Úvod / Co se u nás studuje / Steatóza jater

Játra jsou klíčovým orgánem v těle, ve kterém probíhá obrovská spousta chemických reakcí. Jako ostatní orgány v těle i játra podléhají různým chorobám, ve vztahu k životnímu stylu je nejčastější jejich nealkoholické ztučnění označované jako steatóza. V ČR se odhaduje, že tímto problémem trpí přibližně 15-52 % populace. Zjednodušeně řečeno steatóza vzniká v situaci, kdy dochází k příliš velkému hromadění tuku v jaterních buňkách. Příčin vzniku tohoto problému je hned několik:
1. Nadměrný energetický příjem.
S rostoucí nadváhou roste i pravděpodobnost vzniku steatózy.
2. Nevhodný poměr hlavních živin.
Nejčastěji je to přebytek tuků.
Obecně se prezentuje, že riziko vzniku steatózy roste v situacích, kdy podíl tuků přesáhne 30 procent z celkového příjmu energie.
Dále se uvádí výrazná převaha nasycených a trans mastných kyselin.
U nasycených tuků je třeba sledovat jejich poměr vůči nenasyceným formám (optimální je 1:2). U trans mastných kyselin není bohužel v zemích EU možnost sledovat jejich obsah v potravinách.
Vysoký příjem sacharidů ve stravě.
Jedná se nejen o celkový podíl sacharidů, mnohem větší dopad má konzumace cukrů. Největším problémem v posledních letech se stává fruktóza, jejíž přebytek najdeme především ve slazených nápojích.
Vysoký příjem bílkovin.
Přebytek bílkovin má schopnost za určitých podmínek přetěžovat játra, obecně se proto doporučuje jejich příjem cílit na množství do 20 energetických procent, případně rozmezí 1-1,5 g / 1 kg tělesné hmotnosti.
3. Obezita.
V případě těžké obezity nad 40 BMI je onemocnění diagnostikováno téměř vždy. Při zvýšení tělesné hmotnosti o 40 % nad hranici normální váhy se prevalence pohybuje okolo 70 %. Uvádí se, že u poloviny případů obezity může steatóza progredovat do fibrózy (zjizvení tkáně) či cirhózy jater.
4. Cukrovka 2.typu.
Pravděpodobnost vzniku steatózy jater u diabetiků 2. typu je minimálně 30%.
5. Hyperlipidémie.
Přibližně 65 % lidí postižených steatózou má nadlimitní koncentrace tuku v krevním séru.
6. Absence pohybové aktivity.
Jedná se o nepřímý faktor, který zásadním způsobem vstupuje do energetické bilance a podílí se tak na nárůstu tělesné hmotnosti.
7. Oxidativní stres.
Také nepřímý, ale současně všudepřítomný faktor, který má schopnost zesilovat dopady nutričně nevyvážené stravy.
8. Steroidní hormony.
Týkají se situací léčby některých chorob. Stále častěji se ale objevují i u sportovců, kteří užívají tyto látky jako doping v nepřiměřeném rozsahu.
9. Estrogeny.
Situace se týká prakticky pouze ženské populace, a to ve vztahu k užívání antikoncepce.
10. Rychlý úbytek hmotnosti.
U rychlejších manipulací s hmotností dochází k přetížení jater a zvýšenému ukládání tuku.
Vedle nealkoholové steatózy existuje ještě i alkoholová, která vzniká konzumací alkoholu ve větší míře. Uvádí se, že při příjmu 60g alkoholu za den dochází k rozvoji alkoholové steatózy až u 90 % konzumentů.
Úprava stravy (= jaterní dieta) je postavena na realizaci základních pravidel racionálního stravování, která by měla směřovat k pomyslné metabolické rovnováze.
Obnáší:
- Kontrolu energetické bilance.
V naprosté většině případů se cílí na redukci hmotnosti, bilance by tedy měla být záporná.
- Správný poměr makroživin.
