Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:
- Přirozený porod.
Je zdrojem vaginální a fekální mikrobioty.
- Kojení.
Mateřské mléko je zdroj živin i pro tyto mikroorganismy. Zajímavé je, že u dětí kojených mateřským mlékem převažují ve střevech bakterie Bifidobacterium, pro děti s umělou výživou je typická složitější mikrobiota (Clostridia, Bacteroides, Bifidobacterie, Streptococci).
Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenity, toxické zátěže, ke vzniku nádorů a k poruchám jaterních funkcí.
Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.
Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.
Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.
Vliv stravy na střevní mikrobiotu
Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákniny, tuky nebo bílkoviny.
Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.
Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této mase mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.
Co říkají o studiu naši absolventi
Ing. Václav Solanský
Dlouho jsem hledal kurz, který by sjednotil a utřídil mé dosavadní nabyté znalosti v oblasti zdraví a výživy. V dnešní době dochází často k rozhodovací paralýze – internet a další zdroje chrlí kvanta informací, ve kterých je obtížné se pragmaticky vyznat. Hledal jsem ale nejen celistvé informace, hlavně jsem pátral po té správné osobě, člověku z dlouholeté praxe, lektorovi, který to, co říká, taky sám dělá. Pan Mgr. Martin Jelínek, který osobně kurz vede, je přesně tou osobou, která tyto parametry splňuje. Setkání s ním dalece přesahuje mantinely tohoto kurzu, protože ukončením kurzu nic nekončí, ale teprve začíná spolupráce na cestě k lepšímu a zdravějšímu životu nás všech. Rozhodnete-li se jít touto cestou, budou to jedny z nejlépe investovaných prostředků ve Vašem životě.
Kateřina Pecková
Velice si vážím profesionality Mgr. Martina Jelínka a vynikající zpracování a organizaci kurzu. Jsem nadmíru spokojena se vším, co kurzy obnáší a hlavně s jakou pohodou. Těším se na další spolupráci.
Monika Patrmanová
Kurzy pana Jelínka se mi moc líbí. Musím říct, že jsem studium Poradce pro výživu začala jako úplný laik. Živila jsem se už pár let zeštíhlujícími "práškovými" koktejly, protože jsem neuměla ani vařit, ani jsem nevěděla, co mám jíst. Za pár měsíců v kurzu jsem dostala takový přehled, že si za prvé denně vařím všechna jídla a za druhé jsem zhubla na požadovanou váhu, kterou si navíc umím udržet. Mám výborný pocit, že je moje strava zdravá a vyvážená. V žádném případě se nijak neomezuji v paletě jídel a chutí, naučila jsem se však jak velké porce jsou pro mě dostačující, co jíst, abych zůstala déle nasycená, jak zahánět chuť na sladké, jak odkyselit své tělo a udržovat ho v acidobazické rovnováze, co jíst před a po cvičení a mnoho dalších "kouzel". Již několik let pracuji v Austrálii jako zdravotní sestra a kurzy p. Jelínka mě tak nadchly, že jsem se rozhodla otevřít svoji výživovou poradnu a předávat tyto cenné informace dále mým klientům. Děkuji mockrát pane Jelínku a těším se na absolvování dalších Vašich kurzů.
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter