Štítná žláza je endokrinní žláza umístěná na přední straně krku pod štítnou chrupavkou. Pro kvalitu lidského života je důležitá proto, že produkuje klíčové hormony:
1. Trijodthyronin – obsahuje 3 atomy jódu, označuje se jako T3.
2. Thyroxin - obsahuje 4 atomy jódu, označuje se jako T4.
Tyto dvě hormonální látky zásadním způsobem ovlivňují růst a vývoj. Protože zasahují do metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků, jejich produkované množství řídí i kvalitu metabolických dějů.
3. Kalcitonin - ovlivňuje metabolismus vápníku, má tak vliv například na hustotu kostí.
Pokud dojde k odklonu od rovnovážné funkce tohoto orgánu, ovlivní to chod celého organismu na psychické i fyzické úrovni.
Nejrozšířenější poruchy funkce štítné žlázy jsou:
Hypotyreóza.
Je způsobena nedostatkem hormonů, tedy sníženou funkcí štítné žlázy. Nejčastěji bývá zapříčiněna autoimunitním zánětem, u dětí může být vrozená. Typickými příznaky jsou snížená vitalita, únava, zimomřivost, nárůst tělesné hmotnosti, zpomalená střevní peristaltika a z ní vznikající zácpa.
Hypertyreóza (tyreotoxikóza).
Je způsobena nadbytečnou produkcí hormonů, tedy zvýšenou činností štítné žlázy. Nejčastější příčinou je autoimunitní reakce organismu. Typickými projevy jsou zvýšený krevní tlak, bušení srdce, nervozita, nespavost, vypadávání vlasů, výrazný úbytek tělesné hmotnosti. Metabolismus takto postižených se zrychluje, toto se projeví i na vztahu k jídlu (rychleji tráví a dříve mají hlad). Často se objevuje i zvýšený výskyt osteoporózy.
U obou poruch se může vyskytnout zvětšení štítnice - tzv. struma neboli vole. Globální statistiky poukazují na to, že poruchami funkce štítné žlázy trpí mnohem častěji ženy.
Dysfunkce štítné žlázy jsou léčeny substituční terapií. V případě hypofunkce je to podávání léků s obsahem specifických hormonů, u hyperfunkce pak tyreostatika s případným chirurgickým zákrokem či léčbou radiojódem.
Vliv stravy na funkci štítné žlázy
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory:
Příjem jódu.
Jód je součástí struktury thyroxinu a trijódthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu.
Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tak ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematický, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšující hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů.
Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin.
Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je proto nutné zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin.
Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Toto ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů (roli ale hraje i jejich glykemická hodnota) naopak zrychluje metabolismus. Na základě změny poměrů makroživin v jídelníčku je možné nepřímo ovlivňovat i kvalitu fungování štítné žlázy.
Obsah antinutričních látek.
Některé antinutriční látky (konkrétně skupina strumigenů, někdy také označována jako goitrogeny) mají schopnost narušovat funkci štítnice a podporovat její zvětšení (pojem "strumigenní" vychází z výrazu "struma"). Toto se děje skrze zablokování přísunu jódu do buněk, snížení produkce TSH (tyreotropního hormonu) nebo narušením funkce enzymu, který váže jód do hormonů produkovaných štítnou žlázou.
Nejvíce strumigenů se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, zelí, růžičková kapusta, květák, špenát, tuřín...), některých obilovinách (kukuřice, pohanka), semenech (len, piniové ořechy), luštěninách (fazole, sója a její produkty - mléko, tempeh, tofu) či ovoci (jahody, hrušky, broskve). Obsah strumigenních látek v těchto potravinách je možné v určitém rozsahu snížit tepelnými úpravami.
Konzumaci těchto potravin by měli omezovat především jedinci postižení dysfunkcí štítnice, u zdravých lidí nehrozí zvýšené riziko nežádoucího ovlivnění funkce tohoto orgánu.
Protože mají na funkci štítné žlázy vliv genetické faktory, stres, záření či emoční rozpoložení, je strava pouze jednou z dílčích možností, jak můžeme funkci štítnice vědomě ovlivňovat. Vědecké výzkumy ale jednoznačně poukazují na nemalý význam kvality stravování, proto se tomuto tématu věnujeme i v kurzech Poradce pro výživu a Výživa ve sportu. Studenti se na výukové hře ZOF učí vytvářet jídelníčky, které jsou v souladu nejen s běžně prezentovanými požadavky na nutriční vyváženost (zajištění dostatku jódu, selenu, bílkovin, antioxidantů, ale i rovnováhu ve vztahu s dalšími charakteristikami ZOF). Strava má největší vliv na preventivní úrovni, zajistit rovnováhu u všech charakteristik ZOF je tak celoživotní výzva. Jak zjistíte při praktické tvorbě jídelníčků – naštěstí nijak náročná.
Co říkají o studiu naši absolventi
Nevěřila bych, že mi bude líto, že jsem již kurz dokončila. Studium se mi velmi líbilo. Dlouhou dobu jsem hledala kvalitní dovzdělání v tomto oboru. Jsem vystudovaný vědec s přesahem do medicíny a velmi jsem potřebovala dopilovat komplexnější přesah do výživy lidského organismu. Kurz dokonce předčil mé očekávání. Pan magistr Martin Jelínek je odborníkem ve svém oboru a po celou dobu kurzu odpovídal na mé dotazy. Studenti si projdou velmi podrobně komplexním pohledem na výživu, potraviny, jejich vliv na tělo, pohled na diety a nemoci, doplňky stravy. Navíc pan magistr Jelínek je autorem několika zajímavých knih, je velmi váženou osobou v oblasti výživy, často jej vidíme i jako hosta na problematiku výživy v TV. Kurz ATAC velmi doporučuji a jsem za něj velmi ráda, obohatil mne ve své profesní kariéře. Navíc i po skončení kurzu jsem s panem magistrem Jelínkem v kontaktu a můžu se na něj obrátit s dotazy, čehož si velmi cením. Jsem za tento kurz velmi ráda a děkuji za vše :)
Ing. Lenka Pokorná
Studium on-line kurzu Výživa dětí byla pro mne velmi příjemná. Jednak jsem si mohla volit rychlost studia kurzu, dále jsem si mohla některé informace vyslechnout přímo z úst pana Mgr. Jelínka v rámci jeho videí či přednášek. Výživě dětí se věnuji již více let, přesto mi kurz dokázal poskytnout odpovědi na některé "zapeklité a mediálně hodně řešené" otázky. Děkuji také panu Jelínkovi za možnost využití poradny i po skončení kurzu.
Mgr. et Mgr. Bohuslav Sedláček
Když jsem se rozhodl, že se přihlásím na kurz poradce pro výživu a suplementaci u Martina Jelínka, očekával jsem, že se mi tím otevřou nové dveře poznání. Stalo se však mnohem více, neboť za oněmi dveřmi byla celá řada dalších dveří, které vedou do nejrůznějších zákoutí oblasti výživy. Člověk tak během studia poznává pestrost různých přístupů k otázce výživy a vlastně zjišťuje, co všechno neví. Ona pestrost je něco, co oceňuji na kurzu nejvíce. Vzbuzuje totiž další otázky a doslova motivuje k dalšímu, vlastnímu studiu, hledání a objevování. Z praktického hlediska jsem velmi ocenil distanční formu kurzu a tedy možnost studovat on-line, avšak doplněnou možností zeptat se lektora v případě jakékoliv nejasnosti.
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter