Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Vláknina

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Co říkají o studiu naši absolventi

Veronika Vachovcová

Chci Vám mockrát poděkovat za možnost absolvovat kurz „Poradce pro výživu“. Mým cílem bylo především proniknout do  problematiky stravování z důvodu toho, že se stravuji víceméně vegansky, a chtěla jsem mít můj jídelníček pod kontrolou. Jak píšete, alternativní způsoby stravování vyžadují určitou znalost. Kurz mi velmi pomohl, ujasnil mi spoustu věcí a nastartoval mojí další zvídavost. Hodnotím ho velmi kladně. Líbilo se mi provázání látky s myšlenkovými mapami i tvorba jídelníčků - bylo to velmi kreativní. Navíc jste byli vždycky přívětiví, to se cenní. V nabídce máte i další zajímavé kurzy, takže se budu těšit na nějaký další seminář.

Kateřina Hrňová

Kurz byl skutečně co se informací týče velmi komplexní. Měla jsem radost, že se v kurzu neučí pouze, že je něco černé nebo bílé, že je důležité hledat příčinu problémů a také celkově komplexnost a ucelenost informací, které pro praxi potřebujeme. Živá setkání byla vždy přínosná a pan Jelínek je skutečně odborník a profesionál na svém místě. Určitě v budoucnu využuji další doplňující kurzy.

Petr Pleschinger

Myslím si, že po absolvování tohoto kurzu nelze nezměnit názor na to, co člověk obvykle jí. Každodenní zahlcování reklamou značně pokřivuje názor na to, co je pro člověka prospěšné. Fungují na principu, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Po 6 měsících kurzu určitě každý účastník změní alespoň o trochu svůj jídelníček. Zároveň každá lekce kurzu přináší další a další otázky. S úsměvem se proto dívám na kurzy, které slibují zvládnout tuto problematiku za týden nebo dokonce přes víkend. Určitě je potřeba zde získané znalosti dále rozvíjet. Je celkem lhostejné, jestli se člověk po absolvování tohoto kurzu bude poradenstvím živit nebo ne. Prodloužení života a vyhnutí se chorobám, které pramení ze špatné stravy, za investované peníze určitě stojí.