Úvod / Co se u nás studuje / Náhradní sladidla
Za jednu z hlavních příčin vzniku nadváhy nebo cukrovky druhého typu je považována vysoká konzumace jednoduchých cukrů, případně sacharidů s vysokou glykemickou hodnotou a náloží. V reálné praxi tak většina zájemců o racionální stravování řeší především dva problémy:
V prvním případě je potřeba znát možnosti, jaké trh nabízí. Tedy jaké druhy cukrů jsou běžně dostupné a orientovat se ve vhodnosti jejich použití. Tato znalost pak zčásti pomůže řešit situace, kdy jsme si vypěstovali určitou formu závislosti na sladké chuti a potřebujeme se jí elegantně zbavit.
Proto se v posledních létech dostávají do obliby takzvaná náhradní sladidla, která se pyšní mnoha zajímavými charakteristikami. Na obecné úrovni je rozdělujeme do několika skupin:
Glukóza - monosacharid, který je pro lidský organismus základním zdrojem energie. Označuje se jako hroznový cukr. Z krve jej do buněk přenáší inzulín, což je hormon, který je produkován slinivkou břišní. Disponuje vysokým glykemickým indexem (100), její konzumace zvyšuje hladinu krevního cukru velmi rychle.
Fruktóza - označována jako ovocný cukr. Má mnohem nižší glykemický index, z tohoto důvodu bývá doporučována jako vhodný zdroj rychlé energie (běžně se doporučuje i diabetikům). Potíž je v tom, že konzumace fruktózy podporuje produkci hormonu (gherlinu), který zvyšuje chuť na jídlo. Navíc vyšší příjem fruktózy zatěžuje játra (fruktóza je metabolizována převážně v játrech a v přebytku podporuje jejich ztukovatění = steatózu). Tady je žádoucí se vyhýbat všem potravinám, které jsou slazené fruktózou. Nevztahuje se to ale k ovoci, kde je fruktóza součástí spektra dalších cukrů společně s vlákninou a fytochemickými látkami.
Laktóza – cukr, který je hlavní sacharidovou složkou živočišného mléka, nazývá se mléčný cukr. V praxi se pro běžné slazení nepoužívá.
Maltóza – disacharid složený ze dvou molekul glukózy. Chutná ale méně sladce, než glukóza samotná, v praxi se pro běžné slazení nepoužívá.
Sacharóza - disacharid složený z molekuly glukózy a fruktózy, nazývá se stolní cukr. Hodnota jeho glykemického indexu je nižší než u glukózy, ale vyšší než u fruktózy. Protože se jedná většinou o rafinovaný cukr, kromě sacharidů neobsahuje žádné další složky.
Glukózový sirup - často označován jako kukuřičný sirup (vyrábí se nejčastěji z kukuřice). V jeho složení převažuje glukóza, má tedy poměrně vysoký glykemický index.
Agávový sirup - jeho výhodou je velmi nízký glykemický index (15 – 20), naopak nevýhodou velmi vysoký podíl fruktózy.
Javorový sirup - hodnota jeho glykemického indexu se pohybuje kolem 55 jednotek, pozitivem je relativně nízký podíl fruktózy, což je výhodné.
Med - živočišný produkt, který je zastoupen glukózou a fruktózou. Běžně se uvádí hodnota jeho glykemického indexu kolem 80 jednotek, to ale platí pro pasterizované druhy (pasterizace u medu výrazně navyšuje hodnotu GI). Obsahuje poměrně široké spektrum dalších živin – minerálů, vitamínů, enzymů, imunostimulačních látek apod., z důvodu obsahu pylu ale může být zdrojem alergických reakcí u citlivých jedinců.
Melasa - je vedlejším produktem výroby cukru z cukrové třtiny. Jedná se o hustý sirup s nízkým obsahem cukrů (převažuje glukóza a fruktóza) a vyšším podílem bílkovin, minerálů.
Palmový cukr - získává se ze šťávy kmenů stromů. V jeho složení převažuje sacharóza, podíl fruktózy je mírně vyšší. Je typický nízkým glykemickým indexem (kolem 35 jednotek) a vyšším podílem inulínu (rozpustná forma vlákniny).
Kokosový cukr - vyrábí se z palmových květů. Je bohatší na mikroživiny (především minerální látky) než palmový cukr, podíl cukrů má ale na přibližně stejné úrovni.
HFCS - vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (high fructose corn syrup). Vyrábí se z kukuřičného škrobu, obsahuje vysoký podíl fruktózy.
Obilné slady - získávají se extrakcí z obilí, nejčastěji používaná je sladěnka (vyrábí se z ječmene). Obilné slady zastupují z jednoduchých forem cukrů glukózu a fruktózu, ale v poměrně nízkém množství. Hodnota jejich glykemického indexu je nízká. Další jejich výhoda spočívá ve vysokém zastoupení širokého spektra minerálních látek. S velkou oblibou je používá jako sladidlo makrobiotika.
Nazývají se také jako alkoholové cukry, v praxi se častěji setkáme s názvem polyoly. Tato sladidla se chlubí zajímavými vlastnostmi - mají přibližně o třetinu méně kalorií než klasický cukr, navíc neškodí zubům. Stále častěji se používají k ochucení a konzervaci různých potravin, jedinou jejich nevýhodou je vyšší cena ve srovnání s klasickým cukrem. Jsou vhodná i pro diabetiky, mezi nejznámější patří sorbitol, mannitol, xylitol (často přidáván do žvýkaček, jeho vyšší množství má ale projímavé účinky), maltitol, isomalt.
