Úvod / Vše o studiu / Fermentace

Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
MUDr. Ladislav Horváth
Jako praktického lékaře se mě moji pacienti často ptají, jak se správně stravovat. Proto jsem prostudoval spoustu knih a prošel několika kurzy, ale i nadále jsem v záplavě různých výživových informací a desinformací, výživových stylů a moderních diet tápal a nenašel odpovědi na mé otázky - až jsem narazil na p. Mgr. Jelínka a jeho kurzy. Po několika měsíčním studiu se mi informace, které jsem v kurzech získal, začaly postupně spojovat do jednoho celku a nyní umím mým pacientům mnohem lépe poradit. Pokud si vážíte svého zdraví, přemýšlíte nad tím, co jíte a pijete a chcete se v dané problematice zdokonalit, osobně Vám mohu vřele doporučit kurzy Martina Jelínka, především kurz Poradce pro výživu. Velice se mi líbila komplexnost a objektivita, se kterou pan Jelínek přistupoval k jednotlivým výživovým směrům – se všemi plusy a mínusy. Naučil mě kráčet tím správným směrem v oblasti výživy. Za to mu velice děkuji!
Petr Pleschinger
Myslím si, že po absolvování tohoto kurzu nelze nezměnit názor na to, co člověk obvykle jí. Každodenní zahlcování reklamou značně pokřivuje názor na to, co je pro člověka prospěšné. Fungují na principu, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Po 6 měsících kurzu určitě každý účastník změní alespoň o trochu svůj jídelníček. Zároveň každá lekce kurzu přináší další a další otázky. S úsměvem se proto dívám na kurzy, které slibují zvládnout tuto problematiku za týden nebo dokonce přes víkend. Určitě je potřeba zde získané znalosti dále rozvíjet. Je celkem lhostejné, jestli se člověk po absolvování tohoto kurzu bude poradenstvím živit nebo ne. Prodloužení života a vyhnutí se chorobám, které pramení ze špatné stravy, za investované peníze určitě stojí.
Jan Trávníček
Jako většina z nás poradců jsem na počátku zachraňoval své vlastní zdraví. Během té doby jsem oprášil staré a zapomenuté objevy medicíny, na základě jejich klinických studií jsem vytvořil funkční preparáty na "čištění střev aktivním kyslíkem", "detoxikaci krve" , a další. Ale žádný lék ani preparát nenahradí zdravou vyváženou stravu, pohyb a pozitivní mysl. Kurz pana Mgr. Jelínka obsahuje všechny složky našeho života a to na základě zkušeností, zpětné vazby klientů a potvrzené lékařskými vyšetřeními. Mám různá Osvědčení a Akreditace MZ ČR i MŠMT ČR, ale pro mou kariéru nejprospěšnější je Certifikát od pana Mgr. Jelínka. Nejvíce si cením jeho přátelského přístupu a faktu, že navíc i po ukončení kurzu radí svým studentům.