Úvod / Co se u nás studuje / Náhradní sladidla
Za jednu z hlavních příčin vzniku nadváhy nebo cukrovky druhého typu je považována vysoká konzumace jednoduchých cukrů, případně sacharidů s vysokou glykemickou hodnotou a náloží. V reálné praxi tak většina zájemců o racionální stravování řeší především dva problémy:
V prvním případě je potřeba znát možnosti, jaké trh nabízí. Tedy jaké druhy cukrů jsou běžně dostupné a orientovat se ve vhodnosti jejich použití. Tato znalost pak zčásti pomůže řešit situace, kdy jsme si vypěstovali určitou formu závislosti na sladké chuti a potřebujeme se jí elegantně zbavit.
Proto se v posledních létech dostávají do obliby takzvaná náhradní sladidla, která se pyšní mnoha zajímavými charakteristikami. Na obecné úrovni je rozdělujeme do několika skupin:
Glukóza - monosacharid, který je pro lidský organismus základním zdrojem energie. Označuje se jako hroznový cukr. Z krve jej do buněk přenáší inzulín, což je hormon, který je produkován slinivkou břišní. Disponuje vysokým glykemickým indexem (100), její konzumace zvyšuje hladinu krevního cukru velmi rychle.
Fruktóza - označována jako ovocný cukr. Má mnohem nižší glykemický index, z tohoto důvodu bývá doporučována jako vhodný zdroj rychlé energie (běžně se doporučuje i diabetikům). Potíž je v tom, že konzumace fruktózy podporuje produkci hormonu (gherlinu), který zvyšuje chuť na jídlo. Navíc vyšší příjem fruktózy zatěžuje játra (fruktóza je metabolizována převážně v játrech a v přebytku podporuje jejich ztukovatění = steatózu). Tady je žádoucí se vyhýbat všem potravinám, které jsou slazené fruktózou. Nevztahuje se to ale k ovoci, kde je fruktóza součástí spektra dalších cukrů společně s vlákninou a fytochemickými látkami.
Laktóza – cukr, který je hlavní sacharidovou složkou živočišného mléka, nazývá se mléčný cukr. V praxi se pro běžné slazení nepoužívá.
Maltóza – disacharid složený ze dvou molekul glukózy. Chutná ale méně sladce, než glukóza samotná, v praxi se pro běžné slazení nepoužívá.
Sacharóza - disacharid složený z molekuly glukózy a fruktózy, nazývá se stolní cukr. Hodnota jeho glykemického indexu je nižší než u glukózy, ale vyšší než u fruktózy. Protože se jedná většinou o rafinovaný cukr, kromě sacharidů neobsahuje žádné další složky.
Glukózový sirup - často označován jako kukuřičný sirup (vyrábí se nejčastěji z kukuřice). V jeho složení převažuje glukóza, má tedy poměrně vysoký glykemický index.
Agávový sirup - jeho výhodou je velmi nízký glykemický index (15 – 20), naopak nevýhodou velmi vysoký podíl fruktózy.
Javorový sirup - hodnota jeho glykemického indexu se pohybuje kolem 55 jednotek, pozitivem je relativně nízký podíl fruktózy, což je výhodné.
Med - živočišný produkt, který je zastoupen glukózou a fruktózou. Běžně se uvádí hodnota jeho glykemického indexu kolem 80 jednotek, to ale platí pro pasterizované druhy (pasterizace u medu výrazně navyšuje hodnotu GI). Obsahuje poměrně široké spektrum dalších živin – minerálů, vitamínů, enzymů, imunostimulačních látek apod., z důvodu obsahu pylu ale může být zdrojem alergických reakcí u citlivých jedinců.
Melasa - je vedlejším produktem výroby cukru z cukrové třtiny. Jedná se o hustý sirup s nízkým obsahem cukrů (převažuje glukóza a fruktóza) a vyšším podílem bílkovin, minerálů.
Palmový cukr - získává se ze šťávy kmenů stromů. V jeho složení převažuje sacharóza, podíl fruktózy je mírně vyšší. Je typický nízkým glykemickým indexem (kolem 35 jednotek) a vyšším podílem inulínu (rozpustná forma vlákniny).
Kokosový cukr - vyrábí se z palmových květů. Je bohatší na mikroživiny (především minerální látky) než palmový cukr, podíl cukrů má ale na přibližně stejné úrovni.
HFCS - vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (high fructose corn syrup). Vyrábí se z kukuřičného škrobu, obsahuje vysoký podíl fruktózy.
Obilné slady - získávají se extrakcí z obilí, nejčastěji používaná je sladěnka (vyrábí se z ječmene). Obilné slady zastupují z jednoduchých forem cukrů glukózu a fruktózu, ale v poměrně nízkém množství. Hodnota jejich glykemického indexu je nízká. Další jejich výhoda spočívá ve vysokém zastoupení širokého spektra minerálních látek. S velkou oblibou je používá jako sladidlo makrobiotika.
Nazývají se také jako alkoholové cukry, v praxi se častěji setkáme s názvem polyoly. Tato sladidla se chlubí zajímavými vlastnostmi - mají přibližně o třetinu méně kalorií než klasický cukr, navíc neškodí zubům. Stále častěji se používají k ochucení a konzervaci různých potravin, jedinou jejich nevýhodou je vyšší cena ve srovnání s klasickým cukrem. Jsou vhodná i pro diabetiky, mezi nejznámější patří sorbitol, mannitol, xylitol (často přidáván do žvýkaček, jeho vyšší množství má ale projímavé účinky), maltitol, isomalt.
