Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Ing. Dana Balcarová
Přihlášení do kurzu Poradce pro výživu a suplementaci bylo rozhodnutí, kterého nebudu nikdy litovat a při pomyšlení na ten den se ještě dnes chvěji. Bylo to pro mne zásadní: dospěla jsem! Doslova jsem hltala každou novou přednášku a postupně začínala chápat, jak náš organismus funguje, co všechno můžeme ovlivnit a jak jsme mnohdy slepí. To jsem přesně potřebovala: pochopit!!! Posunulo mě to o velký kus dál. Jsem ráda, že mohu pomoci hlavně svým blízkým a opravdu komukoliv nastavit jídelníček tak, jak si přeje a podle toho, co tím chce dosáhnout. Dělá mi radost se o nově nabyté poznatky rozdělit, i když moje profese je úplně jiná a nemohu se prozatím výživě věnovat naplno. Moc děkuji za srozumitelné a komplexní uvedení do této problematiky. Změnilo mi to život k lepšímu.
Martina Michálková
Již před několika lety, jsem se začala zajímat o zdravý životní styl a k tomu jsem chtěla více informací. Zvolila jsem kurz, který svou délkou 6 měsíců nemá konkurenci. Nadšeně jsem začala zpracovávat témata do myšlenkových map, které jsou velkým pomocníkem při studiu. Protože jsem měla možnost vidět lektora Martina Jelínka osobně každý měsíc, velmi rychle si mě získal svým přístupem a nadšením pro osvětu a šíření zdravého životního stylu. Ze začátku a možná i ke konci kurzu se vám bude zdát, že informací je mnoho, ale věřte, že časem do sebe vše zapadne a vy objevíte ucelený systém, který funguje. Dnes vím, že jsem zvolila správně a všem tento kurz vřele doporučuji.
Martin Jungmann
Když jsem se rozhodoval, který z kurzů si pro začátky své poradenské činnosti zvolím, velkou roli u mě hrála forma a rozsah kurzu. Hledal jsem kurz, který bych mohl studovat v on-line podobě a který by mi nabídnul co nejširší rozsah informací. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci on-line pod vedením pana Mgr. Martina Jelínka tyto požadavky splňoval. Z počátku jsem měl obavy, zda každoměsíční video lekce dokáží nahradit živá školení. Tato má obava se nenaplnila. Pokud jsem potřeboval v průběhu on-line studia s něčím poradit, pan Jelínek mi byl vždy nápomocen a nasměroval mě patřičným směrem, čehož si velmi cením. V kurzu se mi také líbilo užívání myšlenkových map, které jsou výrazným pomocníkem k rychlému a dlouhodobému zapamatování si informací. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci doporučuji každému, kdo chce získat celostní pohled na oblast zdravého životního stylu.