Úvod / Vše o studiu / Celiakie
Celiakie je závažné celoživotní střevní autoimunitní onemocnění, které je způsobené nesnášenlivostí bílkovin lepku ve stravě. Jedná se o problém imunitního systému, kdy je lepek imunitou chybně rozpoznán (jako látka škodlivá pro organismus) a tělo proti němu začne vytvářet protilátky. Dochází tak k poškození sliznice tenkého střeva (= vrstvy enterocytů) a k zánětu sliznice. Poškozený povrch sliznice se nezvládne zregenerovat a nastává úbytek (= vyhlazení) klků především v oblasti lačníku a dvanáctníku.
Lepek (gluten) je lepivá bílkovina, která obsahuje dvě složky:
Způsobují celiakii. Prolaminy se nachází v:
Oves neobsahuje lepek, ale peptidy (aveniny), z nichž některé jsou schopny vázat protilátky ke gliadinovým peptidům. Z toho důvodu se oves prezentuje pro celiaky jako poměrně "bezpečná" lepková obilovina (= vykazuje nejnižší toxicitu, naopak nejvyšší je u pšenice). Nesnášenlivost vzniká pouze na jednu bílkovinu.
Podílejí se spíše na alergii na lepek.
Uvádí se, že běžná západní strava obsahuje v průměru kolem 10 g lepku za den. K vyvolání celiakie však stačí pouze 100 mg lepku denně. Z těchto důvodů se za bezpečnou dávku považuje množství 20-50 mg lepku (= 10-25 mg gliadinu) za den.
Celiakie se vyskytuje se u dětí i dospělých a často se v rodinách dědí z generace na generaci. U dětí se někdy projevuje během prvních měsíců, ve kterých začnou přijímat pevnou stravu s obsahem lepku (piškoty, pečivo), popřípadě se onemocnění může rozvinout i v pozdějším věku. U dospělých se celiakie běžně objevuje v případech, kdy dlouhodobě konzumují přebytek lepku, na což není lidský trávicí trakt včetně imunitního systému přizpůsoben a reaguje vznikem tohoto velmi nepříjemného onemocnění.
O rozvoji celiakie nerozhoduje jen genetika a přítomnost lepku v potravě, ale často také spouštěcí faktor (dlouhodobý stres, virová infekce, těhotenství...). Předpokládá se, že celiakií trpí přibližně 1 % populace, dignostikovaných se ale pohybuje jen kolem 20 % z toho počtu. K jejímu vzniku může dojít v jakémkoli věku, častěji postihuje ženy než muže.
U citlivých osob dochází působením lepku k poruchám povrchu tenkého střeva (postupně mizí klky a mikroklky), na základě toho dochází ke zhoršení vstřebávání živin ze stravy.
Typickými příznaky jsou:
Přesná diagnóza se stanovuje provedením biopsie – vyjme se vzorek tenkého střeva a prozkoumá se.
U některých lidí dochází po konzumaci potravin s obsahem lepku k negativním reakcím (nevolnost, průjmy, nadýmání), ale přitom není poškozena sliznice tenkého střeva – v těchto případech se nejedná přímo o celiakii, ale většinou "pouhou" nesnášenlivost lepku.
Všechny tyto problémy způsobené příjmem lepku jsou v současné době nevyléčitelné, je nutné držet bezlepkovou dietu. Ta spočívá ve výrazném omezení až vyloučení lepku ze stravy.
Ve vztahu k obsahu lepku v potravinách jsou definovány 2 kategorie:
Při bezlepkové dietě je tedy možné bezpečně konzumovat bezlepkové potraviny. Potraviny s velmi nízkým obsahem lepku je ale nutné v jejich použitém množství počítat a sledovat tak podíl lepku celkem.
Potraviny určené pro bezlepkovou dietu jsou vždy označeny symbolem přeškrtnutého klasu.
Celiakii často doprovází nejen další potravinové intolerance (nejčastěji na laktózu), ale i různé potravinové alergie. Takové zjištění pak z pochopitelných důvodů komplikuje přístup ke stravě. Jelikož je průvodním projevem celiakie zhoršená schopnost střeva vstřebávat živiny, dochází (obecně) k nedostatku některých látek, na které je vhodné ve stravě zaměřit pozornost, případně je doplnit suplementací:
Intenzívně se zkoumá i vliv probiotických organismů na obnovu poškozené střevní sliznice. Zajímavostí je zjištění, že riziko propuknutí celiakie se výrazně snižuje u kojených dětí.
