Úvod / Vše o studiu / Chronický únavový syndrom

Únavovým syndromem trpí rostoucí počet lidí na celém světě. Projevy tohoto onemocnění se v minulosti označovaly pojmy "syndrom chronické neuroendokrinoimunitní dysfunkce" či "myalgická encefalomyelitida", nejčastěji se ale prezentuje "chronický únavový syndrom".
Nejčastěji se vyznačuje:
Stále se vedou spory o tom, zda je únavový syndrom specifické onemocnění nebo jen soubor spolu nesouvisejících příznaků.
Konkrétní příčina vzniku chronického únavového syndromu není doposud známa. Většinou se však odborníci shodují na tom, že významnou roli zde hraje oslabený imunitní systém v kombinaci s fyzickým i psychickým přetížením (přibližně 60 procent postižených tvoří alergici). Někteří postižení trpí i různými autoimunními nemocemi (lupus apod).
Další možné a často uváděné příčiny mohou být:
Aby toho nebylo málo, připisuje se chronickému únavovému syndromu i vliv:
Ve vztahu ke stravě může chronickou únavu vyvolat nedostatek jakýchkoli nutričních látek. Při snaze podpořit řešení syndromu úpravou jídelníčku by se proto mělo postupovat následovně:
1. Nejprve je vhodné provést analýzu stávajícího stravování.
Toto obnáší detailní pohled na:
A) Skladbu jídelníčku (tedy kvalitu potravin a pestrost v jejich volbě).
B) Nutriční kvalitu (sleduje se obsah všech analyzovatelných živin).
Protože se chronický únavový syndrom nazývá chronický, znamená to, že sám o sobě nevznikl ze dne na den, ale metabolismus musel být odváděn od rovnováhy po delší dobu. Z toho vyplývá, že analýza stravování by měla být zaměřena na delší časový úsek.
2. Poté upravit jídelníček tak, aby vykazoval:
A) Dostatečnou pestrost ve výběru potravin,
B) Odpovídající kvalitu konzumovaných potravin,
C) Nutriční vyváženost ve všech sledovaných parametrech.
Pokud nutriční analýza jídelníčku zjistí, že po delší dobu byly některé mikroživiny v deficitu (především vitamíny a minerály), je výhodné nastavit jejich příjem na mírně vyšší úroveň z důvodu snahy o nasycení organismu.
3. Z doplňkové výživy se nejčastěji preferují:
A) Imunomodulační přípravky - např. echinacea,
B) Antioxidanty,
C) Adaptogeny.
U řešení chronického únavového syndromu vznikají dva problémy:
- Jedná se o chronickou poruchu, je proto nutné počítat s časově náročnějším procesem (řádově v měsících).
- Jedná se o syndrom, neřeší se tedy jeden problém, ale hned celý jejich soubor. Toto v podstatě znamená, že rovnováha těla i mysli byla vykolejena na několika úrovních (homeostatické samoregulační mechanismy přestaly plnit svoji funkci u více systémů).
V praxi toto obnáší nejen nastavit nový systém správně, ale také mít nemalou trpělivost s jeho realizací a průběžným vyhodnocováním dílčích výsledků. Toto se studenti učí v kurzu Poradce pro výživu, kde na výukové aplikaci ZOF vytváří modelové stravovací režimy s cílem vykázat nutriční rovnováhu.
Mgr. Martin Jelínek
MUDr. Lucie Tomíčková
Ve světě výživy a wellness se pohybuji přes 10 let a když jsem se ocitla doma s dětmi, zatoužila jsem znovu po svém snu – stát se výživovou poradkyní. Kurz pana Martina Jelínka „Poradce pro výživu a suplementaci“ je zcela jedinečný a to hned ze dvou důvodů. Prvním je možnost studia on-line, což jsem jako maminka malých dětí vysoce ocenila, druhým důvodem je celostní pohled na výživu a zdraví. Právě komplexní vnímání propojenosti výživy nejen s fyzickým tělem ale také myslí a emocemi, je to, co jsem v jiných dostupných kurzech marně hledala. Jste-li aktivní k přístupu k sobě a svému zdraví, rozhodně Vám kurz doporučuji. Podaří-li se Vám poznatky získané z kurzu začlenit do svého života, je možné, že už lékaře nebudete nikdy potřebovat :) Přeji Vám zdravý a spokojený život. P.S. Třetím důvodem, proč studovat zrovna tento kurz, je osobnost pana Martina Jelínka. Tímto mu srdečně děkuji a taktéž mu přeji mnoho krásného v životě.
MUDr. Renáta Hluchníková
Jako lékařka jsem se výživu na teoretické úrovni učila už několikrát - jako studentka medicíny a dále pak k atestacím z vnitřního a tělovýchovného lékařství. Po absolvování kurzu "Výživa dětí" musím ale konstatovat, že teorie a praxe jsou dvě naprosto odlišné věci. Díky výukové aplikaci ZOF jsem si vyzkoušela, jak je někdy obtížné teoretické znalosti implementovat do praxe, tedy vytvořit jídelníček pro konkrétní osobu s předem daným nutričním zadáním. Aplikace ZOF mi poskytla spoustu informací o potravinách - ať už z hlediska zastoupení makro či mikroživin, tak představu o energetické bilanci a konkrétně např. to, jak snadné je překročit denní doporučený příjem soli i přesto, že se člověk vyhne průmyslově zpracovaným potravinám. Díky tomuto kurzu jsem si uvědomila, jak velké rezervy mám ve svém vlastním jídelníčku a i když jsem si myslela, že se stravuji zdravě a racionálně, je neustále co zlepšovat. Moc děkuji panu Jelínkovi a jeho kolektivu, kteří se na celém projektu podílejí. Jejich práce mi dává velký smysl.
Kateřina Kapková
Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.