Úvod / Vše o studiu / Antinutriční látky
Antinutriční látky jsou poměrně rozsáhlou skupinou složek nacházejících se ve většině potravin rostlinného i živočišného původu. Vyskytují se v nich přirozeně, občas se do potravin dostávají jejich nesprávnou technologickou úpravou. V posledních letech se o nich diskutuje stále častěji, důvodem je jejich poměrně dobře prozkoumaný vliv na lidské zdraví. Většina z nich působí tak, že oslabují organizmus skrze reakce s vitamíny, minerálními látkami a některými enzymy, kdy snižují nutriční hodnotu jednotlivých živin. Některé mají i toxický vliv.
V největším množství se nacházejí v rostlinách, kde fungují jako jejich ochrana proti predátorům (hmyzu, ptákům, býložravcům).
Jejich obsah je možné snížit správnou technologickou a hygienickou úpravou produktů. Toto je žádoucí respektovat především u tepelně a technologicky neupravených surovin, které běžně používáme v kuchyni.
I přesto, že jsou označovány jako antinutriční, mají mnohé z nich příznivý vliv na metabolismus. Ten se ale vždy odvíjí od jejich množství obsažené v potravině. Typickými příklady jsou:
Protože se antinutriční látky vyskytují v mnohem větším množství v potravinách rostlinného původu, je jimi nejvíce zatížena vegansky a vitariánsky se stravující populace. Jejich zastoupení v živočišných zdrojích je minimální, mezi nejznámější patří:
Antinutriční látky obsažené v rostlinách mají poměrně složitou kategorizaci, ve zjednodušeném pojetí je vhodné respektovat alespoň následující charakteristiku:
Jsou to látky, které ruší účinky vitamínů a zpomalují metabolické reakce. Často se využívají v lékařství, například pro potlačení růstu patogenních mikroorganismů, jako součást léčby leukémie (antivitamíny kyseliny listové) nebo při léčbě trombózy.
Jedná se o látky, které se váží na enzym a sníží tím jeho aktivitu. Nachází se nejvíce v cereáliích, luštěninách, bramborách nebo rajčatech.
Z jejich negativních účinků můžeme jmenovat zpomalení růstu nebo narušení metabolismu slinivky.
Pyšní se ale i pozitivním vlivem na metabolismus – chrání buňky před negativním dopadem UV záření, steroidních hormonů nebo některých karcinogenů (nejčastěji tím, že snižují stravitelnost bílkovin, čímž se sníží i množství aminokyselin, které rakovinné buňky potřebují pro svůj růst, případně potlačují tvorbu volných radikálů podporujících vznik nádorového bujení).
Tyto látky komplikují metabolismus jódu, což se projevuje nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Pokud potraviny obsahují zvýšený podíl jakýchkoli forem glukosinolátů, může dojít k retardaci růstu, poškození jater, ledvin a nadledvinek.
V největších množstvích se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, kadeřávek, brukev, hlávkové zelí, květák, kedluben, křen, ředkev…).
Největší koncentrace těchto látek konzumují vegetariáni, a to často v rozsahu deseti až dvacetinásobku doporučeného množství.
Při kuchyňském zpracování zeleniny (vaření, kvašení) dochází k výraznému úbytku těchto látek.
Tato látka zhoršuje vstřebávání vápníku do krve. Nejvyšší koncentrace se nacházejí ve špenátu a rebarboře.
Kyselina fytová se nachází ve všech rostlinách, v největších koncentracích v obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech. Má tendenci na sebe vázat minerální látky a snižovat tak jejich biologickou využitelnost. Jmenované potraviny, které jsou bohatým zdrojem kyseliny fytové, je silně žádoucí zpracovávat tak, aby byl její obsah co nejvíce snížen. K tomuto dochází při namáčení, klíčení a vaření, kdy je možné eliminovat až 80% fytátů.
Jsou obsaženy v bramborách, jablcích, červené řepě, brokolici, sóji, arašídech, vojtěšce, špenátu a v mnoha dalších rostlinách. Saponiny jsou vysoce toxické látky, které poškozují buněčné membrány, některé mohou podpořit zvýšenou citlivost na alergeny.
