Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je funkční porucha tlustého střeva. Mezi nejběžnější projevy patří:

  • bolesti břicha až křeče,
  • nadýmání,
  • plynatost,
  • nutkání na stolici,
  • střevní obtíže - průjem, zácpa,
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety,
  • příměs hlenu ve stolici.

Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známa, panuje ale přesvědčení, že má spojitost s:

1. Trávícími problémy. 
​U syndromu dráždivého tračníku dochází ke změnám ve střevní peristaltice, trávenina tak prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, nebo napak pomalu. Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, protože není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

2. Zvýšenou citlivostí střeva. 
Někteří jedinci mohou být přecitlivělí na signály, které vysílá trávicí trakt do mozku (ohledně hladu, pocitu nasycení nebo nutkání na stolici). Tato přecitlivělost se pak projeví mírnými zažívacími obtížemi.

3. Emočním stresem.
Intenzívní emoční stavy (stres, úzkost...) mají schopnost vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

4. Kvalitou stravy.
Mezi nejčastěji citované problematické potraviny patří:

  • alkohol,
  • čokoláda,
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, colové nápoje a energy drinky),
  • nápoje sycené oxidem uhličitým,
  • tučné potraviny,
  • fast food (sušenky, chipsy....),
  • laktóza,
  • potravinové alergeny.

Vliv stravy na syndrom dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se korigují úpravami stravy, které se zaměřují na:

1. Omezení netolerovaných potravin.
Je třeba sledovat, které potraviny mají na vyvolání projevů syndromu vliv. Pokud si postižený jedinec vede evidenci, je jednoduché postupně vyřazovat nevhodné potraviny či látky. Nejčastěji se jedná o:

  • mléko,
  • smažené potraviny,
  • cibule,
  • česnek,
  • kořeněné pokrmy,
  • zdroje fruktózy (sladidla, slazené nápoje).

V praxi se v kontextu s řešením IBS stále častěji pracuje s low FODMAP dietou, která vykazuje zajímavé výsledky.

2. Zvýšení příjmu vlákniny.
Platí v situacích, kdy jídelníček vykazuje její dlouhodobý deficit. Dostatek vlákniny stabilizuje střevní peristaltiku, ovlivní metabolismus vody ve střevech a poskytne výživu střevní mikrobiotě. Je potřeba dávat pozor na příliš nárazové zvýšení objemu vlákniny, které může vyvolat větší peristaltickou odezvu. Současně se řeší i vztah k FODMAP, kdy je třeba respektovat omezení příjmu oligosacharidů jako zdroje rozpustných frakcí vlákniny.

3. Úpravu činnosti střevní mikrobioty.
S ohledem na individuální potřerby jedince se cílí na:

  • dostatek prebiotik ve stravě,
  • přísun probiotik,
  • používání symbiotik (doplňky s obsahem probiotik a prebiotik).

I tady je třeba zdůraznit vztah k FODMAP, tzn. řešit formu diety a následně vhodnost potenciální suplementace.

O syndromu dráždivého tračníku se hovoří stále častěji. Jelikož se jedná o syndrom, moderní medicína jej není schopna efektivně a jednoduše řešit. O to více se pozornost upíná k úpravě stravování. Touto problematikou se zabýváme v kurzu Poradce pro výživu, kde se studenti na výukové aplikaci ZOF učí pracovat s výběrem vhodných potravin a sestavovat z nich nutričně vyvážené stravovací plány.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Bc. Hana Brabec

S kurzem Vegetariánství a veganství v praxi jsem byla moc spokojená, probrali jsme všechna témata, která mě zajímala. Věnovali jsme se „veřejně ožehavým tématům" jako výživa dětí, těhotných a kojících a sportovců. Až díky kurzu jsem si uvědomila, jak zásadní (a bohužel veřejně vcelku opomíjené téma) je problematika nadbytku vlákniny a antinutričních látek. Dalšími zásadními tématy pro vegetariány jsou také termika a energetické tendence - sama jsem měla osobní zkušenost se zimomřivostí, která se díky výběru potravin postupně zlepšuje. Díky výukové hře ZOF jsem si vše procvičila, často vyvstal problém, o kterém bych při pouhém čtení teorie ani nevěděla a musela jsem ho vyřešit. To mi dalo určitě nejvíce, zákonitosti se mi dostaly pod kůži, mohla jsem si procházet vlastnosti jednotlivých potravin a vztah k probíranému tématu.

Milena Suchá

Jako diabetik a člověk trpící potravinovými intolerancemi, který dlouhodobě nenacházel odpovědi v ordinacích lékařů, jsem začala pátrat po uceleném souboru informací na internetu. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci byl pro mě jasnou volbou z hlediska referencí absolventů a navíc cenově dostupný. Poskytl mi však ve výsledku mnohem více informací, než jsem očekávala. Velmi pozitivně hodnotím i možnost vyzkoušet si tvorbu jídelníčků v aplikaci ZOF. Online kurz nebyl zdaleka jen o čtení informací, ale byl doplněn o přednášky pana Mgr. Jelínka a o komunikaci s ním. Kdykoliv jsem potřebovala něco dovysvětlit nebo s něčím poradit, pan Jelínek v krátké chvíli a vždy trpělivě reagoval prostřednictvím e-mailu. Oceňuji také, že přestože jde o kurz poradenství v oblasti suplementace, poskytnuté informace žádným způsobem nepropagovaly konkrétní značky doplňků stravy. Užitečný byl pro mě také způsob pravidelného testování získaných znalostí, který mě v pozitivním slova smyslu donutil informace nejenom číst, ale snažit se je také zapamatovat. Děkuji :-)

Tereza Křečková

Jako certifikovaná koučka hormonálního zdraví jsem si kurz výživového poradenství od kurzyatac.cz vybrala právě proto, že propojuje vědecky podložené informace s praktickým využitím v každodenní praxi, a že ho mohu studovat 100% online. Oceňuji, že se kurz věnoval i tématům jako je hormonální rovnováha a její propojení se stravou – což je pro mou práci klíčové. Kurz mi dal pevné základy, na kterých mohu dál stavět při práci s klientkami.