Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky
Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).
Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.
Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Mgr. Martin Jelínek
Markéta Matyášová
Ve světě výživy se jako laik samouk pohybuji přes 6 let, kdy jsem se rozhodla doma s dětmi na mateřské konečně hnout někam se svým životním stylem a to tak, abych se naučila zdravěji jíst a zhubla. Samostudiem knih o výživě, článků na internetu a různých odborných publikací, jsem se zaměřila na vysokosacharidové stravování s komplexní změnou stravovacích návyků, se změřením na příjem potravy s nižším GI. Sama jsem zhubla 35 kg a dokázala jsem si, že to opravdu jde a organismus začně krásně fungovat. Také jsem dokázala sama na sobě, že vlivem všech životních událostí a největším podílem "psychiky a stresové náročnosti životního stylu" lze všechnu snahu o zdravější stravování "zničit". Rozhodla jsem se tedy po zdravotních problémech pohlédnout na celou problematiku opravdu komplexně. Rozhodla jsem se pojmout své studium vyhledáním odborného kurzu. Případně se v budoucnu stát "nejen" výživovou poradkyní, ale takovým "koučem", který bude lidem ukazovat možnosti změny stravování s komplexním pohledem na celou problematiku v duchu naprosté individuálnosti klienta, neboť ta je na prvním místě, v souvislosti se zaměřením i na další stránky pohledu jako je vliv naší stravy na naše zdraví a na náš emocionální život. Kurz pana Martina Jelínka „Poradce pro výživu a suplementaci on-line" mě oslovil a to hlavně z důvodu komplexního pohledu na celou problematiku stravování a změny stravovacích návyků. Kurz je zcela jedinečný a to hned ze dvou důvodů. Prvním je možnost studia on-line, což jsem jako maminka malých dětí vysoce ocenila, druhým důvodem je, jak jsem již zmiňovala celostní pohled na výživu a zdraví. Kurz Martina Jelínka vřele doporučuji všem kdo se snaží najít potřebné odpovědi v rámci zdravějšího stravování, při změně stravovacích návyků a propojení stravování se zdravím v souvislosti s komplexním pohledem na zdraví i naši stravu, ve spojení člověka jako individuality, ve spojení emoční roviny a neméně i stresových faktorů, které nás denně obklopují. Kurz je všem dostupný, je srozumitelný i naprostému laikovi a jistě obohatí i ty, kteří se již výživou zabývají a potřebují si rozšířit své obzory a pohled na výživu ve spojení se všemi možnými výživovými směry a moderními postupy při stravování. Všem pomůže najít potřebnou mez mezi všemi výživovými směry a střílivý pohled na stravování v souvislosti se zdravím. Kurz doporučuji opravdu celé veřenosti a věřím, že každého absolventa nemůže nechat tento kurz "chladným" vůči sobě, svému zraví a zaměření se na změnu stravovacích návyků s celkovou snahou odstranění stresových faktorů ze svého života. Kurz Vás nadopuje potřebnými informace pro zdárný začátek vaší nové cesty životem. Věřím že studium s osobní přítomností musí být ještě mnohem intenzivnější zážitek. Děkuji za tolik prospěšných informací, týkajících se opravdu celistvého a střízlivého pohledu na stravování a zdraví nás všech, kteří se snaží pracovat sami se sebou, nebo pomáhat druhým v objevení jejich nové a smysluplné cesty. Kurz mě velice ohohatil o potřebné informace, které si praxí sama na sobě a svých blízkých dávám do souvislostí a baví mě sledovat jak tělo raguje a veškerou investici do sebe nám mnohonásobně vrátí. Přeji všem, aby našli kurz od Martina Jelínka týkající se zaměření, které je jim blízké a cestu ke svému novému já.
Ing. Jakub Žatečka
I přes to, že jsem na začátku kurzu nevěděl co od něj mohu očekávat, a byl malinko skeptický, mohu zde říci, že jsem velmi rád za jeho absolvování právě u Mgr. Martina Jelínka. Kurz je pro mne obrovským přínosem, je koncipován přehledně, jednoduše, s velkou porcí důležitých informací pro každého, kdo se chce věnovat a rozvíjet své znalosti v oboru výživového poradenství. Těším se na další kurzy, které určitě s p. magistrem absolvuji. Velmi si ho vážím a považuji za naprostého profesionála a člověka na svém místě.
Mgr. Viera Krčmáriková
Veľmi pekne ďakujem za príležitosť naučiť sa veľa o výžive a tak si otvoriť dvere do ďalšej oblasti, ktorá ma zaujíma. Popri zamestnaní pracujem aj ako inštruktorka skupinových cvičení. Čoraz častejšie som sa stretla u klientov so záujmom o výživové poradenstvo, tak som sa rozhodla spojiť obe v jedno a bolo to správne rozhodnutie. Možnosť absolvovať tento kurz online formou bola pre mňa najlepšou voľbou ako zvládnuť štúdium popri zamestnaní a vedľajších činnostiach, ktorým sa venujem. Kurz mi veľmi pomohol pochopiť, ako vlastne naše telo, ale najmä metabolizmus funguje a ako si prostredníctvom stravy môžeme nájsť správnu cestu a tak vyriešiť mnoho zdravotných problémov a cítiť sa dobre. Učivo bolo dostatočne vysvetlené a upevnené prostredníctvom aplikovania teórie vytváraním jedálničkov cez konkrétne problémy, s ktorými sa stretneme v praxi. Veľmi oceňujem snahu o vysvetlenie základov výživy a viacerých smerov stravovania, či z pohľadu filozofie tradičnej čínskej medicíny, alebo ajurvédy. Hoci som základ úspešne absolvovala a už ako tak spracovala, teším sa na ďalšie vzdelávanie v tejto oblasti a verím, že všetky informácie, ktoré pomohli nielen mne, pomôžu aj mojim budúcim klientom.