Jsou vyráběna chemickou syntézou. Bývají mnohosetkrát sladší než cukr a jejich výhodou je, že nemají téměř žádný energetický obsah (mohou být tedy jednou z možných prevencí před obezitou), jsou mnohem levnější než obyčejný cukr a mj. neškodí zubům. Nejznámějšími zástupci jsou:
U některých umělých náhradních sladidel vznikají pochybnosti o jejich bezpečnosti vůči našemu zdraví (např. karcinogenní účinky) – nejčastěji jsou citovány aspartam, acesulfam K nebo cyklamát.
Stevie - rostlina obsahující sladce chutnající formy cukrů (glykosidy). Obrovskou výhodou těchto produktů je nulový obsah energie a vysoká sladivost (ta roste u průmyslově zpracovaných produktů). Stevie je celosvětově velmi oblíbeným sladidlem, neměla by ale patřit mezi vhodná, respektive masově používaná. Kromě netradiční chuti (má hořko-trpkou koncovku) spočívá nevýhoda v kombinaci vysoké sladivosti a absence cukrů obsahujících energii. Její konzumací dáváme tělu informace o sladké chuti, na kterou ale nereaguje inzulín, protože do krve není přenášena žádná energie v podobě glukózy. Neřeší tedy stav nízké hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémie), což podporuje stresové pochody v těle (produkci stresových hormonů) vedoucí ke katabolickým pochodům.
Vhodnost používání těchto sladidel je otázkou do diskuze. Názory na ně se různí, v praxi je tak vše otázkou úhlu pohledu. Vždy záleží na tom, jakým ukazatelům a charakteristikám dáváme přednost. Někdo preferuje pouze nízké hodnoty glykémie, jiní se orientují na podíl zastoupené fruktózy, další zase řeší původ (přírodní vs. syntetický), případně se pozornost upíná na obsah energie. Největší pozornost těmto sladidlům se zaměřením na jejich vliv na naše zdraví a uplatnění v praxi věnujeme v kurzech Poradce pro výživu, Makrobiotika v české kuchyni, Výživa ve sportu, Výživa dětí a Vše o hubnutí.
Pavla Vičarová
Po narození syna jsem se začala více zajímat o zdravý životní styl, především o výživu dětí. Dostala jsem doporučení na kurzy ATAC, zaujala mě možnost on-line studia. Absolvovala jsem kurz Výživa dětí, který mě tak nadchl, že jsem se rozhodla ještě pro Poradce pro výživu a suplementaci. Líbí se mi komplexní pohled na stravování – z pohledu západní medicíny i principů tradiční čínské medicíny a ajurvédy. Rozhodla jsem se otevřít si na rodičovské dovolené studio zabývající se zdravým životním stylem v Prostějově. Kurzy Mgr. Martina Jelínka určitě doporučuji, ráda bych absolvovala i další.
Ing. Radomila Unarová
Dlouhodobé vzdělávání pod vedením Mgr. Martina Jelínka je pro mě velkým lidským i odborným přínosem. Absolvovala jsem téměř všechny kurzy, dlouhodobé i jednorázové. Díky nim se stále dozvídám nové informace a upevňuji ty zažité. Všechny nabyté vědomosti úspěšně uplatňuji ve své každodenní praxi. Rozhodně mohu doporučit všem, kteří mají zájem se v oblasti výživy laicky nebo odborně orientovat.
Markéta Rožanská
Před pár lety jsem dosáhla střednědobého věku, kdy se tělo mění a tato změna je často spojená s nekontrolovatelným nárůstem tukové hmoty. Toto se stalo také mému tělu, a i přes to, že jsem vždy hodně sportovala a myslela si, že se stravuji „zdravě“, nárůst tukové hmoty se nedařilo zastavit. Po pár měsících hledání, jak rozumně upravit stravování, aniž bych musela držet diety, jsem natrefila na pojem „vyvážená strava“, který zněl věrohodně. Zásady vyváženého stravování jsem začala praktikovat a tvorba tukové hmoty se nejen zastavila, ba dokonce všechen přebytečný tuk z mého těla postupně zmizel. Nahlédnutí do neuvěřitelného vesmíru naší střevní mikroflóry mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat profesionálně a hledala nějaké vhodné kurzy, kde bych si nabyté vědomosti potvrdila. Děkuji osudu, že jsem našla kurzy ATAC pana Martina Jelínka, ve kterých jsem si vědomosti nejen potvrdila, ale neuvěřitelným způsobem také rozšířila. Původní profesí jsem analytický chemik a přes 20 let pracuji ve farmaceutickém průmyslu. Na těla klientů nahlížím podobně, jako na farmaceutickou továrnu - aby bylo možno vyrobit kvalitní léky, musí se do továrny neustále dodávat různé kvalitní suroviny ve správných množstvích. A stejně tak je to i s lidským tělem - také mu musíme dodávat kvalitní živiny ve správných množstvích, jinak nemůže správně a zdravě fungovat. Na rozbory jídelníčků svých klientů velice ráda využívám aplikaci ZOFapp, díky které mohu nahlédnout na množství a druhy přijímaných živin opravdu detailně a klientům pak velice konkrétně doporučit, co jim ve stravě chybí nebo naopak přebývá. Velkou výhodou také je, že se mohu stále vracet k jednotlivým lekcím kurzů ATAC a čerpat z nich. Spolupráce s jednotlivými klienty a často se opakující stejné problémy a stejné dotazy mě vedly k rozhodnutí sepsat e-book „Základy vyváženého stravování aneb 8 přehledných rad, jak upravit stravování napořád (a svému tělu přitom naslouchat)“. Své vzdělání jsem si následně rozšířila o profesní kvalifikaci „Lektor dalšího vzdělávání“ - smysluplné a logické zásady vyvážené stravy a jejího přímého vlivu na zdraví dále předávám také prostřednictvím různých kurzů či seminářů.
