Úvod / Vše o studiu / Carnivore dieta
Carnivore dieta je způsob stravování, ve kterém jídelníček tvoří výhradně nebo téměř výhradně živočišné produkty. Typicky zahrnuje:
Naopak zcela se vyřazují všechny rostlinné potraviny – obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy, semena i bylinky. Výsledkem je strava složená v podstatě jen z masa a živočišných produktů. V praxi existují i výjimky v podobě méně přísných variant diety, které povolují některé rostlinné potraviny, typickými příklady jsou káva a koření.
Z pohledu běžných výživových doporučení tedy jde o velmi extrémní režim, protože výrazně zužuje spektrum konzumovaných potravin ve vztahu k pestrosti jídelníčku s dopady na jeho nutriční kvalitu.
Zastánci carnivore přístupu obvykle vycházejí z několika hlavních bodů:
Vyloučením zdrojů sacharidů je tělo nuceno získávat energii z tuků a bílkovin. Po vyčerpání zásob glykogenu organismus postupně přechází do ketózy, která může trvat několik hodin až dní v závislosti na fyzické aktivitě, zásobách glykogenu a příjmu bílkovin. Tuky se rozkládají na mastné kyseliny a ketolátky, které slouží jako alternativní palivo pro většinu tkání včetně mozku. Vyšší příjem bílkovin typický pro tuto dietu vede organismus ke glukoneogenezi (tvorbě glukózy z aminokyselin). Tato glukóza je nezbytná pro části organismu, které nemohou využívat ketolátky, například červené krvinky, část centrální nervové soustavy nebo ledviny.
Strava se skládá jen z několika málo potravin a často se opakují stejná jídla. Pro některé lidi je tato jednoduchost snazší než se orientovat v mnoha pravidlech a úpravách běžného jídelníčku.
Argumentuje se tím, že vyloučení lepku, lektinů, oxalátů a dalších rostlinných látek může zklidnit imunitní reakce. Tyto teorie jsou ale často zjednodušené a vědecky nejednoznačné.
Součástí této ideologie bývá myšlenka, že člověk je evolučně spíše masožravec. Vývoj lidské stravy ale ukazuje, že lidé se přizpůsobili využívání širokého spektra potravin, a ne jen živočišných zdrojů.
Jde o aspekt, který sám o sobě často přináší krátkodobé zlepšení komfortu. Protože ze stravy mizí sladkosti, pečivo, fastfood a slazené nápoje, sníží se celkový příjem kalorií, zlepší se hladina krevního cukru i pocit sytosti a ustoupí výkyvy energie způsobené rychlými sacharidy.
Dieta získala popularitu zejména proto, že slibuje jednoduchý a jasně vymezený způsob stravování, který některým lidem na první pohled připadá snadno realizovatelný. Mezi nejčastěji prezentované krátkodobé efekty patří:
Velkou roli hraje také jednoduchost, pro některé lidi je snazší dodržet režim typu „jen maso“, než se orientovat v běžných dietních doporučeních.
K nejčastěji uváděným výhodám a přínosům diety patří:
Vysoký podíl bílkovin zvyšuje sytost, mizí většina kaloricky bohatých potravin, výsledkem tak bývá přirozeně nižší celkový příjem energie. U části lidí přispívá ke snazšímu hubnutí i snížená chuť na sladké a stabilizace krevního cukru.
U lidí s inzulinovou rezistencí může absence sacharidů dočasně snížit výkyvy krevního cukru. Omezí se prudké propady energie po jídle a někteří lidé popisují lepší soustředění.
Jídelníček se vrací k základním surovinám, oproti běžné západní stravě je to určitý posun k lepšímu. Odstraněním vysoce průmyslově zpracovaných potravin klesá příjem aditiv, soli, cukru a transmastných kyselin, což může krátkodobě zlepšit trávení i energii.
Někteří lidé popisují menší nadýmání, ústup bolestí kloubů nebo zmírnění kožních projevů. Tyto zkušenosti jsou ale velmi individuální a nemusí mít jednoznačné vědecké vysvětlení. Mnohé krátkodobé benefity je možné přičíst snížení celkové energetické dostupnosti, lepší schopnosti dietu dodržovat, eliminaci ultrazpracovaných potravin nebo přechodnému efektu změny střevního prostředí, ne nutně absenci rostlin jako takových.
Vláknina je zásadní pro zdravé složení střevního mikrobiomu, podporuje peristaltiku a pomáhá předcházet řadě metabolických i zažívacích potíží. Čistě živočišný jídelníček ji prakticky neobsahuje, což může způsobovat zácpu, sníženou produkci ochranných mastných kyselin v trávicím traktu a postupné změny ve složení střevní mikrobioty, které následně mohou přispívat ke zhoršení funkce slizniční bariéry.
Nejčastěji hrozí nedostatek:
Mnohé z těchto látek se běžně získávají z rostlinných potravin. V čistě živočišné stravě je jejich příjem výrazně nižší, dlouhodobé dodržování carnivore diety tak může vést k únavě, poruchám imunity, zhoršené regeneraci nebo problémům s kostmi a štítnou žlázou. Při ketóze a snížení inzulinové aktivity navíc dochází k vyšší diuréze a tím i k větším ztrátám elektrolytů. To může zvyšovat riziko únavy, svalových křečí nebo srdečních arytmií. Část těchto nedostatků je možné kompenzovat pravidelnou konzumací vnitřností, mořských ryb a vybraných mléčných výrobků, ale v praxi to mnoho lidí nedokáže dlouhodobě dodržet.
Strava bohatá na tučné maso a plnotučné mléčné produkty vede ke zvýšenému příjmu nasycených tuků, které mohou zvyšovat hladinu LDL cholesterolu. U predisponovaných osob to může vést ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění. Některým jedincům se na carnivore dietě výrazně zvýší LDL-C i apoB, což představuje měřitelné zvýšení aterogenní zátěže. Zvýšené mohou být i triglyceridy u osob s vyšším energetickým příjmem nebo genetickou predispozicí.
Bez vlákniny postupně ubývají bakterie, které ji potřebují ke svému růstu, a narušuje se tak jejich rovnováha. Místo nich mohou převažovat mikroorganismy, které lépe prosperují v prostředí bohatém na bílkoviny a tuky. To může ovlivnit tvorbu ochranných látek, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, oslabit bariérovou funkci střeva a změnit imunitní reakce organismu. Dlouhodobé dopady těchto změn zatím nejsou dostatečně prozkoumány, ale existuje obava, že by mohly přispívat ke zhoršení celkového metabolismu i správného fungování zažívacího traktu.
Monotónnost jídelníčku a omezené možnosti v běžných situacích (stravování v restauracích, rodinné oslavy nebo cestování) způsobují, že tento režim většina lidí dlouhodobě nevydrží. Chybí nejen pestrost chutí, ale také sociální flexibilita, která je pro trvalou změnu životního stylu důležitá. U části lidí se navíc může objevit psychická únava z neustálé kontroly jídelníčku či pocit izolace, protože režim se obtížně začleňuje do běžného společenského života.
U některých nemocí může carnivore dieta nepříznivě zasahovat do léčby. Například lidé s diabetem 2. typu, kteří užívají léky ze skupiny SGLT2 inhibitorů (např. Jardiance nebo Forxiga), mají při velmi nízkém příjmu sacharidů vyšší riziko tzv. euglykemické ketoacidózy (stav, kdy tělo vyrábí velké množství ketolátek, ale hladina cukru v krvi může zůstat zdánlivě normální, takže problém není snadno rozpoznatelný). Podobná situace může nastat i u diabetiků na inzulinu, pokud si sami bez vedení lékaře upravují dávky.
