Úvod / Co se u nás studuje / Výběr potravin pro vyvážené stravování
Představte si, že jdete nakupovat a toužíte po tom pořídit si skutečně zdravé potraviny, které budou tvořit základ celodenního stravování. Chodíte po supermarketu, koukáte po regálech a přemýšlíte, zda pečivo, těstoviny, konzervy, maso, jogurty, sýry, vejce, cereálie a mnohé další potraviny jsou opravdu v odpovídající kvalitě, nebo se pouze jejich koupí stáváme obětí komplotu potravinářského průmyslu. Všichni to známe – obaly jednotlivých potravin jsou krásně barevné a s veselými motivy, křiklavě popisují výhody výrobku. Kdo by odolal?
Dochází bohužel k situacím, kdy většina lidí díky kombinaci vlivu reklam, chutí potravin a neznalosti základní problematiky při tvorbě vyváženého stravování sklouzává do zoufalého stereotypu. Ten vypadá tak, že převažují určité skupiny potravin. Nejčastěji masné a mléčné výrobky, sladkosti a potraviny s obsahem lepku. Naopak se nedostává například zeleniny, ovoce nebo luštěnin.
I přesto, že existuje bezpočet výživových teorií, které se ve svých doporučeních často výrazně odlišují, na obecné úrovni platí, že strava by měla být pestrá. S dodržováním tohoto pravidla je potřeba začít nejprve u výběru potravin a základních surovin pro přípravu pokrmů. V podstatě existuje 9 základních skupin potravin, které můžeme jíst. „Můžeme jíst“ znamená, že je náš organismus dokáže strávit a zpracovat. Nehodnotíme zatím, zda jsou některé z potravin vhodnější více nebo méně, pouze se podívejme na jejich rozdělení:
Dělíme je na lepkové (obsahují bílkovinu lepek – pšenice, žito, oves, ječmen) a bezlepkové (neobsahují bílkovinu lepek – například rýže, pohanka, kukuřice, proso, amarant, quinoa aj.). Lepkové jsou náročněji stravitelné, určitá část populace má na lepek zvýšenou citlivost až alergii, v mnoha případech je proto vhodné je ve stravě omezovat.
Nejčastěji se obiloviny zpracovávají do podoby mouky nebo vloček. V běžných potravinách se s nimi setkáme například u pečiva, müsli, sušenek, buchet, zákusků, dortů, knedlíků, těstovin, popcornu… Spektrum takto vyráběných produktů je nepřeberné. Způsob zpracování a použité další látky (aditiva) pak určuje, jak moc je taková potravina pro nás více nebo méně vhodná.
Faktem je, že v našich podmínkách se jedná o nejvíce (nejčastěji) konzumované potraviny vůbec. Čím vyšší je jejich podíl v každodenní stravě, tím více se metabolismus odklání od rovnováhy.
Obecně platí, že bychom měli mít v každodenním přístupu ke stravování pod kontrolou zbytečně vysoký příjem lepkových obilovin, které rovnovážně doplňujeme o bezlepkové zdroje.
Mezi běžně známé luštěniny patří čočka, hrách, fazole, cizrna, sója, arašídy…
Tato skupina potravin není tak oblíbená a rozšířená, jako výše uváděné obiloviny (výjimkou jsou například indická nebo mexická kuchyně). Důvodem je především jejich pověst nadýmavých potravin. Toto je dáno obsahem antinutričních látek. Jedná se o složky, které specifickým způsobem komplikují proces trávení – ztěžují vstřebávání některých živin, případně jsou pro lidi přímo nestravitelné. Luštěniny jsou ale na straně druhé velmi bohatým zdrojem mnoha důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vláknina a tuky. Jejich nedostatek se také projevuje vznikem zdravotních komplikací. Luštěniny mají potenciál být běžnou součástí každodenní stravy, je potřeba se je ale naučit správně připravovat – vždy primárně s cílem co nejvíce snížit obsah problematických antinutričních látek, čehož dosáhneme loupáním, namáčením, klíčením, fermentací, delším vařením nebo používáním spektra různých druhů koření.
Nabídka zeleniny je skutečně široká. Pro výživářské účely má smysl ji dělit na kořenovou (mrkev, petržel, brambor, česnek, cibule, celer a další) a nadzemní (brokolice, řapíkatý celer, nať, salát, zelí, okurka, paprika, lilek, kapusta aj.).
