Úvod / Vše o studiu / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Ing. Ján Kopaničák
Kurz výživového poradcu u pána Jelínka ma nesmierne obohatil. Zatiaľ som sa nikde inde nestretol s toľkými rôznymi pohľadmi na stravovanie, pričom ani jeden z nich nie je preferovaný ako jediný správny. Je tu cítiť a vidieť obrovskú snahu o to, aby sa absolventi tohto kurzu dokázali pozerať na veci z mnohých pohľadov, aby vopred nezatracovali žiadnu filozofiu stravovania ale naopak, aby hľadali možnosti a oblasti, kde sa dajú problémy riešiť z viacerých uhlov. Takýto komplexný, zaujímavý, pútavý, praktický a rozsiahly kurz poradcu pre výživu môžem každému záujemcovi úprimne odporučiť.
Jakub Lukeš
Na začátku jsem velmi pochyboval zda jsem schopný tento kurz absolvovat při mém řemesle, kde ruce, jazyk a čas hrají PRIM. Jsem kuchař... Dnes po 6ti měsíčním a úspěšně zvladnutém kurzu, mohu jen doporučit. VÍTE!!!? Není jednoduchá holistická celistvost stravování jakéhokoli somatotypu. Ale cesta pana Mgr. Jelínka je krásná ve své jednoduchosti. Třešní na dortě je flexibilní ochota pomoci vysvětlit. Celý kurz "Výživového poradce" jsem nedělal pro otevření si poradny, nýbrž pro pochopení souvislostí chutí a hladu. Veškeré učební metody jsem zkoušel jen na sobě, a světe div se! Funguje to. Zhubl jsem 11kilo a dnes pomáhám rodičům vysvětlovat a chápat. Dnes už vím že pan Mgr. Jelínek jakožto pedagog, neučí žáky, ale POMÁHÁ budoucím kolegům. Za to mu patří VELKÝ DÍK a ještě VĚTŠÍ RESPEKT. Jeho kurzy můžu jen DOPORUČIT. Post skriptum já nekončím...
Ing. Hana Pechová
O výživu se zajímám již spoustu let, a proto jsem se rozhodla se v tomto oboru vrhnout na profesní dráhu poradce pro výživu. Začala jsem tedy hledat kvalitní kurz na internetu, což byl vcelku nelehký úkol. Nechtěla jsem skončit jako tzv. rychlokvaška, která papouškuje naučené fráze. Proto mě ihned zaujaly kurzy ATAC, které jsou založené na celostním přístupu k člověku. Vyhovovalo mi spojení s tradiční čínskou medicínou, online forma studia i systém myšlenkových map, které mě donutily každý den se na učivo podívat. Nyní se připravuji na vlastní praxi a dále se vzdělávám. Kurz Poradce pro výživu mohu jedině doporučit, je opravdu precizně sestaven.