U lidí s přirozeně vyšším cholesterolem nebo s rodinnou zátěží může carnivore dieta způsobit prudké zvýšení LDL cholesterolu během krátké doby. Velké množství tučného masa, másla a vajec tuto reakci často ještě zesiluje.
U osob se sklonem k dně může vysoký příjem masa, vývarů a zejména vnitřností rychle zvýšit hladinu kyseliny močové a vyvolat bolestivý záchvat.
Pro lidi s chronickým onemocněním ledvin je tento způsob stravování nevhodný, protože vysoký příjem bílkovin výrazně zatěžuje ledviny, které už pracují s omezenou rezervou.
U poruch štítné žlázy může být problémem nízký příjem jódu, selenu a některých vitaminů skupiny B. Pokud jídelníček obsahuje pouze maso, vejce a mléčné výrobky, může tělo postupně trpět jejich nedostatkem a funkce štítné žlázy se může zhoršovat.
Pro carnivore dietu chybí kvalitní dlouhodobé klinické studie. Většina dostupných informací pochází z krátkodobých pozorování a neřízených experimentů, díky tomu není možné hodnotit její bezpečnost a efektivitu v horizontu let.
Carnivore dieta představuje velmi specifický a v mnoha ohledech extrémní způsob stravování. Přestože může krátkodobě přinést některé pozitivní změny, snažíme se v kurzech vést studenty k uvědomění si reálných dlouhodobých nutričních i zdravotních rizik, omezené udržitelnosti i nedostatku vědeckých důkazů o bezpečnosti. Významnou pomůckou při převodu této teorie do praxe je výuková aplikace ZOF, která jasně poukáže na základní nutriční nedostatky, které limitují potenciál tohoto stravovacího režimu.
Mgr. Martin Jelínek
Blanka Kubáňková
V recenzích účastníků kurzu bylo snad řečeno všechno podstatné, se všemi se mohu naprosto ztotožnit. Pro vlastní hodnocení kurzu bych proto ráda využila citát z posledního dne kurzu (info pro nezúčastněné: pro zpestření kurzu byl pro každý studijní den k dispozici jeden citát): "Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje." Mgr Jelínek je pro mě tím nejlepším učitelem, neboť mne svými zkušenostmi, vedením kurzu a přístupem k jednotlivým účastníkům inspiroval k dalšímu vzdělávání. Naštěstí je z čeho vybírat, takže se těším na účast v jeho dalších kurzech.
Lisa Nosková, DiS.
Kurz jsem si vybrala, protože mě zajímají alternativní způsoby stravování a chtěla jsem se dozvědět více o výživě obecně. Vzhledem k tomu, že hodně cestuji a v Čechách jsem omezenou dobu, byl pro mě on-line kurz dokonalé řešení. Studium mě nejenom bavilo, ale předčilo moje očekávání. Moc děkuji panu Jelínkovi za jeho holistický, osobitý a profesionální přístup. Také si velice cením, že po absolvování kurzu máme stále přístup k online poradně. Celý kurz mě velice obohatil a změnil mi život k lepšímu. Vřele doporučuji!!
Bc. Zuzana Kohanová
Kurz poradce pro výživu a suplementaci jsem vyhledala záměrně z několika důvodů. První důvod byl, že mi stále chyběl ucelený přehled o výživě a v mnoha věcech jsem měla dost zmatek. Druhým důvodem byly opakované, drobné zdravotní potíže, které jsem nechtěla řešit navštěvováním různých doktorů. A třetím důvodem byla možnost studovat online. Po absolvování kurzu jsem s nově získanými vědomostmi začala poznávat jak opravdu funguje mé tělo. Začala jsem si více všímat co mu dělá a nedělá dobře. Konečně jsem našla tzv. zlatou střední cestu a v případě menších zdravotních potíží nemusím hned běžet k doktorům, ale jsem schopná situaci vyřešit jednoduše sama s pomocí stravy nebo přírodních preparátů, za což jsem Martinovi velmi vděčná. Vědomostí není nikdy dost a já se budu těšit na další kurzy s Martinem.
