Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky

Antinutriční látky

Antinutriční látky

Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.

V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.

I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:

  • Vláknina - podporuje peristaltiku střev, ovlivňuje metabolismus krevních tuků včetně cholesterolu,
  • fytáty a třísloviny – snižují obsah glukózy v krvi,
  • saponiny – snižují obsah lipidů v krvi (mají hypocholesterolemické účinky), působí protizánětlivě,
  • fytoestrogeny – ovlivňují hormonální regulaci,
  • lignany – zabraňují tvorbě ledvinových kamenů,
  • kyselina fytová – zabraňuje zvýšenému ukládání vápníku v tkáních a agregaci krevních destiček.

Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:

  • ryby – u některých druhů dochází ke kumulaci přírodních toxinů od mikroorganismů nebo korálových útesů,
  • vejce – nejznámější antinutriční látkou je avidin, který snižuje využitelnost biotinu (vitamínu H).

Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:

Antivitamíny

Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.

Inhibitory enzymů

Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.

Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).

Strumigenní glukosinoláty

Antinutriční látky - kvašené zelí

Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).

Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.

Kyselina šťavelová

Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.

Kyselina fytová

Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.

Saponiny

Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.

Třísloviny (taniny)

Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.

Fytoestrogeny

Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.

Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.

Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.

Lignin

Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.

Mykotoxiny

Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.

Alkaloidy

Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.

Lektiny

Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.

 

Kyanogenní glykosidy

Antinutriční látky - mandle

Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.

Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Lukáš Krédl

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodl absolvovat pro získání základních vědomostí v oblasti výživy. Ovšem zdaleka jsem neočekával, že poskytnuté informace budou tak bohaté, komplexní a naprosto srozumitelně podané. Z kurzu odcházím opravdu obohacen o spoustu rad i díky komentářům Mgr. Martina Jelínka ke vzorovým jídelníčkům. Učivo lze zvládnout plynule za šest měsíců a jednotlivé lekce na sebe logicky navazují, případně se o pár dnů později prolnou v celek. Po celou dobu kurzu, ale i po jeho ukončení, je možné konzultovat jakýkoliv dotaz s lektorem.

Jitka Kočová

Svět výživy mě zajímal už od studentských let. Když jsem hledala kurz výživového poradenství, nechtěla jsem se učit jen počítání kalorií, ale proniknout hlouběji do tajů fungování našeho těla a chápat širší souvislosti. Půlroční kurz poradce pro výživu a suplementaci mě nadchl svým rozsahem, splnil přesné mé představy. Skvělé bylo i zapojení aplikace ZOF, díky které jsem hned měla možnost naučené znalosti pozorovat při praktické tvorbě jídelníčků. Velmi mi pomohlo i to, že kurz byl on-line. Teď nabité informace předávám s radostí svým klientům, učím je, jak si mohou sami sestavit ten svůj ideální jídelníček a zároveň rozumět, proč je to pro ně dobré. Naprosto úžasná je i podpora po kurzu, kdy máme stále přístup do poradny pana Jelínka, sama jsem již tuto možnost využila při práci s náročnějším klientem. Nakonec jsem přidala i několik dalších kurzů včetně státní autorizované zkoušky, k lekcím se vracím a čerpám z nich i při mé praxi. Doporučuji studium u pana Jelínka všem, kdo s výživou pracují nebo je jen toto téma zajímá a kladou si otázky.

Ing. Petr Novotný

Podstatnou část života mě doprovází touha poznávat různorodé aspekty komplexního pohledu a vlivu rozličných faktorů na zdraví člověka. Ať již se jedná o vztah tělesného stavu a psychických i emocionálních vlivů či vlivu tělesného pohybu či výživy apod. Více než 20 let života s diagnózou Ulcerózní kolitidy, ke které se posléze připojila Celiakie mě přimělo se postupně na již jmenované faktory zaměřit. Právě s posledně zmíněným faktorem – a to výživou jsem měl mnoho let praktických zkušeností zažitých na svém vlastním těle či získaných od mého okolí. Věděl jsem, že umím naslouchat svému tělu a dát mu to, co aktuálně potřebuje, aniž bych potřeboval jakékoli léky, přesto jsem si nebyl vždy jistý, zda jdou moje úvahy a konání v dlouhodobém horizontu správným směrem. Po dlouhém zvažování a vyhodnocování jsem nabyl dojmu, že komplexnost takového přístupu pravděpodobně najdu a více zdokonalím v kurzu pana Mgr. Martina Jelínka. A to se také stalo. Kurz postihl opravdu široké spektrum pohledů a vlivů výživy na lidský organismus a byl současně perfektní informační branou do světa výživy. Ve světě plném dezinformací o výživě kurz dokázal argumentačně naplnit moje očekávání a současně ještě zlepšit můj zdravotní stav. To považuji za klíčové proto, že se mohu ve zdraví věnovat rodině, sportu i práci. Rozsah kurzu i časová náročnost jsou zvládnutelné i při dalších pracovních i mimopracovních aktivitách. Pozitivně mě překvapila rychlost odezvy na veškeré moje dotazy a následná postudijní péče či servis. Dnes mohu s klidným svědomím konstatovat, že nejen díky mým dlouholetým zkušenostem v oblasti zdraví, ale právě i díky tomuto kurzu, dokážu poradit nejen sám sobě, ale ostatním lidem. Určitě se těším na další spolupráci.