Úvod / Co se u nás studuje / Příprava stravy

V naprosté většině případů konzumujeme potraviny určitým způsobem upravené – buď technologicky v rámci jejich zpracování a výroby, nebo přímo v kuchyni při tepelné úpravě. Tímto měníme strukturu potraviny, obsah látek v nich a samozřejmě i samotnou chuť. Pokud je cílem stravovat se pokud možno co nejzdravěji, je potřeba znát základní pravidla i v oblasti úpravy potravin. Zaměříme-li pozornost na úpravu jídla v domácích podmínkách, je nejčastější formou tepelné zpracování. Potraviny při vyšších teplotách mění svoje vlastnosti – nejvíce strukturu a chuť.
Upravujeme-li rostliny, dochází především ke třem velkým změnám:
Změní se struktura vlákniny, která se tak stane mnohem stravitelnější,
Sníží se obsah některých látek (nejvíce ze skupiny fytochemikálií, vitamínů a antinutričních látek),
Zvýší se hodnota glykemického indexu celé potraviny.
Upravujeme-li živočišné potraviny, dochází především ke změně struktury bílkovin.
Podle toho, jakou formu tepelné úpravy zvolíme, se odvíjí i rozsah změn v potravině:

Používáme ji nejčastěji u zeleniny. Jedná se o poměrně citlivou úpravu, která mění vlastnosti potraviny nejméně, je tedy velmi šetrná.
Při tomto postupu ponoříme potravinu na krátký okamžik do horké vody, teprve poté ji upravujeme různými způsoby dál. Výhodou je především likvidace mikroorganismů, které mohou podporovat zkažení potraviny, a současně zachování většiny zastoupených živin, jenž touto krátkou úpravu zůstanou nedotčeny. Použijeme-li blanšírování u některých druhů ovoce (rajčata, papriky, broskve), snadněji tak sloupneme tuhou slupku, která je náročně stravitelná.
Při vaření rostlinných potravin dochází k uvolňování některých látek (například vitamínů nebo antioxidantů) do vody. Je proto výhodné vodu použít společně s připravovanou potravinou. Vařením masa měníme strukturu bílkovin, kdy potravina postupně měkne a stává se lépe poživatelnou.
Při pečení se používá mnohem vyšší teplota než je tomu u předchozích postupů. Změny v potravině jsou tak mnohem většího rázu. Například vláknina bude stravitelnější, sacharidy více zvýší glykemický index. Na stranu druhou vzniknou ale i některé zdraví škodlivé látky. Protože dochází k silnému vysoušení potraviny, je vhodné v průběhu pečení potraviny podlévat vodou, aby se nepřipálily.

Grilování je velmi rychlá tepelná úprava, která výrazně zasáhne do chuti potraviny. Současně ale vznikají při přepálení látky, které mají i rakovinotvorné účinky. Tento způsob proto nepatří mezi zdraví prospěšné, je proto rozumné jej do kulinářských úprav zařazovat co nejméně.
Patří mezi nejméně žádoucí formy úpravy jídla. Jakmile smažíme jakoukoli potravinu v trojobale (směs strouhanky, mouky a vejce), dochází při vysokých teplotách v oleji k přepálení všech složek. Obsah zdraví škodlivých látek je tak často mnohem vyšší než například při šetrném grilování. Navíc zvyšujeme množství nezdravých (přepálených) tuků v upravované potravině. Smažení je proto nejméně vhodným způsobem vůbec.

Mikrovlnné trouby jsou velmi oblíbenou pomůckou, která nemálo urychluje přípravu jídel. Formy záření, které tyto přístroje vyzařují, mohou rychlým rozkmitáním molekul v potravině poškodit strukturu živin. Obecně se ale prezentuje, že tato forma úpravy není zdravotně závadná, její výhodou je především jednoduchost a dobrá dostupnost.

Zavařování je jeden z nejčastěji používaných způsobů úpravy potravin určených především k jejich delšímu uchování. Výhodou je fakt, že není potřeba používat žádné chemické konzervanty, takže z tohoto úhlu pohledu se jedná o poměrně zdravý postup. Při zavařování rostlinných potravin se při vysokých teplotách a tlaku mění struktura vlákniny a zvyšuje se glykemický index. Při zavařování je rozumné se vyhýbat používání cukrů, které o to více zvyšují hodnoty glykémie i obsah energie v potravině.
Kromě tepelných forem úprav potravin je možné zpestřit jídelníček i jinými, silně atraktivními způsoby:

Fermentace (kvašení) je proces přeměny potravin působením některých mikroorganismů. Dochází ke změně struktury i složení potraviny, celkově se tak zlepšuje její kvalita – stravitelnost, zvýšení obsahu některých zdraví prospěšných látek a snížení zastoupení některých nežádoucích živin. Takto upravené potraviny jsou právem považovány za zdravé a měly by být nedílnou součástí každodenní stravy. Typickými zástupci fermentovaných potravin jsou kvašená zelenina, kvašené nápoje (nejlépe nealkoholické), mnohé mléčné výrobky (jogurty, kefíry, podmáslí, kyšky, acidofilní mléka), tempeh nebo sójové omáčky.

