Střevní mikrobiota je specifický systém v lidském těle, který rozhoduje o kvalitě fungování celého organismu. Osídlování tlustého střeva mikroorganismy začíná až po narození, kdy první mikroorganismy dítě získává z vaginální a fekální flóry matky. Jedná se o anaerobní bakterie Enterobacter, Streptococcus a Staphylococcus, které metabolizují kyslík - po jeho spotřebování se (v průběhu prvního týdne života) vytvářejí podmínky pro růst anaerobních bakterií (Bacteroides), v následujících týdnech se vytváří prostředí s převahou (až 90 %) laktobacilů a bifidobakterií, které tvoří základ celé diverzity střevního biomu do dospělého života. Jedná se o přirozený proces vývoje, pro jehož realizaci je třeba splnit dvě základní podmínky:
- Přirozený porod.
Je zdrojem vaginální a fekální mikrobioty. - Kojení.
Mateřské mléko je zdroj živin i pro tyto mikroorganismy. Zajímavé je, že u dětí kojených mateřským mlékem převažují ve střevech bakterie Bifidobacterium, pro děti s umělou výživou je typická složitější mikrobiota (Clostridia, Bacteroides, Bifidobacterie, Streptococci).
Děti rozené císařským řezem mají mikrobiotu ovlivněnou více okolním prostředím, anaerobními mikroorganismy jsou navíc osídlovány mnohem později (až o několik měsíců). Za zmínku ještě stojí fakt, že s rostoucím věkem se počet bakterií Bifidobacterium snižuje, až mizí (jsou nahrazovány koloniemi Lactobacillus, Enterococcus, Enterobacterium a Clostridium). Bylo zjištěno, že tato změna může vést k oslabení organismu, zvýšení patogenity, toxické zátěže, ke vznikům nádorů a k poruchám jaterních funkcí.
Po přechodu z kojení na pevnou stravu dochází ve střevech k výraznému nárůstu druhové pestrosti mikroorganismů, na konci druhého roku se složení stabilizuje a podobá se mikrobiotě dospělého člověka.
Druhové spektrum ve střevech se liší u každého jedince. Na jednom prostoru žijí a spolupracují organismy, které považujeme za zdraví prospěšné, i takové, které jsou (ve větším množství) potenciálně patogenní. Zajímavé je, že celkový počet těchto mikroorganismů přibližně odpovídá počtu buněk v lidském těle. Nejde ale jen o celkové množství, pro stabilitu celého systému je důležitá především druhová pestrost. Ukazuje se, že u jedinců konzumujících moderní stravu ve smyslu technologicky zpracovaných potravin s nedostatkem vlákniny se diverzita pohybuje v rozmezí 400 - 500 druhů, u lidí s převahou přirozených potravin může být i více než dvojnásobná. Tato pestrost naprosto zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se společenstvo bude chovat a tím ovlivňovat celý organismus.
Tyto střevní mikroorganismy plní celou řadu funkcí:
- Produkují některé vitamíny (B12, K),
- Fermentují nestrávené složky stravy (např. vlákninu),
- Mechanickými pohyby podporují střevní peristaltiku (pohyb tráveniny ve střevě),
- Ovlivňují vstřebávání vody (mají tak vliv na zahušťování stolice),
- Mají přímý vliv na formování imunitního systému,
- Kontrolují činnost patogenních mikroorganismů (zabraňují jejich přemnožení a rozvoji zánětů),
- Mají vliv na produkci hormonů a neurotransmiterů - toto ovlivňuje nejen náladu, ale je prokázaný i vztah ke stravování.
Vliv stravy na střevní mikrobiotu
Všechny mikroorganismy v trávicím traktu potřebují jíst. Bez externího přísunu živin mají tendence se pustit do sebe (= požírají se navzájem, nejvíce se to děje u hladovek a půstů) a vymírat. Je třeba tedy správně nakrmit nejen sebe sama, ale i tyto - pro kvalitu života nezbytné - mikroorganismy. Každá skupina mikroorganismů ve střevech má schopnost fermentovat jiné makrosložky ve stravě - některé jsou zaměřeny na jednotlivé druhy sacharidů (jednoduché, oligo- nebo polysacharidy), jiné na různé druhy vlákniny, tuky nebo bílkoviny.
Některé skupiny mají pro lidské zdraví významnější vliv, než jiné, jsou označovány jako „probiotické organismy“ (bakterie, převážně mléčného kvašení) neboli probiotika. Působí především jako mikrobiální bariéra proti patogenům produkováním látek (volných mastných kyselin s krátkým řetězcem, dekonjugovaných žlučových kyselin, lysolecitinu a mnoha dalších), které mají bakteriostatické a bakteriocidní účinky. Probiotické kultury se živí látkami, která souhrnně označujeme jako prebiotika. Jedná se o druhy sacharidů, které odolávají účinkům enzymového trávení a vstřebávání v horní části trávicího traktu, a do tlustého střeva se dostávají v prakticky nedotčeném stavu. Řadíme sem:
- Nestravitelné oligosacharidy - fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, lactulosa.
