Úvod / Vše o studiu / Fytoživiny
Fytoživiny, často označované jako fytochemické látky, jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Z hlediska kategorizace jsou specifickou skupinou, protože sem neřadíme vitamíny, minerály, mastné kyseliny, škrob nebo vlákninu.
Patří sem obrovské množství látek (řádově v mnoha tisících) označované náročně zapamatovatelnými pojmy – např. flavonoidy, terpeny, fenoly, fytosteroly, fytoestrogeny, ligniny, glukosinoláty, izothiokyanáty a mnoho dalších. Mnohé z těchto látek mají významné antioxidační účinky (komerčně nejznámější jsou karoteny a bioflavonoidy).
Bylo zjištěno, že některé fytochemické složky snižují rizika aterosklerotických onemocnění srdce a navíc omezují zánětlivé procesy v tkáních poškozených volnými radikály. Velmi intenzivně se studuje vliv některých fytoživin (především izoflavonů obsažených v sóji) na různé druhy nádorů (prsu, prostaty, střeva).
V jejich nepřeberném množství najdeme i látky, které se pyšní antibakteriálními a antivirovými účinky, snižující krevní tlak a vznik krevních sraženin, sloučeniny podporující imunitní systém, funkci jednotlivých orgánů (jaterní, ledvin, prostaty apod.).
Mnohé z fytochemických látek se chlubí různým zbarvením – v současné době je v rostlinách známo přes 600 různých barviv a stále se objevují nové (většina patří do skupiny karotenů a karotenoidů).
Názvy fytochemikálií se velmi často odvozují od jména rostliny (např. echinacosidy podle Echinacey, ginkosidy podle Ginkgo biloby apod.).
Vedle zdraví prospěšných látek v této skupině najdeme i poměrně širokou řadu takových, které nejsou pro konzumaci příliš vhodné, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné. Rostliny si je vytváří jako součást svých obranných mechanismů, obecně se označují jako antinutriční. Z tohoto důvodu je vhodné se v praxi orientovat na to, jaké konkrétní potraviny jíst, případně které kulinářské a technologické úpravy použít pro jejich eliminaci.
Příjem fytochemikálií zajistíme používáním vhodných zdrojů zeleniny, ovoce, ořechů, semen, obilovin i luštěnin (v čerstvé, tepelně upravené nebo kvašené podobě). Jejich příjem můžeme dále navýšit konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv a volbou kvalitních doplňků stravy. Naopak máme možnost přebytek nežádoucích látek s antinutričními vlastnostmi výrazně snížit některými kulinářskými či technologickými úpravami potravin. Jakým způsobem a s konkrétními dopady na naše zdraví je předmětem studia kurzů u nás.
Mgr. Martin Jelínek
Martina Sobotíková
Do kurzu jsem se nepřihlásila z důvodu, že bych se chtěla stát výživovým poradcem, ale proto, že se chci stravovat zdravě a vést k tomu i své děti. Informací o výživě, zdravém životním stylu apod. je všude kolem hodně. Někdy až příliš, že se v nich člověk ztrácí. V kurzu jsem všechny tyto podstatné informace k výživě našla krásně a přehledně dávkované v jednotlivých lekcích. Navíc se kurz věnuje i takovým tématům, kterými by mě jinak ani nenapadlo se zabývat. V tomhle směru mi kurz rozšířil obzory. Díky novým informacím jsem se také vyvedla z několika omylů ve stravování. Také podpora při studiu je velice nadstandardní. Jakékoli doplňující dotazy jsem mohla řešit on-line, případně na osobních setkáních s lektorem Martinem Jelínkem. Na každém setkání jsem se dověděla něco nového, někdy překvapivého, ale vždy obohacujícího. Děkuji.
Eva Šulcová
Účastnit se kurzu Výživový poradce Atac bylo skvělé rozhodnutí. Kurz nabízí neuvěřitelné množství informaci spojené s ověřením vědomostí v podobě testů, které mě donutily se do témat opravdu začíst a snažit se porozumět a skvělou hrou, která nabízí užásnou příležitost uvést nabyté informace rovnou do jídleníčku. Ráda bych panu Jelínkovi a celému jeho týmu poděkovala a popřála mnoho spokojených studentů.
Petra Attafová
Kurz výživového poradce mi zcela změnil nejen pohled na stravování jako takové, ale i vnímání ostatních aspektů života a opravdu mě obohatil o znalosti, které se promítají do mého každodenního fungování. Za to velmi děkuji.
