Úvod / Co se u nás studuje / Celiakie

Celiakie je závažné celoživotní střevní autoimunitní onemocnění, které je způsobené nesnášenlivostí bílkovin lepku ve stravě. Jedná se o problém imunitního systému, kdy je lepek imunitou chybně rozpoznán (jako látka škodlivá pro organismus) a tělo proti němu začne vytvářet protilátky. Dochází tak k poškození sliznice tenkého střeva (= vrstvy enterocytů) a k zánětu sliznice. Poškozený povrch sliznice se nezvládne zregenerovat a nastává úbytek (= vyhlazení) klků především v oblasti lačníku a dvanáctníku.
Lepek (gluten) je lepivá bílkovina, která obsahuje dvě složky:
Způsobují celiakii. Prolaminy se nachází v:
Oves neobsahuje lepek, ale peptidy (aveniny), z nichž některé jsou schopny vázat protilátky ke gliadinovým peptidům. Z toho důvodu se oves prezentuje pro celiaky jako poměrně "bezpečná" lepková obilovina (= vykazuje nejnižší toxicitu, naopak nejvyšší je u pšenice). Nesnášenlivost vzniká pouze na jednu bílkovinu.
Podílejí se spíše na alergii na lepek.
Uvádí se, že běžná západní strava obsahuje v průměru kolem 10 g lepku za den. K vyvolání celiakie však stačí pouze 100 mg lepku denně. Z těchto důvodů se za bezpečnou dávku považuje množství 20-50 mg lepku (= 10-25 mg gliadinu) za den.
Celiakie se vyskytuje se u dětí i dospělých a často se v rodinách dědí z generace na generaci. U dětí se někdy projevuje během prvních měsíců, ve kterých začnou přijímat pevnou stravu s obsahem lepku (piškoty, pečivo), popřípadě se onemocnění může rozvinout i v pozdějším věku. U dospělých se celiakie běžně objevuje v případech, kdy dlouhodobě konzumují přebytek lepku, na což není lidský trávicí trakt včetně imunitního systému přizpůsoben a reaguje vznikem tohoto velmi nepříjemného onemocnění.
O rozvoji celiakie nerozhoduje jen genetika a přítomnost lepku v potravě, ale často také spouštěcí faktor (dlouhodobý stres, virová infekce, těhotenství...). Předpokládá se, že celiakií trpí přibližně 1 % populace, dignostikovaných se ale pohybuje jen kolem 20 % z toho počtu. K jejímu vzniku může dojít v jakémkoli věku, častěji postihuje ženy než muže.
U citlivých osob dochází působením lepku k poruchám povrchu tenkého střeva (postupně mizí klky a mikroklky), na základě toho dochází ke zhoršení vstřebávání živin ze stravy.
Typickými příznaky jsou:
Přesná diagnóza se stanovuje provedením biopsie – vyjme se vzorek tenkého střeva a prozkoumá se.
U některých lidí dochází po konzumaci potravin s obsahem lepku k negativním reakcím (nevolnost, průjmy, nadýmání), ale přitom není poškozena sliznice tenkého střeva – v těchto případech se nejedná přímo o celiakii, ale většinou "pouhou" nesnášenlivost lepku.
Všechny tyto problémy způsobené příjmem lepku jsou v současné době nevyléčitelné, je nutné držet bezlepkovou dietu. Ta spočívá ve výrazném omezení až vyloučení lepku ze stravy.
Ve vztahu k obsahu lepku v potravinách jsou definovány 2 kategorie:
Při bezlepkové dietě je tedy možné bezpečně konzumovat bezlepkové potraviny. Potraviny s velmi nízkým obsahem lepku je ale nutné v jejich použitém množství počítat a sledovat tak podíl lepku celkem.
Potraviny určené pro bezlepkovou dietu jsou vždy označeny symbolem přeškrtnutého klasu.
Celiakii často doprovází nejen další potravinové intolerance (nejčastěji na laktózu), ale i různé potravinové alergie. Takové zjištění pak z pochopitelných důvodů komplikuje přístup ke stravě. Jelikož je průvodním projevem celiakie zhoršená schopnost střeva vstřebávat živiny, dochází (obecně) k nedostatku některých látek, na které je vhodné ve stravě zaměřit pozornost, případně je doplnit suplementací:
Intenzívně se zkoumá i vliv probiotických organismů na obnovu poškozené střevní sliznice. Zajímavostí je zjištění, že riziko propuknutí celiakie se výrazně snižuje u kojených dětí.
Praktická koncepce bezlepkového jídelníčku se zdá být jednoduchá, protože se v podstatě nahrazují lepkové obiloviny za bezlepkové. Faktem je, že celiak musí být při jejich výběru opatrný z důvodu rizika přítomnosti „skrytého“ lepku. Toto je nemalá výzva, protože technologicky zpracované produkty, do kterých mají výrobci tendenci přidávat lepek, jsou součástí stravy. Nejčastěji se jedná o masné výrobky včetně uzenin, sójové produkty (omáčky, miso pasty), zmrzliny, kečupy, hořčice, cukrovinky a mnohé další.
