Úvod / Co se u nás studuje / Potravinové alergie
Existuje celá řada situací, kdy imunitní systém na běžné situace reaguje přehnaným způsobem. Výsledkem jsou v populaci poměrně často se vyskytující alergické stavy, které se vyznačují nadměrnou nebo změněnou humorální nebo buněčnou imunitou. Víme, že za normálních okolností dojde k navázání protilátky na antigen za vzniku komplexu, který není biologicky aktivní. Alergická reakce vzniká v situaci, kdy na takový komplex imunitní systém reaguje nepřiměřeně bouřlivě.
Antigen, který spouští alergickou reakci, může mít různý původ:
- Pokud jde o antigen exogenního původu (cizorodá látka), vzniká alergie.
- Když jde o antigen tělu vlastní, vzniká autoimunitní choroba.
Potravinové alergie jsou tedy nežádoucí reakcí na určitou potravinu nebo složku potravy, která je podmíněna imunitními reakcemi (imunita je vnímá jako cizorodé látky a reaguje tvorbou protilátek). Příčinou potravinových alergií jsou:
- Potraviny samotné,
- Skryté alergeny,
- Aditiva,
- Rezidua z ochranných látek, z půdy nebo z obalů potravin,
- Meziprodukty, které vznikají při nesprávném uskladnění potravin podléhajících rychlé zkáze.
U alergizujících součástí potravin se jedná téměř vždy o proteiny a glykoproteiny.
Alergie bývají velmi často zaměňovány s pojmem „intolerance“. Mezi nimi je podstatný rozdíl, protože intolerance jsou všechny nesnášenlivosti na potraviny, na jejichž vzniku se (na rozdíl od alergií) nepodílí žádné imunologické procesy. Intolerance na potraviny mohou vznikat i sekundárně jako následek různých onemocnění (např. poruch zažívání, nebo vstřebávání v důsledku infekčních průjmů, pankreatitid, onemocnění jater).
Existuje ještě pojem pseudoalergie (zjednodušeně "přecitlivělost"), pod kterým se rozumí situace, kdy příznaky jsou stejné jako u alergií, ale bez imunitní odpovědi (tvorby protilátek). U pseudoalergií reaguje organismus na určité látky v závislosti na jejich množství, intenzita příznaků se odvíjí od náchylnosti a citlivosti organismu. Nejčastěji se jedná o reakce na konzervační látky, doplňky stravy či látky v potravinách obsažené ve vysokých koncentracích (nejrozšířenější je ale histaminová intolerance, typické je i např. předávkování vitamínem C). Zajímavé je, že pseudoalergie se vyskytují mnohem častěji, než samotné alergie.
Potravinové alergie se dělí na několik typů, které se liší i rychlostí vzplanutí příznaků. „Pravé“ potravinové alergie postihují 6–8 % kojenců, 3-5 % malých dětí a 2-4 % dospělých osob.
Projevy u potravinových alergií jsou různé, nejčastěji se jedná o:
Imunita ale může reagovat až v rozsahu anafylaxe, která je životu nebezpečná.
Typickým příznakem potravinové alergie je orální alergický syndrom (OAS). Objevuje se 5-30 minut po požití potravy, projevuje se svěděním patra, nosohltanu, otokem rtů, pupeny na sliznici, otokem hrtanu. Způsoben je nejčastěji ovocem (jablko, broskve), zeleninou (rajčata, celer), kořením či vzdušnými alergeny (pyly).
Imunitní systém může bouřlivě reagovat na jakoukoli složku ve stravě či potravinu, nejčastější příčinou potravinových alergií je ale pouze několik málo potravin, kvůli kterým před několika lety zavedla Evropská unie zákonnou povinnost pro prodejce potravin uvádět seznam nejčastějších alergenů:
Léčení potravních alergií spočívá:
- Ve vyloučení alergizující potraviny z jídelního lístku (tzv. eliminační dieta).
Doba eliminace se pohybuje od několika měsíců až někdy i celoživotně. S těmito dietami je třeba pracovat opatrně obzvlášť u malých dětí, kde roste náročnost na zajištění všech živin nezbytných pro růst a vývoj (riziko vzniku křivice nebo anemie). Obecně platí, že alergie, které se projeví v prvních třech letech života, většinou opět brzy vymizí. Alergie, které se projevují po třetím roce, přetrvávají poměrně dlouho.
- V úpravě střevní mikrobioty.
Zásadní pro vznik potravinové alergie je správné fungování imunitního systému střevní sliznice - tzv. GALT (gut-associated lymphoid tissue), který brání organismus proti antigenům přicházejícím do těla s potravou (bakterie, viry, prvoci apod.). Někdy je možné úpravou stravy ve snaze optimalizovat činnost střevní mikrobioty snížit vstřebávání alergenů střevní sliznicí a zmírnit nebo odstranit projevy alergie.
Bezpochyby důležité je zjištění, že na snížení vzniku alergií v prvních dvou letech života má vliv plné kojení do 4 ‒ 6 měsíců. Zajímavý je také vztah možného vývoje alergického onemocnění s časným zaváděním příkrmů (respektive tuhé stravy). Ukazuje se, že odkladem bílkovin kravského mléka a vejce nejméně do jednoho roku věku, ryb nejméně do dvou let a ořechů do tří let se u rizikových dětí zabrání vzplanutí nových potravinových alergií.
Potravinovým alergiím se věnujeme především v kurzech Poradce pro výživu a Strava a imunitní systém. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí pracovat se situacemi jednotlivých potravinových alergií, kde cílem je při eliminaci problematických potravin zajistit dlouhodobou nutriční vyváženost jídelníčku tak, aby odpovídala potřebám dané individuality.
Mgr. Vendula Ptáčková
O zdravou stravu jsem se zajímala již dlouho. Ve své profesi - lékárníka se setkávám s mnoha pacienty, kteří svůj stav chtějí řešit i jinak než užíváním množství léků. Rozhodující okamžik a motivace pro studium kurzu Poradce pro výživu a suplementaci bylo narození dcery a nekomplexní pohled na výživu. Až v průběhu kurzu jsem si uvědomila mnoho souvislostí a ucelila pohled na stravování i z jiných úhlů pohledu. Panu Jelínkovi děkuji za jeho přístup a pozitivní energii, kterou strhává k dalšímu studiu a přemýšlení o věcech i z jiného úhlu pohledu.
Romana Prokopová
Velice děkuji za skvělý online kurz Poradce pro výživu a suplementaci vedený Mgr. Martinem Jelínkem. Díky stovkám stránek materiálů, hodinám videí a více než 60 modelovým jídelníčkům jsem získala skutečně rozsáhlé znalosti z oblasti výživy a doplňků stravy. Velmi oceňuji, že Mgr. Jelínek k výživě přistupuje holisticky, vidí vzájemné souvislosti a učí je vnímat i své studenty. Seznámil nás se všemi možnými výživovými trendy, aniž by na kterémkoli z nich lpěl. Kurz mi dal skutečně relevantní a v praxi použitelné informace, jejichž znalosti jsem musela osvědčit v rámci závěrečného textu a seminární práce. Takže to není žádný víkendový rychlokurz, ale skutečné vzdělání, které vám pomůže se v oboru výživového poradenství reálně uplatnit.
Kateřina Kapková
Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.
