Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky

Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).

Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.

Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Mgr. Martin Jelínek
Iva Vaňková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci dalece předčil má očekávání. Přestože s informacemi o výživě už nějakou dobu pracuji, dozvěděla jsem se spoustu nového, mohla jsem se na problematiku podívat z různých úhlů, propojila znalosti a upevnila základy. Obrovskou výhodu kurzu vidím v jeho komplexnosti, nezaujatosti a hloubce informací, které jsou ale podány lidsky a srozumitelně. Takže jsem se na otevření nových lekcí každý den těšila. Koncept kurzu je skvěle promyšlený a je vidět, že panu Jelínkovi nejde jen o předání informací, ale hlavně o jejich pochopení a využití v praxi.
Ing. Blanka Vašková
Byť je moje profese ryze technická, oblast péče o zdraví mě zajímá celý život. Už jako dítě jsem chodila na bylinky a doma jsme se stravovali hlavně z toho, co vyrostlo na zahradě. Se zájmem jsem četla knihy na toto téma. Pak přibyla práce s biorezonancí a detoxikace preparáty Joalis a nadšení z výsledků, které toto vše v oblasti zdraví umí přinést. Když jsem pak dostala od své kamarádky v mailu odkaz na kurz Poradce pro výživu a suplementaci s doporučením: „Jednu dobu přednášel pro naši firmu a byl fakt dobrej.“, řekla jsem si fajn, tady bych si ty informace, vzhledem k jejich časté rozporuplnosti, mohla utřídit. Tak si ten kurz udělám. Musím přiznat, že jediným, s čím jsem v průběhu kurzu bojovala, byl čas, který se mi stále nedostával, protože jsem hodně časově vytížena. Jinak musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena, jak komplexně a rozsáhle je celý kurz postaven. Vždy jsem se těšila na sobotu, kdy jsem doháněla více méně celý týden, až si budu číst obsah dalších témat a dozvím se zase něco nového. Kombinace studia formou postupně zveřejňovaných témat, možností písemné diskuse i pravidelného měsíčního setkání s lektorem dělala kurz pestrým a zajímavým. Určitě bylo přínosné i to, že naše vědomosti byly pravidelně prověřovány, a tak nebylo možné kurz projít jen formálně. Čeho si také velmi vážím, je skutečnost, že materiály pro kurz jsou absolventům zpřístupněny i po skončení studia a mohou se tak dostávat ke stále novým poznatkům v tomto oboru. Dnešní člověk je vystaven velké zátěži (stres, znečištěné životní prostředí, civilizační nemoci apod.) a pokud chce tyto zátěže zvládnout v relativně dobrém zdraví, považuji znalosti a souvislosti v oblasti výživy za jedny z primárních vědomostí, které by měl mít. Proto tento kurz doporučuji všem, jimž není zdraví svoje a svých blízkých lhostejné. Je to investice, která se vyplatí. Ještě lépe řečeno jde o nebývale příznivý poměr ceny a kvality s celoživotním užitkem.
Bc. Zuzana Hajduková, DiS.
Již je to dva roky, co jsem absolvovovala kurz Poradce pro výživu a sumplementaci pod vedením Mgr. Martina Jelínka. A i po těchto dvou letech mohu se 100% jistotou říci, že toho nelituji, a nikdy litovat nebudu, neboť zdravý životní styl se stal součástí mého každodenního života. Během půl ročního kurzu v rozsahu 410 hodin jsem načerpala mnoho informací, které mě posouvaly stále kupředu. Spojila jsem zdravý životní styl se sportem, kterému se věnuji v plném rozsahu. V kurzu Poradce pro výživu a sumplementaci jsem se dozvěděla mnoho cenných informací, které jsem v praxi uplatňovala, stále uplatňuji a nadále budu. Samožejmě se chci tímto směrem vzdělávat dále, proto postupně navštěvuji další kurzy pod vedení Martina Jelínka. Líbí se mi, jakým stylem kurzy vede - navodí vždy atmosféru klidného prostředí. Obdivuji jeho vyrovnanost a přirozenou inteligenci s citem vést přednášky. Kdykoliv se na něho mohu obrátit s otázkami, a vždy mi přijde bezkonkureční plnohodnotná odpověď :-). Kurzy pod vedením Mgr. Martina Jelínka mohu jen doporučit. Nejenom, že se budete cítit dobře v klidné atmosféře, ale dostanete tolik komplexních informací, že budete chtít prahnout po dalších. Děkuji Martine, upřímě :-)