád za možnost studia on-line, kdy jsem nebyl tlačen časem, jak to bývá na školách a v kurzech běžné, ale pouze sám sebou a mou touhou a chutí po nových znalostech. Oceňuji to hlavně proto, že v období života člověka nastávají různé situace, kterým musí dát přednost před ostatními, což se stalo i mě. O to s větší chutí jsem se pak opět pouštěl do získávání dalších vědomostí a znalostí. Za druhé musím říci, že záběr kurzu je opravdu obrovský a zde oceňuji tu možnost, že mám přístup ke všem studijním materiálům po celou dobu, protože už nyní jsem se k některým vracel a vím, že se vracet budu. Není totiž možné si vše zapamatovat a navíc, si to nemusím vše tisknout (šetříme tím i naše lesy :-). Pokud si někdo myslel, že něco ví o výživě a suplementaci….projděte si tento kurz, opravdu stojí ZA TO!!! Za třetí, mít možnost neustálého kontaktu s lektorem, který je ochoten odpovídat, pro mě, někdy až na úplně záludné otázky s naprostým klidem, nadhledem, radostí, profesionalitou a znalostmi je „OKOUZLUJÍCÍ“. Navíc pokud může, tak Vám rád poradí i v osobních záležitostech. Zde jde vidět, když člověk dělá svou práci opravdu RÁD. Klobouk dolů. V neposlední řadě je i možnost po skončení kurzu mít přístup do aplikace ZOF, kde si po celou dobu kurzu zkoušíte tvořit jídelníčky, čím získáváte nenahraditelné zkušenosti). Ještě jednou tímto velké díky za možnost si tímto kurzem projít.