Jsou vyráběna chemickou syntézou. Bývají mnohosetkrát sladší než cukr a jejich výhodou je, že nemají téměř žádný energetický obsah (mohou být tedy jednou z možných prevencí před obezitou), jsou mnohem levnější než obyčejný cukr a mj. neškodí zubům. Nejznámějšími zástupci jsou:
U některých umělých náhradních sladidel vznikají pochybnosti o jejich bezpečnosti vůči našemu zdraví (např. karcinogenní účinky) – nejčastěji jsou citovány aspartam, acesulfam K nebo cyklamát.
Stevie - rostlina obsahující sladce chutnající formy cukrů (glykosidy). Obrovskou výhodou těchto produktů je nulový obsah energie a vysoká sladivost (ta roste u průmyslově zpracovaných produktů). Stevie je celosvětově velmi oblíbeným sladidlem, neměla by ale patřit mezi vhodná, respektive masově používaná. Kromě netradiční chuti (má hořko-trpkou koncovku) spočívá nevýhoda v kombinaci vysoké sladivosti a absence cukrů obsahujících energii. Její konzumací dáváme tělu informace o sladké chuti, na kterou ale nereaguje inzulín, protože do krve není přenášena žádná energie v podobě glukózy. Neřeší tedy stav nízké hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémie), což podporuje stresové pochody v těle (produkci stresových hormonů) vedoucí ke katabolickým pochodům.
Vhodnost používání těchto sladidel je otázkou do diskuze. Názory na ně se různí, v praxi je tak vše otázkou úhlu pohledu. Vždy záleží na tom, jakým ukazatelům a charakteristikám dáváme přednost. Někdo preferuje pouze nízké hodnoty glykémie, jiní se orientují na podíl zastoupené fruktózy, další zase řeší původ (přírodní vs. syntetický), případně se pozornost upíná na obsah energie. Největší pozornost těmto sladidlům se zaměřením na jejich vliv na naše zdraví a uplatnění v praxi věnujeme v kurzech Poradce pro výživu, Makrobiotika v české kuchyni, Výživa ve sportu, Výživa dětí a Vše o hubnutí.
Veronika Zajíčková
Tento kurz byl pro mě jasnou volbou. Pana Jelínka jsem znala už z podcastů o výživě a také jsem používala jeho aplikaci ZOF. Kurz se mi velmi líbil – byl komplexní, obsáhlý a kvalitně zpracovaný. Rozhodně ho doporučuji všem, kdo se chtějí výživě věnovat do hloubky. Oceňuji také možnost klást panu Jelínkovi dotazy i po ukončení kurzu a to, že všechny studijní materiály zůstávají i nadále dostupné. Bavila mě i práce na seminární práci a průběžné testy byly výborně připravené. Získala jsem konečně ucelený pohled na tuto problematiku. Vše bylo opravdu velice přínosné a profesionální. Jsem nadšená!
Ing. Hana Pechová
O výživu se zajímám již spoustu let, a proto jsem se rozhodla se v tomto oboru vrhnout na profesní dráhu poradce pro výživu. Začala jsem tedy hledat kvalitní kurz na internetu, což byl vcelku nelehký úkol. Nechtěla jsem skončit jako tzv. rychlokvaška, která papouškuje naučené fráze. Proto mě ihned zaujaly kurzy ATAC, které jsou založené na celostním přístupu k člověku. Vyhovovalo mi spojení s tradiční čínskou medicínou, online forma studia i systém myšlenkových map, které mě donutily každý den se na učivo podívat. Nyní se připravuji na vlastní praxi a dále se vzdělávám. Kurz Poradce pro výživu mohu jedině doporučit, je opravdu precizně sestaven.
Karolína Smutná
Do kurzů Pana Jelínka jsem šla již jako člověk pracující v oboru. Rozhodla jsem se vzít si pod sebe výpomoc a když jsem pro ni hledala kvalitní kurz, který by absolvovala a nabyla potřebné vědomosti, dostala jsem doporučení na kurzy ATAC. Při zjišťování podrobností o průběhu kurzu, mě velice zaujalo několik zásadní věcí. Zaprvé délka kurzu, která byla dvojnásobná oproti ostatním „rychlokurzům“, možnost kombinace online studia i prezenční podoby a především možnost využívat výukové hry, kde nabyté vědomosti ihned převádíte do praxe a dostanete skvělou zpětnou vazbu. Neváhala jsem a přihlásila jsem do kurzu nejen moji novou výpomoc, ale také sebe. Myslela jsem si, že po 8 letech praxe ve fitness průmyslu, sestavování jídelníčků a desítkách školení si půjdu pouze „osvěžit“ znalosti, ale už od prvního společného semináře v Praze jsem byla naprosto vyvedená z omylu. Pan Jelínek má naprosto odlišný styl výuky a také pohled na danou tématiku. Byla jsem z jeho přístupu naprosto nadšená a častokrát jsem poslouchala jeho přednášky se zatajeným dechem a snažila se pochytit každé slovo. Neříkám, že mi nedalo zabrat otevřít svoji hlavu trošku jinému stylu myšlení, než je to klasické fitness smýšlení, snažit se věci propojit, více přemýšlet nad vztahem příčina- důsledek. Ale byla jsem nadšená z toho, jak najednou vše dávalo smysl, pochopila jsem souvislosti a nahlédla pod povrch dokonalého vztahu mezi výživou a lidským tělem. Byla jsem nadšená tak moc, že jsem se s Panem Jelínkem dohodla na pokračování sebevzdělávání v podobě osobních konzultací, kdy za ním jednou za čas jedu z Prahy do Ostravy a vždy se nemůžu dočkat, co nového se dozvím a naučím. Kdysi jsem četla krásné pořekadlo: „když je žák připraven, zjeví se učitel“ a já jsem neskutečně šťastná, že se „zjevil“ v mém životě Pan Jelínek a je mi ctí učit se od něj. Pokud jste tedy připravení - našli jste toho nejlepšího učitele.
