Úvod / Vše o studiu / Fytoživiny
Fytoživiny, často označované jako fytochemické látky, jsou sloučeniny nacházející se v různých rostlinách. Z hlediska kategorizace jsou specifickou skupinou, protože sem neřadíme vitamíny, minerály, mastné kyseliny, škrob nebo vlákninu.
Patří sem obrovské množství látek (řádově v mnoha tisících) označované náročně zapamatovatelnými pojmy – např. flavonoidy, terpeny, fenoly, fytosteroly, fytoestrogeny, ligniny, glukosinoláty, izothiokyanáty a mnoho dalších. Mnohé z těchto látek mají významné antioxidační účinky (komerčně nejznámější jsou karoteny a bioflavonoidy).
Bylo zjištěno, že některé fytochemické složky snižují rizika aterosklerotických onemocnění srdce a navíc omezují zánětlivé procesy v tkáních poškozených volnými radikály. Velmi intenzivně se studuje vliv některých fytoživin (především izoflavonů obsažených v sóji) na různé druhy nádorů (prsu, prostaty, střeva).
V jejich nepřeberném množství najdeme i látky, které se pyšní antibakteriálními a antivirovými účinky, snižující krevní tlak a vznik krevních sraženin, sloučeniny podporující imunitní systém, funkci jednotlivých orgánů (jaterní, ledvin, prostaty apod.).
Mnohé z fytochemických látek se chlubí různým zbarvením – v současné době je v rostlinách známo přes 600 různých barviv a stále se objevují nové (většina patří do skupiny karotenů a karotenoidů).
Názvy fytochemikálií se velmi často odvozují od jména rostliny (např. echinacosidy podle Echinacey, ginkosidy podle Ginkgo biloby apod.).
Vedle zdraví prospěšných látek v této skupině najdeme i poměrně širokou řadu takových, které nejsou pro konzumaci příliš vhodné, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné. Rostliny si je vytváří jako součást svých obranných mechanismů, obecně se označují jako antinutriční. Z tohoto důvodu je vhodné se v praxi orientovat na to, jaké konkrétní potraviny jíst, případně které kulinářské a technologické úpravy použít pro jejich eliminaci.
Příjem fytochemikálií zajistíme používáním vhodných zdrojů zeleniny, ovoce, ořechů, semen, obilovin i luštěnin (v čerstvé, tepelně upravené nebo kvašené podobě). Jejich příjem můžeme dále navýšit konzumací čerstvě lisovaných zeleninových a ovocných šťáv a volbou kvalitních doplňků stravy. Naopak máme možnost přebytek nežádoucích látek s antinutričními vlastnostmi výrazně snížit některými kulinářskými či technologickými úpravami potravin. Jakým způsobem a s konkrétními dopady na naše zdraví je předmětem studia kurzů u nás.
Mgr. Martin Jelínek
PharmDr. Ivana Geletová
Vystudovala jsem farmacii na Karlově a Masarykově univerzitě, kde mě už během studia začala zajímat výživa a nutriční poradenství. Své znalosti jsem dále prohloubila absolvováním kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci“. Kurz mi významně rozšířil poznatky o fungování lidského těla s důrazem na prevenci onemocnění a zejména na problematiku obezity, kterou považuji za jednu z nejaktuálnějších výzev dnešní doby. Struktura kurzu, kombinace teoretických poznatků s praktickými příklady a odborný přístup lektora výrazně přispěly k rozšíření mé kvalifikace. Kurz hodnotím velmi pozitivně. Je zpracován detailně a získané znalosti aplikuji přímo v praxi, což mi umožňuje poskytovat kvalifikované poradenství a efektivně pomáhat klientům dosahovat zdravějšího životního stylu.
Marek Machus
Jako kuchaře mě kurz Poradce pro výživu a suplementaci posunul dál v mém profesním životě, otevřely se mi nové obzory v oblasti přípravy jídel. Každému, kdo má rád své tělo a touží po lepším a zdravějším životě, studium vřele doporučuji.
Marcela Melichaříková
Když jsem začínala s kurzem, nevěřila jsem, že budu schopna radit lidem v oblasti stravování. I přesto, že pečuji o dvě malé děti a jsem původním povoláním vyučená švadlena, mě kurz překvapil svojí jednoduchostí a komplexností.
