Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:
- Přirozený porod.
Je zdrojem vaginální a fekální mikrobioty. - Kojení.
Mateřské mléko je zdroj živin i pro tyto mikroorganismy. Zajímavé je, že u dětí kojených mateřským mlékem převažují ve střevech bakterie Bifidobacterium, pro děti s umělou výživou je typická složitější mikrobiota (Clostridia, Bacteroides, Bifidobacterie, Streptococci).
Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenity, toxické zátěže, ke vznikům nádorů a k poruchám jaterních funkcí.
Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.
Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.
Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.
Vliv stravy na střevní mikrobiotu
Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákniny, tuky nebo bílkoviny.
Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.
Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této masy mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.
Mgr. Martin Jelínek
Co říkají o studiu naši absolventi
Ing. Jan Štěpán
Musím se přiznat, že již první setkání s panem Mgr. Martinem Jelínkem bylo pro mne vstupem do úplně nového světa. Absolvování kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci“ mi otevřelo oči a umožnilo mi v první řadě se postarat o to, aby se moje rodina vhodně stravovala a pečovala o své zdraví. Neustále slýchám, jak v mém okolí umírají lidé ve věku mnohdy i méně než 50 let. Infarkty, rakoviny, mrtvice… Díky kurzům ATAC dnes víme, jak těmto potížím předcházet a eliminovat tak až 80% rizik předčasného úmrtí. A nejvíce si cením možnosti další spolupráce s lektorem panem Mgr. Martinem Jelínkem, dle mého názoru předním odborníkem na téma zdraví nejen v ČR, ale i v Evropě.
Mgr. Jana Filipovičová
Obohacující. To je to nejlepší slovo. O zdraví se zajímám již dlouho, přesto jsem získala nové informace, ale hlavně mě tento kurz podnítil přemýšlet mnohem kreativněji. Zaujal mě propracovaný a jednoduchý systém výuky, oceňuji možnost konzultovat různé otázky nejen během kurzu, ale i do budoucna. Praxe je přede mnou. Opravdu se vyplatilo investovat.
Už mnoho let pracuji jako poradce změny životního stylu a najednou jsem měla nutkání absolvovat kurz výživového poradce, abych se dozvěděla co se dnes učí na takových kurzech. Při hledání uceleného pohledu na výživu jsem narazila na stránky ATAC a moje rozhodnutí bylo jasné. Mnoho věcí pro mě bylo nových a velmi přínosných a zároveň v mnoha věcech jsem si potvrdila správnost své cesty přistupovat ke každému klientovi individuálně, protože každý z nás je jedinečný a výjimečný a neexistuje univerzální návod na stravování, který vyhovuje všem. Práce pana Jelínka je pro mě velkou inspirací a jeho kurzy a semináře mohu jen doporučit, aby se šířila myšlenka z mého pohledu vzdělanosti ve výživě, sebepoznání a zároveň zapojení zdravého tzv. selského rozumu. Děkuji za obohacení.
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter