Úvod / Vše o studiu / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Pavla Stýskalová DiS.
Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit Vašeho kurzu. Cením si Vašich znalostí, důvtipu a toho, jak na sobě neustále pracujete a překonáváte "zarytá dogmata". Díky Vašemu kurzu jsem získala rozhled. Teď už jenom tu teorii uvést do praxe. Jde to. Pomalu, ale jistě překonávám sebe, svoji lenost v přípravě jídla a především se snažím více přemýšlet nad tím, co jím já i moje rodina. Přijde mi to jako včera, co jsem začala hltat vaše informace. I když byla období, kdy se mi hůře soustředilo a někdy nechtělo. Přesto mě lákalo dozvídat se nové a nové informace o výživě a různý pohled na ni. Děkuji za závěrečné povzbuzení a trpělivost, když jsem z rodinných důvodů vše ukončovala zpožděně.
Hana Dlubalová
Kurz Poradce pro výživu vedený Mgr. Martinem Jelínkem byl velmi obohacující zkušeností. Získala jsem zde perfektní znalosti a vědomosti, díky kterým dnes pohlížím na stravu a s ní související zdravý životní styl jako celek. Jak už to bývá na kurzech, tak i na tomto vznikla nová přátelství. Velmi si vážím kolegyň, dnes už kamarádek, jedoucích ve stejném vlaku zdravého žití. Chtěla bych jim touto cestou poděkovat za to, jakým způsobem se rozvinula naše naplňující a inspirativní spolupráce nejen na profesní úrovni, ale i v soukromém životě. Děkuji Vám všem, kteří se mnou sdílíte stejný svět :-)
Mgr. Martina Wilczkeová
Jsem velmi vděčná, že jsem mohla absolvovat kurz pana Martina Jelínka. Zaujal mě perfektně zpracovaný obsah, informace, které se doplňují a tvoří jeden celistvý celek. Vše je viděno a předkládáno v souvislostech. Co se mi líbí nejvíce, že pohled na stravu je řešen z komplexnosti člověka, spojuje jeho fyzickou, duševní i emoční podstatu. Naučila jsem se o stravě přemýšlet jinak, než jen o nutnosti nebo prožitku z jídla. Dnes přemýšlím nad tím, jak se stravuji, v jakém emočním rozpoložení a vím, jak se jednotlivé potraviny budou chovat v mém těle. Stala jsem se zodpovědným tvůrcem svého zdraví prostřednictvím stravy. A tyto mé znalosti využívám i při sestavování jídelníčku pro moji rodinu a také ve své práci koordinátorky programu Skutečně zdravé školy.
