Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Poruchy funkce štítné žlázy

Poruchy funkce štítné žlázy

Poruchy funkce štítné žlázy

Štítná žláza je endokrinní žláza umístěná na přední straně krku pod štítnou chrupavkou. Pro kvalitu lidského života je důležitá proto, že produkuje klíčové hormony:

1. Trijodthyronin – obsahuje 3 atomy jódu, označuje se jako T3.

2. Thyroxin - obsahuje 4 atomy jódu, označuje se jako T4.
Tyto dvě hormonální látky zásadním způsobem ovlivňují růst a vývoj. Protože zasahují do metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků, jejich produkované množství řídí i kvalitu metabolických dějů.

3. Kalcitonin - ovlivňuje metabolismus vápníku, má tak vliv například na hustotu kostí.

Pokud dojde k odklonu od rovnovážné funkce tohoto orgánu, ovlivní to chod celého organismu na psychické i fyzické úrovni.

Nejrozšířenější poruchy funkce štítné žlázy jsou:

Hypotyreóza.
Je způsobena nedostatkem hormonů, tedy sníženou funkcí štítné žlázy. Nejčastěji bývá zapříčiněna autoimunitním zánětem, u dětí může být vrozená. Typickými příznaky jsou snížená vitalita, únava, zimomřivost, nárůst tělesné hmotnosti, zpomalená střevní peristaltika a z ní vznikající zácpa.

Hypertyreóza (tyreotoxikóza).
Je způsobena nadbytečnou produkcí hormonů, tedy zvýšenou činností štítné žlázy. Nejčastější příčinou je autoimunitní reakce organismu. Typickými projevy jsou zvýšený krevní tlak, bušení srdce, nervozita, nespavost, vypadávání vlasů, výrazný úbytek tělesné hmotnosti. Metabolismus takto postižených se zrychluje, toto se projeví i na vztahu k jídlu (rychleji tráví a dříve mají hlad). Často se objevuje i zvýšený výskyt osteoporózy.

U obou poruch se může vyskytnout zvětšení štítnice - tzv. struma neboli vole. Globální statistiky poukazují na to, že poruchami funkce štítné žlázy trpí mnohem častěji ženy.
Dysfunkce štítné žlázy jsou léčeny substituční terapií. V případě hypofunkce je to podávání léků s obsahem specifických hormonů, u hyperfunkce pak tyreostatika s případným chirurgickým zákrokem či léčbou radiojódem.

Vliv stravy na funkci štítné žlázy

Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory:

Příjem jódu.
Jód je součástí struktury thyroxinu a trijódthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.

Množství selenu.
Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tak ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematický, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšující hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).

Množství antioxidantů.
Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.

Množství a kvalita bílkovin.
Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je proto nutné zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.

Poměry makroživin.
Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Toto ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů (roli ale hraje i jejich glykemická hodnota) naopak zrychluje metabolismus. Na základě změny poměrů makroživin v jídelníčku je možné nepřímo ovlivňovat i kvalitu fungování štítné žlázy.

Obsah antinutričních látek.
Některé antinutriční látky (konkrétně skupina strumigenů, někdy také označována jako goitrogeny) mají schopnost narušovat funkci štítnice a podporovat její zvětšení (pojem "strumigenní" vychází z výrazu "struma"). Toto se děje skrze zablokování přísunu jódu do buněk, snížení produkce TSH (tyreotropního hormonu) nebo narušením funkce enzymu, který váže jód do hormonů produkovaných štítnou žlázou.

Nejvíce strumigenů se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, zelí, růžičková kapusta, květák, špenát, tuřín...), některých obilovinách (kukuřice, pohanka), semenech (len, piniové ořechy), luštěninách (fazole, sója a její produkty - mléko, tempeh, tofu) či ovoci (jahody, hrušky, broskve). Obsah strumigenních látek v těchto potravinách je možné v určitém rozsahu snížit tepelnými úpravami.

Konzumaci těchto potravin by měli omezovat především jedinci postižení dysfunkcí štítnice, u zdravých lidí nehrozí zvýšené riziko nežádoucího ovlivnění funkce tohoto orgánu.

