Úvod / Co se u nás studuje / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Zdeněk Červinka
Oceňuji možnost, že po absolvování kurzu mohu pokračovat ve vzdělávání v systému www.kurzyatac.cz dál a rozvíjet svoje schopnosti v tomto oboru. Mohu také aktivně spolupracovat s lektory, za což jsem velmi vděčný.
Bc. Ondra Matoušek
Do kurzu jsem vstupoval po osobním doporučení, v té době s vysokoškolským tělovýchovným vzděláním a několika lety zkoušení různých nutričních postupů sám na sobě. Mým největším strachem bylo, abych nestrávil většinu času opakováním již známých informací a z kurzu si opravdu něco odnesl. Hned první týden mě ale strachu zbavil, kdy jsem i v absolutně základních problematikách nalézal fakta, která mě obohacovala a dokazovala tu výbornou referenci, kterou jsem původně dostal. Upřímně mě zaujal holistický pohled p. Jelínka, který svým studentům dokázal bez rozdílu úrovní předat velkou spoustu zajímavých informací, převedených přímo do praxe prostřednictvím nutričního software ZOFapp, který nemá na tuzemském trhu v rámci rozmanitosti jeho funkcí žádnou konkurenci. Z kurzu si odnáším krom informací týkajících se výživy i cenné rady do začátku podnikání a i mírně odlišný způsob uvažování nejen nad nutriční problematikou a můžu ho doporučit každému bez ohledu na jeho aktuální úroveň. Tento půlroční vzdělávací proces v kombinaci s přípravným seminářem na státní zkoušku vnímám jako výbornou přípravu na klinickou praxi a i na zkoušku jako takovou. Martina Jelínka si vážím jako člověka, vnímám ho jako odborníka na správném místě a jsem vděčný za čas, který jsem s ním měl možnost strávit.
Zdeněk Pochyla
Kurz Poradce pro výživu mě naučil lépe vnímat způsob, jakým si moji klienti vytváří vztah k vlastní stravě. Tato důležitá součást mojí praxe mě posunula výrazným způsobem profesně vpřed a díky tomu jsem schopen o to úspěšněji pomáhat lidem ve svém okolí. Velký dík patří lektorovi M. Jelínkovi, se kterým se můžeme vzdělávat i po absolvování tohoto kurzu.
