Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky
Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).
Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.
Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Mgr. Martin Jelínek
Ivana Brablecová
Kurz Poradce pro výživu byl pro mne velkým přínosem, je velmi obsáhlý, nabitý informacemi a člověk se v něm dozví spoustu nových a zajímavých věcí. Když jsem se rozmýšlela, jestli se do kurzu přihlásit, pročítala jsem si recenze na stránkách kurzů Atac a získala jsem pocit, že bych to mohla zvládnout celkem v pohodě. Musím přiznat, že až tak jednoduché, jak to někteří prezentují, to pro mne nebylo. Práce s myšlenkovými mapami byla pro mne úplně nová, časově náročná, ale současně velice zajímavá. Těšila jsem se na každý další den, co přinese příští lekce. Ráno jsem si nastavila budíka o něco dříve a ještě před odchodem do zaměstnání jsem nedočkavě zapínala internet a zvědavě hltala nové informace. Nakonec jsem to zvládla a dnes se již můžu pochlubit certifikátem o absolutoriu. Za celý půlrok pilné práce jsem si tak zvykla na studium, že mi již nyní chybí a uvažuji o některém z dalších kurzů. Pan Mgr. Jelínek je velkým odborníkem ve svém oboru. Díky němu a jeho ochotě se o své vědomosti a zkušenosti z praxe podělit, máme i my ostatní možnost vlastního osobního i profesního růstu. Všem, kteří ještě váhají, zda do toho jít – vřele doporučuji.
Ing. Marek Fajstavr, Ph.D.
O vzdělávacím programu ATAC jsem se dozvěděl z vlastní iniciativy z jeho internetové on-line propagace webových stránek. Z hlediska vlastních intuitivních preferencí jsem logicky vybral ATAC. Asi každý máme v sobě nějakou představu, na základě které pak podvědomě selektujeme, co je pro nás přínosné. Sice jsem nedostal žádná doporučení, ale ATAC naprosto přirozeně "prošel" mým sítem. Martin Jelínek se prezentuje na vysoké odborné úrovni. Má široký multidisciplinární rozhled a kromě svého oborového renomé se prezentuje jasně, srozumitelně a především atraktivní formou. Ve velmi širokém spektru nabídek jsem mohl najít spoustu programů, kurzů a projektů, které komplexně pokrývají téměř všechny oblasti zdravé výživy, metabolismu a obecně filosofii stravování propojující fyzické a psychické aktivity. Konkrétně aplikace ZOF poskytuje snad veškerý servis aktivit a doprovodných efektů provázející denní režim stravování (a to od samotného nákupu, přípravy, receptů na vaření, konzumaci, energetického příjmu, výdeje a celkové dlouhodobé analýze s různými typy exportů). Vychází z toho, že naše stravování je zatíženo sociálními aspekty a rutinními vzorci. Nabízené kurzy neposkytují pouze informace v oblasti výživového poradenství, ale rovněž i v kategorii podnikání, PR a managementu. Jelikož oceňuji multidisciplinární a flexibilní přístup v každé problematice lidského organismu (fyziologie, anatomie, psychologie atd.) a jak se vše promítá do osobního života, tak si velmi vážím i způsobu, jakým Martin Jelínek a celý jeho kolektiv komunikuje s klienty a zákazníky. Velmi si vážím osobní přístup, vstřícnost, otevřenost i celkovou energii, kterou do celkové problematiky to investují. Z toho všeho je jasné, že je to životní povolání.
Nela Peterková
Do kurzu jsem se přihlásila s nadšením a zvědavostí, ale už na začátku kurzu jsem věděla, že to předčí všechna má očekávání. To, co jsem nabyla za znalostí na půlročním kurzu poradce pro výživu a suplementaci, mi pomohlo pochopit složitou problematiku výživy a stal se pro mě odrazovým můstkem pro můj nový směr v kariéře, a to pracovat jako poradkyně zdravé výživy. Po skončení kurzu mě to silně motivovalo k dalšímu studiu ještě s větším nadšením než na samotném začátku. Doporučuji ho tedy všem, kteří hledají kvalitní zdroj informací i precizně zpracovaný výukový program.
