Úvod / Co se u nás studuje / Imunitní systém

Imunita je přirozená schopnost organismu rozpoznávat choroboplodné zárodky a odolávat jim. Choroboplodné zárodky jsou v odborném žargonu označovány jako antigeny (= antibody generator). Jedná se o látky, které pochází z vnějšího prostředí, nebo takové, které vznikají přímo v těle. Nejčastěji se jedná o viry, bakterie, parazity, plísně, nádorové buňky. Tyto způsobují tzv. imunitní reakci (= odpověď), tedy procesy, kterými tělo reaguje na setkání s těmito zárodky.
Pokud je antigen vnějšího původu a je schopen u citlivého jedince navodit nepřiměřenou imunitní (= alergickou) reakci, označuje se jako alergen.
Imunitní systém tedy můžeme zjednodušeně označit jako obranyschopnost organismu. Jako systém je označován proto, že je tvořen sítí buněk (bílé krvinky), tkání (kostní dřeň) a orgánů (brzlík, slezina, lymfatické uzliny), které vzájemně spolupracují (při obraně organismu před útoky „vetřelců“). Imunitní systém je za normálních okolností (= u zdravého člověka) natolik inteligentní, že to, co by mohlo našemu zdraví ublížit, rozpozná jako škodlivé a udělá vše, co je v jeho silách, aby škodlivý faktor zlikvidoval. A současně je schopen rozpoznat, co je neškodné a toto nechal být. Běžně se prezentují dva základní imunitní mechanismy:
1. Vrozená imunita.
Označovaná také jako neadaptivní nebo nespecifická. Na choroboplodné zárodky reaguje velmi rychle. Hlavním nástrojem nespecifické imunity jsou především:
- fagocytóza,
- funkce „přirozených zabíječů“ (NK buňky),
- účinek komplementu.
2. Získaná imunita.
Označovaná také jako adaptivní nebo specifická. Jedná se o mechanismy, které vznikají procesem vývoje (tedy tak, že se imunitní systém učí rozlišovat antigeny a specificky na ně reagovat). Při tomto procesu vzniká imunologická paměť, což je stav, kdy se po setkání s neznámým antigenem vytvoří v buňkách paměťová stopa. Díky tomuto fenoménu se imunitní systém učí pracovat stále efektivněji. Proces zahájení adaptivní imunitní odpovědi trvá mnohem déle, než reakce vrozené, v průměru 3-7 dní. Specifickou imunitu dále ještě dělíme na protilátkovou (bílé krvinky jsou schopny po aktivaci antigenem produkovat velké množství specifických protilátek) a buněčnou (lymfocyty intenzívně likvidují plísně, parazity, viry, nádorové buňky a cizí tkáně).
Imunitní schopnosti organismu jsou ovlivňovány mnoha faktory. Mezi ty, které by nás měly zajímat nejvíce (z nemalé části i z důvodu faktu, že jsme schopni většinu z nich průběžně ovlivňovat), patří:
- celkový zdravotní stav,
- kvalita výživy,
- fyzický i psychický stres,
- spánkový režim,
- kvalita životního prostředí,
- roční období,
- věk.
Strava má přímý vliv na fungování imunitního systému. Roli hraje:
- Množství,
- Obsah energie,
- Obsah živin,
- Zastoupení antinutričních látek,
- Způsob přípravy pokrmů,
- Kvalita používaných potravin.
Koncepce stravy včetně používání vhodných a kvalitních doplňků stravy má schopnost zefektivňovat práci imunitního systému. Ve stravě se nachází látky, které umí podpořit, ale také potlačit aktivitu bílých krvinek nebo přímo činnost orgánů a tkání, jež tvoří imunitu jako celek. V populaci roste počet lidí, kteří mají z důvodu nevhodného životního stylu imunitu oslabenou. Správně sestavený jídelníček jim může výrazně pomoci nastolit rovnováhu. Zvyšuje se ale i počet jedinců, kteří přímo trpí nějakou poruchou funkce imunity – nejčastěji se jedná o alergie a potravinové intolerance včetně HIT (histaminové intolerance).