Praktická koncepce bezlepkového jídelníčku se zdá být jednoduchá, protože se v podstatě nahrazují lepkové obiloviny za bezlepkové. Faktem je, že celiak musí být při jejich výběru opatrný z důvodu rizika přítomnosti „skrytého“ lepku. Toto je nemalá výzva, protože technologicky zpracované produkty, do kterých mají výrobci tendenci přidávat lepek, jsou součástí stravy. Nejčastěji se jedná o masné výrobky včetně uzenin, sójové produkty (omáčky, miso pasty), zmrzliny, kečupy, hořčice, cukrovinky a mnohé další.
Protože je celiakie problémem imunitního systému, vyplácí se pozornost zaměřit na faktory vedoucí k harmonizaci imunitních reakcí. Cílem v tomto směru je především obnova diverzity a aktivity střevního biomu, který je autoimunitními reakcemi organismu poškozen a neplní svoje funkce v oblasti zajišťování rovnováhy vnitřního prostředí. Protože se celiakie týká všech skupin populace, věnujeme se problému lepku nejen v půlročním kurzu Poradce pro výživu, ale i v kurzech Strava a imunitní systém, Vegetariánství a veganství v praxi a Výživa dětí. Hlavním cílem je naučit se převést teorii do praxe, studenti proto vytváří modelové bezlepkové jídelníčky na výukové aplikaci ZOF.
Mgr. Martin Jelínek
Ing. Radka Ondrušková
Kurz Výživa dětí on-line vnímám jako opravdu intenzivní, za krátký čas mi poskytl množství důležitých základních informací, některé jsem si jen oživila, jiné pro mě byly nové. Nejvíc oceňuji, že Váš pohled na výživu je mnohovrstevný a nedogmatický a zároveň poskládaný do logického celku. Výuková hra ZOF mi nabídla možnost vyzkoušet si, jak by se teoretické poznatky mohly uplatnit v praktickém vaření a stravování. Po absolvování kurzu se cítím mnohem jistější ve své současné práci v oblasti školního stravování a ráda bych v budoucnosti prošla některým z Vašich rozsáhlejších kurzů.
Iva Vaňková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci dalece předčil má očekávání. Přestože s informacemi o výživě už nějakou dobu pracuji, dozvěděla jsem se spoustu nového, mohla jsem se na problematiku podívat z různých úhlů, propojila znalosti a upevnila základy. Obrovskou výhodu kurzu vidím v jeho komplexnosti, nezaujatosti a hloubce informací, které jsou ale podány lidsky a srozumitelně. Takže jsem se na otevření nových lekcí každý den těšila. Koncept kurzu je skvěle promyšlený a je vidět, že panu Jelínkovi nejde jen o předání informací, ale hlavně o jejich pochopení a využití v praxi.
MUDr. Renáta Hluchníková
Jako lékařka jsem se výživu na teoretické úrovni učila už několikrát - jako studentka medicíny a dále pak k atestacím z vnitřního a tělovýchovného lékařství. Po absolvování kurzu "Výživa dětí" musím ale konstatovat, že teorie a praxe jsou dvě naprosto odlišné věci. Díky výukové aplikaci ZOF jsem si vyzkoušela, jak je někdy obtížné teoretické znalosti implementovat do praxe, tedy vytvořit jídelníček pro konkrétní osobu s předem daným nutričním zadáním. Aplikace ZOF mi poskytla spoustu informací o potravinách - ať už z hlediska zastoupení makro či mikroživin, tak představu o energetické bilanci a konkrétně např. to, jak snadné je překročit denní doporučený příjem soli i přesto, že se člověk vyhne průmyslově zpracovaným potravinám. Díky tomuto kurzu jsem si uvědomila, jak velké rezervy mám ve svém vlastním jídelníčku a i když jsem si myslela, že se stravuji zdravě a racionálně, je neustále co zlepšovat. Moc děkuji panu Jelínkovi a jeho kolektivu, kteří se na celém projektu podílejí. Jejich práce mi dává velký smysl.
