Úvod / Vše o studiu / Střevní mikrobiota
Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:
Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenity, toxické zátěže, ke vzniku nádorů a k poruchám jaterních funkcí.
Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.
Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.
Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.
Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákniny, tuky nebo bílkoviny.
Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.
Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této mase mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.
Mgr. Martin Jelínek
Iva Klozová
Již delší dobu jsem se věnovala zdravému životnímu stylu na laické úrovni. Postupem času jsem se v tomto oboru chtěla dále vzdělávat a hledala jsem, jak a kde si doplnit znalosti z problematiky výživy. Na internetu je sice nepřeberné množství informací na toto téma a člověk se v tom utápí a neví, co je správné a co nikoliv. Až mě oslovily kurzy pana Jelínka ukončené certifikátem, neboť tomuto oboru bych se ráda věnovala profesionálně a pomáhala lidem, jak se cítiti zdravě a vychutnat si jídlo beze strachu zvýšení hmotnosti. Kurzy vedené panem Jelínkem jsou velice dobře koncipované, pomohly mi pochopit danou problematiku v poněkud jiném světle a v širších souvislostech. Drtivou většinu získaných znalostí jsem byla schopná převést do praxe. Kurzy jsou vedeny velice prakticky a funkčně, oceňuji také možnost individuálního tempa studia. Velice mě zaujala práce s tvořením jídelníčku a velice se mi líbil přehledný rozbor potravin rozdělený do jednotlivých skupin, který mi pomohl si ujasnit, jak by měla vypadat pestrá strava a z jakých potravin by se měl skládat celkový jídelníček, jaká pravidla by se měly dodržet a jaké parametry živin z makroživin a mikroživin by měla obsahovat vyvážená pestrá strava. Děkuji také velice za vstřícnost a pomoc pana magistra Jelínka, když jsem nějaké téma nepochopila a za šanci pomoci i ostatním lidem v cestě za zdravějším životním stylem. Všechny mnou absolvované kurzy bych určitě vřele doporučila.
Lívia Melicharová
Dlouho jsem hledala kurz, který není zaměřený jednostranně, kde se neřeší diety, ale komplexní pohled na stravování na míru každého z nás. Poradce pro výživu splňuje všechna tato kritéria. Byl pro mě startovací dráhou v podnikání v tomto oboru. Díky seminářům a nástavbovým kurzům Atac mám možnost jít pořád dál za stále podpory Mgr. Jelínka a spolupráce s kolegy z kurzu.
RNDr. Blanka Roučková, Ph.D.
V oboru výživového poradenství se pohybuji už delší dobu, samozřejmě průběžně studuji z různých zdrojů. Zaujala mne náplň kurzu Poradce pro výživu a suplementaci hlavně z hlediska šíře informací. Díky tomu, že jsem se do kurzu zapojila, jsem rozšířila své znalosti a známé věci uspořádala a dala do dalších souvislostí. Pro mne byl obsah kurzu rozhodně přínosem a online forma naprosto vyhovující.
