Úvod / Co se u nás studuje / Steatóza jater
Játra jsou klíčovým orgánem v těle, ve kterém probíhá obrovská spousta chemických reakcí. Jako ostatní orgány v těle i játra podléhají různým chorobám, ve vztahu k životnímu stylu je nejčastější jejich nealkoholické ztučnění označované jako steatóza. V ČR se odhaduje, že tímto problémem trpí přibližně 15-52 % populace. Zjednodušeně řečeno steatóza vzniká v situaci, kdy dochází k příliš velkému hromadění tuku v jaterních buňkách. Příčin vzniku tohoto problému je hned několik:
1. Nadměrný energetický příjem.
S rostoucí nadváhou roste i pravděpodobnost vzniku steatózy.
2. Nevhodný poměr hlavních živin.
Nejčastěji je to přebytek tuků.
Obecně se prezentuje, že riziko vzniku steatózy roste v situacích, kdy podíl tuků přesáhne 30 procent z celkového příjmu energie.
Dále se uvádí výrazná převaha nasycených a trans mastných kyselin.
U nasycených tuků je třeba sledovat jejich poměr vůči nenasyceným formám (optimální je 1:2). U trans mastných kyselin není bohužel v zemích EU možnost sledovat jejich obsah v potravinách.
Vysoký příjem sacharidů ve stravě.
Jedná se nejen o celkový podíl sacharidů, mnohem větší dopad má konzumace cukrů. Největším problémem v posledních letech se stává fruktóza, jejíž přebytek najdeme především ve slazených nápojích.
Vysoký příjem bílkovin.
Přebytek bílkovin má schopnost za určitých podmínek přetěžovat játra, obecně se proto doporučuje jejich příjem cílit na množství do 20 energetických procent, případně rozmezí 1-1,5 g / 1 kg tělesné hmotnosti.
3. Obezita.
V případě těžké obezity nad 40 BMI je onemocnění diagnostikováno téměř vždy. Při zvýšení tělesné hmotnosti o 40 % nad hranici normální váhy se prevalence pohybuje okolo 70 %. Uvádí se, že u poloviny případů obezity může steatóza progredovat do fibrózy (zjizvení tkáně) či cirhózy jater.
4. Cukrovka 2.typu.
Pravděpodobnost vzniku steatózy jater u diabetiků 2. typu je minimálně 30%.
5. Hyperlipidémie.
Přibližně 65 % lidí postižených steatózou má nadlimitní koncentrace tuku v krevním séru.
6. Absence pohybové aktivity.
Jedná se o nepřímý faktor, který zásadním způsobem vstupuje do energetické bilance a podílí se tak na nárůstu tělesné hmotnosti.
7. Oxidativní stres.
Také nepřímý, ale současně všudepřítomný faktor, který má schopnost zesilovat dopady nutričně nevyvážené stravy.
8. Steroidní hormony.
Týkají se situací léčby některých chorob. Stále častěji se ale objevují i u sportovců, kteří užívají tyto látky jako doping v nepřiměřeném rozsahu.
9. Estrogeny.
Situace se týká prakticky pouze ženské populace, a to ve vztahu k užívání antikoncepce.
10. Rychlý úbytek hmotnosti.
U rychlejších manipulací s hmotností dochází k přetížení jater a zvýšenému ukládání tuku.
Vedle nealkoholové steatózy existuje ještě i alkoholová, která vzniká konzumací alkoholu ve větší míře. Uvádí se, že při příjmu 60g alkoholu za den dochází k rozvoji alkoholové steatózy až u 90 % konzumentů.
Úprava stravy (= jaterní dieta) je postavena na realizaci základních pravidel racionálního stravování, která by měla směřovat k pomyslné metabolické rovnováze.
Obnáší:
- Kontrolu energetické bilance.
V naprosté většině případů se cílí na redukci hmotnosti, bilance by tedy měla být záporná.
- Správný poměr makroživin.
Nejčastěji se prezentuje standardní vysokosacharidová koncepce, při které se podíl sacharidů pohybuje v rozmezí 45-60 % z celkového energetického příjmu, bílkovin 15-20 % a tuků 20-30 %.
- Výběr kvalitních potravin.
Kvalitou rozumíme především průmyslově nezpracované potraviny s minimem aditiv a přiměřeným množstvím soli.
- Zajištění dostatku mikroživin.
Základem je pestrost ve volbě potravin a preference čerstvých a průmyslově nezprocesovaných potravin, u kterých je předpoklad, že obsahují dostatek vitamínů, minerálů a fytochemických látek.
Protože dieta má na problémy spojené se ztučněním jater zásadní vliv, této problematice se proto věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se učí sestavit jaterní dietu na výukové aplikaci ZOF, a to vždy s ohledem na individuální požadavky jedince.
Ing. Martin Pala
Výživa a zdravý životní styl mě zajímá již několik let. Po dostudování potravinářské chemie a biotechnologie na fakultě chemické v Brně, kde nám téma výživy bylo pouze nastíněno, jsem hledal kurz, který by mě posunul zase o kousek dále. Kurz Mgr. Martina Jelínka mě zaujal především díky jeho komplexnímu pohledu na problematiku výživy (propojení západní vědy a principů východních filozofií). Díky tomuto kurzu jsem začal vnímat zdraví z více úhlů pohledu a zaujal mě také holistický přístup, který zdůrazňuje pohled na celého člověka, včetně emocí a prostředí ve kterém se pohybujeme. Studium bylo zábavné díky tvorbě myšlenkových map a oceňuji také spoustu praktických připomínek. Kurz splnil naprosto má očekávání, děkuji.
Zuzana Marková
Už keď som si hľadala na internete kurz o výžive, zaujal ma kurz Poradcu pre výživu a suplementáciu od spoločnosti ATAC, a to širokým rozsahom tém, ktoré zahŕňali aj "alternatívne" pohľady na výživu. Od prvej lekcie som vedela, že som si vybrala dobre a tešila som sa na každý ďalší deň, čo nové sa dozviem. Hoci študijné témy boli odborné, prirodzeným spôsobom sa osvojovali. Veľmi tiež oceňujem osobné myšlienkové príspevky Mgr. Martina Jelínka k výžive, k individuálnemu a celostnému nazeraniu na človeka, ako aj ochotu komunikovať so študentmi a absolventmi kurzu a ďalej tak rozvíjať naše znalosti. Aj keď sa mi veľmi nechcelo učiť sa na priebežné testy:-), pri príprave na záverečný test som to veľmi ocenila. Ďakujem aj touto cestou ešte raz za zaujímavú a intenzívnu etapu v mojom živote.
Ing. Hana Murphy
V naší rodině se již mnoho let zabýváme tím, co nám může, nebo by raději nemělo, přijít na talíř. A to stejné platí u našich dětí, u kterých je to jednoznačně velké téma. Dříve jsem měla možnost absolvovat několik seminářů zabývajících se touto tématikou, nicméně až ucelený kurz Výživa dětí od pana Martina Jelínka mi informace a praktické zkušenosti zase posunul mnohem dále. Kurz obsahuje vše, co rodiče dětí všech věkových kategorií potřebují o výživě znát a v čem se orientovat. Mohu jej jen doporučit!