Proces klíčení je naprosto jedinečný přírodní fenomén, jehož výhody se vyplácí do kuchyně přenášet co nejčastěji. V principu se jedná o situaci, kdy jakékoli semínko v teplém a vlhkém prostředí začne vyvíjet aktivitu, v rámci svého růstu velmi rychle zvětšuje obsah živin a současně mění jejich strukturu. Ve výsledku tak dostáváme potravinu, která je doslova nabitá živinami – ne nadarmo se klíčky označují jako superpotraviny.
Klíčit je možné jakákoli semínka, nejčastěji se používají obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves, pohanka, rýže…), luštěniny (hrách, cizrna, mungo, adzuki, čočka…), velmi oblíbené jsou například vojtěška, dýňová semínka nebo řeřicha. Klíčené potraviny konzumujeme syrové, sušené i tepelně upravené - všechny tyto formy mají svoje výhody.
Je výhodné zařazovat klíčené potraviny do stravy každý den, protože jsou zdrojem mnoha důležitých živin (vitamínů, minerálů, antioxidantů…).
Zajímáme-li se o výživu a chceme umět převádět teorii do praxe, nevyhneme se výzvě v podobě vytvoření jídelníčku, který kromě správně nastavených nutričních hodnot bude splňovat prakticky tu nejdůležitější charakteristiku - chuť. Zdaleka ne každý má vlohy ke kulinářskému umění, základní pravidla přípravy jídel jsou ale schopni se naučit všichni. Protože je naším cílem předávat v kurzech know-how, které bude uplatnitelné i v běžném životě, učí se studenti na výukové aplikaci ZOF vytvářet ke konkrétním situacím takové jídelníčky, které kromě požadovaných nutričních parametrů odpovídají i gastronomickým pravidlům. Jednotlivé možnosti úpravy jídel jsou tak nedílnou součástí studia u nás.
Mgr. Martin Jelínek
Anežka Hladíková
Rozhodnutí absolvovat půlroční online kurz pana Jelínka bylo pro mě jedno z nejlepších životních rozhodnutí. Studium kurzu je pečlivě sestaveno tak, aby každý student získal pevný znalostní základ. Líbilo se mi, jak nás pan Jelínek "nutil" přemýšlet nad jednotlivými výživovými směry i selským rozumem. Nic nebylo černobílé - dobré či špatné - informace jsou vždy zasazené do celostního kontextu. Oceňuji i způsob učení - kombinace psaných lekcí, video přednášek, vypracování úkolů ve hře ZOF, myšlenkových map a průběžných testů. Díky tomu jsem si učivo opravdu zažila do morku kosti :-) Z jednotlivých lekcí kurzu budu čerpat i nadále po dobu mé výživové kariéry. Jako obrovský přínos vnímám také online poradnu, ve které můžeme jako studenti i absolventi konzultovat s panem Jelínkem problematiku výživy. Moc děkuji za úžasný kurz i jeho péči a doufám, že ovlivní svou záslužnou prací co nejvíce lidí.
Mgr. Kateřina Balcarová
Do kurzu jsem se přihlásila coby čerstvá veganka čerstvě těhotná. Očekávala jsem od kurzu, že mi dodá jistotu, že vše ve svém stravování dělám správně, dodá další podněty a podá mi celkový pohled na stravování (nejen veganské) a jeho vliv na zdraví člověka. Bylo mi moc líto, že jsem neměla možnost projít distančním kurzem a setkat se osobně s lektorem. Nakonec to vlastně ze vzdělávacího hlediska vůbec nevadilo, protože lektor se nám maximálně věnoval v on-line poradně, velmi rychle reagoval na maily a moc vítám současné webináře. Zatím se poradenství nevěnuji profesionálně, ale často radím kamarádům a známým. Spousta podnětů a znalostí z kurzu se ukazuje jako velmi užitečná. Ve svém okolí vnímám, že si lidé začínají uvědomovat souvislost zdraví a stravy a odborníky ve výživě budou vyhledávat nejen z důvodu hubnutí, ale především za účelem ovlivnění svého zdraví k lepšímu. A právě toto vnímám jako podstatu kurzu Poradce pro výživu a suplementaci pod vedením lektora Martina Jelínka.
František Mrkáček
Od raného věku jsem se věnoval různým sportům, což ve mně už od puberty vzbudilo zájem o zdravý životní styl. Ten mě přivedl ke kulturistice, kde jsem si poprvé uvědomil, jak zásadní roli hraje strava při dosahování výsledků. To mě vedlo k intenzivnímu studiu a experimentování v oblasti výživy, což se stalo mojí vášní na více než deset let. V roce 2018 jsem objevil Wim Hofovu metodu, která mi poprvé umožnila zažít změněný stav vědomí a pocítit transformační sílu hormetického stresu. Tato zkušenost mě naučila, že optimální zdraví vyžaduje rovnováhu tří pilířů: psychiky, stravy a pohybu. Bohužel komfort a blahobyt často tyto pilíře narušují, a proto bychom se na ně v dnešní době měli zaměřit co nejvíce. Abych své znalosti ještě více prohloubil a mohl je efektivně předávat dál, absolvoval jsem odborný kurz výživového poradenství ATAC u pana Jelínka, který jsem zakončil státní autorizovanou zkouškou. Tento kurz je promyšlený do posledního detailu. Témata probíráte postupně a systematicky, den za dnem. Každý den navrhujete jídelníčky na konkrétní téma, což vám pomáhá vytvořit jasnou představu o tom, jak by měl vypadat pestrý a přirozený jídelníček – což je něco, co dnešní populaci často chybí. Každý měsíc musíte složit test, který vás posune do další fáze studia. Na závěr kurzu je potřeba absolvovat závěrečný test a vypracovat seminární práci. Teprve poté je kurz dokončen. Tento kurz jsem si vybral nejen kvůli jeho kvalitnímu obsahu, ale také proto, že jsem u pana Jelínka cítil jeho celostní přístup a duchovní přesah. Dnes pomáhám svým klientům orientovat se ve zdravé výživě, pochopit principy správného stravování a najít cestu k lepšímu zdraví i kvalitnějšímu životu.