Úvod / Co se u nás studuje / Carnivore dieta
Carnivore dieta je způsob stravování, ve kterém jídelníček tvoří výhradně nebo téměř výhradně živočišné produkty. Typicky zahrnuje:
Naopak zcela se vyřazují všechny rostlinné potraviny – obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy, semena i bylinky. Výsledkem je strava složená v podstatě jen z masa a živočišných produktů. V praxi existují i výjimky v podobě méně přísných variant diety, které povolují některé rostlinné potraviny, typickým příkladem je káva a koření.
Z pohledu běžných výživových doporučení tedy jde o velmi extrémní režim, protože výrazně zužuje spektrum konzumovaných potravin ve vztahu k pestrosti jídelníčku s dopady na jeho nutriční kvalitu.
Zastánci carnivore přístupu obvykle vycházejí z několika hlavních bodů:
Vyloučením zdrojů sacharidů je tělo nuceno získávat energii z tuků a bílkovin. Po vyčerpání zásob glykogenu organismus postupně přechází do ketózy, která může trvat několik hodin až dní v závislosti na fyzické aktivitě, zásobách glykogenu a příjmu bílkovin. Tuky se rozkládají na mastné kyseliny a ketolátky, které slouží jako alternativní palivo pro většinu tkání včetně mozku. Vyšší příjem bílkovin typický pro tuto dietu vede organismus ke glukoneogenezi (tvorbě glukózy z aminokyselin). Tato glukóza je nezbytná pro části organismu, které nemohou využívat ketolátky, například červené krvinky, část centrální nervové soustavy nebo ledviny.
Strava se skládá jen z několika málo potravin a často se opakují stejná jídla. Pro některé lidi je tato jednoduchost snazší než se orientovat v mnoha pravidlech a úpravách běžného jídelníčku.
Argumentuje se tím, že vyloučení lepku, lektinů, oxalátů či dalších rostlinných látek může zklidnit imunitní reakce. Tyto teorie jsou ale často zjednodušené a vědecky nejednoznačné.
Součástí této ideologie bývá myšlenka, že člověk je evolučně spíše masožravec. Vývoj lidské stravy ale ukazuje, že lidé se přizpůsobili využívání širokého spektra potravin, a ne jen živočišné stravy.
Jde o aspekt, který sám o sobě často přináší krátkodobé zlepšení komfortu. Protože ze stravy mizí sladkosti, pečivo, fastfood a slazené nápoje, sníží se celkový příjem kalorií, zlepší se hladina krevního cukru i pocit sytosti a ustoupí výkyvy energie způsobené rychlými sacharidy.
Dieta získala popularitu zejména proto, že slibuje jednoduchý a jasně vymezený způsob stravování, který některým lidem na první pohled připadá snadno realizovatelný. Mezi nejčastěji prezentované krátkodobé efekty patří:
Velkou roli hraje také jednoduchost, pro některé lidi je snazší dodržet režim typu „jen maso“, než se orientovat v běžných dietních doporučeních.
K nejčastěji uváděným výhodám a přínosům diety patří:
Vysoký podíl bílkovin zvyšuje sytost, mizí většina kaloricky bohatých potravin, výsledkem tak bývá přirozeně nižší celkový příjem energie. U části lidí přispívá ke snazšímu hubnutí i snížená chuť na sladké a stabilizace krevního cukru.
U lidí s inzulinovou rezistencí může absence sacharidů dočasně snížit výkyvy krevního cukru. Omezí se prudké propady energie po jídle a někteří lidé popisují lepší soustředění.
Jídelníček se vrací k základním surovinám, oproti běžné západní stravě je to určitý posun k lepšímu. Odstraněním vysoce průmyslově zpracovaných potravin klesá příjem aditiv, soli, cukru a transmastných kyselin, což může krátkodobě zlepšit trávení i energii.
Někteří lidé popisují menší nadýmání, ústup bolestí kloubů nebo zmírnění kožních projevů. Tyto zkušenosti jsou však velmi individuální a nemusí mít jednoznačné vědecké vysvětlení. Mnohé krátkodobé benefity lze přičíst snížení celkové energetické dostupnosti, lepší schopnosti dietu dodržovat, eliminaci ultrazpracovaných potravin nebo přechodnému efektu úpravy střevního prostředí, ne nutně absenci rostlin jako takových.
