Úvod / Vše o studiu / Celiakie
Celiakie je závažné celoživotní střevní autoimunitní onemocnění, které je způsobené nesnášenlivostí bílkovin lepku ve stravě. Jedná se o problém imunitního systému, kdy je lepek imunitou chybně rozpoznán (jako látka škodlivá pro organismus) a tělo proti němu začne vytvářet protilátky. Dochází tak k poškození sliznice tenkého střeva (= vrstvy enterocytů) a k zánětu sliznice. Poškozený povrch sliznice se nezvládne zregenerovat a nastává úbytek (= vyhlazení) klků především v oblasti lačníku a dvanáctníku.
Lepek (gluten) je lepivá bílkovina, která obsahuje dvě složky:
Způsobují celiakii. Prolaminy se nachází v:
Oves neobsahuje lepek, ale peptidy (aveniny), z nichž některé jsou schopny vázat protilátky ke gliadinovým peptidům. Z toho důvodu se oves prezentuje pro celiaky jako poměrně "bezpečná" lepková obilovina (= vykazuje nejnižší toxicitu, naopak nejvyšší je u pšenice). Nesnášenlivost vzniká pouze na jednu bílkovinu.
Podílejí se spíše na alergii na lepek.
Uvádí se, že běžná západní strava obsahuje v průměru kolem 10 g lepku za den. K vyvolání celiakie však stačí pouze 100 mg lepku denně. Z těchto důvodů se za bezpečnou dávku považuje množství 20-50 mg lepku (= 10-25 mg gliadinu) za den.
Celiakie se vyskytuje se u dětí i dospělých a často se v rodinách dědí z generace na generaci. U dětí se někdy projevuje během prvních měsíců, ve kterých začnou přijímat pevnou stravu s obsahem lepku (piškoty, pečivo), popřípadě se onemocnění může rozvinout i v pozdějším věku. U dospělých se celiakie běžně objevuje v případech, kdy dlouhodobě konzumují přebytek lepku, na což není lidský trávicí trakt včetně imunitního systému přizpůsoben a reaguje vznikem tohoto velmi nepříjemného onemocnění.
O rozvoji celiakie nerozhoduje jen genetika a přítomnost lepku v potravě, ale často také spouštěcí faktor (dlouhodobý stres, virová infekce, těhotenství...). Předpokládá se, že celiakií trpí přibližně 1 % populace, dignostikovaných se ale pohybuje jen kolem 20 % z toho počtu. K jejímu vzniku může dojít v jakémkoli věku, častěji postihuje ženy než muže.
U citlivých osob dochází působením lepku k poruchám povrchu tenkého střeva (postupně mizí klky a mikroklky), na základě toho dochází ke zhoršení vstřebávání živin ze stravy.
Typickými příznaky jsou:
Přesná diagnóza se stanovuje provedením biopsie – vyjme se vzorek tenkého střeva a prozkoumá se.
U některých lidí dochází po konzumaci potravin s obsahem lepku k negativním reakcím (nevolnost, průjmy, nadýmání), ale přitom není poškozena sliznice tenkého střeva – v těchto případech se nejedná přímo o celiakii, ale většinou "pouhou" nesnášenlivost lepku.
Všechny tyto problémy způsobené příjmem lepku jsou v současné době nevyléčitelné, je nutné držet bezlepkovou dietu. Ta spočívá ve výrazném omezení až vyloučení lepku ze stravy.
Ve vztahu k obsahu lepku v potravinách jsou definovány 2 kategorie:
Při bezlepkové dietě je tedy možné bezpečně konzumovat bezlepkové potraviny. Potraviny s velmi nízkým obsahem lepku je ale nutné v jejich použitém množství počítat a sledovat tak podíl lepku celkem.
Potraviny určené pro bezlepkovou dietu jsou vždy označeny symbolem přeškrtnutého klasu.
Celiakii často doprovází nejen další potravinové intolerance (nejčastěji na laktózu), ale i různé potravinové alergie. Takové zjištění pak z pochopitelných důvodů komplikuje přístup ke stravě. Jelikož je průvodním projevem celiakie zhoršená schopnost střeva vstřebávat živiny, dochází (obecně) k nedostatku některých látek, na které je vhodné ve stravě zaměřit pozornost, případně je doplnit suplementací:
Intenzívně se zkoumá i vliv probiotických organismů na obnovu poškozené střevní sliznice. Zajímavostí je zjištění, že riziko propuknutí celiakie se výrazně snižuje u kojených dětí.
