Úvod / Co se u nás studuje / Histaminová intolerance
Histaminová intolerance (HIT) patří mezi často citované problémy, které se obtížně diagnostikují i léčí.
Každý člověk je citlivý na jiné množství histaminu, projevuje se celou škálou odlišných příznaků, navíc se k HIT přidružuje spousta jiných onemocnění, proto mohou být příznaky prvotně přisuzovány jiné nemoci. HIT se může objevit u kohokoliv, v jakémkoliv věku a také může zase kdykoliv během života vymizet. Není tedy podmínkou, že lidé trpící HIT musejí nízkohistaminovou eliminační dietu dodržovat do konce svého života.
Histamin je látka, která vzniká z aminokyseliny histidinu. Při práci s HIT je třeba vědět, že histamin vzniká:
- V lidském těle.
Uvnitř mastocytů a bazofilních granulocytů (mastocyty se vyskytují nejčastěji v kůži a trávicí soustavě, bazofilní granulocyty v krvi, jsou schopné do svého okolí uvolňovat histamin a způsobovat alergickou reakci).
Histamin současně vzniká i činností střevních bakterií.
- V potravinách.
Při jejich skladování nebo zpracování, především fermentační činností některých mikroorganismů (např. Enterococcus, Staphylococcus, Lactobacillus, Streptococcus, Escherichia aj.), které se při nevhodném skladování množí na potravinách. Obecně platí, že s rostoucí dobou skladování (= snižováním stupně čerstvosti potraviny) tak roste i množství histaminu v potravině.
Histamin je látka, kterou organismus nezbytně potřebuje, v těle plní řadu funkcí:
- hormon způsobující růst a dělení buněk,
- neurotransmiter v centrálním nervovém systému,
- v mozku působí jako hormon bdělosti a stimuluje nás k výkonu,
- v trávicím traktu podporuje sekreci žaludeční kyseliny, napomáhá tak trávení potravy.
Ve větším množství způsobuje alergické a zánětlivé reakce, rozšíření cév a jiné patologické stavy.
U zdravých osob zajišťuje rychlé odbourání histaminu ve střevě enzym diaminoxidáza (DAO). Kromě DAO se v těle tvoří ještě histamin N-metyltransferáza (HNMT), která dokáže histamin taktéž odbourávat (pokud histamin není ve střevě odbourán DAO, je absorbován přes střevní sliznici a krví přenesen do jater, kde ho odbourá HNMT). Oba enzymy jsou důležité, protože:
1. DAO dokáže degradovat pouze extracelulární histamin přijatý z potravin,
2. HNMT odbourává jen endogenní histamin produkovaný mastocyty, bazofilními granulocyty nebo střevními bakteriemi.
Na první pohled by se mohlo zdát, že při vzniku HIT se postačí vyhýbat potravinám s vysokým obsahem histaminu. Situace je ale složitější, protože jeho toxické účinky mohou být umocněny přítomností dalších látek. Z chemického hlediska patří histamin do skupiny látek nazývaných biogenní aminy. To jsou látky, které vznikají z aminokyselin, přímý vztah s metabolismem histaminu (a tedy vznikem a průběhem HIT) mají následující biogenní aminy:
Tyramin.
Vzniká z aminokyseliny tyrosinu. Bohatým zdrojem jsou sýry, maso, trvanlivé masné výrobky a sójové produkty. Mezi projevy otravy tyraminem patří migrény, na základě zúžení cév také zvýšení krevního tlaku.
Kadaverin a putrescin.
Kadaverin vzniká z aminokyseliny lysinu a putrescin z ornitinu při rozkladu masa, projevuje se typickým zápachem „rybinou“. Nejvíce se vyskytují v uzených a nakládaných masných výrobcích (při tepelné úpravě těchto potravin vznikají nitrosaminy, které mají rakovinotvorné účinky). Oba společně zvyšují toxicitu histaminu.
Serotonin.
Vzniká z tryptofanu. Působí jako neurotransmiter v nervové soustavě, podporuje zužování cév, pomáhá regulovat spánek, žízeň, hlad, náladu a sexuální aktivitu.