Vláknina je zásadní pro zdravé složení střevního mikrobiomu, podporuje peristaltiku a pomáhá předcházet řadě metabolických i zažívacích potíží. Čistě živočišný jídelníček ji prakticky neobsahuje, což může způsobovat zácpu, sníženou produkci ochranných mastných kyselin v trávicím traktu a postupné změny ve složení střevních bakterií, které následně mohou přispívat ke zhoršení funkce slizniční bariéry.
Nejčastěji hrozí nedostatek:
Mnohé z těchto látek se běžně získávají z rostlinných potravin. V čistě živočišné stravě je jejich příjem výrazně nižší, dlouhodobé dodržování carnivore diety tak může vést k únavě, poruchám imunity, zhoršené regeneraci nebo problémům s kostmi a štítnou žlázou. Při ketóze a snížení inzulinové aktivity navíc dochází k vyšší diuréze a tím i k vyšším ztrátám elektrolytů. To může zvyšovat riziko únavy, svalových křečí nebo srdečních arytmií. Část těchto nedostatků je možné kompenzovat pravidelnou konzumací vnitřností, mořských ryb a vybraných mléčných výrobků, ale v praxi to mnoho lidí nedokáže dlouhodobě dodržet.
Strava bohatá na tučné maso a plnotučné mléčné produkty vede ke zvýšenému příjmu nasycených tuků, které mohou zvyšovat hladinu LDL cholesterolu. U predisponovaných osob to může vést ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění. Některým jedincům se na carnivore dietě výrazně zvýší LDL-C i apoB, což představuje měřitelné zvýšení aterogenní zátěže. Zvýšené mohou být i triglyceridy u osob s vyšším energetickým příjmem nebo genetickou predispozicí.
Bez vlákniny postupně ubývají bakterie, které ji potřebují ke svému růstu, a narušuje se tak jejich rovnováha. Místo nich mohou převažovat mikroorganismy, které lépe prosperují v prostředí bohatém na bílkoviny a tuky. To může ovlivnit tvorbu ochranných látek, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, oslabit bariérovou funkci střeva a změnit imunitní reakce organismu. Dlouhodobé dopady těchto změn zatím nejsou dostatečně prozkoumány, ale existuje obava, že by mohly přispívat ke zhoršení celkového metabolismu i správného fungování zažívacího traktu.
Monotónnost jídelníčku a omezené možnosti v běžných situacích (stravování v restauracích, rodinné oslavy nebo cestování) způsobují, že tento režim většina lidí dlouhodobě nevydrží. Chybí nejen pestrost chutí, ale také sociální flexibilita, která je pro trvalou změnu životního stylu důležitá. U části lidí se navíc může objevit psychická únava z neustálé kontroly jídelníčku či pocit izolace, protože režim se obtížně začleňuje do běžného společenského života.
U některých nemocí může carnivore dieta nepříznivě zasahovat do léčby. Například lidé s diabetem 2. typu, kteří užívají léky ze skupiny SGLT2 inhibitorů (např. Jardiance nebo Forxiga), mají při velmi nízkém příjmu sacharidů vyšší riziko tzv. euglykemické ketoacidózy (stav, kdy tělo vyrábí velké množství ketolátek, ale hladina cukru v krvi může zůstat zdánlivě normální, takže problém není snadno rozpoznatelný). Podobná situace může nastat i u diabetiků na inzulinu, pokud si sami bez vedení lékaře upravují dávky.
U lidí s přirozeně vyšším cholesterolem nebo s rodinnou zátěží může carnivore dieta způsobit prudké zvýšení LDL cholesterolu během krátké doby. Velké množství tučného masa, másla a vajec tuto reakci často ještě zesiluje.
U osob se sklonem k dně může vysoký příjem masa, vývarů a zejména vnitřností rychle zvýšit hladinu kyseliny močové a vyvolat bolestivý záchvat.
Pro lidi s chronickým onemocněním ledvin je tento způsob stravování nevhodný, protože vysoký příjem bílkovin výrazně zatěžuje ledviny, které už pracují s omezenou rezervou.
U poruch štítné žlázy může být problémem nízký příjem jódu, selenu a některých vitaminů skupiny B. Pokud jídelníček obsahuje pouze maso, vejce a mléčné výrobky, může tělo postupně trpět jejich nedostatkem a funkce štítné žlázy se může zhoršovat.
Pro carnivore dietu chybí kvalitní dlouhodobé klinické studie. Většina dostupných informací pochází z krátkodobých pozorování a neřízených experimentů, díky tomu není možné hodnotit její bezpečnost a efektivitu v horizontu let.
