Úvod / Co se u nás studuje / Výživa sportovců
Výživa sportovců je velké a důležité téma. Rostoucí profesionalizace sportu tlačí na jeho aktéry, aby věnovali pozornost prakticky každému detailu, platí to samozřejmě i o výživě. Faktem je, že strava má na sportovní výkonnost zásadní vliv, jehož rozsah se liší:
1. U jednotlivých sportovních odvětví.
Je logické, že jídelníček soutěžního kulturisty by měl vypadat úplně jinak, než strava maratonce.
2. Ve vztahu k úrovni zátěže.
Koncepce výživy se vždy bude lišit u sportovce trénujícícho jednou denně od sportovce trénujícího dvou- a vícefázově. Při více tréninkových fázích za den se zvyšuje energetický výdej a současně snižuje časový prostor pro nasycení vyčerpaného organismu. To znamená, že sportovec je nucen přijmout dostatek všeho v omezeném počtu porcí. Zvětšuje se tak objem jejich porcí, zdaleka ne každý je schopen či ochoten se v praxi přejídat.
3. S ohledem na individualitu jedince.
Tady platí stejná pravidla, jako u nesportující populace, tzn. je potřeba snažit se pracovat s metabolickýcm profilováním a vypozorovat, jak tělo reaguje na změnu stravy v různých zátěžových situacích.
Přesto všechno platí pro sportovce obecná pravidla, která by měla být při snaze upravovat systém stravování vždy respektována:
Sportovci vydávají spoustu energie, je proto potřeba pozorně sledovat příjem a výdej energie. V praxi se běžně stává, že se sportovec dlouhodobě pohybuje ve výrazném energetickém deficitu, následky katabolických pochodů pak bývají katastrofální:
Víme, že měřit výdej energie s větší přesností je komplikované a diskutabilní, na stranu druhou se v dnešní době rozšiřuje používání různých sporttesterů, které umí poskytnout poměrně přesný výsledek.
Obsah makroživin je provázán s řešením energetické bilance. Řeší se podílové zastoupení sacharidů, bílkovin a tuků, a to ve dvou směrech:
- Prvním je vysokosacharidová koncepce, kdy hlavním zdrojem energie jsou sacharidy (nejčastěji se prezentuje model energetických poměrů S:B:T - 60:20:20, kdy podíl sacharidů kolísá v rozmezí 45-60 % a tuků 20-30 % v souvislosti s typem sportu).
- Druhým pak systém nízkosacharidový, kdy se omezují sacharidy a navyšuje se podíl tuků jako zdroje "pomalé" energie (poměry S:B:T jsou přibližně 35-45:15-20:30-45).
Protože výživa není až tak úplně jednoduchá, ve volbě stravovacích režimů nabízí i další - říkejme jim "hybridní" - varianty, jejichž princip je postaven na střídání vysokosacharidových a nízkosacharidových fází. Kromě těchto "hybridů" je možné se setkávat ještě s názory o výhodnosti ketogenních diet ve sportu (primárně ve vztahu k vytrvalostním aktivitám). Tyto sice metabolicky fungují, jsou ale ve své realizaci velmi náročné.
Vitamínů, minerálů, antioxidantů. S ohledem na zvýšenou zátěž se u některých látek (neplatí ale u všech) může jejich příjem ve srovnání s nesportující populací lišit i v nižších násobcích. Týká se to především vápníku, hořčíku, vitamínů C, E, D a B.
U všech živin (makro i mikro) současně platí, že vedle jejich celkového množství je třeba (na rozdíl od nesportující poulace) počítat i s rozmístěním v průběhu dne, a to v souvislosti s tréninkovou zátěží. Řečeno jinak - je třeba sledovat, jaké množství sacharidů, bílkovin, tuků a minerálů sportovec přijímá před zátěží a jaké po tréninku.
Sportovci se vždy více potí, je třeba proto klást důraz na pitný režim. V situaci nedostatku tekutin vzniká nebezpečná dehydratace, u které dochází ke vzniku svalových křečí, rychlé únavě a celkovému poklesu výkonnosti.
Vedle potřeby dostatečného zavodnění je hydratace spojena i s přísunem některých minerálních látek, které odchází z těla. Jejich nedostatek může způsobi rozladění elektrolytické rovnováhy, při které jsou typickým projevem křeče a zvýšená únava s neschopností podat adekvátní výkon.
