Úvod / Vše o studiu / Imunitní systém
Imunita je přirozená schopnost organismu rozpoznávat choroboplodné zárodky a odolávat jim. Choroboplodné zárodky jsou v odborném žargonu označovány jako antigeny (= antibody generator). Jedná se o látky, které pochází z vnějšího prostředí, nebo takové, které vznikají přímo v těle. Nejčastěji se jedná o viry, bakterie, parazity, plísně, nádorové buňky. Tyto způsobují tzv. imunitní reakci (= odpověď), tedy procesy, kterými tělo reaguje na setkání s těmito zárodky.
Pokud je antigen vnějšího původu a je schopen u citlivého jedince navodit nepřiměřenou imunitní (= alergickou) reakci, označuje se jako alergen.
Imunitní systém tedy můžeme zjednodušeně označit jako obranyschopnost organismu. Jako systém je označován proto, že je tvořen sítí buněk (bílé krvinky), tkání (kostní dřeň) a orgánů (brzlík, slezina, lymfatické uzliny), které vzájemně spolupracují (při obraně organismu před útoky „vetřelců“). Imunitní systém je za normálních okolností (= u zdravého člověka) natolik inteligentní, že to, co by mohlo našemu zdraví ublížit, rozpozná jako škodlivé a udělá vše, co je v jeho silách, aby škodlivý faktor zlikvidoval. A současně je schopen rozpoznat, co je neškodné a toto nechal být. Běžně se prezentují dva základní imunitní mechanismy:
1. Vrozená imunita.
Označovaná také jako neadaptivní nebo nespecifická. Na choroboplodné zárodky reaguje velmi rychle. Hlavním nástrojem nespecifické imunity jsou především:
- fagocytóza,
- funkce „přirozených zabíječů“ (NK buňky),
- účinek komplementu.
2. Získaná imunita.
Označovaná také jako adaptivní nebo specifická. Jedná se o mechanismy, které vznikají procesem vývoje (tedy tak, že se imunitní systém učí rozlišovat antigeny a specificky na ně reagovat). Při tomto procesu vzniká imunologická paměť, což je stav, kdy se po setkání s neznámým antigenem vytvoří v buňkách paměťová stopa. Díky tomuto fenoménu se imunitní systém učí pracovat stále efektivněji. Proces zahájení adaptivní imunitní odpovědi trvá mnohem déle, než reakce vrozené, v průměru 3-7 dní. Specifickou imunitu dále ještě dělíme na protilátkovou (bílé krvinky jsou schopny po aktivaci antigenem produkovat velké množství specifických protilátek) a buněčnou (lymfocyty intenzívně likvidují plísně, parazity, viry, nádorové buňky a cizí tkáně).
Imunitní schopnosti organismu jsou ovlivňovány mnoha faktory. Mezi ty, které by nás měly zajímat nejvíce (z nemalé části i z důvodu faktu, že jsme schopni většinu z nich průběžně ovlivňovat), patří:
- celkový zdravotní stav,
- kvalita výživy,
- fyzický i psychický stres,
- spánkový režim,
- kvalita životního prostředí,
- roční období,
- věk.
Strava má přímý vliv na fungování imunitního systému. Roli hraje:
- Množství,
- Obsah energie,
- Obsah živin,
- Zastoupení antinutričních látek,
- Způsob přípravy pokrmů,
- Kvalita používaných potravin.
Koncepce stravy včetně používání vhodných a kvalitních doplňků stravy má schopnost zefektivňovat práci imunitního systému. Ve stravě se nachází látky, které umí podpořit, ale také potlačit aktivitu bílých krvinek nebo přímo činnost orgánů a tkání, jež tvoří imunitu jako celek. V populaci roste počet lidí, kteří mají z důvodu nevhodného životního stylu imunitu oslabenou. Správně sestavený jídelníček jim může výrazně pomoci nastolit rovnováhu. Zvyšuje se ale i počet jedinců, kteří přímo trpí nějakou poruchou funkce imunity – nejčastěji se jedná o alergie a potravinové intolerance včetně HIT (histaminové intolerance).
V kurzech (Poradce pro výživu, Strava a imunitní systém) se studenti na výukové aplikaci ZOF učí vytvářet modelové jídelníčky, které obsahují dostatek potřebných živin, minimální podíl nežádoucích složek, a navíc tak, aby koncepce stravy odpovídala potřebám dané individuality.
Mgr. Martin Jelínek
Tomáš Bína
Pro studium v oboru výživy bych si vybral i příště KURZY ATAC pana Mgr. Jelínka hned z několika důvodů. Základem studia je komplexní pohled na výživu člověka - znalost jak funguje lidské tělo ve vztahu k výživě a současně znalost vlastností potravin ve vztahu k lidskému tělu. Líbí se mi, že kurzy přinášejí objektivní informace, které jsou platné a při používání selského rozumu, jsou aplikovatelné napříč širokouproblematikou výživy. Minimálně 50% času je věnováno praktické tvorbě jídelníčku, což je pro praxi nezbytné a velice užitečné. Mockrát děkuji.
Mgr. Soňa Malá
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci oceňuji v jeho komplexnosti, přehlednosti a zejména v přístupu pana Jelínka jako lektora. Jsem vystudovaná výživářka, takže pro mě byla většina informací známá, přesto jsem se dozvěděla mnoho nového a informace se mi skvěle utřídily. Kvituji celostní přístup k výživě jako takové - v kurzu je pamatováno na moderní přístup v podobě počítání kalorií i na alternativní přístupy typu makrobiotika a TČM. Potěšilo mne, že jsem se mohly setkávat každý měsíc také osobně, ne jen online. Kurz Poradce pro výživu mi hodně dal do praxe výživové poradkyně a hlavně mě moc bavil. Vřele doporučuji!
Tereza Mandová
Stravou jsem se začala zabývat při své snaze zhubnout a když jsem začala přicházet na to, že vše funguje úplně jinak, než jak mi říkali různí výživový poradci nebo fitness trenéři a podařilo se mi zhubnout vlastně pouze tím, že jsem začala opravdu jíst, začalo toto téma zajímat víc a víc. Pídila jsem se po informacích fungování těla, vlivu potravin a doplňků na organismus, ale bohužel veřejné informace byly dost zavádějící a pokaždé malinko jiné. Potom jsem natrefila na kurz Mgr. Jelínka - Poradce pro výživu a suplementaci, který mě nadchl svou obsáhlostí. Nebudu tvrdit, že mě zajímaly všechny témata, ale prostě jsem si řekla, že to je součástí každé školy, něco co Vás nezajímá nebo nebaví, ale naučit se to musíte. Po několika málo lekcích si mě kurz získával čím dál víc, protože je vše přehledně, srozumitelně a velmi poutavě sepsáno. Musím velmi poděkovat panu Jelínkovi za podporu v průběhu kurzu, vždy když jsem si nevěděla s něčím rady, ochotně mi pomohl nebo nasměroval na správnou cestu. Ač aktuálně nemám ambice pracovat jako výživový poradce, dělám to zatím pro zábavu a pomoc mému okolí, plánuji využít dalších kurzů pana Jelínka a i státní zkoušky.
