Úvod / Vše o studiu / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Ing. Lenka Podjuklová
Chtěla bych touto cestou poděkovat za získané kvalitní vědomosti o výživě. Celý život mě lákalo vědět něco víc o výživě a zdravém životním stylu. Dlouho jsem hledala kurz, který by měl celostní pohled na výživu zdravý životní styl. Spousta kurzů je krátkých a nejsou komplexní. Tento kurz je sice náročnější, ale zato kvalitní a velmi přínosný. Líbí se mi, že tam je zakomponován i východní pohled na výživu a zdraví člověka, jako je čínská medicína a ayurvéda, o kterou se již dlouhou dobu zajímám. Určitě to nebude poslední kurz, který jsem v ATAC absolvovala. Kurz jsem hlavně dělala pro sebe, jelikož mám RA a chtěla jsem si taky trochu pomoci sama aspoň změnou jídelníčku, když už doktoři nedokážou pomoci. Moc děkuji panu Martinu Jelínkovi, který dokázal vždy bleskurychle odpovědět na dotazy. Tento kurz doporučuji každému, komu není zdraví lhostejné.
Tereza Mrázková
Ráda bych se podělila o svou zkušenost s kurzem "cesta za vysněnou postavou" pod vedením pana Martina Jelínka. Kurz byl pro mě neuvěřitelně přínosný a otevřel mi zcela nový pohled na stravování a pohyb. Přesně to jsem potřebovala pro své začínající podnikání v oblasti pomoci ženám na jejich cestě ke zdravějšímu životnímu stylu a vysněné postavě. Nejvíce oceňuji, že informace byly podávány jasně a srozumitelně, doplněné o praktické příklady, což mi velmi pomohlo při jejich aplikaci do reálného života. Kurz nebyl složitý na pochopení a přesto mi poskytl mnoho cenných znalostí, které efektivně využiji v praxi. Kurz pana Jelínka určitě doporučuji všem, kdo se chtějí vzdělávat v oblasti výživy a zdravého životního stylu. Jsem si jistá, že tento kurz nebyl mým posledním.
Ing. Jitka Růžičková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci byl plný překvapení - musím dodat, že velmi příjemných. První překvapení se týkalo množství látky, které jsme probrali za pouhý půlrok. Tak obsáhlé studium jsem nečekala. Pan Jelínek opravdu připravil mnoho zajímavých témat, která mi otevírala další a další dveře v oblasti zdravého stravování. Dalším překvapením byl celistvý pohled na naše tělo a pochopení, že pokud neznáme příčinu problému, nehneme se z místa. Čím bych nejvíce chtěla poděkovat panu Jelínkovi, je hlavně jeho lidský přístup, jednoduché vysvětlování celého složitého systému zdravé výživy a hlavně jeho ochota kdykoli podat pomocnou ruku. Po absolvování tohoto kurzu se mi všechny informace propojily, prohloubily a potvrdilo se mi, že jsem se vydala správným směrem.