Tyto biogenní aminy se nacházejí v různých koncentracích v mnoha potravinách (maso, sýry, ryby, zelenina, alkoholické nápoje aj.) a hrají důležitou roli jako ukazatelé kvality potravin. Jejich vznik je ovlivňován:
- Kvalitou surovin (složení, pH, koncentrace soli),
- Přítomností některých mikroorganismů (Enterococcus, Pseudomonas, Micrococcus, Lactobacillus aj.),
- Podmínkami skladování a zpracováním potravin (čerstvé, nakládané, fermentované, chlazené, mražené, modifikované atmosférou, ozařované).
O jejich vzniku rozhoduje i teplota skladování - nízké teploty snižují mikrobiální aktivitu, klesá tak i produkce biogenních aminů. Vyšší teploty naopak podporují růst mikroorganismů v potravinách, což vede ke vzniku jejich velkého množství.
Všechny tyto faktory působí společně a určují jejich celkové množství v potravinách. Důležité pro práci s jídelníčkem je vědět, že tyto látky jsou termostabilní - pokud jednou vzniknou, je obtížné je následně zničit (např. vařením).
Histaminová intolerance je definována jako narušená schopnost odbourávat histamin způsobující jeho následné hromadění v těle. Zhoršená degradace histaminu může být způsobena:
1. Sníženou aktivitou DAO nebo HNMT,
2. Zvýšením koncentrace endogenního a exogenního (strava, alkohol) histaminu.
Tyto problémy jsou způsobeny geneticky, nebo mohou být získané poruchou enzymatické funkce DAO nebo HNMT. Aby situace nebyla tak jednoduchá, tak snížená aktivita DAO může být způsobena:
- Některými střevními nebo žaludečními chorobami.
Nejčastěji celiakie, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku, kdy dochází k poškození buněk střeva (enterocytů).
- Užíváním léků, které působí jako blokátory DAO.
Nejrozšířenější jsou antidepresiva.
- Užíváním léků, které ovlivňují metabolismus histaminu jinými způsoby.
Jedná se především o analgetika, antirevmatika, diuretika, antibiotika.
Navíc je HIT úzce spjata i s jinými alergiemi a potravinovými intolerancemi (na laktózu, fruktózu, lepek), proto je její diagnóza včetně realizace eliminační diety složitá a zdlouhavá.
Typickými projevy HIT jsou:
- migrény,
- závratě,
- trávicí potíže (průjmy, zvracení),
- dýchací potíže (dušnost, kašel, astma, rýma),
- atopický ekzém,
- svědivé vyrážky,
- zvýšená tepová frekvence,
- nízký krevní tlak.
Diagnóza HIT se v praxi zaměřuje nejčastěji na vyšetření hladiny DAO v krvi. Problém je ale v tom, že koncentrace enzymu nemusí odpovídat jeho aktivitě na sliznici ve střevě. Toto znamená, že vyšší hladiny DAO v krvi nejsou zákonitým ukazatelem stavu HIT. Mnohem spolehlivější jsou histologická vyšetření sliznice střeva, kde se zjistí aktivita DAO přímo na sliznici střeva, tento postup je ale nákladný a náročný.
Komplikací při snaze správně diagnostikovat HIT je i stanovení HNMT - tento enzym se nachází jen v buňkách, není možné jej stanovit v krvi.
Další výzvou v diagnostice HIT je fakt, že důvodem reakcí organismu nemusí být přímo intolerance na histamin či biogenní aminy, ale například narušená střevní mikrobiota nebo FODMAPové sacharidy, které z různých důvodů není schopen trávicí trakt zpracovat.
Nejúčinnější pro léčbu HIT je dodržování nízkohistaminové eliminační diety, při které je příjem histaminu omezen a dochází ke zmírnění příznaků. Základním a logickým principem této diety je vyhýbat se potravinám s vyšším obsahem histaminu. Eliminační dieta má ale několik malých vad na kráse, protože projevy HIT:
1. Nejsou závislé jen na množství přijímaného histaminu ze stravy.
Eliminační dieta tak bude mít na každého jedince vliv v odlišném rozsahu. Není možné ji tedy paušalizovat.
