Úvod / Co se u nás studuje / Antinutriční látky
Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).
Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.
Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Bc. Hana Brabec
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci je opravdu velmi obsažný, některá témata si teprve po několika měsících sedají na správné místo v hlavě. Před kurzem jsem měla pocit, že se zajímám o výživu, ale během kurzu jsem si uvědomila, jak objemná je daná problematika. Probírali jsme témata, o kterých jsem neměla ani páru (termika, energetické tendence, existence nadbytku vlákniny, klíčení, fermentace, kontraindikace doplňků stravy), ale dnes vidím, jak jsou důležitá. Přesto mám pocit, že informace v kurzu jsou pouhou základnou, na které budu stavět postupným prohlubováním daných témat. Velmi si cením komplexního přístupu k dané problematice. Hledala jsem kurz, který by nebyl zaměřený jen na podíl makrosložek, příp. mikrosložek. Sama jsem tušila, že s výživou souvisí psychika, že každý je individualita, že stejná strava za jiných podmínek nebude stejná, že bychom neměli v zimě jíst totéž co v létě, atd. Toto vše jsem si v tomto kurzu ověřila. Během celého kurzu nás pan Jelínek učil, že je třeba respektovat individualitu člověka, že vše je relativní, že každá akce má reakci, a že problematika výživy musí být holistická, aby byla účinná a že přílišné generalizace mohou ubližovat. Sama jsem toto zažila jako zákaznice, kde mi po zjednodušených radách Výživové poradkyně bylo stále těžko a ukrutná zima. Nadšená jsem z výukové hry ZOF, prakticky jsem si procvičila jednotlivé problematiky, dostaly se mi pod kůži vcelku automaticky a mnohem rychleji, než kdybych se je učila ryze teoreticky. Často se mi objevil „problém“, na který bych možná narazila až v praxi, tady jsem si mohla pohrát s tím, jak ho vyřešit a díky tomu jsem se naučila zase něco nového. Je to taková škola hrou. Přínosné byly také recepty, které mi při ztrátě inspirace pomohly „vařit“. Kromě výše uvedených benefitů měl pro mě kurz ještě jednu ohromnou výhodu a to možnost studovat online. V průběhu kurzu jsem se totiž stěhovala do jiného města (100km) a nebylo by pro mě schopné v průběhu toho ještě dojíždět do jiného města.
Ing. Martin Pala
Výživa a zdravý životní styl mě zajímá již několik let. Po dostudování potravinářské chemie a biotechnologie na fakultě chemické v Brně, kde nám téma výživy bylo pouze nastíněno, jsem hledal kurz, který by mě posunul zase o kousek dále. Kurz Mgr. Martina Jelínka mě zaujal především díky jeho komplexnímu pohledu na problematiku výživy (propojení západní vědy a principů východních filozofií). Díky tomuto kurzu jsem začal vnímat zdraví z více úhlů pohledu a zaujal mě také holistický přístup, který zdůrazňuje pohled na celého člověka, včetně emocí a prostředí ve kterém se pohybujeme. Studium bylo zábavné díky tvorbě myšlenkových map a oceňuji také spoustu praktických připomínek. Kurz splnil naprosto má očekávání, děkuji.
Kateřina Budínská
Při výběru studia u pana Mgr. Martina Jelínka mě oslovila možnost studovat alternativní postupy stravování,jako je vegetariánství,veganství a principy tradiční čínské medicíny. Byla jsem mile překvapená přístupem a skvělou atmosférou při setkáních a jsem velice vděčná,že jsem si vybrala právě toto studium. Dostala jsem možnost podívat se na výživu z mnoha pohledů a bylo to pro mě velice přínosné.Tímto chci ještě jednou poděkovat a těším se na další spolupráci.
