Úvod / Vše o studiu / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Edita Michalčáková
Jsem lektorka jógy a strava s jógou velice úzce souvisí. Na svých kurzech jogy a i při lekcích jógy se potkávám s různými typy lidí. Většina z nich řeší stravu nebo po čase ji začne řešit. V tom mi moc pomohl kurz výživového poradce od pana Jelínka, ve kterém jsem si jako veganka uspořádala stravu, ale taky mě nadále provází dál, i když v jiném oboru a mohu tak pomoci lidem, kteří u mě cvičí jógu. Je velmi důležité, co a jak JÍTE. Kurzy ATAC jsou úžasné z pohledu nestrannosti, jelikož každý je originál a každý jsme jiný. Přístup pana Jelínka je úžasný a lidský... Mě kurzy moc pomohly a mám to na celý život. Mockrát děkuji :-)
Ing. Radka Ondrušková
Kurz Výživa dětí on-line vnímám jako opravdu intenzivní, za krátký čas mi poskytl množství důležitých základních informací, některé jsem si jen oživila, jiné pro mě byly nové. Nejvíc oceňuji, že Váš pohled na výživu je mnohovrstevný a nedogmatický a zároveň poskládaný do logického celku. Výuková hra ZOF mi nabídla možnost vyzkoušet si, jak by se teoretické poznatky mohly uplatnit v praktickém vaření a stravování. Po absolvování kurzu se cítím mnohem jistější ve své současné práci v oblasti školního stravování a ráda bych v budoucnosti prošla některým z Vašich rozsáhlejších kurzů.
Bc. Lubor Bárta
Rozsah a forma šestiměsíčního online studia nedá člověku odpočinout a vede jej k systematickému, postupnému vzdělávání v širokém záběru témat souvisejících se stravováním, přístupem k životu a k sobě samému. Toto velmi kvituji, stejně tak studium v podobě pravidelné tvorby myšlenkových map s následným, průběžným ověřováním znalostí v podobě šesti měsíčních testů, závěrečného sedmého testu a finální práce. Velmi si cením přístupu pana Jelínka v rámci elektronické komunikace, která je vždy rychlá a trefná. Taktéž velmi kvituji fakt, že pan Jelínek nevolí pouze jeden "směr", který se vyvinul v některé části naší planety v oblasti péče o těla a mysl, ale naopak poskytuje studentům osobní pohled z nejrůznějších úhlů pohledu a umožňuje tak studentům "nasát" základní informace o jednotlivých přístupech ke stravování a nechává každému z nás vybrat směr, který je nám nejbližší. Jednoznačně potvrzuji, že projít online studiem mělo smysl a získané informace jsou velmi obohacující.
