Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky

Antinutriční látky

Antinutriční látky

Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.

V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.

I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:

  • Vláknina - podporuje peristaltiku střev, ovlivňuje metabolismus krevních tuků včetně cholesterolu,
  • fytáty a třísloviny – snižují obsah glukózy v krvi,
  • saponiny – snižují obsah lipidů v krvi (mají hypocholesterolemické účinky), působí protizánětlivě,
  • fytoestrogeny – ovlivňují hormonální regulaci,
  • lignany – zabraňují tvorbě ledvinových kamenů,
  • kyselina fytová – zabraňuje zvýšenému ukládání vápníku v tkáních a agregaci krevních destiček.

Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:

  • ryby – u některých druhů dochází ke kumulaci přírodních toxinů od mikroorganismů nebo korálových útesů,
  • vejce – nejznámější antinutriční látkou je avidin, který snižuje využitelnost biotinu (vitamínu H).

Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:

Antivitamíny

Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.

Inhibitory enzymů

Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.

Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).

Strumigenní glukosinoláty

Antinutriční látky - kvašené zelí

Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).

Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.

Kyselina šťavelová

Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.

Kyselina fytová

Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.

Saponiny

Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.

Třísloviny (taniny)

Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.

Fytoestrogeny

Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.

Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.

Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.

Lignin

Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.

Mykotoxiny

Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.

Alkaloidy

Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.

Lektiny

Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.

 

Kyanogenní glykosidy

Antinutriční látky - mandle

Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.

Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Iva Vaňková

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci dalece předčil má očekávání. Přestože s informacemi o výživě už nějakou dobu pracuji, dozvěděla jsem se spoustu nového, mohla jsem se na problematiku podívat z různých úhlů, propojila znalosti a upevnila základy. Obrovskou výhodu kurzu vidím v jeho komplexnosti, nezaujatosti a hloubce informací, které jsou ale podány lidsky a srozumitelně. Takže jsem se na otevření nových lekcí každý den těšila. Koncept kurzu je skvěle promyšlený a je vidět, že panu Jelínkovi nejde jen o předání informací, ale hlavně o jejich pochopení a využití v praxi.

Ing. Blanka Vašková

Byť je moje profese ryze technická, oblast péče o zdraví mě zajímá celý život. Už jako dítě jsem chodila na bylinky a doma jsme se stravovali hlavně z toho, co vyrostlo na zahradě. Se zájmem jsem četla knihy na toto téma. Pak přibyla práce s biorezonancí a detoxikace preparáty Joalis a nadšení z výsledků, které toto vše v oblasti zdraví umí přinést. Když jsem pak dostala od své kamarádky v mailu odkaz na kurz Poradce pro výživu a suplementaci s doporučením: „Jednu dobu přednášel pro naši firmu a byl fakt dobrej.“, řekla jsem si fajn, tady bych si ty informace, vzhledem k jejich časté rozporuplnosti, mohla utřídit. Tak si ten kurz udělám. Musím přiznat, že jediným, s čím jsem v průběhu kurzu bojovala, byl čas, který se mi stále nedostával, protože jsem hodně časově vytížena. Jinak musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena, jak komplexně a rozsáhle je celý kurz postaven. Vždy jsem se těšila na sobotu, kdy jsem doháněla více méně celý týden, až si budu číst obsah dalších témat a dozvím se zase něco nového. Kombinace studia formou postupně zveřejňovaných témat, možností písemné diskuse i pravidelného měsíčního setkání s lektorem dělala kurz pestrým a zajímavým. Určitě bylo přínosné i to, že naše vědomosti byly pravidelně prověřovány, a tak nebylo možné kurz projít jen formálně. Čeho si také velmi vážím, je skutečnost, že materiály pro kurz jsou absolventům zpřístupněny i po skončení studia a mohou se tak dostávat ke stále novým poznatkům v tomto oboru. Dnešní člověk je vystaven velké zátěži (stres, znečištěné životní prostředí, civilizační nemoci apod.) a pokud chce tyto zátěže zvládnout v relativně dobrém zdraví, považuji znalosti a souvislosti v oblasti výživy za jedny z primárních vědomostí, které by měl mít. Proto tento kurz doporučuji všem, jimž není zdraví svoje a svých blízkých lhostejné. Je to investice, která se vyplatí. Ještě lépe řečeno jde o nebývale příznivý poměr ceny a kvality s celoživotním užitkem.

Bc. Zuzana Hajduková, DiS.

Již je to dva roky, co jsem absolvovovala kurz Poradce pro výživu a sumplementaci pod vedením Mgr. Martina Jelínka. A i po těchto dvou letech mohu se 100% jistotou říci, že toho nelituji, a nikdy litovat nebudu, neboť zdravý životní styl se stal součástí mého každodenního života. Během půl ročního kurzu v rozsahu 410 hodin jsem načerpala mnoho informací, které mě posouvaly stále kupředu. Spojila jsem zdravý životní styl se sportem, kterému se věnuji v plném rozsahu. V kurzu Poradce pro výživu a sumplementaci jsem se dozvěděla mnoho cenných informací, které jsem v praxi uplatňovala, stále uplatňuji a nadále budu. Samožejmě se chci tímto směrem vzdělávat dále, proto postupně navštěvuji další kurzy pod vedení Martina Jelínka. Líbí se mi, jakým stylem kurzy vede - navodí vždy atmosféru klidného prostředí. Obdivuji jeho vyrovnanost a přirozenou inteligenci s citem vést přednášky. Kdykoliv se na něho mohu obrátit s otázkami, a vždy mi přijde bezkonkureční plnohodnotná odpověď :-). Kurzy pod vedením Mgr. Martina Jelínka mohu jen doporučit. Nejenom, že se budete cítit dobře v klidné atmosféře, ale dostanete tolik komplexních informací, že budete chtít prahnout po dalších. Děkuji Martine, upřímě :-)