Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Vláknina

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Zuzana Bazalová

Myšlenkové mapy a zdůrazněná hlavní témata jsou fakt skvělá - kdyby nás na studiích navedli na správnou formu učení, vyvarovala bych se spousty zbytečných chyb a neúspěchů. V průměru mi jedna mapa trvá déle než bych chtěla, ale zrychluji a zlepšuji se. Neocenitelné je pro mě hlavně schopnost zapamatování tématu.

Ing. Markéta Petrová

Kurz „Poradce pro výživu a suplementaci“ je báječný komplexní a ucelený návod, který mi pomohl lépe se zorientovat v oblasti výživy člověka, jeho zdraví i problematiky suplementace. Z časových důvodů jsem si vybrala online verzi kurzu, takže jsem studium mohla přizpůsobit svému času. Jednotlivá témata jsou přehledně, jednoduše a čtivě zpracována a velmi mě bavila. Systém mentálních map chválím nejvíce, díky němu se pro mě každá lekce stala mnohem přehlednější a lépe zapamatovatelnou a navíc podpořil i mou kreativitu. Pokud se o oblast zdravého stravování a životního stylu zajímáte, pak je tento kurz jednoznačně to pravé ořechové.

Pavla Brožová

Pro distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodla krátce po narození třetí dcery. Před tím jsem pracovala v jedné společnosti zabývající se redukcí hmotností. Cítila jsem, že mi v systému chybí individuální péče pohled na člověka jako celek. Jako první vlaštovkou mi byly knihy od Martina Jelínka věnované výživě dětí, půstu a stravě při nádorových onemocnění. Pohled na zdraví, jaký prezentuje Martin Jelínek mě oslovil natolik, že jsem neváhala ani chvilku a do kurzu se přihlásila. Kurz předčil moje očekávání ve všech parametrech - celistvosti, odbornosti a především přístupu samotného lektora. Jednu z největších výhod tohoto kurzu vidím ve výukové hře ZOF, která nám vykazuje při tvorbách individuálních jídelníčků veškeré možné parametry, kterými jídelníček disponuje. Domnívám se, že na českém trhu nic podobného v takové kvalitě nenajdete. Po ukončení kurzu jsem se rozhodla postupně absolovovat další kurzy, které společnost kurzyatac.cz nabízí. Myslím, že nemají u nás konkurenci.