Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Vláknina

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Veronika Zajíčková

Tento kurz byl pro mě jasnou volbou. Pana Jelínka jsem znala už z podcastů o výživě a také jsem používala jeho aplikaci ZOF. Kurz se mi velmi líbil – byl komplexní, obsáhlý a kvalitně zpracovaný. Rozhodně ho doporučuji všem, kdo se chtějí výživě věnovat do hloubky. Oceňuji také možnost klást panu Jelínkovi dotazy i po ukončení kurzu a to, že všechny studijní materiály zůstávají i nadále dostupné. Bavila mě i práce na seminární práci a průběžné testy byly výborně připravené. Získala jsem konečně ucelený pohled na tuto problematiku. Vše bylo opravdu velice přínosné a profesionální. Jsem nadšená!

Ing. Irena Kašpárková, PhD.

Absolvováním kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem získala řadu podrobných informací. Líbilo se mi hlavně to, že konečně byla problematika vysvětlena i po chemické stránce, což mi v řadě publikací, které jsem pročetla, chybělo. Konečně mi někdo vysvětlil, proč to tak je. Najde se v něm opravdu každý, odborník i laik. Spoustu věcí jsem si díky dobře sestaveným testům a metodě myšlenkových map dokázala natrvalo zapamatovat. Poradenství se budu nadále věnovat jako výživový poradce v posilovně pro ženy. Myslím, že jsem si vybrala dobře - tento kurz má ohlas a já doufám, že mu budu dělat dobrou reklamu.

Tomáš Bína

Pro studium v oboru výživy bych si vybral i příště KURZY ATAC pana Mgr. Jelínka hned z několika důvodů. Základem studia je komplexní pohled na výživu člověka - znalost jak funguje lidské tělo ve vztahu k výživě a současně znalost vlastností potravin ve vztahu k lidskému tělu. Líbí se mi, že kurzy přinášejí objektivní informace, které jsou platné a při používání selského rozumu, jsou aplikovatelné napříč širokouproblematikou výživy. Minimálně 50% času je věnováno praktické tvorbě jídelníčku, což je pro praxi nezbytné a velice užitečné. Mockrát děkuji.