Syndrom zvýšené propustnosti střev

Tento syndrom sice postihuje střevní trakt, má ale vliv na vznik celé řady onemocnění (únavy, alergií, zánětů, autoimunitních onemocnění, syndromu dráždivého tračníku, srdečně-cévních chorob aj). S ohledem na životní styl, který v současné době populace preferuje, se tento problém masově rozvíjí, je proto třeba mu ve vztahu k manipulaci se stravou věnovat patřičnou pozornost.

Sliznice střeva tvoří poměrně velkou plochu. Na jejím povrchu se nachází tenká vrstva buněk, jejichž hlavním úkolem je kontrolovat vstřebávání látek ze stravy. Tyto buňky jsou v těsném spojení, jejich vzájemnou komunikaci a udržování optimální vzdálenosti mezi nimi zajišťují specifické bílkoviny. Tyto proteiny mají na základě aktuální potřeby schopnost zvětšovat nebo zmenšovat prostor mezi jednotlivými buňkami sliznice, a to za účelem propustit skrze střevní stěnu látky ze střeva do krevního oběhu. Za normálních okolností je velikost těchto mezer poměrně malá, protože homeostatické mechanismy se snaží předcházet vznikům zdravotních komplikací a udržují funkci této vrstvy buněk na takové úrovni, aby nedocházelo k propouštění špatně metabolizovaných živin, případně jakýchkoli toxinů.

Zdravé střevo funguje tak, že síť těchto buněk nedovolí průchod větších částic. To, co by se do krve dostat nemělo, zůstává ve střevech a je následně vyloučeno. Pokud ale dojde k narušení kontinuity této vrstvy, vznikají větší otvory. Skrze ně se přes stěnu střeva vstřebávají látky, které následně poškozují zdravou rovnováhu v těle. Vzniká tzv. "Leaky gut syndrome" neboli syndrom zvýšené propustnosti střev (zvýšená permeabilita střev).

Jeho následky jsou rozsáhlé. Jakmile se skrze střevní stěnu dostávají do krevního oběhu nežádoucí látky, imunitní systém na ně reaguje jako na vetřelce. Začne mobilizovat svoje úsilí, bohužel zdaleka ne vždy je úspěšný a výsledkem jsou:
- záněty - kloubního aparátu, srdečně-cévního systému, vylučovacího ústrojí, trávicího traktu (např. syndrom dráždivého tračníku),
- infekce dýchacích cest,
- kožní problémy - ekzémy, akné,
- potravinové intolerance a alergie.

Zvýšená střevní propustnost souvisí s chronickými a autoimunitními onemocněními:
- Crohnova choroba,
- ulcerózní kolitida,
- revmatoidní artritida,
- astma,
- roztroušená skleróza,
- Parkinsonova choroba,
- celiakie,
- cukrovka I. typu,
- špatná funkce štítné žlázy,
- metabolický syndrom.

Zvláštní kapitolou u zvýšené propustnosti střev je vztah k  funkcím mozku. Ukazuje se, že narušuje rovnováhu v komunikačním kanálu střevo-mozek, což vede k některým psychickým onemocněním (úzkosti, deprese, bipolární porucha, sleduje se i vztah k autismu).

Pro řešení takové situace (či jejímu předcházení) je třeba nejprve pochopit, jaké jsou příčiny vzniku syndromu. Mezi běžně prezentované patří:

1. Špatná koncepce stravy.
2. Stres.
3. Užívané léky (analgetika, nesteroidní antiflogistika, antibiotika, imunosupresiva - nejčastěji kortikoidy).
4. Přítomnost chronického zánětu v těle.
5. Porucha diverzity střevní mikrobioty.

Vliv stravy na permeabilitu střevní stěny

Pro lepší uchopení problematiky rozdělme stravu ve vztahu k syndromu propustných střev na dvě části:

1. Faktory ve stravě, které podporují vznik syndromu:

A) Přebytek sacharidů.
Platí to pro sacharidy komplexní i jednoduché (podporují růst kvasinek a patogenních baktérií, které pak produkují toxiny, jež poškozují buňky střevní výstelky). V tomto směru je výhodné snižovat jejich podíl ve stravě, a to na úroveň, která danému jedinci vyhovuje. Neznamená to, že nejlepší variantou jsou nízkosacharidové koncepce. Cílem je, aby strava nebyla příliš vysokosacharidová, tzn. podíl polysacharidů i cukrů byl přiměřený energetickým potřebám a současně jejich zdroje byly co nejméně technologicky upravené. U cukrů to nejsou jen jeho rafinované formy, ale např. i přebytek fruktózy (ovocného cukru), které jsou součástí vysoce koncentrovaných sirupů, případně slazených nápojů.

B) Zvýšený příjem alkoholu.
Platí to obecně o všech zdrojích alkoholu, tedy i pivu a vínu, které se běžně prezentují (v přiměřené míře) jako zdravotně prospěšné.

C) Průmyslově zpracované potraviny s obsahem některých aditiv.
Vedle konzervačních látek se často citují emulgátory a organická rozpouštědla. Vzhledem k tomu, že střevo porušují přímo, má smysl se zajímat o to, ve kterých potravinách se objevují nejčastěji:
- pekařské výrobky (pečivo, dezerty),
- mléčné a vaječné produkty,
- čokoládové výrobky,
- omáčky,
- krémy,
- zmrzliny,
- margaríny,
- některé uzeniny (párky).

D) Nedostatek vlákniny.
Její deficit znevýhodňuje aktivitu probiotických mikroorganismů ve střevech a dává prostor pro přemnožení patogenních kultur, které následně svojí aktivitou nepřispívají k regeneraci poškozené střevní výstelky.

E) Nedostatek některých vitamínů a minerálů.
Jedná se především o vitamín D a zinek.

F) Přebytek lepku a kaseinu.
Tyto bílkoviny samy o sobě nejsou "špatné". Zátěží pro vnitřní prostředí střeva se stávají v okamžiku, kdy je jejich podíl ve stravě příliš vysoký. U mléčných výrobků je vůči sliznici střeva nejvíce agresívní A1 beta-kasein. Vyhnout se mu je možné jen u mléčných výrobků, které pochází ze speciálně šlechtěného skotu. Platí ale, že přiměřené množství zakysaných produktů by nemělo dělat výraznější potíže (obsahují probiotika a mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají pozitivní vliv na fungování střevního traktu).

G) Vysoký podíl antinutričních látek.
Nejčastěji se citují fytáty a lektiny. Lektiny jsou na cukry vázané bílkoviny, které působí jako přirozený obranný systém rostlin. Ve střevním traktu se lektiny umí přichytit na sliznici, kterou poškozují a způsobují rozvoj zánětu. Významným zdrojem lektinů jsou pšenice, rýže nebo sója.

2. Úprava koncepce stravy sloužící jako  prevence i podpůrná léčba syndromu propustných střev:

Existuje několik jednoduchých zásad, podle kterých je možné stravu upravovat tak, aby výsledek vedl k nastolení a udržení rovnováhy funkce buněk střevní sliznice. Vždy je třeba vycházet z toho, v jaké situaci se nacházíme - tedy zda řešíme prevenci, nebo už vzniklý problém.