Úvod / Vše o studiu / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Martin Jelínek
Jitka Kočová
Svět výživy mě zajímal už od studentských let. Když jsem hledala kurz výživového poradenství, nechtěla jsem se učit jen počítání kalorií, ale proniknout hlouběji do tajů fungování našeho těla a chápat širší souvislosti. Půlroční kurz poradce pro výživu a suplementaci mě nadchl svým rozsahem, splnil přesné mé představy. Skvělé bylo i zapojení aplikace ZOF, díky které jsem hned měla možnost naučené znalosti pozorovat při praktické tvorbě jídelníčků. Velmi mi pomohlo i to, že kurz byl on-line. Teď nabité informace předávám s radostí svým klientům, učím je, jak si mohou sami sestavit ten svůj ideální jídelníček a zároveň rozumět, proč je to pro ně dobré. Naprosto úžasná je i podpora po kurzu, kdy máme stále přístup do poradny pana Jelínka, sama jsem již tuto možnost využila při práci s náročnějším klientem. Nakonec jsem přidala i několik dalších kurzů včetně státní autorizované zkoušky, k lekcím se vracím a čerpám z nich i při mé praxi. Doporučuji studium u pana Jelínka všem, kdo s výživou pracují nebo je jen toto téma zajímá a kladou si otázky.
RNDr. Markéta Rezková
Když jsem si vybírala z nepřeberného množství nabízených kurzů od nejrůznějších organizací, byla pro mě směrodatná jednak akreditace MŠMT, časová flexibilita, ale v první řadě rozšířené množství informací oproti standardním kurzům. Přestože půlroční kurz "Poradce pro výživu a suplementaci" akreditovaný není, ostatní body mě nadmíru uspokojily. Forma, přehlednost, struktura informací v denních lekcích byla psaná srozumitelně a velmi zajímavě, navíc důležité informace byly zvýrazněné, takže se člověk snadno orientoval. Kromě samotných lekcí musím vyzdvihnout především hru ZOF, ve které se nabité znalosti uplatňovali v "praxi" a to je neocenitelná pomůcka během studia. Ještě jednou děkuji a velmi ráda absolvuji další z nabízených kurzů!
Veronika Krčmová
Kurz pana Mgr. Jelínka "Poradce pro výživu a suplementaci" je přesně to, co jsem hledala. Vyhovovala mi online forma studia a tvorba myšlenkových map, díky kterým jsem se každý den na učivo podívala, a hlavně jeho komplexní pohled na člověka. Přístup pana Jelínka i ostatních z kurzu je naprosto úžasný, vřele všem doporučuji.
