Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Co říkají o studiu naši absolventi

Jakub Přibyl

Když jsem se na začátku své kariéry výživového poradce rozhodoval, jaký kurz z té nepřeberné „výživářské komerce“ vybrat (tak abych z toho nakonec nevyšel s pouhým „papírem“ ale získal i něco navíc v podobě kvalitních informací), dostal jsem tehdy doporučení na kurzy Atac. Protože jsem analyticky založený člověk, už od začátku jsem v „Atacu“ viděl jednu velkou nevýhodu v podobě faktu, že celým kurzem na rozdíl od jiných školících firem provádí jen jeden učitel. Velmi rychle jsem zjistil, že právě toto je velká výhoda, protože tím lektorem je osoba Martina Jelínka. Podle mě jednoho z nejkomplexnějších výživových expertů u nás a troufám si tvrdit, že dost možná vůbec ten nejlepšího školitele a učitele vůbec. Vážím si ho za jeho obrovský profesní nadhled a jsem vděčný za možnost se dál vzdělávat.

Radka Hazuchová

Profesně se výživě věnuji více jak dvacet let. Jsem výživový poradce a kuchařka přirozené stravy. Osobně nepropaguji žádný výživový směr, vždy by mělo jít o životní rovnováhu každého jedince ve všech směrech. Jako lektorka a regionální koordinátorka Skutečně zdravé školy jsem absolvovala on-line kurz Výživa dětí, který mi pomohl ucelit dosavadní informace v zaměření na děti, které jsou naší společnou budoucností. Děkuji Martinu Jelínkovi, za hodnotný kurz, který je kvalitně sestavený a vřele ho všem doporučuji. Terapie jídlem má jediný vedlejší účinek a tím je Zdraví, které si všichni musíme zasloužit svým chováním a přístupem k životu. Ať vám chutná život!

Gabriela Nováková

Letos v květnou jsem absolvovala kurz Výživového poradce s jehož obsahem i prezentací jsem byla velmi spokojena. Dozvěděla jsem se hodně zajímavých (někdy i překvapivých) informací z oblasti výživy i zdraví. Vyhovovala mi kombinace samostudia s měsíčními přednáškami, které byly skvěle vedené panem Jelínkem. Musím říct, že pan Jelínek je odborník s velkým rozhledem a líbí se mi jeho chuť stále zkoušet nové věci.