Úvod / Vše o studiu / Fytoživiny
Fytoživiny, často označované jako fytochemické látky, jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Z hlediska kategorizace jsou specifickou skupinou, protože sem neřadíme vitamíny, minerály, mastné kyseliny, škrob nebo vlákninu.
Patří sem obrovské množství látek (řádově v mnoha tisících) označované náročně zapamatovatelnými pojmy – např. flavonoidy, terpeny, fenoly, fytosteroly, fytoestrogeny, ligniny, glukosinoláty, izothiokyanáty a mnoho dalších. Mnohé z těchto látek mají významné antioxidační účinky (komerčně nejznámější jsou karoteny a bioflavonoidy).
Bylo zjištěno, že některé fytochemické složky snižují rizika aterosklerotických onemocnění srdce a navíc omezují zánětlivé procesy v tkáních poškozených volnými radikály. Velmi intenzivně se studuje vliv některých fytoživin (především izoflavonů obsažených v sóji) na různé druhy nádorů (prsu, prostaty, střeva).
V jejich nepřeberném množství najdeme i látky, které se pyšní antibakteriálními a antivirovými účinky, snižující krevní tlak a vznik krevních sraženin, sloučeniny podporující imunitní systém, funkci jednotlivých orgánů (jaterní, ledvin, prostaty apod.).
Mnohé z fytochemických látek se chlubí různým zbarvením – v současné době je v rostlinách známo přes 600 různých barviv a stále se objevují nové (většina patří do skupiny karotenů a karotenoidů).
Názvy fytochemikálií se velmi často odvozují od jména rostliny (např. echinacosidy podle Echinacey, ginkosidy podle Ginkgo biloby apod.).
Vedle zdraví prospěšných látek v této skupině najdeme i poměrně širokou řadu takových, které nejsou pro konzumaci příliš vhodné, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné. Rostliny si je vytváří jako součást svých obranných mechanismů, obecně se označují jako antinutriční. Z tohoto důvodu je vhodné se v praxi orientovat na to, jaké konkrétní potraviny jíst, případně které kulinářské a technologické úpravy použít pro jejich eliminaci.
Příjem fytochemikálií zajistíme používáním vhodných zdrojů zeleniny, ovoce, ořechů, semen, obilovin i luštěnin (v čerstvé, tepelně upravené nebo kvašené podobě). Jejich příjem můžeme dále navýšit konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv a volbou kvalitních doplňků stravy. Naopak máme možnost přebytek nežádoucích látek s antinutričními vlastnostmi výrazně snížit některými kulinářskými či technologickými úpravami potravin. Jakým způsobem a s konkrétními dopady na naše zdraví je předmětem studia kurzů u nás.
Mgr. Martin Jelínek
Ing. Marek Smetana
Když sa zpětně ohlédnu, su moc rád, že nastúpil sem na kurz, co vedl stravní mistr, magistr Martin Jelínek. Dozvěděl sem sa, co tisíce let východní nauky tvrdijá, ale aj širú škálu stravo-vědních novinek. Kurz byl pestrý, nechyběly snáď žádné stravovací teorie. Kdo pozor dával a na lekce sa připravovál, ve stravě včíl jistě tuší, kerá bije... Veganem že jest pan Jelínek navzdory, zastává objektivní stravovací názory. Velké díky, mistře, že ste mně byl v rámci kurzu ochoten všecky informace a rady darovat! A dík a chvála patří aj Vaším kurzom o mléce, cukrovce a jak sa majú děcka stravovat!
Tomáš Bartoň
Kurz Mgr. Jelínka jsem si vybral po pečlivé úvaze, kdy vyhrálo zaměření kurzu nejen na západní stravování, ale i na stravování dle tradiční čínské mediciny, ájurvédy a dalších. Dalším důvodem byla i osobnost pana Jelínka, který se pro mě stal velkou inspirací. Kurz posunul správným směrem nejen mě, ale i celou mou rodinu, která studium prožívala spolu se mnou. Tento kurz mohu vřele doporučit všem, kteří chtějí změnit svůj životní styl.
Ing. Nicole Lukášková, Ph. D.
Velmi oceňuji osobitý přístup pana Jelínka a způsob vedení kurzů, jejich systematičnost a související provázanost. Všechny jeho další navazující a tématicky se specializující vzdělávací kurzy a semináře jsou cenným přínosem v oblasti mého poradenství.
