Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky
Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).
Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.
Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Mgr. Martin Jelínek
Jakub Přibyl
Když jsem se na začátku své kariéry výživového poradce rozhodoval, jaký kurz z té nepřeberné „výživářské komerce“ vybrat (tak abych z toho nakonec nevyšel s pouhým „papírem“ ale získal i něco navíc v podobě kvalitních informací), dostal jsem tehdy doporučení na kurzy Atac. Protože jsem analyticky založený člověk, už od začátku jsem v „Atacu“ viděl jednu velkou nevýhodu v podobě faktu, že celým kurzem na rozdíl od jiných školících firem provádí jen jeden učitel. Velmi rychle jsem zjistil, že právě toto je velká výhoda, protože tím lektorem je osoba Martina Jelínka. Podle mě jednoho z nejkomplexnějších výživových expertů u nás a troufám si tvrdit, že dost možná vůbec ten nejlepšího školitele a učitele vůbec. Vážím si ho za jeho obrovský profesní nadhled a jsem vděčný za možnost se dál vzdělávat.
Diana Glumbíková
Už pár let se z důvodu vlastního zdraví zajímám o výživu, zdravý životní styl, přírodní léčbu a východní filozofie a nauky. Jednoho dne mi přišla na mysl myšlenka, že bych začala studovat v uceleném kurzu pod vedením lektora se zkušenostmi, abych se o zdraví mohla dozvědět ještě více a dokonce zkusit pomoci stravou sobě i ostatním a začít se živit tím, co mě baví. Při hledání kurzu mě v první řadě oslovilo, že kurz Poradce pro výživu a suplementaci je kompletně online, poté jsem si o něm četla více a velmi mě zaujal jeho rozsah, délka, počet studijních hodin, zařazení východních teorií. Vyhovovala mi online forma, jelikož jsem mohla studovat kdy chci a kde chci. V průběhu celého kurzu jsem se dozvěděla mnoho nových informací o výživě a zdraví, v oblasti suplementů mnoho přírodních doplňků stravy a jak jimi pomoci při různých zdravotních problémech. Velmi se mi líbil holistický pohled na zdraví a výživu, skloubení západních a východních výživových teorií, možnost vyzkoušet si jídelníčky v online výukové hře. Pan Magistr Jelínek mi byl kdykoliv k dispozici a vždy ochotně odpověděl a poradil. Snaží se, aby z jeho kurzu vyšli lidé opravdu znalí výživy a zdraví a aby se zaměřovali ve své praxi na hledání příčin nemocí i v souvislosti se stravou. Nenaučila jsem se pouze sestavit jídelníček na míru na zákládě kalorií, makro a mikroživin, ale také do něj zahrnout acidobazickou rovnováhu, termický vliv potravin a energetické tendence potravin, vnímat každou bytost jako individuální a že každý člověk potřebuje individuální jídelníček podle jeho aktuálních potřeb. Skutečně mě během šesti měsíců kurz naučil, jak vést vlastní praxi v oblasti výživy a po dokončení vnímám, jak všechny informace do sebe zapadly a cítím, že získané znalosti opravdu dokáži uvést do svého poradenství a pomoci lidem s výživou. Velmi mi pomohla seminární práce, kterou jsme dostali na konci kurzu k ověření našich znalostí. Dostali jsme skutečný případ z dřívější praxe pana Magistra a museli si lámat hlavu a přemýšlet, jak skloubit ty východní a západní teorie, hledat příčinu zdravotních potíží a na zákládě získaných informací a individuality klienta sestavit jídelníček. Této seminární práce jsem se trochu obávala, ale byla mi obrovským přínosem, kde jsem si zkusila, jak opravdu postupovat. Také se mi velmi líbí přístup pana Magistra po dokončení kurzu, že je ochoten nám v naší vlastní praxi radit a razí heslo, že absolvent je kolega, ne konkurent. (Samozřejmě taky proto, aby jsme mu nedělali ostudu :)). Jsem ráda, že jsem absolvovala kurz a vzdělávala se u někoho, kdo se tak upřímně o výživu a zdraví zajímá a vyvíjí se.
František Mrkáček
Od raného věku jsem se věnoval různým sportům, což ve mně už od puberty vzbudilo zájem o zdravý životní styl. Ten mě přivedl ke kulturistice, kde jsem si poprvé uvědomil, jak zásadní roli hraje strava při dosahování výsledků. To mě vedlo k intenzivnímu studiu a experimentování v oblasti výživy, což se stalo mojí vášní na více než deset let. V roce 2018 jsem objevil Wim Hofovu metodu, která mi poprvé umožnila zažít změněný stav vědomí a pocítit transformační sílu hormetického stresu. Tato zkušenost mě naučila, že optimální zdraví vyžaduje rovnováhu tří pilířů: psychiky, stravy a pohybu. Bohužel komfort a blahobyt často tyto pilíře narušují, a proto bychom se na ně v dnešní době měli zaměřit co nejvíce. Abych své znalosti ještě více prohloubil a mohl je efektivně předávat dál, absolvoval jsem odborný kurz výživového poradenství ATAC u pana Jelínka, který jsem zakončil státní autorizovanou zkouškou. Tento kurz je promyšlený do posledního detailu. Témata probíráte postupně a systematicky, den za dnem. Každý den navrhujete jídelníčky na konkrétní téma, což vám pomáhá vytvořit jasnou představu o tom, jak by měl vypadat pestrý a přirozený jídelníček – což je něco, co dnešní populaci často chybí. Každý měsíc musíte složit test, který vás posune do další fáze studia. Na závěr kurzu je potřeba absolvovat závěrečný test a vypracovat seminární práci. Teprve poté je kurz dokončen. Tento kurz jsem si vybral nejen kvůli jeho kvalitnímu obsahu, ale také proto, že jsem u pana Jelínka cítil jeho celostní přístup a duchovní přesah. Dnes pomáhám svým klientům orientovat se ve zdravé výživě, pochopit principy správného stravování a najít cestu k lepšímu zdraví i kvalitnějšímu životu.
