Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Jan Shejbal

Poměrně dlouhou dobu jsem se snažil najít nějaký kurz,který by bylo možné zvládat k mému zaměstnání. Jelikož jakékoli docházení na kurz pro mě nepřipadalo v úvahu, snažil jsem se najít něco co bych mohl dálkově studovat z domova. Když jsem narazil na kurz Online Poradce pro Výživu a Suplementaci byla to pro mě jasná volba. Ačkoli se mi kurz zdál zočátku náročný, postupem času jsem si našel systém a o výživu jsem se začal zajímal i mimo obsah kurzu. Od té doby jsem již se studiem neměl problém. V průběhu kurzu jsem musel odjet na měsíc do Londýna a z toho důvodu neměl čas studovat. Velice mě proto potěšilo že mi byla bez jakýchkoli problémů délka mého studia prodloužena a mohl jsem po mém návratu pokračovat tam kde jsem skončil. Tento kurz mě velmi obohatil a rozšířil obzory především také v oblasti alternativních způsobů stravování. Chtěl bych Vám proto poděkovat za možnost absolvování Vašeho kurzu a vřele ho všem doporučuji.

RNDr. Markéta Rezková

Když jsem si vybírala z nepřeberného množství nabízených kurzů od nejrůznějších organizací, byla pro mě směrodatná jednak akreditace MŠMT, časová flexibilita, ale v první řadě rozšířené množství informací oproti standardním kurzům. Přestože půlroční kurz "Poradce pro výživu a suplementaci" akreditovaný není, ostatní body mě nadmíru uspokojily. Forma, přehlednost, struktura informací v denních lekcích byla psaná srozumitelně a velmi zajímavě, navíc důležité informace byly zvýrazněné, takže se člověk snadno orientoval. Kromě samotných lekcí musím vyzdvihnout především hru ZOF, ve které se nabité znalosti uplatňovali v "praxi" a to je neocenitelná pomůcka během studia. Ještě jednou děkuji a velmi ráda absolvuji další z nabízených kurzů!

Anna Brázdilová

Už mnoho let pracuji jako poradce změny životního stylu a najednou jsem měla nutkání absolvovat kurz výživového poradce, abych se dozvěděla co se dnes učí na takových kurzech. Při hledání uceleného pohledu na výživu jsem narazila na stránky ATAC a moje rozhodnutí bylo jasné. Mnoho věcí pro mě bylo nových a velmi přínosných a zároveň v mnoha věcech jsem si potvrdila správnost své cesty přistupovat ke každému klientovi individuálně, protože každý z nás je jedinečný a výjimečný a neexistuje univerzální návod na stravování, který vyhovuje všem. Práce pana Jelínka je pro mě velkou inspirací a jeho kurzy a semináře mohu jen doporučit, aby se šířila myšlenka z mého pohledu vzdělanosti ve výživě, sebepoznání a zároveň zapojení zdravého tzv. selského rozumu. Děkuji za obohacení.