Protože mají na funkci štítné žlázy vliv genetické faktory, stres, záření či emoční rozpoložení, je strava pouze jednou z dílčích možností, jak můžeme funkci štítnice vědomě ovlivňovat. Vědecké výzkumy ale jednoznačně poukazují na nemalý význam kvality stravování, proto se tomuto tématu věnujeme i v kurzech Poradce pro výživu a Výživa ve sportu. Studenti se na výukové hře ZOF učí vytvářet jídelníčky, které jsou v souladu nejen s běžně prezentovanými požadavky na nutriční vyváženost (zajištění dostatku jódu, selenu, bílkovin, antioxidantů, ale i rovnováhu ve vztahu s dalšími charakteristikami ZOF). Strava má největší vliv na preventivní úrovni, zajistit rovnováhu u všech charakteristik ZOF je tak celoživotní výzva. Jak zjistíte při praktické tvorbě jídelníčků – naštěstí nijak náročná.

Co říkají o studiu naši absolventi

Alena Václavíková

Když jsem si vybírala kurz na výživové poradenství, prošla jsem všechny možné nabídky. Kurz pana magistra Jelínka mě však oslovil hned napoprvé, takový ten vnitřní pocit mi říkal, že je to přesně to, co hledám. Zaujal mě způsob studia - myšlenkové mapy (nikdy dříve jsem s tím sice nepracovala, ale chtěla jsem to poznat a osvědčilo se mi to, je to přehledné a dobře zapamatovatelné). Také mi vyhovovala možnost studia z domova a přestože školení probíhala jednou měsíčně, byli jsme v neustálém kontaktu s lektorem. Každodenně jsme dostávali ke zpracování témata a posouvali se tím k cíli. Naučili jsme se nahlížet na člověka jako celek a byť jsem to zprvu brala jako doplněk ke své práci, tak mě to úplně pohltilo, když vidím jak dalece je možné ovlivnit stravou a správným životním stylem především zdraví člověka a samozřejmě s tím jde ruku v ruce i úprava tělesné hmotnosti. Díky tomu jsem dala do oběhu své vlastní výrobky připravené na zdravém základě. A také velmi oceňuji i další neustálý kontakt s absolventy, možnost konzultací a dalšího vzdělávání a rozvoje. Má intuice mě opět nezklamala ... :-)

Ivan Rajkó

Veľa som hľadal ten najideálnejší kurz pre mňa.Na Slovensku nič také obsiahlé som nenašiel ako práve tento kurz. Kurz bol nad moje očakavanie a neskutočne mi to bude chýbať.Poznatky s Ajurvédy používam v osobnom živote a určite ich budem aplikovať aj pri mojích klientoch.Po absolvování kurzu mám úplne iný pohľad na stravovanie a som s toho nesmierne štastný.Ďakujem pánovi Jelínkovi a jeho týmu za všetko.

Ing. Lýdia Pokorná

Jak jen popsat kurzy lektora Martina Jelínka – troufale si tvrdím říct, že tady v ČR buduje zcela unikátní přístup ve výživě. Spojuje jak poznatky západního výzkumu v oblasti výživy, zároveň ale také vychází z poznatků starodávných východních filozofií. Na výživu se dívá celostně a bez ohledu na cíl ve výživě se snaží o to, aby zvolený přístup byl dlouhodobě udržitelný. Myslím, že pravý odborník se pozná podle toho, s jakou pokorou přistupuje ke svému oboru. U Martina je vidět, že hloubka jeho vědomostí a šířka různých úhlů pohledu, které se snaží aplikovat na nějakou problematiku, mu jednoduše nedovolí vidět černobíle. Myslím, že si uvědomuje, že i v oblasti výživy jsou naše vědomosti hodně limitované a je nutné přemýšlet v souvislostech, opatrně hodnotit, trpělivě zkoušet a pozorovat. Moc se mi líbí, jakým způsobem nás učí přemýšlet – slovo přemýšlet bych podtrhla :-), protože tady rozhodně nečekejte žádný návod ve stylu „výživa rychle a jednoduše“ :-). Naučíte se přemýšlet v mnohem širších souvislostech, než tomu bylo doposud. Získáte respekt k výživě jako také. Nebude víc existovat dobré nebo špatné, vše budete od teď hodnotit v kontextu. Velice inspirativní, naplňující a do jisté míry i návykové. Zároveň bych moc ráda pochválila i obchodní tým, který jen podtrhává popsaný přístup – vše bez problémů, s naprostou profesionalitou a lidskostí, moc vám všem děkuju!