Úvod / Vše o studiu / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Soňa Malá
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci oceňuji v jeho komplexnosti, přehlednosti a zejména v přístupu pana Jelínka jako lektora. Jsem vystudovaná výživářka, takže pro mě byla většina informací známá, přesto jsem se dozvěděla mnoho nového a informace se mi skvěle utřídily. Kvituji celostní přístup k výživě jako takové - v kurzu je pamatováno na moderní přístup v podobě počítání kalorií i na alternativní přístupy typu makrobiotika a TČM. Potěšilo mne, že jsem se mohly setkávat každý měsíc také osobně, ne jen online. Kurz Poradce pro výživu mi hodně dal do praxe výživové poradkyně a hlavně mě moc bavil. Vřele doporučuji!
Erika Ištvániková
Veľmi príjemná polročná on-line forma štúdia. Martin Jelínek bol vždy veľmi ochotný odpovedať na všetky moje telefonické otázky. A naozaj ich nebolo málo :-)
Petra Pokorová, DiS.
Jsem nutriční terapeutka a hledala jsem možnost dalšího sebevzdělávání. Vzhledem k mé vytíženosti jsem uvítala distanční formu výživového kurzu Mgr. Jelínka – tj. kombinaci samostudia s využitím tzv. myšlenkových map a osobního setkání s lektorem na společných seminářích v Praze. Velmi dobře a efektivně zpracované jednotlivé kapitoly mě doslova a do písmene vtáhly do dané problematiky. Cítila jsem velký příliv energie a touhy dozvědět se stále více informací. Dnes se dívám na problematiku výživy člověka očima celostní medicíny. Naučila jsem se základům Ájurvédy a Tradiční čínské medicíny. Již dokážu pomoci lidem, kteří se dostali do slepé uličky klasické medicíny. Tento kurz je ve své době skutečně velmi ojedinělý. Mohu jen doporučit.
