FODMAP

FODMAP je termín složen z počátečních písmen slov fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly. Jedná se o formy sacharidů, které se obtížně rozkládají a vstřebávají v tenkém střevě. Přechází do střeva tlustého a tam podléhají fermentaci ze strany střevních mikroorganismů, kdy výsledným produktem je větší množství střevních plynů - oxidu uhličitého, vodíku a metanu.

Obecně platí, že potraviny s obsahem FODMAP jsou pro zdravé jedince prospěšné, protože podporují aktivitu střevní mikrobioty.  Jedincům trpícím syndromem dráždivého tračníku způsobuje konzumace těchto potravin nemalé potíže, proto byla definována dieta s nízkým obsahem FODMAP (= low FODMAP). Tato dieta není léčebná, jejím cílem je odhalit konkrétní spouštěče střevních obtíží a na základě této analýzy pak upravit jídelníček tak, aby došlo ke zmírnění příznaků.

Aby tato snaha byla úspěšná, je třeba mít přehled o potravinách, které obsahují FODMAP sacharidy:

1. Oligosacharidy.
Prvním typem jsou fruktooligosacharidy (= FOS, fruktany). Nejvíce jsou obsaženy v pšenici, žitu, cibuli, česneku.

Druhým typem jsou galaktooligosacharidy (= GOS), které se nachází v luštěninách a mléce.

2. Disacharidy.
Jediným disacharidem klasifikovaným jako FODMAP je laktóza, jejími zdroji jsou živočišné mléčné výrobky.

3. Monosacharidy.
Uvádí se, že 30 až 40 % zdravých lidí a jedinců postižených syndromem dráždivého tračníku netoleruje fruktózu, respektive nadbytek fruktózy vůči glukóze. Pokud je množství fruktózy ve stravě příliš vysoké, dochází k jejímu zhoršenému vstřebávání a zvyšuje se objem tekutin v tenkém střevě. Ze stravy se tak vylučují nejčastěji med, ovoce včetně lisovaných šťáv, sirupy (agávový, glukózo-fruktózové, fruktózo-glukózové), čistá fruktóza (běžně používaná jako sladidlo v nápojích).

4. Polyoly.
Nejsou plně vstřebávány v tenkém střevě, mohou proto způsobovat trávicí potíže. Přirozeně se vyskytují v některých druzích ovoce (ostružiny, avokádo, meruňky) a zeleniny (batáty, květák), případně se používají jako sladidla (mannitol, sorbitol, maltitol, isomalt, xylitol).

FODMAP dieta se nejčastěji používá u jedinců postižených syndromem dráždivého tračníku, určitý úspěch zaznamenává i u chronických zánětů střevního traktu (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), neceliakální glutenové senzitivity či syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě. Vždy platí, že s touto dietou je potřeba pracovat velmi opatrně, protože při nesprávném použití může natropit více škody než užitku. S dietou se pracuje systematicky, proces se běžně rozděluje do tří fází:

1. V první fázi se vylučují všechny formy FODMAP ze stravy, doporučuje se na dobu 3-8 týdnů.

2. V druhé fázi se znovu zavádějí zdroje FODMAP do stravy, nejlépe po jedné skupině za týden.
3. Třetí fáze se zaměřuje na obnovení pestrosti stravy.

S ohledem na nové výzkumy v oblasti střevní mikrobioty se hledají cesty, jak skrze užívání vybraných probiotik podpořit efekt low FODMAP diety. Ukazuje se, že některé druhy Lactobacilů a Bifidobakterií vykazují prospěšné účinky.