Celkové množství přijatých tekutin vždy závisí na:
Ve sportovní oblasti jsou velmi populární iontové nápoje. Tak jsou nazývány prakticky všechny tekutiny, které mají schopnost hydratovat organismus a dodávat mu různé živiny (ne jenom ionty). Dle složení se dělí do 3 kategorií:
Složení iontových nápojů se sice tváří sofistikovaně, při jejich volbě ale myslete na to, že vždy obsahují směs syntetických vitamínů a antioxidantů, jednoduchých cukrů a minerálů v různém spektru i kvalitě.
V tréninkovém režimu z důvodu vyšší zátěže organismus vždy požaduje vyšší příjem energie i živin. Toto je třeba respektovat ve vztahu k odpočinkovým fázím, kdy by se strava měla upravovat především směrem k optimalizaci příjmu energie.
Sportovní výživou se kompletně zabývá kurz Výživa ve sportu, kde stravu řešíme skutečně do detailu. Laická populace (rekreační, tedy nesoutěžní sportovci) se základy sportovní výživy učí v kurzu Cesta za vysněnou postavou. Plnohodnotně se této oblasti ale věnujeme i v půlročním studou Poradce pro výživu. Nedílnou součástí studia každého kurzu je snaha naučit se vytvářet takové stravovací režimy, které odpovídají potřebám sportovců jednotlivých sportovních odvětví. K tomuto účelu studenti používají výukovou aplikaci ZOF, která vyhodnocuje všechny nezbytné nutriční požadavky a pomáhá tak zájemcům dosáhnout požadovaných cílů.
Ing. Renáta Davidová
Zdravá výživa v kombinaci s pohybem, relaxací a s hledáním vyrovnaného a klidnějšího způsobu života mě zajímá už řadu let. Tento můj zájem vyústil v hledání nějakého uceleného kurzu o výživě a zdraví. Prozkoumala jsem na internetu inzerované kurzy a ze všech nabízených možností mě nejvíce zaujal šestiměsíční distanční kurz u Martina Jelínka. Líbilo se mi ucelené a komplexní zaměření kurzu, délka šesti měsíců mi připadala rozumná, aby ze studenta nebyla jen nehotová "rychlokvaška".Ocenila jsem distanční formu s možností se jednou za měsíc sejít a nejasnosti si na místě vysvětlit. A v neposlední řadě mě zaujalo zpracování studijních materiálů formou myšlenkových map, což považuji za dokonalé a doporučuji to i svým dcerám jako pomůcku při studiu. Kurz předčil moje očekávání, dozvěděla jsem se nesmírné množství cenných informací o výživě, suplementaci a o možnostech, jak výživou ovlivnit určité zdravotní problémy a jak jim předcházet. Velmi zajímavé byly studijní lekce o ájurvédě a tradiční čínské medicíně, které člověku poskytují obohacující pohled na výživu a zdraví z jiné perspektivy. Pan Jelínek po celou dobu dodával kurzu velmi přátelský, vstřícný a dobře pochopitelný ráz, na veškeré dotazy jsem vždy dostala profesionální odpověď (na ty mailové ještě navíc velmi rychlou). Kurz mě rozhodně motivoval k dalšímu vzdělávání v této zajímavé oblasti. Získané vědomosti jsem průběžně začala uplatňovat ve své rodině a ve vlastní poradenské praxi v Praze.
Ing. Jakub Žatečka
I přes to, že jsem na začátku kurzu nevěděl co od něj mohu očekávat, a byl malinko skeptický, mohu zde říci, že jsem velmi rád za jeho absolvování právě u Mgr. Martina Jelínka. Kurz je pro mne obrovským přínosem, je koncipován přehledně, jednoduše, s velkou porcí důležitých informací pro každého, kdo se chce věnovat a rozvíjet své znalosti v oboru výživového poradenství. Těším se na další kurzy, které určitě s p. magistrem absolvuji. Velmi si ho vážím a považuji za naprostého profesionála a člověka na svém místě.
Tomáš Křivánek
Jsem velice potěšen, že jsem mohl být součástí kurzu Poradce pro výživu. Poskytl mi prostřednictvím výuky, kterou uváděli lektoři, kteří jsou špičkami v oboru, mnoho důležitých informací. Díky nabitým znalostem jsem mnoho rad zavedl do praxe v mém rodinném životě a budu se snažit je dále uplatnit i v budoucím zaměstnání. Mnohokrát děkuji.