2. Jsou zesilovány přítomností některých chorob nebo užívaných léků.
3. Jsou zesilovány přítomností dalších biogenních aminů.
V praxi se s eliminační dietou při HIT pracuje následovně:
1. Naprosto zásadní je zaměřit se na co nejčerstvější potraviny (s rostoucí dobou jejich skladování se zvyšuje i obsah histaminu, a to i u potravin, které se běžně prezentují jako nízkohistaminové).
2. Protože se jedná o eliminační dietu, při které vynecháváme celou řadu potravin, zvyšuje se (skutečně reálné) riziko nutričního deficitu a následně vzniku různých metabolických poruch (včetně oslabení imunitního systému). Je třeba proto sledovat nutriční parametry jídelníčku a snažit se vyrovnávat veškeré dysbalance.
3. Protože je zvýšené množství histaminu v těle faktorem, který dává základ vzniku zánětlivých pochodů (případně se HIT vyskytuje společně se zánětlivými chorobami), vyplácí se v jídelníčku preferovat potraviny (a jejich kombinace), které vykazují protizánětlivé charakteristiky (v tomto smyslu je možné látky či potraviny s protizánětlivým účinkem označovat jako přírodní antihistaminika).
Toto obnáší navyšování příjmu antioxidantů a sledování acidobazické charakteristiky potravin. Praxe ukazuje, že samotné vyhýbání se zdrojům histaminu, kdy současně dochází k nutriční deficienci, pro populaci postiženou HIT prostě nefunguje.
4. Histamin produkovaný v tlustém střevě je možné ovlivnit úpravou činnosti střevní mikrobioty. Na obecné úrovni toto obnáší respektování základních pravidel:
- nižší počet chodů v průběhu dne (nejlépe 3),
- zvýšený přísun vlákniny,
- příjem vybraných probiotik.
5. Aktivitu enzymů DAO a HNMT je možné podpořit dostatečným příjmem některých látek - patří mezi ně vitamín B6, B9, B12, hořčík, železo a zinek. Vyšší dávky vitamínu C pomáhají (společně s vyšším příjmem tekutin) odbourávat histamin a močí jej vylučovat z těla. V průběhu eliminační diety není vždy snadné zajistit jejich dostatek stravou, vyplácí se tak zařadit i vhodné doplňky stravy.
6. Standardně se doporučuje v první fází 4-6týdenní eliminační dieta. V jejím průběhu je třeba se vyhýbat:
- Potravinám s vysokým obsahem nejen samotného histaminu, ale biogenních aminů jako celku.
- Potravinám, které vedou ke zvýšenému uvolňování histaminu - tzv. histaminové liberátory.
- Zdrojům lepku - bezlepková strava se v praxi ukazuje jako výhodným a smysluplným doplněním eliminační diety.
7. Po ukončení této dietní fáze se obden zařazuje do jídelníčku nová potravina.
Je třeba sledovat reakce organismu, k uvolňování histaminu může v některých situacích docházet i 48 hodin po konzumaci stravy (na rozdíl od alergie, jejíž projevy jsou velmi rychlé). Pokud taková potravina nevyvolá žádné reakce, je v pořádku a je možné ji zařadit do jídelníčku.
Vždy je třeba počítat s tím, že tento postup je zdlouhavý, je nutné se obrnit trpělivostí a nehledat zkratky, které v této oblasti ani neexistují. Kromě úpravy stravování je běžnou součástí léčby HIT užívání antihistaminik (léky, které blokují vazbu histaminu na jeho receptory, zamezí tak projevům účinku histaminu). Antihistaminika jsou sice léky, ve skutečnosti ale neléčí, dokonce ani nezabrání hromadění histaminu v těle, jen zabraňují nežádoucím projevům HIT. Pokud budete v procesu eliminační diety, tedy mapování potravin, které (ne)jsou tolerovány, užívání antihistaminik naprosto zásadním způsobem celou snahu zkomplikuje.
