Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Ing. Hana Murphy

V naší rodině se již mnoho let zabýváme tím, co nám může, nebo by raději nemělo, přijít na talíř. A to stejné platí u našich dětí, u kterých je to jednoznačně velké téma. Dříve jsem měla možnost absolvovat několik seminářů zabývajících se touto tématikou, nicméně až ucelený kurz Výživa dětí od pana Martina Jelínka mi informace a praktické zkušenosti zase posunul mnohem dále. Kurz obsahuje vše, co rodiče dětí všech věkových kategorií potřebují o výživě znát a v čem se orientovat. Mohu jej jen doporučit!

Mgr. Barbora Hamerníková

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci doporučuji každému, kdo se chce opravdu ponořit do této oblasti. Na rozdíl od mnoha rychlokurzů, které často nezahrnují ani základní aspekty výživy, tento nabízí skutečně komplexní přístup. Díky studiu molekulární a buněčné biologie jsem prošla řadou předmětů, jako jsou různé biologie, imunologie, genetika, chemie, ale také výživa. Jsem silně zaměřená na důkazy a vědecký přístup, a proto oceňuji hloubku tohoto kurzu. Věda o výživě se neustále vyvíjí, takže zkouškou to určitě nekončí. Líbilo se mi, že kurz pokrývá i alternativní výživové směry, což mi umožnilo vidět výživu z jiných úhlů pohledu. Své znalosti z molekulární biologie a genetiky nyní převádím do praxe. Mým cílem je vzdělávat lidi o tom, jak jejich tělo funguje, a jak mohou tyto poznatky využít ve svůj prospěch.

Martin Čerman

Z počátku jsem šel do kurzu s obavami, protože výživa je spíše jen můj koníček a žádné oficiální vzdělání nebo praxi v oboru nemám. Toto se brzy ukázalo zcela zbytečné, protože první týdny jsou věnovány právě úplným základům a množství nové terminologie a nové látky je při pravidelném studiu a opakování bez problémů zvládnutelné, včetně závěrečných testů. Velice oceňuji také fakt že Mgr. Martin Jelínek se nesnaží svoje postupy a svůj přístup prezentovat jako to jediné správné, ale spíše studentům dává přehled nástrojů, stylů a možností v přístupu ke stravování, aby se sami rozhodli, co si vyberou. Následně si to mohou v ZOF aplikaci vyzkoušet a porovnat se vzorovým jídelníčkem, takže ZOF aplikace takto ve své podstatě supluje práci s klientem a velmi mi pomohla pochopit jak funguje naučená teorie v praxi. Závěrem tedy mohu kromě poradců kurz doporučit i začátečníkům, pro které je to první takový kurz, potřeba je hlavně vytrvalost a odhodlanost dotáhnout takto dlouhý kurz do konce, jinak nic. :)