Úvod / Co se u nás studuje / Antinutriční látky
Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).
Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.
Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Renata Míková
V rámci práce, ktorá je zároveň aj mojím koníčkom, sa venujem hlavne písaniu článkov z oblasti stravovania, cvičenia a rozvoja osobnosti. Prichádzam do kontaktu s rôznymi fitnes trénermi i výživovými poradcami. Bohužiaľ, okrem skutočných odborníkov sa medzi nimi nájdu aj takí, ktorí absolvovali školenie v podobe jedného či dvoch víkendov, čomu zodpovedajú aj ich vedomosti, prístup ku klientom a jednotvárne stravovacie plány, nerešpektujúce individualitu klienta. To ma vlastne vyprovokovalo k tomu, aby som sa na výživu pozrela i ja, ale inak. Rozhodla som sa nájsť kurz, ktorý by mi pomohol „upratať“ si v hlave niektoré informácie a pozrieť sa na výživu nezaujatým pohľadom. Hľadala som kurz, ktorý by nebol len o získaní certifikátu, ale o skutočnom vzdelávaní sa a relevantných informáciách. Na Slovensku som pátrala márne. Potom som sa dozvedela o 6-mesačnom kurze „PORADCE PRO VÝŽIVU A SUPLEMENTACI“ v Českej republike, ktorý vedie skúsený odborník na výživu Mgr. Martin Jelínek. Po prečítaní informácií o kurze i vyjadrení absolventov nebolo o čom premýšľať. Išla som do toho a neľutujem. Naopak, po absolvovaní kurzu som v rámci seminárnej práce urobila prvý jedálniček v živote, hoci ešte mesiac pred ukončením kurzu som mala z toho skutočne veľké obavy. Tvorba jedálnych lístkov sa stala mojím koníčkom a v blízkej budúcnosti plánujem absolvovať ďalšie kurzy pod vedením Mgr. Martina Jelínka, pretože niečo mi hovorí, že toto je iba začiatok . Som presvedčená o tom, že ak chce byť človek naozaj dobrým výživovým poradcom, aj keď možno iba na „hobby“ úrovni, musí sa stále vzdelávať. Čo sa mi na kurze najviac páčilo? V prvom rade holistický, teda komplexný prístup k výžive a snaha lektora viesť študentov k tomu, aby v rámci zostavovania stravovacích plánov využívali svoje vedomosti, ale aj zdravý rozum a snažili sa ušiť jedálniček každému klientovi na mieru – zohľadniť jeho krvnú skupinu, zdravotné ťažkosti, termický efekt či acidobázické pôsobenie potravín na organizmus človeka atď. Takisto oceňujem formu štúdia, teda využívanie myšlienkových máp pri spracovávaní lekcií. Týmto spôsobom sa človek veľa naučí a v rámci prípravy na mesačné testy sú dobrými pomocníkmi. Zároveň je človek nútený venovať sa kurzu pravidelne. Na záver nemôžem opomenúť možnosť neobmedzene využívať poradňu pre študentov a neskôr pre absolventov, v ktorej na otázky odpovedá Mgr. Jelínek, ktorému sa chcem veľmi pekne poďakovať za skvelé informácie i prístup k študentom.
Mgr. Martina Wilczkeová
Jsem velmi vděčná, že jsem mohla absolvovat kurz pana Martina Jelínka. Zaujal mě perfektně zpracovaný obsah, informace, které se doplňují a tvoří jeden celistvý celek. Vše je viděno a předkládáno v souvislostech. Co se mi líbí nejvíce, že pohled na stravu je řešen z komplexnosti člověka, spojuje jeho fyzickou, duševní i emoční podstatu. Naučila jsem se o stravě přemýšlet jinak, než jen o nutnosti nebo prožitku z jídla. Dnes přemýšlím nad tím, jak se stravuji, v jakém emočním rozpoložení a vím, jak se jednotlivé potraviny budou chovat v mém těle. Stala jsem se zodpovědným tvůrcem svého zdraví prostřednictvím stravy. A tyto mé znalosti využívám i při sestavování jídelníčku pro moji rodinu a také ve své práci koordinátorky programu Skutečně zdravé školy.
Martina Rubínová
S ohlédnutím pár let zpátky bych velice ráda i s odstupem času poděkovala z celého srdce Mgr. Martinu Jelínkovi za nasměrování na mé nové životní cestě. Vystudováním kurzu Poradce pro výživu a suplementaci se mi otevřela úplně nová profesní cesta, kdy se z mého koníčku stala postupně hlavní profese. To považuji za obrovskou životní výhru, za kterou nikdy nepřestanu být vděčná. Mám svou vlastní poradnu zdravého životního stylu, jsem svou paní. A tohle vše ještě umocňuje nepopsatelná radost z výsledků mé "práce". DĚKUJI ZA TO, MARTINE! Moderní on-line způsob studia spolu s myšlenkovými mapami mi ani po čtyřicítce, kdy už mozek není zvyklý se učit, nepřipadal náročný. Před 2 lety jsem přidala k výživové poradenské činnosti i práci s biorezonančním přístrojem Bicom. Léty praxe se mi na zdravotních výsledcích svých klientů potvrdilo, že když se spojí celkem 3 principy - úprava jídelníčku + úleva od zdravotních potíží pomocí kvantových vln + pochopení vzkazu těla přes nemoc a bolest, lidé nastartují svůj život na nových základech a zažívají "zázračná" uzdravení.
