Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Monika Patrmanová

Kurzy pana Jelínka se mi moc líbí. Musím říct, že jsem studium Poradce pro výživu začala jako úplný laik. Živila jsem se už pár let zeštíhlujícími "práškovými" koktejly, protože jsem neuměla ani vařit, ani jsem nevěděla, co mám jíst. Za pár měsíců v kurzu jsem dostala takový přehled, že si za prvé denně vařím všechna jídla a za druhé jsem zhubla na požadovanou váhu, kterou si navíc umím udržet. Mám výborný pocit, že je moje strava zdravá a vyvážená. V žádném případě se nijak neomezuji v paletě jídel a chutí, naučila jsem se však jak velké porce jsou pro mě dostačující, co jíst, abych zůstala déle nasycená, jak zahánět chuť na sladké, jak odkyselit své tělo a udržovat ho v acidobazické rovnováze, co jíst před a po cvičení a mnoho dalších "kouzel". Již několik let pracuji v Austrálii jako zdravotní sestra a kurzy p. Jelínka mě tak nadchly, že jsem se rozhodla otevřít svoji výživovou poradnu a předávat tyto cenné informace dále mým klientům. Děkuji mockrát pane Jelínku a těším se na absolvování dalších Vašich kurzů.

Ing. Renáta Robková

Musím říct, že kurz byl opravdu skvělý. Perfektně připravená témata i měsíční setkání, která byla velice obohacující a kdo čemu nerozuměl, tak bylo řádně vysvětleno. Určitě bych tento kurz doporučila všem lidem, kteří přemýšlí o tom, co jí a také dbají na zdravý životní styl. Do budoucna se ještě chystám na Vaše další kurzy, které budou pro mě velkým přínosem.  A ještě závěrem, opravdu jsem se ještě nesetkala s takovým odborníkem, jako jste Vy :), který umí na vše nalézt odpověď. 

Mgr. Michaela Bebová

Po dlouhém brouzdání na internetu a hledání kurzu výživového poradenství, který by splňoval má očekávání, jsem narazila na kurzy ATAC. Délka trvání 6 měsíců mě nejprve nadchla, po té trochu vystrašila, ale ve finále potvrdila mou domněnku, že jsem se rozhodla správně. Kurz je nabitý informacemi, je profesionálně veden a osobnost pana Jelínka to celé jen doplňuje. Za sebe musím říci, že mi systém myšlenkových map úplně nevyhovoval, donutil však studenta se intenzivně a průběžně připravovat, což považuji na druhou stranu za velmi důležité. Kurz mohu všem jedině doporučit - velmi těžko budete hledat člověka, který je schopen tak objektivního a komplexního přístupu ke všemu a ke všem :)