Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Potravinové alergie

Potravinové alergie

Potravinové alergie

Existuje celá řada situací, kdy imunitní systém na běžné situace reaguje přehnaným způsobem. Výsledkem jsou v populaci poměrně často se vyskytující alergické stavy, které se vyznačují nadměrnou nebo změněnou humorální nebo buněčnou imunitou. Víme, že za normálních okolností dojde k navázání protilátky na antigen za vzniku komplexu, který není biologicky aktivní. Alergická reakce vzniká v situaci, kdy na takový komplex imunitní systém reaguje nepřiměřeně bouřlivě.

Antigen, který spouští alergickou reakci, může mít různý původ:
- Pokud jde o antigen exogenního původu (cizorodá látka), vzniká  alergie.
- Když jde o antigen tělu vlastní, vzniká autoimunitní choroba.

Potravinové alergie jsou tedy nežádoucí reakcí na určitou potravinu nebo složku potravy, která je podmíněna imunitními reakcemi (imunita je vnímá jako cizorodé látky a reaguje tvorbou protilátek). Příčinou potravinových alergií jsou:
Potraviny samotné,
Skryté alergeny,
Aditiva,
- Rezidua z ochranných látek, z půdy nebo z obalů potravin,
- Meziprodukty, které vznikají při nesprávném uskladnění potravin podléhajících rychlé zkáze.
U alergizujících součástí potravin se jedná téměř vždy o proteiny a glykoproteiny.

Alergie bývají velmi často zaměňovány s pojmem „intolerance“. Mezi nimi je podstatný rozdíl, protože intolerance jsou všechny nesnášenlivosti na potraviny, na jejichž vzniku se (na rozdíl od alergií) nepodílí žádné imunologické procesy. Intolerance na potraviny mohou vznikat i sekundárně jako následek různých onemocnění (např. poruch zažívání, nebo vstřebávání v důsledku infekčních průjmů, pankreatitid, onemocnění jater).

Existuje ještě pojem pseudoalergie (zjednodušeně "přecitlivělost"), pod kterým se rozumí situace, kdy příznaky jsou stejné jako u alergií, ale bez imunitní odpovědi (tvorby protilátek). U pseudoalergií reaguje organismus na určité látky v závislosti na jejich množství, intenzita příznaků se odvíjí od náchylnosti a citlivosti organismu. Nejčastěji se jedná o reakce na  konzervační látky, doplňky stravy či látky v potravinách obsažené ve vysokých koncentracích (nejrozšířenější je ale histaminová intolerance, typické je i např. předávkování vitamínem C). Zajímavé je, že pseudoalergie se vyskytují mnohem častěji, než samotné alergie.

Potravinové alergie se dělí na několik typů, které se liší i rychlostí vzplanutí příznaků. „Pravé“ potravinové alergie postihují 6–8 % kojenců, 3-5 % malých dětí a 2-4 % dospělých osob.
Projevy u potravinových alergií jsou různé, nejčastěji se jedná o:

  • Otoky rtů, úst, jazyka, obličeje a krku,
  • Kopřivka,
  • Svědění,
  • Alergická rýma,
  • Astma,
  • Kašel, 
  • Sípavé dýchání,
  • Nadýmání,
  • Křeče,
  • Koliky,
  • Průjmy.

Imunita ale může reagovat až v rozsahu anafylaxe, která je životu nebezpečná.

Typickým příznakem potravinové alergie je orální alergický syndrom (OAS). Objevuje se 5-30 minut po požití potravy, projevuje se svěděním patra, nosohltanu, otokem rtů, pupeny na sliznici, otokem hrtanu. Způsoben je nejčastěji ovocem (jablko, broskve), zeleninou (rajčata, celer), kořením či vzdušnými alergeny (pyly).

Imunitní systém může bouřlivě reagovat na jakoukoli složku ve stravě či potravinu, nejčastější příčinou potravinových alergií je ale pouze několik málo potravin, kvůli kterým před několika lety zavedla Evropská unie zákonnou povinnost pro prodejce potravin uvádět seznam nejčastějších alergenů:

  • A1 - obiloviny obsahující lepek
  • A2 - korýši
  • A3 - vejce
  • A4 - ryby
  • A5 - podzemnice olejná
  • A6 - sója
  • A7 - mléko
  • A8 - skořápkové plody (mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, makadamie)
  • A9 - celer
  • A10 - hořčice
  • A11 - sezamová semena
  • A12 - oxid siřičitý a siřičitany (v koncentracích vyšších 10mg, ml/kg, l, vyjádřeno SO2)
  • A13 - vlčí bob (lupina)
  • A14 - měkkýši

Léčení potravních alergií spočívá:

- Ve vyloučení alergizující potraviny z jídelního lístku (tzv. eliminační dieta).
Doba eliminace se pohybuje od několika měsíců až někdy i celoživotně. S těmito dietami je třeba pracovat opatrně obzvlášť u malých dětí, kde roste náročnost na zajištění všech živin nezbytných pro růst a vývoj (riziko vzniku křivice nebo anemie). Obecně platí, že alergie, které se projeví v prvních třech letech života, většinou opět brzy vymizí. Alergie, které se projevují po třetím roce, přetrvávají poměrně dlouho.

- V úpravě střevní mikrobioty.
Zásadní pro vznik potravinové alergie je správné fungování imunitního systému střevní sliznice -  tzv. GALT (gut-associated lymphoid tissue), který brání organismus proti antigenům přicházejícím do těla s potravou (bakterie, viry, prvoci apod.). Někdy je možné úpravou stravy ve snaze optimalizovat činnost střevní mikrobioty snížit vstřebávání alergenů střevní sliznicí a zmírnit nebo odstranit projevy alergie.

Bezpochyby důležité je zjištění, že na snížení vzniku alergií v prvních dvou letech života má vliv plné kojení do 4 ‒ 6 měsíců. Zajímavý je také vztah možného vývoje alergického onemocnění s časným zaváděním příkrmů (respektive tuhé stravy). Ukazuje se, že odkladem bílkovin kravského mléka a vejce nejméně do jednoho roku věku, ryb nejméně do dvou let a ořechů do tří let se u rizikových dětí zabrání vzplanutí nových potravinových alergií.

Potravinovým alergiím se věnujeme především v kurzech Poradce pro výživuStrava a imunitní systém. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí pracovat se situacemi jednotlivých potravinových alergií, kde cílem je při eliminaci problematických potravin zajistit dlouhodobou nutriční vyváženost jídelníčku tak, aby odpovídala potřebám dané individuality.

Co říkají o studiu naši absolventi

Mgr. Kateřina Siebeltová

Kurz poradce pro výživu a suplementaci bych doporučila všem, kteří se snaží vyznat ve výživě. Kurz vás provede všemožnými detaily i komplexnějšími poznatky v různých odvětvích. Nejvíce kvituji rozdělení jednotlivých lekcí do mnoha měsíců a vystudování si kurzu dle mého času.

Lívia Melicharová

Dlouho jsem hledala kurz, který není zaměřený jednostranně, kde se neřeší diety, ale komplexní pohled na stravování na míru každého z nás. Poradce pro výživu splňuje všechna tato kritéria. Byl pro mě startovací dráhou v podnikání v tomto oboru. Díky seminářům a nástavbovým kurzům Atac mám možnost jít pořád dál za stále podpory Mgr. Jelínka a spolupráce s kolegy z kurzu.

Štěpán Šmíd

Už v raném věku se u mě vyvinula láska k výživě, ke sportu a touha objevovat, jak významně se tyto dvě věci ovlivňují a doplňují. Ohromilo mě, jak obrovskou sílu má výživa a jak je potřebná k maximalizaci výkonu, efektivní regeneraci a hormonální optimalizaci. V procesu zkoušení a zjišťování, co mému tělu vyhovuje, jsem nabral znalosti, které mě vedly k hlubšímu zkoumání výživy a k uvědomění si, jak velkou roli hraje individualita. Co je pro jednoho lékem, může být pro druhého jedem. Osobní zkušenost skrze nespočet výživových směrů od přerušovaných půstů, přes kulturistickou dietu až po low-carb stravování jsem přijal jako neocenitelnou, protože mi umožnila postupně vyselektovat, co mé osobě vyhovuje. Stát se výživovým poradcem, abych mohl sdílet své znalosti a zkušenosti s ostatními, beru jako poslání. Mým cílem je u každého klienta dosáhnout toho, aby se cítil skvěle ve svém těle a měl radost z každého dne. U společnosti ATAC jsem absolvoval Státní autorizovanou zkoušku Výživový poradce a také výživový kurz Poradce pro výživu, který mi přinesl mnoho užitečných informací a inspiraci pro lepší péči o vlastní zdraví. Ocenil jsem zejména holistický přístup pana Jelínka, který zdůrazňoval souvislosti mezi stravou, životním stylem a duševním zdravím. Kurz byl prakticky orientovaný (zpracování jídelníčků v aplikaci ZOF) a obsahoval konkrétní doporučení a praktické tipy, které jsem mohl ihned aplikovat v každodenním životě. Velmi si vážím profesionálního a zároveň přátelského přístupu, který kurz poskytnul.