Praktická koncepce bezlepkového jídelníčku se zdá být jednoduchá, protože se v podstatě nahrazují lepkové obiloviny za bezlepkové. Faktem je, že celiak musí být při jejich výběru opatrný z důvodu rizika přítomnosti „skrytého“ lepku. Toto je nemalá výzva, protože technologicky zpracované produkty, do kterých mají výrobci tendenci přidávat lepek, jsou součástí stravy. Nejčastěji se jedná o masné výrobky včetně uzenin, sójové produkty (omáčky, miso pasty), zmrzliny, kečupy, hořčice, cukrovinky a mnohé další.
Protože je celiakie problémem imunitního systému, vyplácí se pozornost zaměřit na faktory vedoucí k harmonizaci imunitních reakcí. Cílem v tomto směru je především obnova diverzity a aktivity střevního biomu, který je autoimunitními reakcemi organismu poškozen a neplní svoje funkce v oblasti zajišťování rovnováhy vnitřního prostředí. Protože se celiakie týká všech skupin populace, věnujeme se problému lepku nejen v půlročním kurzu Poradce pro výživu, ale i v kurzech Strava a imunitní systém, Vegetariánství a veganství v praxi a Výživa dětí. Hlavním cílem je naučit se převést teorii do praxe, studenti proto vytváří modelové bezlepkové jídelníčky na výukové aplikaci ZOF.
Mgr. Martin Jelínek
Lucie Paul
Vždy jsem si myslela, že výživě rozumím a jídlo přeci není žádná věda. Až vlastní zdraví mi nastavilo zrcadlo, že je tomu přesně naopak. Kurz pana Jelínka jsem si vybrala na základě doporučení a nelituji. Obsah kurzu je zpracovaný na profesionální úrovní a je pravidelně aktualizovaný. Jako jeden z největších bonusů vnímám možnost poradny u jednotlivých lekcí a možnost distanční formy, kdy na absolvované lekce navazují živá setkání, která mě vždy obohatil o cenné informace a obsah kurzu skvěle ucelila. S kurzy ATAC jsem se rozhodla absolvovat státní zkoušku výživového poradce, kde velice oceňuji možnost přípravy a osobní podporu pana Jelínka. Na celém kurzu a projevu pana Jelínka je zřejmé, že je to člověk na správném místě a nemohla jsem si vybrat lépe. Děkuji za provedení kurzem a skvělou přípravu na dráhu výživového poradenství.
Martin Čerman
Z počátku jsem šel do kurzu s obavami, protože výživa je spíše jen můj koníček a žádné oficiální vzdělání nebo praxi v oboru nemám. Toto se brzy ukázalo zcela zbytečné, protože první týdny jsou věnovány právě úplným základům a množství nové terminologie a nové látky je při pravidelném studiu a opakování bez problémů zvládnutelné, včetně závěrečných testů. Velice oceňuji také fakt že Mgr. Martin Jelínek se nesnaží svoje postupy a svůj přístup prezentovat jako to jediné správné, ale spíše studentům dává přehled nástrojů, stylů a možností v přístupu ke stravování, aby se sami rozhodli, co si vyberou. Následně si to mohou v ZOF aplikaci vyzkoušet a porovnat se vzorovým jídelníčkem, takže ZOF aplikace takto ve své podstatě supluje práci s klientem a velmi mi pomohla pochopit jak funguje naučená teorie v praxi. Závěrem tedy mohu kromě poradců kurz doporučit i začátečníkům, pro které je to první takový kurz, potřeba je hlavně vytrvalost a odhodlanost dotáhnout takto dlouhý kurz do konce, jinak nic. :)
Mgr. Barbora Součková
Vlivem životního stylu na zdraví se zabývám již od střední zdravotnické školy, kde jsem se poprvé setkala s propojením toho, jak člověk žije a jak se na něm nezdravý životní styl projevuje. Hledala jsem kurz, který by mi pomohl shrnout a sjednotit kusé informace, které se k nám dostávají ze všech stran. Objevila jsem kurzy Martina jelínka, které jsou koncipované velmi přehledně, v souvislostech a logickém propojení. Velice oceňuji celou koncepci studia, která se zaměřuje na výživu s dopadem na zdraví z mnoha pohledů.x Propojení základního kurzu Poradce pro výživu a suplementaci jsem si doplnila kurzem Výživa dětí. Nabyté poznatky z obou kurzů využívám v profesním životě i v roli maminky třech malých kluků.