V kurzech (Poradce pro výživu, Strava a imunitní systém) se studenti na výukové aplikaci ZOF učí vytvářet modelové jídelníčky, které obsahují dostatek potřebných živin, minimální podíl nežádoucích složek, a navíc tak, aby koncepce stravy odpovídala potřebám dané individuality.
Mgr. Martin Jelínek
Jakub Lukeš
Na začátku jsem velmi pochyboval zda jsem schopný tento kurz absolvovat při mém řemesle, kde ruce, jazyk a čas hrají PRIM. Jsem kuchař... Dnes po 6ti měsíčním a úspěšně zvladnutém kurzu, mohu jen doporučit. VÍTE!!!? Není jednoduchá holistická celistvost stravování jakéhokoli somatotypu. Ale cesta pana Mgr. Jelínka je krásná ve své jednoduchosti. Třešní na dortě je flexibilní ochota pomoci vysvětlit. Celý kurz "Výživového poradce" jsem nedělal pro otevření si poradny, nýbrž pro pochopení souvislostí chutí a hladu. Veškeré učební metody jsem zkoušel jen na sobě, a světe div se! Funguje to. Zhubl jsem 11kilo a dnes pomáhám rodičům vysvětlovat a chápat. Dnes už vím že pan Mgr. Jelínek jakožto pedagog, neučí žáky, ale POMÁHÁ budoucím kolegům. Za to mu patří VELKÝ DÍK a ještě VĚTŠÍ RESPEKT. Jeho kurzy můžu jen DOPORUČIT. Post skriptum já nekončím...
Kateřina Kapková
Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.
Ing. Helena Dlouhá
Výživa mě pravděpodobně začala zajímat před 30 lety…vdala jsem se a zajímalo mě, jak vařit. Hledala jsem souvislosti – proč, jak a tak :). Tehdejší hledání začínalo u brožovaných sešitů – kuchařek Mudr Jonáše, pokračovalo přes různé vegetariánské a makrobiotické kuchařky…procházela jsem různými obdobími, různými zkušenostmi a nacházela zajímavé souvislosti. Mezi naším jídlem a naší myslí. Obojí mě hodně zajímalo. Nicméně vytvořit ze všech těch nejrůznějších informací od různých autorů jeden vyvážený celek, to není úplně jednoduché. Každý člověk je jiný, to, co platí na jednoho, je pro druhého nemožné, a těch pravd o výživě je tolik, každá jiná… časem to u mě vedlo až k jakési rezignaci. Ale všechno má svůj čas. Od kamarádky jsem se dozvěděla o Martinovi Jelínkovi. A po nějaké době jsem se zapsala na jeho kurz. Na náhody moc nevěřím, takže děkuji, osude. Protože Martin Jelínek dokázal z těch všech střípků, které jsem v sobě měla, složit celistvý a fungující obraz. Všechno to do sebe zapadalo jako puzzle. Jsem člověk pochybovačný, než něco přijmu za své, koukám na to z hodně stran a chci vědět proč a jak. Určitě přijdou časem další, nové otázky, ale už vím, v rámci jakých souvislostí na ně budu hledat odpověď. V čem mě kurz výživového poradenství hodně oslovil? V celistvosti pohledu. Nestranil žádné výživářské škole, žádnému autorovi. Martin Jelínek nikoho neodsuzuje ani nikoho nevynáší do nebes. Používá logiku - jeho logika si však dobře rozumí s věcmi nespočitatelnými a neměřitelnými, prostě všeho je tak akorát… Ze začátku bylo těžké vycítit, jaký osobní výživářský postoj Martin Jelínek vlastně zastává. Dnes už to myslím tuším - a chápu, proč zůstává náš učitel v některých věcech tak nestranný. Cenné je, pokud si vytvoříme na věc svůj vlastní pohled , neovlivněný názory učitele. Učitel by měl v ideálním případě pouze pomoci držet naše uvažování v jakémsi rámci. V tomto směru jsme tedy měli ideálního učitele…i v jiných směrech :) Díky kurzu jsem zjistila, že rezignace na cokoli nemá v mém životě místo, že mě výživa baví a že s tím chci něco dál dělat. Není to úžasné?