Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Alena Václavíková

Když jsem si vybírala kurz na výživové poradenství, prošla jsem všechny možné nabídky. Kurz pana magistra Jelínka mě však oslovil hned napoprvé, takový ten vnitřní pocit mi říkal, že je to přesně to, co hledám. Zaujal mě způsob studia - myšlenkové mapy (nikdy dříve jsem s tím sice nepracovala, ale chtěla jsem to poznat a osvědčilo se mi to, je to přehledné a dobře zapamatovatelné). Také mi vyhovovala možnost studia z domova a přestože školení probíhala jednou měsíčně, byli jsme v neustálém kontaktu s lektorem. Každodenně jsme dostávali ke zpracování témata a posouvali se tím k cíli. Naučili jsme se nahlížet na člověka jako celek a byť jsem to zprvu brala jako doplněk ke své práci, tak mě to úplně pohltilo, když vidím jak dalece je možné ovlivnit stravou a správným životním stylem především zdraví člověka a samozřejmě s tím jde ruku v ruce i úprava tělesné hmotnosti. Díky tomu jsem dala do oběhu své vlastní výrobky připravené na zdravém základě. A také velmi oceňuji i další neustálý kontakt s absolventy, možnost konzultací a dalšího vzdělávání a rozvoje. Má intuice mě opět nezklamala ... :-)

Mgr. Soňa Malá

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci oceňuji v jeho komplexnosti, přehlednosti a zejména v přístupu pana Jelínka jako lektora. Jsem vystudovaná výživářka, takže pro mě byla většina informací známá, přesto jsem se dozvěděla mnoho nového a informace se mi skvěle utřídily. Kvituji celostní přístup k výživě jako takové - v kurzu je pamatováno na moderní přístup v podobě počítání kalorií i na alternativní přístupy typu makrobiotika a TČM. Potěšilo mne, že jsem se mohly setkávat každý měsíc také osobně, ne jen online. Kurz Poradce pro výživu mi hodně dal do praxe výživové poradkyně a hlavně mě moc bavil. Vřele doporučuji!

Ing. Hana Murphy

V naší rodině se již mnoho let zabýváme tím, co nám může, nebo by raději nemělo, přijít na talíř. A to stejné platí u našich dětí, u kterých je to jednoznačně velké téma. Dříve jsem měla možnost absolvovat několik seminářů zabývajících se touto tématikou, nicméně až ucelený kurz Výživa dětí od pana Martina Jelínka mi informace a praktické zkušenosti zase posunul mnohem dále. Kurz obsahuje vše, co rodiče dětí všech věkových kategorií potřebují o výživě znát a v čem se orientovat. Mohu jej jen doporučit!