Tato skupina látek potlačuje funkce řady enzymů a komplikují vstřebávání živin ve střevním traktu. Mají ale schopnost působit i antibakteriálně, antitumorově a antimutagenně. Je pro ně typická svíravá (adstringentní) chuť. Podobně jako u jiných antinutričních látek i taniny můžeme snižovat z potravin jejich namáčením, klíčením nebo fermentací.
Fytoestrogeny mají v rostlinách za úkol zajišťovat jejich ochranu před infekcí během klíčení semen, současně se podílí se na tvorbě květů a růstu rostlin.
Vyskytují se v klíčcích obilovin, ve skořápkovém ovoci, v luštěninách, nejvíce v sóji. Některé fytoestrogeny fungují jako prevence proti vzniku některých zhoubných bujení. Vegetariáni obecně konzumují mnohem vyšší množství fytoestrogenních látek než běžná populace, což bývá často připisováno souvislosti s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Fytoestrogeny mohou mít i antiestrogenní účinky, jejich zvýšená konzumace negativně ovlivňuje produkci vlastních estrogenů.
Lignin je nestravitelnou formou vlákniny, v rostlinách napomáhá vytvářet jejich pevnost a tuhost. Jeho výrazným negativem je snížení výživové hodnoty bílkovin.
Jsou látky produkované plísněmi. Vyskytují se ve všech potravinách, které jsou potenciálním zdrojem plísní – v obilovinách, ořeších, luštěninách, kávových bobech, koření, v čerstvém i sušeném ovoci. Nejznámějším toxinem je aflatoxin, se kterým se v praxi nejčastěji setkáváme u sušených plodů. Mykotoxiny působí negativně na játra a ledviny.
Typické pro alkaloidy je hořká chuť, kterou odpuzují zvířata. Největší množství se nachází v semenech, kořenech a kůře rostlin.
Vysoká koncentrace některých druhů alkaloidů (glykoalkaloidy) se nachází v lilkovitých rostlinách (brambory, baklažán, rajčata), typickým zástupcem je solanin. Nachází se v hlízách, okolo oček, v klíčcích, bobulích a především ve slupce. Mechanickým poškozením a působením světla se jejich obsah výrazně zvyšuje. Převážnou většinu z nich (cca 90%) odstraníme vařením (voda po uvaření brambor by neměla být konzumována) nebo loupáním. Vyšší příjem solaninu porušuje sliznici žaludku a dvanáctníku.
Jsou specifické bílkoviny schopné srážet červené krvinky. Nachází se nejvíce v luštěninách. Při jejich předávkování dochází k zánětům střev nebo například zadržování vody v lymfatickém systému.
Nejsnadnější způsob, jak je z potravy odstranit, je delší namáčení a důkladná tepelná úprava (platí to i pro klíčky luštěnin). Vývar s obsahem lektinů je nežádoucí konzumovat.
Jsou to látky, které vznikají z aminokyselin, za určitých podmínek jejich rozkladem vzniká kyanovodík. Jsou rizikové především s ohledem na akutní toxicitu. Jejich bohatým zdrojem jsou peckoviny, len, luštěniny, mandle, bambusové výhonky, cukrová třtina, sladké brambory. Nejvyšší koncentrace se nachází v semenech nebo slupkách. Chronické otravy se projevují poruchami nervového systému a štítné žlázy.
Protože rostliny tvoří nemalý podíl naší každodenní stravy (u veganů a vitariánů dokonce stoprocentní), je silně žádoucí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti rizik spojených s přebytkem antinutričních látek ve stravě. V kurzech se této problematice věnujeme (nejvíce v Poradci pro výživu, Vegetariánství a veganství v praxi a Makrobiotika v české kuchyni, zaměřujeme se především na techniky, jak tyto složky ze stravy eliminovat co nejjednodušším způsobem a v největším možném množství.
