Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:

  • Přirozený porod.
    Je zdrojem vaginální a fekální mikrobioty.
     
  • Kojení.
    Mateřské mléko je zdroj živin i pro tyto mikroorganismy. Zajímavé je, že u dětí kojených mateřským mlékem převažují ve střevech bakterie Bifidobacterium, pro děti s umělou výživou je typická složitější mikrobiota (Clostridia, Bacteroides, Bifidobacterie, Streptococci).

Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenitytoxické zátěže, ke vzniku nádorů a k poruchám jaterních funkcí.

Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.

Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.

Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.

Vliv stravy na střevní mikrobiotu

Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákninytuky nebo bílkoviny.

Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.

Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této mase mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.

Co říkají o studiu naši absolventi

Zdeňka Čubrová

Rekvalifikační kurz "Poradce pro výživu" jsem si zvolila po důkladném prostudování všech nabídek na trhu. Líbil se mi hlavně celostní přístup, léta se zajímám o přírodní medicínu a je mi blízký holistický pohled na člověka a jeho zdraví. Tomu odpovídala i náplň kurzu - všichni tři lektoři nám předali poznatky a informace z různých hledisek, nejen ty obvykle uváděné, propojení nejrůznějších aspektů do souvislostí a zároveň nadhled, aby se z toho člověk nezbláznil : ). Otevřely se mi nové pohledy na celou šíři této oblasti a proto jsem se rozhodla pokračovat ve studiu dál v půlročním kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci". Děkuji tedy Mgr. Martinu Jelínkovi, MUDr. Pavlu Dvorskému a Ing. Martinu Škábovi za přínosné přednášky a v neposlední řadě i paní Jitce Pořízkové za skvělý organizační servis.

Markéta Rožanská

Před pár lety jsem dosáhla střednědobého věku, kdy se tělo mění a tato změna je často spojená s nekontrolovatelným nárůstem tukové hmoty. Toto se stalo také mému tělu, a i přes to, že jsem vždy hodně sportovala a myslela si, že se stravuji „zdravě“, nárůst tukové hmoty se nedařilo zastavit. Po pár měsících hledání, jak rozumně upravit stravování, aniž bych musela držet diety, jsem natrefila na pojem „vyvážená strava“, který zněl věrohodně. Zásady vyváženého stravování jsem začala praktikovat a tvorba tukové hmoty se nejen zastavila, ba dokonce všechen přebytečný tuk z mého těla postupně zmizel. Nahlédnutí do neuvěřitelného vesmíru naší střevní mikroflóry mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat profesionálně a hledala nějaké vhodné kurzy, kde bych si nabyté vědomosti potvrdila. Děkuji osudu, že jsem našla kurzy ATAC pana Martina Jelínka, ve kterých jsem si vědomosti nejen potvrdila, ale neuvěřitelným způsobem také rozšířila. Původní profesí jsem analytický chemik a přes 20 let pracuji ve farmaceutickém průmyslu. Na těla klientů nahlížím podobně, jako na farmaceutickou továrnu - aby bylo možno vyrobit kvalitní léky, musí se do továrny neustále dodávat různé kvalitní suroviny ve správných množstvích. A stejně tak je to i s lidským tělem - také mu musíme dodávat kvalitní živiny ve správných množstvích, jinak nemůže správně a zdravě fungovat. Na rozbory jídelníčků svých klientů velice ráda využívám aplikaci ZOFapp, díky které mohu nahlédnout na množství a druhy přijímaných živin opravdu detailně a klientům pak velice konkrétně doporučit, co jim ve stravě chybí nebo naopak přebývá. Velkou výhodou také je, že se mohu stále vracet k jednotlivým lekcím kurzů ATAC a čerpat z nich. Spolupráce s jednotlivými klienty a často se opakující stejné problémy a stejné dotazy mě vedly k rozhodnutí sepsat e-book „Základy vyváženého stravování aneb 8 přehledných rad, jak upravit stravování napořád (a svému tělu přitom naslouchat)“. Své vzdělání jsem si následně rozšířila o profesní kvalifikaci „Lektor dalšího vzdělávání“ - smysluplné a logické zásady vyvážené stravy a jejího přímého vlivu na zdraví dále předávám také prostřednictvím různých kurzů či seminářů.

Martina Bečkeiová

Chci osobně poděkovat za vše, za perfektní vysvětlení lekcí, za rychlé odpovědi a pomoc... Jsem velmi ráda, že jsem studovala konkrétně tento kurz výživy. I na Slovensku jsou, ale nenašla jsem tak vhodný, co by stal za to, většinou to byly víkendové nebo týdenní kurzy. Na tomto kurzu jste si opravdu dali záležet a naučila jsem se spoustu věcí. Velmi mě baví tvořit jídelníčky. Aplikace ZOF je skvěle vypracovaná a pracuje se s ní jednoduše. Věřím, že budu moci pomoct teď mým klientům lépe a i nadále se budu vzdělávat! :) Děkuji ještě jednou a jsem ráda, že jsem další úspěšná absolventka :)