Celiakie

Celiakie je závažné celoživotní střevní autoimunitní onemocnění, které je způsobené nesnášenlivostí bílkovin lepku ve stravě. Jedná se o problém imunitního systému, kdy je lepek imunitou chybně rozpoznán (jako látka škodlivá pro organismus) a tělo proti němu začne vytvářet protilátky. Dochází tak k poškození sliznice tenkého střeva (= vrstvy enterocytů) a k zánětu sliznice. Poškozený povrch sliznice se nezvládne zregenerovat a nastává úbytek (= vyhlazení) klků především v oblasti lačníku a dvanáctníku.

Lepek (gluten) je lepivá bílkovina, která obsahuje dvě složky:

1. Prolaminy.

Způsobují celiakii. Prolaminy se nachází v:

• pšenici - gliadin,
• žitě - sekalin,
• ječmeni - hordein,
• ovsu - avenin.

Oves neobsahuje lepek, ale peptidy (aveniny), z nichž některé jsou schopny vázat protilátky ke gliadinovým peptidům. Z toho důvodu se oves prezentuje pro celiaky jako poměrně "bezpečná" lepková obilovina (= vykazuje nejnižší toxicitu, naopak nejvyšší je u pšenice). Nesnášenlivost vzniká pouze na jednu bílkovinu.

2. Gluteliny.

Podílejí se spíše na alergii na lepek.

Uvádí se, že běžná západní strava obsahuje v průměru kolem 10 g lepku za den. K vyvolání celiakie však stačí pouze 100 mg lepku denně. Z těchto důvodů se za bezpečnou dávku považuje množství 20-50 mg lepku (= 10-25 mg gliadinu) za den.

Celiakie se vyskytuje se u dětí i dospělých a často se v rodinách dědí z generace na generaci. U dětí se někdy projevuje během prvních měsíců, ve kterých začnou přijímat pevnou stravu s obsahem lepku (piškoty, pečivo), popřípadě se onemocnění může rozvinout i v pozdějším věku. U dospělých se celiakie běžně objevuje v případech, kdy dlouhodobě konzumují přebytek lepku, na což není lidský trávicí trakt včetně imunitního systému přizpůsoben a reaguje vznikem tohoto velmi nepříjemného onemocnění.

O rozvoji celiakie nerozhoduje jen genetika a přítomnost lepku v potravě, ale často také spouštěcí faktor (dlouhodobý stres, virová infekce, těhotenství...). Předpokládá se, že celiakií trpí přibližně 1 % populace, dignostikovaných se ale pohybuje jen kolem 20 % z toho počtu. K jejímu vzniku může dojít v jakémkoli věku, častěji postihuje ženy než muže.

U citlivých osob dochází působením lepku k poruchám povrchu tenkého střeva (postupně mizí klky a mikroklky), na základě toho dochází ke zhoršení vstřebávání živin ze stravy.
Typickými příznaky jsou:

• žaludeční nevolnosti,
• nadýmání,
• průjmy,
• chudokrevnost,
• úbytek váhy,
• zvýšená únava,
• dermatitidy,
• deprese.

Přesná diagnóza se stanovuje provedením biopsie – vyjme se vzorek tenkého střeva a prozkoumá se.

U některých lidí dochází po konzumaci potravin s obsahem lepku k negativním reakcím (nevolnost, průjmy, nadýmání), ale přitom není poškozena sliznice tenkého střeva – v těchto případech se nejedná přímo o celiakii, ale většinou "pouhou" nesnášenlivost lepku.

Vliv stravy na celiakii

Všechny tyto problémy způsobené příjmem lepku jsou v současné době nevyléčitelné, je nutné držet bezlepkovou dietu. Ta spočívá ve výrazném omezení až vyloučení lepku ze stravy.

Ve vztahu k obsahu lepku v potravinách jsou definovány 2 kategorie:

1. Bezlepkové.
   Obsahují do 2 mg lepku ve 100 g potraviny.
    
2. Potraviny s velmi nízkým obsahem lepku.
   Obsahují ve 100 g méně než 10 mg lepku.

Při bezlepkové dietě je tedy možné bezpečně konzumovat bezlepkové potraviny. Potraviny s velmi nízkým obsahem lepku je ale nutné v jejich použitém množství počítat a sledovat tak podíl lepku celkem.

Potraviny určené pro bezlepkovou dietu jsou vždy označeny symbolem přeškrtnutého klasu.

Celiakii často doprovází nejen další potravinové intolerance (nejčastěji na laktózu), ale i různé potravinové alergie. Takové zjištění pak z pochopitelných důvodů komplikuje přístup ke stravě. Jelikož je průvodním projevem celiakie zhoršená schopnost střeva vstřebávat živiny, dochází (obecně) k nedostatku některých látek, na které je vhodné ve stravě zaměřit pozornost, případně je doplnit suplementací:

• vápník,
• železo,
• vitamíny B komplexu,
• vitamín D.

Intenzívně se zkoumá i vliv probiotických organismů na obnovu poškozené střevní sliznice. Zajímavostí je zjištění, že riziko propuknutí celiakie se výrazně  snižuje u kojených dětí.

Praktická koncepce bezlepkového jídelníčku se zdá být jednoduchá, protože se v podstatě nahrazují lepkové obiloviny za bezlepkové. Faktem je, že celiak musí být při jejich výběru opatrný z důvodu rizika přítomnosti „skrytého“ lepku. Toto je nemalá výzva, protože technologicky zpracované produkty, do kterých mají výrobci tendenci přidávat lepek, jsou součástí stravy. Nejčastěji se jedná o masné výrobky včetně uzenin, sójové produkty (omáčky, miso pasty), zmrzliny, kečupy, hořčice, cukrovinky a mnohé další.