Carnivore dieta představuje velmi specifický a v mnoha ohledech extrémní způsob stravování. Přestože může krátkodobě přinést některé pozitivní změny, snažíme se v kurzech vést studenty k uvědomění si jejích dlouhodobých nutričních i zdravotních rizik, omezené udržitelnosti i nedostatku vědeckých důkazů o bezpečnosti. Významnou pomůckou při převodu této teorie do praxe je výuková aplikace ZOF, která jasně poukáže na základní nutriční nedostatky, které limitují potenciál tohoto stravovacího režimu.
Mgr. Martin Jelínek
Ing. Miloš Raisler
Dosud jsem nebyl přiznivcem on-line kurzů, ale kurz ATAC můj názor změnil. Přestože to byl on-line kurz bez osobní docházky, měl jsem velmi často pocit, že pan Mgr. Jelínek snad sedí vedle mě u počítače... Velmi pozitivně mě překvapila pedagogická stránka vedení tohoto kurzu včetně velmi užitečně on-line poradny, která opravdu funguje, stejně jako výuková hra ZOF naplňující to obecně známe "Škola hrou". Přísun informací měl hlavu a patu a postupně rozšiřoval záběr znalostí s tím, že časem se jejich mozaika poskládala a vše do sebe zapadlo. Právě komplexnost pohledu na informace v oboru výživy a na lidskou individualitu jako celostní bytost je to, čeho si na tomto absolvovaném kurzu asi nejvíce cením. Pomohl mi lépe vidět věci v souvislostech včetně faktu, že naše tradičně vžité západní vnímání tohoto oboru není jediné možné, a že mám možnost nahlížet na spolupráci s klientem třeba i pohledem východních filozofií. Současně se mi zde dostalo informací o suplementaci, jejich pozitivech i rizicích, díky čemuž se mi otevřela další oblast, kterou jsem díky předchozí neznalosti považoval za jakýsi zavrženíhodný black box. Za velice důležité a pozitivní považuji rovněž nadstandardně vyšší časový rozsah tohoto kurzu umožňující věnovat se některým tématům podrobněji, zároveň si lze pochopení vybraných témat ověřit v praxi na připravených úkolech. Jsem rád, že jsem absolvoval kurz, který nebyl suchou teorií, ale kurz, který mi dal informace a zásadní know how jak s nimi nakládat v praxi. Za kurz děkuji a osobně ho doporučuji.
Jan Pokorný
Po třiceti letech v bankovnictví jsem se rozhodl změnit obor a začít se více věnovat oblasti nutriční stravy zejména pro oblast sportu. Protože už jsem nechtěl studovat žádnou další vysokou školu, hledal jsem kurz, který nebude jen jakási "rychlokvaška", ale poskytne mi dostatečně široký základ pro tento nesmírně zajímavý obor. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci naprosto naplnil mé očekávání a maximálně vyhovoval požadavku získat široké základní znalosti v tomto oboru. Jednotlivé lekce jsou doplněny on-line poradnou, což přinášelo možnosti interakce s ostatními studenty a odpovědi na většinou praktické dotazy. Celková měsíční on-line shrnutí panem Jelínkem pomohla utřídit si pohled na ty nejdůležitější momenty i souvislosti. Měsíční testy pak poskytly zpětnou vazbu na průběžnou úroveň znalostí. Závěrečná seminární práce i test byly určitě dobrou prověrkou celkově získaných znalostí. Myslím, že tento kurz patří k tomu nejlepšímu, co je v nabídce pro studium nutriční stravy, poskytuje skvělé základy v široké oblasti s následnou případnou možností budoucí specializace. Velké poděkování patří panu Jelínkovi a celému kolektivu, který se podílí na přípravě. Jsem rád, že jsem zvolil dobře!
Ing. Radka Sovšáková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci predčil moje očakávania. Obsahovo aj formou výuky je na veľmi vysokej úrovni a zároveň sa stanete súčasťou komunity, v ktorej budete mať oporu a podporu, ktorú hlavne na začiatku poradenskej praxe určite veľmi uvítate. Poradňa pre absolventov, kde Mgr. Jelínek odpovedá na všetky naše dotazy je nanezaplatenie. Je to ako mať online odborného mentora. Na kurzoch Atac som tiež ocenila ich objektivitu a široký záber. Všetky informácie boli podané z rôznych uhlov pohľadu tak, aby sme si sami boli schopní vytvoriť vlastný názor. V dnešnom svete, v ktorom je každý odborník zástancom nejakého konkrétneho výživového smeru a zároveň odporcom všetkých ostatných je toto veľmi cenná schopnosť.
