Úvod / Co se u nás studuje / Steatóza jater
Játra jsou klíčovým orgánem v těle, ve kterém probíhá obrovská spousta chemických reakcí. Jako ostatní orgány v těle i játra podléhají různým chorobám, ve vztahu k životnímu stylu je nejčastější jejich nealkoholické ztučnění označované jako steatóza. V ČR se odhaduje, že tímto problémem trpí přibližně 15-52 % populace. Zjednodušeně řečeno steatóza vzniká v situaci, kdy dochází k příliš velkému hromadění tuku v jaterních buňkách. Příčin vzniku tohoto problému je hned několik:
1. Nadměrný energetický příjem.
S rostoucí nadváhou roste i pravděpodobnost vzniku steatózy.
2. Nevhodný poměr hlavních živin.
Nejčastěji je to přebytek tuků.
Obecně se prezentuje, že riziko vzniku steatózy roste v situacích, kdy podíl tuků přesáhne 30 procent z celkového příjmu energie.
Dále se uvádí výrazná převaha nasycených a trans mastných kyselin.
U nasycených tuků je třeba sledovat jejich poměr vůči nenasyceným formám (optimální je 1:2). U trans mastných kyselin není bohužel v zemích EU možnost sledovat jejich obsah v potravinách.
Vysoký příjem sacharidů ve stravě.
Jedná se nejen o celkový podíl sacharidů, mnohem větší dopad má konzumace cukrů. Největším problémem v posledních letech se stává fruktóza, jejíž přebytek najdeme především ve slazených nápojích.
Vysoký příjem bílkovin.
Přebytek bílkovin má schopnost za určitých podmínek přetěžovat játra, obecně se proto doporučuje jejich příjem cílit na množství do 20 energetických procent, případně rozmezí 1-1,5 g / 1 kg tělesné hmotnosti.
3. Obezita.
V případě těžké obezity nad 40 BMI je onemocnění diagnostikováno téměř vždy. Při zvýšení tělesné hmotnosti o 40 % nad hranici normální váhy se prevalence pohybuje okolo 70 %. Uvádí se, že u poloviny případů obezity může steatóza progredovat do fibrózy (zjizvení tkáně) či cirhózy jater.
4. Cukrovka 2.typu.
Pravděpodobnost vzniku steatózy jater u diabetiků 2. typu je minimálně 30%.
5. Hyperlipidémie.
Přibližně 65 % lidí postižených steatózou má nadlimitní koncentrace tuku v krevním séru.
6. Absence pohybové aktivity.
Jedná se o nepřímý faktor, který zásadním způsobem vstupuje do energetické bilance a podílí se tak na nárůstu tělesné hmotnosti.
7. Oxidativní stres.
Také nepřímý, ale současně všudepřítomný faktor, který má schopnost zesilovat dopady nutričně nevyvážené stravy.
8. Steroidní hormony.
Týkají se situací léčby některých chorob. Stále častěji se ale objevují i u sportovců, kteří užívají tyto látky jako doping v nepřiměřeném rozsahu.
9. Estrogeny.
Situace se týká prakticky pouze ženské populace, a to ve vztahu k užívání antikoncepce.
10. Rychlý úbytek hmotnosti.
U rychlejších manipulací s hmotností dochází k přetížení jater a zvýšenému ukládání tuku.
Vedle nealkoholové steatózy existuje ještě i alkoholová, která vzniká konzumací alkoholu ve větší míře. Uvádí se, že při příjmu 60g alkoholu za den dochází k rozvoji alkoholové steatózy až u 90 % konzumentů.
Úprava stravy (= jaterní dieta) je postavena na realizaci základních pravidel racionálního stravování, která by měla směřovat k pomyslné metabolické rovnováze.
Obnáší:
- Kontrolu energetické bilance.
V naprosté většině případů se cílí na redukci hmotnosti, bilance by tedy měla být záporná.
- Správný poměr makroživin.
Nejčastěji se prezentuje standardní vysokosacharidová koncepce, při které se podíl sacharidů pohybuje v rozmezí 45-60 % z celkového energetického příjmu, bílkovin 15-20 % a tuků 20-30 %.
- Výběr kvalitních potravin.
Kvalitou rozumíme především průmyslově nezpracované potraviny s minimem aditiv a přiměřeným množstvím soli.
- Zajištění dostatku mikroživin.
Základem je pestrost ve volbě potravin a preference čerstvých a průmyslově nezprocesovaných potravin, u kterých je předpoklad, že obsahují dostatek vitamínů, minerálů a fytochemických látek.
Protože dieta má na problémy spojené se ztučněním jater zásadní vliv, této problematice se proto věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se učí sestavit jaterní dietu na výukové aplikaci ZOF, a to vždy s ohledem na individuální požadavky jedince.
Miroslav Zeman
Jako ,,fitnesák,, kromě tréningu se zajímám i o stravu, rozhodl jsem se proto udělat si kurz výživového poradce a společnost ATAC mne na internetu oslovila nejvíce. K výživovému poradci jsem měl opravdu daleko, to jsem věděl, po započetí tohoto kurzu jsem se v tom jen utvrdil - příliš mnoho informací, které jsem nebyl schopen tak rychle vstřebat. Hodně moc se mi líbí myšlenkové pochody, které mi usnadnily učení a přípravu na cvičné testy. Dále hra ZOF je neskutečný pevný nástroj, jak se naučit vnímat další věci z naučeného učiva a umět je aplikovat v reálu. Když to shrnu, tak jsem nevěděl nic a teď konečně vím něco. Kurz dodá široký obzor a je jen na nás, který si vybereme.
Martin Hajtmar
Jsem bývalý profesionální sportovec, u kterého bylo jídlo na prvním místě. Kurzy Atac pro mě byly jednou velkou neznámou. Za mě jedno velké doporučení a zároveň obrovské díky Mgr. Jelínkovi. Dokázal vytvořit univerzální studijní program, který je přehledný jednoduchý a dostupný pro většinu lidí. Jednu věc musím upřednostnit, jelikož má práce byla převážně v zahraničí, studovat zkrátka nebylo možné. Mgr. Jelínek ovšem myslel i na tento problém a díky tomu se ze mě mohl stát výživový specialista. Nyní se věnuji tomu, co mě baví. Cestou zdravého a chutného stravování lidem ukazuji, že nic není nemožné.
Kateřina Balášová
Civilizační choroby a onemocnění spojená s výživou jsou obrovskou hrozbou dnešních dní. Zdravou stravou se zabývám již několik let, ale před nedávnem jsem se rozhodla rozšířit obzory svých vědomostí a absolvovat kurz Mgr. Martina Jelínka. A mohu říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí! Kurz je skvěle koncipovaný, přináší komplexní a podrobné informace. Jakožto studentka medicíny jsem ocenila (mimo jiné) biochemické informace a lekce o nemocích spojených s nedostatky ve výživě. Věřím, že nově získané informace využiji nejen v každodenním životě, ale i v budoucí praxi.