- Polysacharidy - rezistentní škrob, pektiny, rozpustná hemicelulosa, rozpustná vláknina, guarová a konjaková guma.
Stravu je tedy potřeba přizpůsobit nejen potřebám vlastního metabolismu, ale i této masy mikroorganismů. V kurzech se proto učíme vytvářet na výukové hře ZOF takové jídelníčky, které splňují požadavky obou „entit“ - buněk fyzického těla i zástupců jednotlivých skupin střevní mikrobioty. Jejich symbióza je nesmírně důležitá, protože je-li diverzita mikrobioty v rovnováze, má schopnost pozitivně ovlivňovat celou řadu tělesných a následně i emočních pochodů. Jednotlivé druhy bakterií mají například schopnost ovlivňovat produkci některých endorfinů v mozku a řídit tak chuťové vjemy. Na základě toho se mění preference každého člověka ke konzumaci potravin – někomu více vyhovuje vyšší podíl sacharidů, jinému naopak bílkovin nebo tuků. Toto je potřeba zohledňovat u volby jednotlivých způsobů stravování, což skvěle podporuje koncepci celostního přístupu ke stravování, které je základem filozofie naší výuky.
Diverzita střevního biomu tak z nemalé části rozhoduje o tom, jaká konkrétní dieta bude danému člověku vyhovovat. Zájemci o studium u nás se naučí nejen upravovat poměry makroživin ve stravě, ale i pracovat s výběrem potravin vhodných pro jednotlivé skupiny mikroorganismů – zakysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo, fermentované luštěniny či nápoje a mnohé další.
Mgr. Martin Jelínek
Co říkají o studiu naši absolventi
Petra Pokorová, DiS.
Jsem nutriční terapeutka a hledala jsem možnost dalšího sebevzdělávání. Vzhledem k mé vytíženosti jsem uvítala distanční formu výživového kurzu Mgr. Jelínka – tj. kombinaci samostudia s využitím tzv. myšlenkových map a osobního setkání s lektorem na společných seminářích v Praze. Velmi dobře a efektivně zpracované jednotlivé kapitoly mě doslova a do písmene vtáhly do dané problematiky. Cítila jsem velký příliv energie a touhy dozvědět se stále více informací. Dnes se dívám na problematiku výživy člověka očima celostní medicíny. Naučila jsem se základům Ájurvédy a Tradiční čínské medicíny. Již dokážu pomoci lidem, kteří se dostali do slepé uličky klasické medicíny. Tento kurz je ve své době skutečně velmi ojedinělý. Mohu jen doporučit.
Jelikož jsem vystudovaný chemický technolog a zároveň se profesně věnuji notifikaci doplňků stravy, pak studování a posuzování jednotlivých složek v potravinách či doplňcích stravy je mi zábavou tak i denním chlebem. I když vím, proč jsou určité látky do jídla přidávány a jaké vlastnosti mu dávají, tak můj hlavní cíl byl se těmto složkám v jídle vyhýbat. Chtěla jsem však svou znalost rozšířit a pochopit, jak lidské tělo hospodaří s jednotlivými makro i mikro složkami a jaký to má na naše tělo dopad. Dlouho jsem tedy hledala rozšiřující vzdělání, které by mi pomohlo pochopit vztah mezi tím co jíme a lidským zdravím. Zároveň jsem chtěla být schopna sestavit vyrovnaný jídelníček pro lidi s individuálními požadavky. Jsem velmi ráda, že jsem se rozhodla absolvovat distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci, který mi přiblížil, jak jídlo vnímat z pohledu východní i západní kultury, a hlavně mi pomohl pochopit jak a proč obohatit svůj jídelníček o určité potraviny ve vztahu k lidským nemocem či potravinovým intolerancím. Chtěla bych moc poděkovat p. Jelínkovi, že vytvořil kurz, který naprosto splnil má očekávání, celou organizaci, náplň kurzu, přehlednost jednotlivých témat a moderního pojetí celého kurzu. Zároveň oceňuji možnost vyzkoušet si připravit jídelníčky v praxi pomocí ZOF hry. Určitě se chci i nadále vzdělávat v dalších tématech a pokračovat i v dalších kurzech vedených p. Jelínkem.
S kurzem Vegetariánství a veganství v praxi jsem byla moc spokojená, probrali jsme všechna témata, která mě zajímala. Věnovali jsme se „veřejně ožehavým tématům" jako výživa dětí, těhotných a kojících a sportovců. Až díky kurzu jsem si uvědomila, jak zásadní (a bohužel veřejně vcelku opomíjené téma) je problematika nadbytku vlákniny a antinutričních látek. Dalšími zásadními tématy pro vegetariány jsou také termika a energetické tendence - sama jsem měla osobní zkušenost se zimomřivostí, která se díky výběru potravin postupně zlepšuje. Díky výukové hře ZOF jsem si vše procvičila, často vyvstal problém, o kterém bych při pouhém čtení teorie ani nevěděla a musela jsem ho vyřešit. To mi dalo určitě nejvíce, zákonitosti se mi dostaly pod kůži, mohla jsem si procházet vlastnosti jednotlivých potravin a vztah k probíranému tématu.
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter