Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Výběr potravin pro vyvážené stravování

Představte si, že jdete nakupovat a toužíte po tom pořídit si skutečně zdravé potraviny, které budou tvořit základ celodenního stravování. Chodíte po supermarketu, koukáte po regálech a přemýšlíte, zda pečivo, těstoviny, konzervy, maso, jogurty, sýry, vejce, cereálie a mnohé další potraviny jsou opravdu v odpovídající kvalitě, nebo se pouze jejich koupí stáváme obětí komplotu potravinářského průmyslu. Všichni to známe – obaly jednotlivých potravin jsou krásně barevné a s veselými motivy, křiklavě popisují výhody výrobku. Kdo by odolal?

Dochází bohužel k situacím, kdy většina lidí díky kombinaci vlivu reklam, chutí potravin a neznalosti základní problematiky při tvorbě vyváženého stravování sklouzává do zoufalého stereotypu. Ten vypadá tak, že převažují určité skupiny potravin. Nejčastěji masné a mléčné výrobky, sladkosti a potraviny s obsahem lepku. Naopak se nedostává například zeleniny, ovoce nebo luštěnin.

I přesto, že existuje bezpočet výživových teorií, které se ve svých doporučeních často výrazně odlišují, na obecné úrovni platí, že strava by měla být pestrá. S dodržováním tohoto pravidla je potřeba začít nejprve u výběru potravin a základních surovin pro přípravu pokrmů. V podstatě existuje 9 základních skupin potravin, které můžeme jíst. „Můžeme jíst“ znamená, že je náš organismus dokáže strávit a zpracovat. Nehodnotíme zatím, zda jsou některé z potravin vhodnější více nebo méně, pouze se podívejme na jejich rozdělení:

1. skupina: Obiloviny

Dělíme je na lepkové (obsahují bílkovinu lepek – pšenice, žito, oves, ječmen) a bezlepkové (neobsahují bílkovinu lepek – například rýže, pohanka, kukuřice, proso, amarant, quinoa aj.). Lepkové jsou náročněji stravitelné, určitá část populace má na lepek zvýšenou citlivostalergii, v mnoha případech je proto vhodné je ve stravě omezovat.

Nejčastěji se obiloviny zpracovávají do podoby mouky nebo vloček. V běžných potravinách se s nimi setkáme například u pečiva, müsli, sušenek, buchet, zákusků, dortů, knedlíků, těstovin, popcornu… Spektrum takto vyráběných produktů je nepřeberné. Způsob zpracování a použité další látky (aditiva) pak určuje, jak moc je taková potravina pro nás více nebo méně vhodná.

Faktem je, že v našich podmínkách se jedná o nejvíce (nejčastěji) konzumované potraviny vůbec. Čím vyšší je jejich podíl v každodenní stravě, tím více se metabolismus odklání od rovnováhy.

Obecně platí, že bychom měli mít v každodenním přístupu ke stravování pod kontrolou zbytečně vysoký příjem lepkových obilovin, které rovnovážně doplňujeme o bezlepkové zdroje.

2. skupina: Luštěniny

Mezi běžně známé luštěniny patří čočka, hrách, fazole, cizrna, sója, arašídy…

Tato skupina potravin není tak oblíbená a rozšířená, jako výše uváděné obiloviny (výjimkou jsou například indická nebo mexická kuchyně). Důvodem je především jejich pověst nadýmavých potravin. Toto je dáno obsahem antinutričních látek. Jedná se o složky, které specifickým způsobem komplikují proces trávení – ztěžují vstřebávání některých živin, případně jsou pro lidi přímo nestravitelné. Luštěniny jsou ale na straně druhé velmi bohatým zdrojem mnoha důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vláknina a tuky. Jejich nedostatek se také projevuje vznikem zdravotních komplikací. Luštěniny mají potenciál být běžnou součástí každodenní stravy, je potřeba se je ale naučit správně připravovat – vždy primárně s cílem co nejvíce snížit obsah problematických antinutričních látek, čehož dosáhneme loupáním, namáčením, klíčením, fermentací, delším vařením nebo používáním spektra různých druhů koření.

3. skupina: Zelenina

Nabídka zeleniny je skutečně široká. Pro výživářské účely má smysl ji dělit na kořenovou (mrkev, petržel, brambor, česnek, cibule, celer a další) a nadzemní (brokolice, řapíkatý celer, nať, salát, zelí, okurka, paprika, lilek, kapusta aj.).

Zelenina by měla nezbytnou součástí naší každodenní stravy. Důvodů je několik, mezi nejvýznamnější patří vysoký obsah vlákniny, vitamínů a antioxidantů. Z důvodu vysokého obsahu vlákniny má schopnost zvětšovat objem stravy. To je důležité mimo jiné i proto, že obsah energie v zelenině je minimální, její přítomnost ve stravě v dostatečném množství tak výrazně nezasahuje do energetické bilance. Konzumace zeleniny je ve většině západních zemí naprosto nedostatečná. Bohužel ani její dostupnost v patřičné kvalitě není dvakrát nejlepší.

Zeleninu bychom měli konzumovat nejlépe se slanými pokrmy, minimálně dvakrát denně v syrové, tepelně upravené i kvašené podobě.

4. skupina: Ovoce

U ovoce bychom měli rozlišovat, zda pochází z našich zeměpisných šířek (jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt apod.), nebo z exotických oblastí (banány, pomeranče, mandarinky, grepy, kiwi, ananas aj.).

Stejně jako zelenina je i ovoce bohatě zastoupeno vlákninou, vitamíny, minerálními látkami či antioxidanty. Souhrnně vzato má ale mírně odlišné charakteristiky než zástupci zeleniny, od toho se odvíjí i možnosti práce s ním v každodenním stravování.

Obecně je vhodné je konzumovat jako součást sladkých pokrmů, minimálně jednou denně. Dále by se poměr mezi objemem zeleniny a ovoce měl každý den pohybovat přibližně v rozmezí 2-3:1.

5. skupina: Ořechy a semena

Tato skupina potravin je velmi koncentrovaným zdrojem živin. Napomáhá tomu minimální zastoupení vody. Podobně jako u luštěnin i tady najdeme výrazné zastoupení bílkovin a tuků. Za zmínku ještě stojí i minerální látky (vápník, hořčík aj), které výrazným způsobem ovlivňují metabolické pochody. Typickými zástupci jsou mandle, mák, len, vlašáky, kešu, dýňová či slunečnicová semínka, sezam a mnoho dalších.

Tragické je, že většina lidí si spojuje konzumaci ořechů s arašídy, které patří mezi zdravotně nejrizikovější vůbec (především z důvodu jejich kvality – přebytek soli, obsah plísní a žluklý olej).

Z důvodu vysoce atraktivního zastoupení živin je vhodné ořechy a semínka konzumovat alespoň jednou denně.

6. skupina: Houby

Houby ve srovnání s ostatními skupinami potravin nejsou nabité živinami. I tak ale umí dodat tělu nemálo významných látek, kde mezi nejvýznamnější patří vláknina a některé minerály. Důležité je důkladně je tepelně upravovat, aby se zlepšila jejich stravitelnost.

7. skupina: Mléčné výrobky

Jedná se o kravské, ovčí nebo kozí produkty z mléka: Máslo, sýry, jogurty, tvarohy, kyšky, kefíry…

Z důvodu rozličných výrobních postupů najdeme mezi nimi potraviny různé kvality, od čehož se odvíjí i (ne)vhodnost jejich konzumace. Z několika důvodů jsou mléčné výrobky v dnešní době propagovány stále více a jejich konzumace se bohužel zvyšuje na úkor jiných skupin potravin, které naopak v jídelníčku zaostávají. To je pak příčinou zvýšeného rizika vzniku některých zdravotních potíží, které jsou nejčastěji dávány do vztahu s přebytkem tuků, laktózy (mléčného cukru) nebo bílkovin (kasein, syrovátka).

Součástí filozofie vyváženého stravování s celostním přístupem by měla být snaha živočišné mléčné výrobky nejíst tak často, jak se v dnešní době propaguje. U zdravých jedinců je dostačující jednou denně.

8. skupina: Maso a ryby

Kuře, krůta, vepřové, hovězí, jehněčí, králičí, kapr, candát, losos, pstruh, štika, plody moře (krevety, mušle, chobotnice aj).

Jsou používány v čerstvém i různými způsoby konzervovaném stavu, od toho se odvíjí i jejich kvalita. Vždy je rozumnější orientovat pozornost na libové maso s menším zastoupením tuku, který pouze zvyšuje jeho energetický obsah a podporuje nárůst hmotnosti či vznik srdečně-cévních problémů. Malou výjimkou jsou ryby, jejichž složení tuku je specifické ve vyšším obsahu tzv. omega-3 tuků, které naopak mají na srdečně-cévní systém pozitivní vliv. Velmi diskutovanou oblastí je kvalita ryb, a to především chovaných na farmách. Důvodem je vysoká koncentrace živočichů s rizikem vzniku stresových faktorů a současně kvalita krmných směsí.

I u masa platí, že je rozumné držet jeho konzumaci v rozumných mezích, nejlépe maximálně jednou denně. V případě vegetariánství či veganství se maso plnohodnotně nahrazuje rostlinnými zdroji v čele s luštěninami, ořechy, semeny a obilovinami.

9. skupina: Vejce

Převažují slepičí, občas jsou dostupné i křepelčí či v extrému pštrosí.
Kromě přímé konzumace se vejce zpracovávají do různých dalších potravin – cukrovinky, těstoviny, majonézy aj.

V tomto směru platí podobné doporučení jako v případě masa. Obecně totiž konzumujeme příliš mnoho vajec, nejčastěji v jejich skryté formě jako součást technologicky upravených potravin. Většinou se v rámci pravidel pestrosti a vyváženosti doporučuje jejich konzumace v množství odpovídající přibližně 6-10 vejcím týdně pro dospělého člověka.
 

Celý náš jídelníček by se tedy měl „točit“ kolem těchto kategorií potravin, z nichž za určitých podmínek vybíráme vhodné zástupce. Vždy nejlépe v té nejkvalitnější možné podobě (to znamená znát původ a zajistit jejich čerstvost) a v kombinaci s dalšími vhodnými potravinami tak, aby výsledek odpovídal našim chuťovým požadavkům a současně i potřebám vlastního metabolismu. Abychom toho byli schopni, je potřeba něco málo vědět o složení jednotlivých potravin. To znamená, jaké zdraví prospěšné či škodlivé látky potravina obsahuje. Na základě této znalosti pak budeme schopni volit ty skutečně vhodné zástupce ve vhodných poměrech.

Co říkají o studiu naši absolventi

Marcela Melichaříková

Když jsem začínala s kurzem, nevěřila jsem, že budu schopna radit lidem v oblasti stravování. I přesto, že pečuji o dvě malé děti a jsem původním povoláním vyučená švadlena, mě kurz překvapil svojí jednoduchostí a komplexností.

Veronika Tvrdá

V oblasti zdravého životního stylu a výživy jsem se amatérsky pohybovala několik let ještě předtím, než jsem objevila kurzy Mgr. Martina Jelínka. Oslovily mne především proto, že tento člověk nejenom učí nauce o zdraví, on sám tím žije a prochází si jednotlivými etapami svých kázání na vlastní kůži. Rovněž o tom svědčí několik zajímavých knih, psaných osobitým stylem jemu vlastním. Studium kurzů pana Jelínka doporučuji každému, kdo si chce osvojit základy racionálního stravování, kdo chce zlepšit kvalitu života svého, své rodiny i blízkého okolí. Každému, kdo má zájem nahlédnout pod pokličku záludnostem dnešní doby v tomto odvětví. Svým obsahem a provedením uspokojí jak začátečníka, tak i pokročilého a náročnějšího studenta. Díky kurzům Martina Jelínka se i já dnes mohu věnovat tomu, co mne baví a dává mi smysl. A to je pomáhání lidem.

Diana Glumbíková

Už pár let se z důvodu vlastního zdraví zajímám o výživu, zdravý životní styl, přírodní léčbu a východní filozofie a nauky. Jednoho dne mi přišla na mysl myšlenka, že bych začala studovat v uceleném kurzu pod vedením lektora se zkušenostmi, abych se o zdraví mohla dozvědět ještě více a dokonce zkusit pomoci stravou sobě i ostatním a začít se živit tím, co mě baví. Při hledání kurzu mě v první řadě oslovilo, že kurz Poradce pro výživu a suplementaci je kompletně online, poté jsem si o něm četla více a velmi mě zaujal jeho rozsah, délka, počet studijních hodin, zařazení východních teorií. Vyhovovala mi online forma, jelikož jsem mohla studovat kdy chci a kde chci. V průběhu celého kurzu jsem se dozvěděla mnoho nových informací o výživě a zdraví, v oblasti suplementů mnoho přírodních doplňků stravy a jak jimi pomoci při různých zdravotních problémech. Velmi se mi líbil holistický pohled na zdraví a výživu, skloubení západních a východních výživových teorií, možnost vyzkoušet si jídelníčky v online výukové hře. Pan Magistr Jelínek mi byl kdykoliv k dispozici a vždy ochotně odpověděl a poradil. Snaží se, aby z jeho kurzu vyšli lidé opravdu znalí výživy a zdraví a aby se zaměřovali ve své praxi na hledání příčin nemocí i v souvislosti se stravou. Nenaučila jsem se pouze sestavit jídelníček na míru na zákládě kalorií, makro a mikroživin, ale také do něj zahrnout acidobazickou rovnováhu, termický vliv potravin a energetické tendence potravin, vnímat každou bytost jako individuální a že každý člověk potřebuje individuální jídelníček podle jeho aktuálních potřeb. Skutečně mě během šesti měsíců kurz naučil, jak vést vlastní praxi v oblasti výživy a po dokončení vnímám, jak všechny informace do sebe zapadly a cítím, že získané znalosti opravdu dokáži uvést do svého poradenství a pomoci lidem s výživou. Velmi mi pomohla seminární práce, kterou jsme dostali na konci kurzu k ověření našich znalostí. Dostali jsme skutečný případ z dřívější praxe pana Magistra a museli si lámat hlavu a přemýšlet, jak skloubit ty východní a západní teorie, hledat příčinu zdravotních potíží a na zákládě získaných informací a individuality klienta sestavit jídelníček. Této seminární práce jsem se trochu obávala, ale byla mi obrovským přínosem, kde jsem si zkusila, jak opravdu postupovat. Také se mi velmi líbí přístup pana Magistra po dokončení kurzu, že je ochoten nám v naší vlastní praxi radit a razí heslo, že absolvent je kolega, ne konkurent. (Samozřejmě taky proto, aby jsme mu nedělali ostudu :)). Jsem ráda, že jsem absolvovala kurz a vzdělávala se u někoho, kdo se tak upřímně o výživu a zdraví zajímá a vyvíjí se.