Úvod / Co se u nás studuje / Fytoživiny
Fytoživiny, často označované jako fytochemické látky, jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Z hlediska kategorizace jsou specifickou skupinou, protože sem neřadíme vitamíny, minerály, mastné kyseliny, škrob nebo vlákninu.
Patří sem obrovské množství látek (řádově v mnoha tisících) označované náročně zapamatovatelnými pojmy – např. flavonoidy, terpeny, fenoly, fytosteroly, fytoestrogeny, ligniny, glukosinoláty, izothiokyanáty a mnoho dalších. Mnohé z těchto látek mají významné antioxidační účinky (komerčně nejznámější jsou karoteny a bioflavonoidy).
Bylo zjištěno, že některé fytochemické složky snižují rizika aterosklerotických onemocnění srdce a navíc omezují zánětlivé procesy v tkáních poškozených volnými radikály. Velmi intenzivně se studuje vliv některých fytoživin (především izoflavonů obsažených v sóji) na různé druhy nádorů (prsu, prostaty, střeva).
V jejich nepřeberném množství najdeme i látky, které se pyšní antibakteriálními a antivirovými účinky, snižující krevní tlak a vznik krevních sraženin, sloučeniny podporující imunitní systém, funkci jednotlivých orgánů (jaterní, ledvin, prostaty apod.).
Mnohé z fytochemických látek se chlubí různým zbarvením – v současné době je v rostlinách známo přes 600 různých barviv a stále se objevují nové (většina patří do skupiny karotenů a karotenoidů).
Názvy fytochemikálií se velmi často odvozují od jména rostliny (např. echinacosidy podle Echinacey, ginkosidy podle Ginkgo biloby apod.).
Vedle zdraví prospěšných látek v této skupině najdeme i poměrně širokou řadu takových, které nejsou pro konzumaci příliš vhodné, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné. Rostliny si je vytváří jako součást svých obranných mechanismů, obecně se označují jako antinutriční. Z tohoto důvodu je vhodné se v praxi orientovat na to, jaké konkrétní potraviny jíst, případně které kulinářské a technologické úpravy použít pro jejich eliminaci.
Příjem fytochemikálií zajistíme používáním vhodných zdrojů zeleniny, ovoce, ořechů, semen, obilovin i luštěnin (v čerstvé, tepelně upravené nebo kvašené podobě). Jejich příjem můžeme dále navýšit konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv a volbou kvalitních doplňků stravy. Naopak máme možnost přebytek nežádoucích látek s antinutričními vlastnostmi výrazně snížit některými kulinářskými či technologickými úpravami potravin. Jakým způsobem a s konkrétními dopady na naše zdraví je předmětem studia kurzů u nás.
Mgr. Martin Jelínek
Zdenka Vlčková
Jsem spokojená nejen s kvalitou a formou kurzu, ale i s možností další spolupráce jak s p. Mgr. Jelínkem, tak i s ostatnímim kolegy. Je to velkým profesním přínosem.
Mgr. Vendula Ptáčková
O zdravou stravu jsem se zajímala již dlouho. Ve své profesi - lékárníka se setkávám s mnoha pacienty, kteří svůj stav chtějí řešit i jinak než užíváním množství léků. Rozhodující okamžik a motivace pro studium kurzu Poradce pro výživu a suplementaci bylo narození dcery a nekomplexní pohled na výživu. Až v průběhu kurzu jsem si uvědomila mnoho souvislostí a ucelila pohled na stravování i z jiných úhlů pohledu. Panu Jelínkovi děkuji za jeho přístup a pozitivní energii, kterou strhává k dalšímu studiu a přemýšlení o věcech i z jiného úhlu pohledu.
Ludmila Koplíková
Program kurzu je koncipován tak, že i já ve svých 70ti letech jsem ho bez větších problémů zvládla a dokázala tak, že na učení není nikdy pozdě. Jeho absolvování bych přirovnala k příjemnému adrenalinovému sportu – práce, vzrušení i strach z výsledků zkušebních testů a následně radost z dobrého výsledku. Mimořádně oceňuji „Poradnu pro studenty“ , která slouží i jako zdroj velmi cenných informací.