Protože je celiakie problémem imunitního systému, vyplácí se pozornost zaměřit na faktory vedoucí k harmonizaci imunitních reakcí. Cílem v tomto směru je především obnova diverzity a aktivity střevního biomu, který je autoimunitními reakcemi organismu poškozen a neplní svoje funkce v oblasti zajišťování rovnováhy vnitřního prostředí. Protože se celiakie týká všech skupin populace, věnujeme se problému lepku nejen v půlročním kurzu Poradce pro výživu, ale i v kurzech Strava a imunitní systém, Vegetariánství a veganství v praxi a Výživa dětí. Hlavním cílem je naučit se převést teorii do praxe, studenti proto vytváří modelové bezlepkové jídelníčky na výukové aplikaci ZOF.
Mgr. Martin Jelínek
Bc. Hana Brabec
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci je opravdu velmi obsažný, některá témata si teprve po několika měsících sedají na správné místo v hlavě. Před kurzem jsem měla pocit, že se zajímám o výživu, ale během kurzu jsem si uvědomila, jak objemná je daná problematika. Probírali jsme témata, o kterých jsem neměla ani páru (termika, energetické tendence, existence nadbytku vlákniny, klíčení, fermentace, kontraindikace doplňků stravy), ale dnes vidím, jak jsou důležitá. Přesto mám pocit, že informace v kurzu jsou pouhou základnou, na které budu stavět postupným prohlubováním daných témat. Velmi si cením komplexního přístupu k dané problematice. Hledala jsem kurz, který by nebyl zaměřený jen na podíl makrosložek, příp. mikrosložek. Sama jsem tušila, že s výživou souvisí psychika, že každý je individualita, že stejná strava za jiných podmínek nebude stejná, že bychom neměli v zimě jíst totéž co v létě, atd. Toto vše jsem si v tomto kurzu ověřila. Během celého kurzu nás pan Jelínek učil, že je třeba respektovat individualitu člověka, že vše je relativní, že každá akce má reakci, a že problematika výživy musí být holistická, aby byla účinná a že přílišné generalizace mohou ubližovat. Sama jsem toto zažila jako zákaznice, kde mi po zjednodušených radách Výživové poradkyně bylo stále těžko a ukrutná zima. Nadšená jsem z výukové hry ZOF, prakticky jsem si procvičila jednotlivé problematiky, dostaly se mi pod kůži vcelku automaticky a mnohem rychleji, než kdybych se je učila ryze teoreticky. Často se mi objevil „problém“, na který bych možná narazila až v praxi, tady jsem si mohla pohrát s tím, jak ho vyřešit a díky tomu jsem se naučila zase něco nového. Je to taková škola hrou. Přínosné byly také recepty, které mi při ztrátě inspirace pomohly „vařit“. Kromě výše uvedených benefitů měl pro mě kurz ještě jednu ohromnou výhodu a to možnost studovat online. V průběhu kurzu jsem se totiž stěhovala do jiného města (100km) a nebylo by pro mě schopné v průběhu toho ještě dojíždět do jiného města.
Mgr. Barbora Hamerníková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci doporučuji každému, kdo se chce opravdu ponořit do této oblasti. Na rozdíl od mnoha rychlokurzů, které často nezahrnují ani základní aspekty výživy, tento nabízí skutečně komplexní přístup. Díky studiu molekulární a buněčné biologie jsem prošla řadou předmětů, jako jsou různé biologie, imunologie, genetika, chemie, ale také výživa. Jsem silně zaměřená na důkazy a vědecký přístup, a proto oceňuji hloubku tohoto kurzu. Věda o výživě se neustále vyvíjí, takže zkouškou to určitě nekončí. Líbilo se mi, že kurz pokrývá i alternativní výživové směry, což mi umožnilo vidět výživu z jiných úhlů pohledu. Své znalosti z molekulární biologie a genetiky nyní převádím do praxe. Mým cílem je vzdělávat lidi o tom, jak jejich tělo funguje, a jak mohou tyto poznatky využít ve svůj prospěch.
Lucie Němečková
Zdravým životním stylem se zabývám 12 let a přivedly mě k tomu chronické zdravotní problémy. Výživa se velmi rychle stala mým největším koníčkem a v poslední době také zaměstnáním. Dlouho jsem hledala kurz, který by mi přinesl další inspiraci, informace a možnost osobnostního rozvoje v této oblasti. Kurz Martina Jelínka Poradce pro výživu bez nejmenšího přehánění předčil veškerá má očekávání a to velmi širokým záběrem, profesionalitou, výborně zpracovanými materiály, ke kterým se ve své praxi vracím, i možností konzultací a dalšího rozvoje.