Nejčastěji se prezentuje standardní vysokosacharidová koncepce, při které se podíl sacharidů pohybuje v rozmezí 45-60 % z celkového energetického příjmu, bílkovin 15-20 % a tuků 20-30 %.
- Výběr kvalitních potravin.
Kvalitou rozumíme především průmyslově nezpracované potraviny s minimem aditiv a přiměřeným množstvím soli.
- Zajištění dostatku mikroživin.
Základem je pestrost ve volbě potravin a preference čerstvých a průmyslově nezprocesovaných potravin, u kterých je předpoklad, že obsahují dostatek vitamínů, minerálů a fytochemických látek.
Protože dieta má na problémy spojené se ztučněním jater zásadní vliv, této problematice se proto věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se učí sestavit jaterní dietu na výukové aplikaci ZOF, a to vždy s ohledem na individuální požadavky jedince.
Mgr. Martin Jelínek
Martina Bušková
Jelikož pracuji jako masérka a kosmetička, často jsem dotazována na problematiku zdraví a výživy o kterou se zajímám dlouhá léta. Chtěla jsem tedy alespoň radit profesionálně a na úrovni a ne jenom získat papír. Při své práci jsem zjistila, že i bolesti zad, nebo stav pleti se nedá vytrhnout z kontextu a je třeba člověka brát jako celek, který ovlivňuje mnoho faktorů. Proto mně oslovil kurz pana Martina Jelínka který byl pro mně odpovědí na všechny mé otázky o výživě a pohlíží na problémy komplexně. Vše co jsem se naučila mi pomáhá i v osobním životě.
MUDr. Ladislav Horváth
Jako praktického lékaře se mě moji pacienti často ptají, jak se správně stravovat. Proto jsem prostudoval spoustu knih a prošel několika kurzy, ale i nadále jsem v záplavě různých výživových informací a desinformací, výživových stylů a moderních diet tápal a nenašel odpovědi na mé otázky - až jsem narazil na p. Mgr. Jelínka a jeho kurzy. Po několika měsíčním studiu se mi informace, které jsem v kurzech získal, začaly postupně spojovat do jednoho celku a nyní umím mým pacientům mnohem lépe poradit. Pokud si vážíte svého zdraví, přemýšlíte nad tím, co jíte a pijete a chcete se v dané problematice zdokonalit, osobně Vám mohu vřele doporučit kurzy Martina Jelínka, především kurz Poradce pro výživu. Velice se mi líbila komplexnost a objektivita, se kterou pan Jelínek přistupoval k jednotlivým výživovým směrům – se všemi plusy a mínusy. Naučil mě kráčet tím správným směrem v oblasti výživy. Za to mu velice děkuji!
MUDr. Renáta Hluchníková
Jako lékařka jsem se výživu na teoretické úrovni učila už několikrát - jako studentka medicíny a dále pak k atestacím z vnitřního a tělovýchovného lékařství. Po absolvování kurzu "Výživa dětí" musím ale konstatovat, že teorie a praxe jsou dvě naprosto odlišné věci. Díky výukové aplikaci ZOF jsem si vyzkoušela, jak je někdy obtížné teoretické znalosti implementovat do praxe, tedy vytvořit jídelníček pro konkrétní osobu s předem daným nutričním zadáním. Aplikace ZOF mi poskytla spoustu informací o potravinách - ať už z hlediska zastoupení makro či mikroživin, tak představu o energetické bilanci a konkrétně např. to, jak snadné je překročit denní doporučený příjem soli i přesto, že se člověk vyhne průmyslově zpracovaným potravinám. Díky tomuto kurzu jsem si uvědomila, jak velké rezervy mám ve svém vlastním jídelníčku a i když jsem si myslela, že se stravuji zdravě a racionálně, je neustále co zlepšovat. Moc děkuji panu Jelínkovi a jeho kolektivu, kteří se na celém projektu podílejí. Jejich práce mi dává velký smysl.