Existují i doplňky stravy s obsahem DAO, jejichž užívání pomáhá rozkladu histaminu v těle. U nich je problém v tom, že takto přijímaný enzym funguje jen ve střevě, tzn. ovlivňuje jen histamin přijatý stravou. Bohužel neovlivňuje histamin vyplavovaný do krve při jiných situacích. Praxe ukazuje, že taková suplementace zdaleka nemá očekávaný dopad.
Pracovat s eliminační nízkohistaminovou dietou se učíme v kurzech Poradce pro výživu a Strava a imunitní systém. Studenti se musí naučit nejen orientovat se ve vhodných či nežádoucích potravinách a zohledňovat zdravotní stav, ale i respektovat individualitu. Toto je následně v praxi největší výzva, protože každý člověk reaguje na jednotlivé potraviny v odlišném rozsahu, reakci na biogenní aminy kromě zdravotního stavu navíc mohou zhoršovat i některé užívané léky. Výuková aplikace ZOF je proto v rámci studia neocenitelnou pomůckou.
Ing. Lenka Podjuklová
Chtěla bych touto cestou poděkovat za získané kvalitní vědomosti o výživě. Celý život mě lákalo vědět něco víc o výživě a zdravém životním stylu. Dlouho jsem hledala kurz, který by měl celostní pohled na výživu zdravý životní styl. Spousta kurzů je krátkých a nejsou komplexní. Tento kurz je sice náročnější , ale zato kvalitní a velmi přínosný. Líbí se mi, že tam je zakomponován i východní pohled na výživu a zdraví člověka, jako je čínská medicína a ayurvéda, o kterou se již dlouhou dobu zajímám. Určitě to nebude poslední kurz, který jsem v ATAC absolvovala. Kurz jsem hlavně dělala pro sebe, jelikož mám RA a chtěla jsem si taky trochu pomoci sama aspoň změnou jídelníčku, když už doktoři nedokážou pomoci . Moc děkuji panu Martinu Jelínkovi, který dokázal vždy bleskurychle odpovědět na dotazy. Tento kurz doporučuji každému, komu není zdraví lhostejné.
Monika Patrmanová
Kurzy pana Jelínka se mi moc líbí. Musím říct, že jsem studium Poradce pro výživu začala jako úplný laik. Živila jsem se už pár let zeštíhlujícími "práškovými" koktejly, protože jsem neuměla ani vařit, ani jsem nevěděla, co mám jíst. Za pár měsíců v kurzu jsem dostala takový přehled, že si za prvé denně vařím všechna jídla a za druhé jsem zhubla na požadovanou váhu, kterou si navíc umím udržet. Mám výborný pocit, že je moje strava zdravá a vyvážená. V žádném případě se nijak neomezuji v paletě jídel a chutí, naučila jsem se však jak velké porce jsou pro mě dostačující, co jíst, abych zůstala déle nasycená, jak zahánět chuť na sladké, jak odkyselit své tělo a udržovat ho v acidobazické rovnováze, co jíst před a po cvičení a mnoho dalších "kouzel". Již několik let pracuji v Austrálii jako zdravotní sestra a kurzy p. Jelínka mě tak nadchly, že jsem se rozhodla otevřít svoji výživovou poradnu a předávat tyto cenné informace dále mým klientům. Děkuji mockrát pane Jelínku a těším se na absolvování dalších Vašich kurzů.
Robin Jastrzembski
Pana Martina Jelínka jsem poznal před řadou let na školeních o přírodních doplňcích stravy. Každá jeho přednáška byla velikým obohacením s celkovým pohledem na zdravý životní styl. Proto, když jsem narazil na kurz Poradce pro výživu a suplementaci, byl pro mě jasnou volbou, jak se dál rozvíjet. Nejvíce oceňuji možnost studovat doma, tvoření myšlenkových map, formu každé lekce prezentované profesionálně v srozumitelném podání pro širokou veřejnost a možnost kdykoliv se obrátit na pana Martina Jelínka, který je připraven pomoci. Velice děkuji a doporučuji.