Úvod / Vše o studiu / Fytoživiny
Fytoživiny, často označované jako fytochemické látky, jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Z hlediska kategorizace jsou specifickou skupinou, protože sem neřadíme vitamíny, minerály, mastné kyseliny, škrob nebo vlákninu.
Patří sem obrovské množství látek (řádově v mnoha tisících) označované náročně zapamatovatelnými pojmy – např. flavonoidy, terpeny, fenoly, fytosteroly, fytoestrogeny, ligniny, glukosinoláty, izothiokyanáty a mnoho dalších. Mnohé z těchto látek mají významné antioxidační účinky (komerčně nejznámější jsou karoteny a bioflavonoidy).
Bylo zjištěno, že některé fytochemické složky snižují rizika aterosklerotických onemocnění srdce a navíc omezují zánětlivé procesy v tkáních poškozených volnými radikály. Velmi intenzivně se studuje vliv některých fytoživin (především izoflavonů obsažených v sóji) na různé druhy nádorů (prsu, prostaty, střeva).
V jejich nepřeberném množství najdeme i látky, které se pyšní antibakteriálními a antivirovými účinky, snižující krevní tlak a vznik krevních sraženin, sloučeniny podporující imunitní systém, funkci jednotlivých orgánů (jaterní, ledvin, prostaty apod.).
Mnohé z fytochemických látek se chlubí různým zbarvením – v současné době je v rostlinách známo přes 600 různých barviv a stále se objevují nové (většina patří do skupiny karotenů a karotenoidů).
Názvy fytochemikálií se velmi často odvozují od jména rostliny (např. echinacosidy podle Echinacey, ginkosidy podle Ginkgo biloby apod.).
Vedle zdraví prospěšných látek v této skupině najdeme i poměrně širokou řadu takových, které nejsou pro konzumaci příliš vhodné, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné. Rostliny si je vytváří jako součást svých obranných mechanismů, obecně se označují jako antinutriční. Z tohoto důvodu je vhodné se v praxi orientovat na to, jaké konkrétní potraviny jíst, případně které kulinářské a technologické úpravy použít pro jejich eliminaci.
Příjem fytochemikálií zajistíme používáním vhodných zdrojů zeleniny, ovoce, ořechů, semen, obilovin i luštěnin (v čerstvé, tepelně upravené nebo kvašené podobě). Jejich příjem můžeme dále navýšit konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv a volbou kvalitních doplňků stravy. Naopak máme možnost přebytek nežádoucích látek s antinutričními vlastnostmi výrazně snížit některými kulinářskými či technologickými úpravami potravin. Jakým způsobem a s konkrétními dopady na naše zdraví je předmětem studia kurzů u nás.
Mgr. Martin Jelínek
Tomáš Kuřátko
Do kurzu jsem vstupoval zejména kvůli tomu, že jsem hledal hlubší poznání s cílem se v této profesi do budoucna realizovat. Tento kurz mi přinesl spoustu změn do mého života. Ocenil jsem, že si udáváte vlastní tempo jakým chcete studovat, i když informací občas bylo příliš, vše se dalo s přehledem zvládnout a těžím z toho do teď. Samotný přístup Pana Jelínka, byl velmi obohacující a ispirativní. Ve zkratce kurz můžu jenom doporučit, splnil všechny moje očekávání a bylo to skvělé nakopnutí do mé budoucí praxe, s Kurzy ATAC rozhodně neuděláte chybu:)
Mgr. Andrea Hrušková
Jsem maminkou sedmileté dcerky, takže denně řeším, jak sestavit její jídelníček, aby byl chutný, vyvážený a zdravý. Informace v kurzu Výživa dětí mi velmi pomohly toto dilema jednoduše vyřešit. Oceňuji komplexní pohled Mgr. Jelínka na tuto problematiku a velmi kvalitně zpracovaný obsah kurzu.
Helena Vávrová, DiS.
Kurz Výživového poradce od ATAC byl jedním z nejlepších rozhodnutí v mém profesním i osobním životě. Poskytl mi hluboké a odborné znalosti založené na vědeckých faktech a zároveň mě motivoval k dalšímu vzdělávání. Oceňuji nejen kvalitu výuky a přístup lektora pana Jelínka, který dokázal vždy vše srozumitelně vysvětlit, ale také možnost praktického využití získaných znalostí v aplikaci ZOF. Bylo skvělé vidět teorii v praxi a hned si ověřit, jak s ní pracovat v reálných situacích. Tento kurz bych doporučila každému, kdo chce skutečně porozumět výživě a pomáhat lidem na jejich cestě ke zdravějšímu životu. Děkuji za skvělý základ, na kterém mohu dál stavět!
