Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Ludmila Koplíková

Program kurzu je koncipován tak, že i já ve svých 70ti letech jsem ho bez větších problémů zvládla a dokázala tak, že na učení není nikdy pozdě. Jeho absolvování bych přirovnala k příjemnému adrenalinovému sportu – práce, vzrušení i strach z výsledků zkušebních testů a následně radost z dobrého výsledku. Mimořádně oceňuji „Poradnu pro studenty“ , která slouží i jako zdroj velmi cenných informací.

MUDr. Jana Gurná

Pracuji jako pediatr a rozhodnutí absolvovat půlroční kurz Poradce pro výživu a suplementaci byl zatím jedním z nejlépe investovaného času do vzdělání. Čím toho více v dnešní době v medicíně víme, tím více se bohužel vzdalujeme od podstaty zdraví a individuality daného člověka. Umíme léčit spoustu symptomů, léků máme nespočet, ale velmi často zapomínáme na základní pilíře zdraví a tím jsou za mě: strava, přirozený pohyb a radost ze života. Ale to mediky nikdo neučí. Nikdo nás za celou dobu studia neseznámil s tím, jak je strava neskutečně důležitá a někdy i dokonce léčivá. A toto vše v sobě tento kurz skrývá. Díky rozsáhlým vědomostem pana Jelínka nejen z klasické západní medicíny, ale i východní medicíny, je nakonec studium celostním pohledem na zdraví. Kurz mi pomohl doplnit široké množství informací z oblasti běžné výživy, speciálních diet (které bohužel spousta lékařů nezná, nepracuje s nimi, či je dokonce potírá), potravinových doplňků a sportovní výživy. Za roky svého studia jsem prošla velkým počtem kurzů, ale tento je skutečně velice precizně zpracován, motivuje vás k přemýšlení a aplikaci nabytých vědomostí. Osobní setkání a konzultace pomáhají k upevnění informací. V neposlední řadě nutno vyzvednout osobnost pana Jelínka. I přes své široké vědomosti je laskavým, pokorným člověkem a výborným učitelem. Děkuji za Vaši práci i všech, kteří sice nejsou vidět, ale bez kterých by tyto kurzy neprobíhaly tak hladce.

Ing. Jan Štěpán

Musím se přiznat, že již první setkání s panem Mgr. Martinem Jelínkem bylo pro mne vstupem do úplně nového světa. Absolvování kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci“ mi otevřelo oči a umožnilo mi v první řadě se postarat o to, aby se moje rodina vhodně stravovala a pečovala o své zdraví. Neustále slýchám, jak v mém okolí umírají lidé ve věku mnohdy i méně než 50 let. Infarkty, rakoviny, mrtvice… Díky kurzům ATAC dnes víme, jak těmto potížím předcházet a eliminovat tak až 80% rizik předčasného úmrtí. A nejvíce si cením možnosti další spolupráce s lektorem panem Mgr. Martinem Jelínkem, dle mého názoru předním odborníkem na téma zdraví nejen v ČR, ale i v Evropě.