Mgr. Martin Jelínek
Ing. Barbora Harvišová
Krásné považujeme za krásné, protože jsou jiné věci ošklivé. Dobré považujeme za dobré, protože jsou jiné věci špatné. Bytí vzniká z nebytí a těžké podepírá lehké…. S protiklady si takto hrajeme celý život, ale zorientovat se v dnešní mediální době mezi tím, co je zdravé a co nezdravé? Základní informace, které by měly být učivem na našich školách, chybí a my jsme pak odkázáni na stravovací zvyklosti nesoucí se generací z rodiny a následně na dostupné zdroje. Je ale to, co znám, to správné? „Jednoduchost a selský rozum“ - jedna z prvních vět, která zazněla v první hodině kurzu pana Martina Jelínka. Nic nového, řekla jsem si, ale co s tím. Následně ke mně formou denních lekcí přicházela spousta informací, které nebyly vždy zrovna jednoduché, a v polovině kurzu jsem si znovu říkala, co s tím dál? Ke konci kurzu se však tak, jak pan Martin Jelínek sliboval, kruh uzavřel a tu spoustu informací, o kterých jsem si skrytě myslela, že nemohu ani využít, dnes vnímám jako velmi bohatý a cenný vstupni materiál, který je třeba šířit dále. Každý člověk je individualita, nachází se na jiné úrovni své životní cesty a tím pádem, každý potřebuje jinou péči. Pokud vnímáte stravu jako lék na téměř všechny dnes hojně rozšířené nemoci, a potřebujete pomoci se v této problematice zorientovat, jste tady správně - přesně toto Vám kurz Poradce pro výživu a suplementaci splní. Navíc budete mít v podobě pana Jelínka nablízku nejen špičkového profesionála, ale i člověka, který dokáže „jen tak mimochodem“ otevřít ve vás další témata, která Vás posunou jako člověka ve velmi krátkém čase o několik životních kroků dále. Kurz vnímám jednoznačně jako skvělou životní investici.
Stefania Zanconato
Před 5 lety jsem si vybrala kurzy ATAC, které měly a stále mají výborné doporučení. Tím, že jsem měla za sebou 4 roky studia na farmaceutické fakultě, musím říct, že informace, které jsem na školení dostala byly na vysoké úrovni. Dnes se věnuji výživovému poradenství naplno. V souvislosti s autoimunitním onemocněním, které jsem v dané době řešila a získala mnoho praktických zkušeností, které se snažím využít spolu s teoretickými znalostmi, kterém jsem získala studiem a toto vše využít ve své práci s klienty. Společně s celostně zaměřenou lékařkou MUDr. Terezou Feltoni jsme založily kliniku Pontina, která je mostem mezi klasickou a celostní medicínou, kde působím jako výživový poradce. V roce 2021 jsme založili e-shop NaturaPura, který se řadí mezi netoxické e-shopy. Zaměřujeme se na superprémiové kvalitní doplňky stravy bez aditivních látek, čisté potraviny, netoxickou kosmetiku a drogérií. Jelikož takový životní styl žiju, tak i své zkušenosti a poznatky se snažím předávám dál mým klientům. V letošním roce jsem absolvovala stání zkoušku pro výživového poradce, kterou jsem úspěšně složila. Na základě této skvělé zkušenosti a v návaznosti také na to, s čím se denně ve své práci potýkám, jsem se rozhodla stávající kvalifikaci studiem nutriční terapie. Svoje znalosti rovněž rozšiřuji svou účastí v kurzech funkční výživy. Strava je mnohem větší dílek skládačky složený z výběru životního stylu, cvičení, cirkadiánních rytmů, přátelství, rodiny, práce, dovolené, odpočinku, spánku, emocí, přičemž každý díl do sebe zapadá. Pokaždé, když se najíme, naše tělo obdrží nespočet signálů, které modulují genovou expresi, hormonální rovnováhu, náladu, koncentraci, kognitivní funkce, imunitní a zánětlivou odpověď. Strava není statická, ale je dynamická a přizpůsobuje se různým situacím. Dieta není jedna a není navždy, dieta je životní styl.
Mgr. Soňa Malá
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci oceňuji v jeho komplexnosti, přehlednosti a zejména v přístupu pana Jelínka jako lektora. Jsem vystudovaná výživářka, takže pro mě byla většina informací známá, přesto jsem se dozvěděla mnoho nového a informace se mi skvěle utřídily. Kvituji celostní přístup k výživě jako takové - v kurzu je pamatováno na moderní přístup v podobě počítání kalorií i na alternativní přístupy typu makrobiotika a TČM. Potěšilo mne, že jsem se mohly setkávat každý měsíc také osobně, ne jen online. Kurz Poradce pro výživu mi hodně dal do praxe výživové poradkyně a hlavně mě moc bavil. Vřele doporučuji!
