Úvod / Co se u nás studuje / Imunitní systém
Imunita je přirozená schopnost organismu rozpoznávat choroboplodné zárodky a odolávat jim. Choroboplodné zárodky jsou v odborném žargonu označovány jako antigeny (= antibody generator). Jedná se o látky, které pochází z vnějšího prostředí, nebo takové, které vznikají přímo v těle. Nejčastěji se jedná o viry, bakterie, parazity, plísně, nádorové buňky. Tyto způsobují tzv. imunitní reakci (= odpověď), tedy procesy, kterými tělo reaguje na setkání s těmito zárodky.
Pokud je antigen vnějšího původu a je schopen u citlivého jedince navodit nepřiměřenou imunitní (= alergickou) reakci, označuje se jako alergen.
Imunitní systém tedy můžeme zjednodušeně označit jako obranyschopnost organismu. Jako systém je označován proto, že je tvořen sítí buněk (bílé krvinky), tkání (kostní dřeň) a orgánů (brzlík, slezina, lymfatické uzliny), které vzájemně spolupracují (při obraně organismu před útoky „vetřelců“). Imunitní systém je za normálních okolností (= u zdravého člověka) natolik inteligentní, že to, co by mohlo našemu zdraví ublížit, rozpozná jako škodlivé a udělá vše, co je v jeho silách, aby škodlivý faktor zlikvidoval. A současně je schopen rozpoznat, co je neškodné a toto nechal být. Běžně se prezentují dva základní imunitní mechanismy:
1. Vrozená imunita.
Označovaná také jako neadaptivní nebo nespecifická. Na choroboplodné zárodky reaguje velmi rychle. Hlavním nástrojem nespecifické imunity jsou především:
- fagocytóza,
- funkce „přirozených zabíječů“ (NK buňky),
- účinek komplementu.
2. Získaná imunita.
Označovaná také jako adaptivní nebo specifická. Jedná se o mechanismy, které vznikají procesem vývoje (tedy tak, že se imunitní systém učí rozlišovat antigeny a specificky na ně reagovat). Při tomto procesu vzniká imunologická paměť, což je stav, kdy se po setkání s neznámým antigenem vytvoří v buňkách paměťová stopa. Díky tomuto fenoménu se imunitní systém učí pracovat stále efektivněji. Proces zahájení adaptivní imunitní odpovědi trvá mnohem déle, než reakce vrozené, v průměru 3-7 dní. Specifickou imunitu dále ještě dělíme na protilátkovou (bílé krvinky jsou schopny po aktivaci antigenem produkovat velké množství specifických protilátek) a buněčnou (lymfocyty intenzívně likvidují plísně, parazity, viry, nádorové buňky a cizí tkáně).
Imunitní schopnosti organismu jsou ovlivňovány mnoha faktory. Mezi ty, které by nás měly zajímat nejvíce (z nemalé části i z důvodu faktu, že jsme schopni většinu z nich průběžně ovlivňovat), patří:
- celkový zdravotní stav,
- kvalita výživy,
- fyzický i psychický stres,
- spánkový režim,
- kvalita životního prostředí,
- roční období,
- věk.
Strava má přímý vliv na fungování imunitního systému. Roli hraje:
- Množství,
- Obsah energie,
- Obsah živin,
- Zastoupení antinutričních látek,
- Způsob přípravy pokrmů,
- Kvalita používaných potravin.
Koncepce stravy včetně používání vhodných a kvalitních doplňků stravy má schopnost zefektivňovat práci imunitního systému. Ve stravě se nachází látky, které umí podpořit, ale také potlačit aktivitu bílých krvinek nebo přímo činnost orgánů a tkání, jež tvoří imunitu jako celek. V populaci roste počet lidí, kteří mají z důvodu nevhodného životního stylu imunitu oslabenou. Správně sestavený jídelníček jim může výrazně pomoci nastolit rovnováhu. Zvyšuje se ale i počet jedinců, kteří přímo trpí nějakou poruchou funkce imunity – nejčastěji se jedná o alergie a potravinové intolerance včetně HIT (histaminové intolerance).
V kurzech (Poradce pro výživu, Strava a imunitní systém) se studenti na výukové aplikaci ZOF učí vytvářet modelové jídelníčky, které obsahují dostatek potřebných živin, minimální podíl nežádoucích složek, a navíc tak, aby koncepce stravy odpovídala potřebám dané individuality.
Ing. Irena Kašpárková, PhD.
Absolvováním kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem získala řadu podrobných informací. Líbilo se mi hlavně to, že konečně byla problematika vysvětlena i po chemické stránce, což mi v řadě publikací, které jsem pročetla, chybělo. Konečně mi někdo vysvětlil, proč to tak je. Najde se v něm opravdu každý, odborník i laik. Spoustu věcí jsem si díky dobře sestaveným testům a metodě myšlenkových map dokázala natrvalo zapamatovat. Poradenství se budu nadále věnovat jako výživový poradce v posilovně pro ženy. Myslím, že jsem si vybrala dobře - tento kurz má ohlas a já doufám, že mu budu dělat dobrou reklamu.
Mgr. Vendula Ptáčková
O zdravou stravu jsem se zajímala již dlouho. Ve své profesi - lékárníka se setkávám s mnoha pacienty, kteří svůj stav chtějí řešit i jinak než užíváním množství léků. Rozhodující okamžik a motivace pro studium kurzu Poradce pro výživu a suplementaci bylo narození dcery a nekomplexní pohled na výživu. Až v průběhu kurzu jsem si uvědomila mnoho souvislostí a ucelila pohled na stravování i z jiných úhlů pohledu. Panu Jelínkovi děkuji za jeho přístup a pozitivní energii, kterou strhává k dalšímu studiu a přemýšlení o věcech i z jiného úhlu pohledu.
Bc. Hana Brabec
S kurzem Vegetariánství a veganství v praxi jsem byla moc spokojená, probrali jsme všechna témata, která mě zajímala. Věnovali jsme se „veřejně ožehavým tématům" jako výživa dětí, těhotných a kojících a sportovců. Až díky kurzu jsem si uvědomila, jak zásadní (a bohužel veřejně vcelku opomíjené téma) je problematika nadbytku vlákniny a antinutričních látek. Dalšími zásadními tématy pro vegetariány jsou také termika a energetické tendence - sama jsem měla osobní zkušenost se zimomřivostí, která se díky výběru potravin postupně zlepšuje. Díky výukové hře ZOF jsem si vše procvičila, často vyvstal problém, o kterém bych při pouhém čtení teorie ani nevěděla a musela jsem ho vyřešit. To mi dalo určitě nejvíce, zákonitosti se mi dostaly pod kůži, mohla jsem si procházet vlastnosti jednotlivých potravin a vztah k probíranému tématu.
