Fytoživiny

Fytoživiny, často označované jako fytochemické látky, jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Z hlediska kategorizace jsou specifickou skupinou, protože sem neřadíme vitamíny, minerály, mastné kyseliny, škrob nebo vlákninu.

Patří sem obrovské množství látek (řádově v mnoha tisících) označované náročně zapamatovatelnými pojmy – např. flavonoidy, terpeny, fenoly, fytosteroly, fytoestrogeny, ligniny, glukosinoláty, izothiokyanáty a mnoho dalších. Mnohé z těchto látek mají významné antioxidační účinky (komerčně nejznámější jsou karoteny a bioflavonoidy).

Bylo zjištěno, že některé fytochemické složky snižují rizika aterosklerotických onemocnění srdce a navíc omezují zánětlivé procesy v tkáních poškozených volnými radikály. Velmi intenzivně se studuje vliv některých fytoživin (především izoflavonů obsažených v sóji) na různé druhy nádorů (prsu, prostaty, střeva).

V jejich nepřeberném množství najdeme i látky, které se pyšní antibakteriálními a antivirovými účinky, snižující krevní tlak a vznik krevních sraženin, sloučeniny podporující imunitní systém, funkci jednotlivých orgánů (jaterní, ledvin, prostaty apod.).

Fytoživiny

Mnohé z fytochemických látek se chlubí různým zbarvením – v současné době je v rostlinách známo přes 600 různých barviv a stále se objevují nové (většina patří do skupiny karotenů a karotenoidů).

Názvy fytochemikálií se velmi často odvozují od jména rostliny (např. echinacosidy podle Echinacey, ginkosidy podle Ginkgo biloby apod.).

Vedle zdraví prospěšných látek v této skupině najdeme i poměrně širokou řadu takových, které nejsou pro konzumaci příliš vhodné, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné. Rostliny si je vytváří jako součást svých obranných mechanismů, obecně se označují jako antinutriční. Z tohoto důvodu je vhodné se v praxi orientovat na to, jaké konkrétní potraviny jíst, případně které kulinářské a technologické úpravy použít pro jejich eliminaci.

Příjem fytochemikálií zajistíme používáním vhodných zdrojů zeleniny, ovoce, ořechů, semen, obilovin i luštěnin (v čerstvé, tepelně upravené nebo kvašené podobě). Jejich příjem můžeme dále navýšit konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv a volbou kvalitních doplňků stravy. Naopak máme možnost přebytek nežádoucích látek s antinutričními vlastnostmi výrazně snížit některými kulinářskými či technologickými úpravami potravin. Jakým způsobem a s konkrétními dopady na naše zdraví je předmětem studia kurzů u nás.

Audio verze tohoto článku:

Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Ing. Jarmila Štěrbová

Děkuji za možnost být účastníkem Vašeho půlročního kurzu Poradce pro výživu. Bylo to nahlédnutí do světa, v němž přímočará logika ukazuje svou vlídnou tvář. Pochopení souvislostí, které Váš kurz a osobní přístup nabízí, přináší možnost svobody ruku v ruce s odpovědností za všechna vlastní rozhodnutí. Ačkoli mluvím o tělesných pochodech, význam sdělení prostupuje do nehmotných sfér a to bylo pro mě na celém kurzu nejzajímavější. Děkuji, bylo mi ctí se s Vámi setkat.

Ivana Radová

Na začátku kurzu jsem měla strach, zda daná témata zvládnu. Díky používání myšlenkových map k lepšímu zapamatování učiva jsem kurz prošla bez problémů a opravdu jsem si tuto formu učení užila. Oceňuji, jakým způsobem lektor přistupuje ke studentům a taktéž jsem uvítala možnost následného vzdělávání pod vedením skvělého Mgr. Martina Jelínka.

Protože mě moje současná práce nenaplňuje, vydal jsem se směrem, který mě zajímá a současně pomáhá lidem k lepšímu životu. Rozhodl jsem se tedy absolvovat kurz Výživového poradce a následovat tuto cestu.

Další ohlasy absolventů

Vyberte si z našich kurzů

Zpět do sekce Vše o studiu