Zelenina by měla nezbytnou součástí naší každodenní stravy. Důvodů je několik, mezi nejvýznamnější patří vysoký obsah vlákniny, vitamínů a antioxidantů. Z důvodu vysokého obsahu vlákniny má schopnost zvětšovat objem stravy. To je důležité mimo jiné i proto, že obsah energie v zelenině je minimální, její přítomnost ve stravě v dostatečném množství tak výrazně nezasahuje do energetické bilance. Konzumace zeleniny je ve většině západních zemí naprosto nedostatečná. Bohužel ani její dostupnost v patřičné kvalitě není dvakrát nejlepší.
Zeleninu bychom měli konzumovat nejlépe se slanými pokrmy, minimálně dvakrát denně v syrové, tepelně upravené i kvašené podobě.
U ovoce bychom měli rozlišovat, zda pochází z našich zeměpisných šířek (jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt apod.), nebo z exotických oblastí (banány, pomeranče, mandarinky, grepy, kiwi, ananas aj.).
Stejně jako zelenina je i ovoce bohatě zastoupeno vlákninou, vitamíny, minerálními látkami či antioxidanty. Souhrnně vzato má ale mírně odlišné charakteristiky než zástupci zeleniny, od toho se odvíjí i možnosti práce s ním v každodenním stravování.
Obecně je vhodné je konzumovat jako součást sladkých pokrmů, minimálně jednou denně. Dále by se poměr mezi objemem zeleniny a ovoce měl každý den pohybovat přibližně v rozmezí 2-3:1.
Tato skupina potravin je velmi koncentrovaným zdrojem živin. Napomáhá tomu minimální zastoupení vody. Podobně jako u luštěnin i tady najdeme výrazné zastoupení bílkovin a tuků. Za zmínku ještě stojí i minerální látky (vápník, hořčík aj), které výrazným způsobem ovlivňují metabolické pochody. Typickými zástupci jsou mandle, mák, len, vlašáky, kešu, dýňová či slunečnicová semínka, sezam a mnoho dalších.
Tragické je, že většina lidí si spojuje konzumaci ořechů s arašídy, které patří mezi zdravotně nejrizikovější vůbec (především z důvodu jejich kvality – přebytek soli, obsah plísní a žluklý olej).
Z důvodu vysoce atraktivního zastoupení živin je vhodné ořechy a semínka konzumovat alespoň jednou denně.
Houby ve srovnání s ostatními skupinami potravin nejsou nabité živinami. I tak ale umí dodat tělu nemálo významných látek, kde mezi nejvýznamnější patří vláknina a některé minerály. Důležité je důkladně je tepelně upravovat, aby se zlepšila jejich stravitelnost.
Jedná se o kravské, ovčí nebo kozí produkty z mléka: Máslo, sýry, jogurty, tvarohy, kyšky, kefíry…
Z důvodu rozličných výrobních postupů najdeme mezi nimi potraviny různé kvality, od čehož se odvíjí i (ne)vhodnost jejich konzumace. Z několika důvodů jsou mléčné výrobky v dnešní době propagovány stále více a jejich konzumace se bohužel zvyšuje na úkor jiných skupin potravin, které naopak v jídelníčku zaostávají. To je pak příčinou zvýšeného rizika vzniku některých zdravotních potíží, které jsou nejčastěji dávány do vztahu s přebytkem tuků, laktózy (mléčného cukru) nebo bílkovin (kasein, syrovátka).
Součástí filozofie vyváženého stravování s celostním přístupem by měla být snaha živočišné mléčné výrobky nejíst tak často, jak se v dnešní době propaguje. U zdravých jedinců je dostačující jednou denně.
Kuře, krůta, vepřové, hovězí, jehněčí, králičí, kapr, candát, losos, pstruh, štika, plody moře (krevety, mušle, chobotnice aj).
Jsou používány v čerstvém i různými způsoby konzervovaném stavu, od toho se odvíjí i jejich kvalita. Vždy je rozumnější orientovat pozornost na libové maso s menším zastoupením tuku, který pouze zvyšuje jeho energetický obsah a podporuje nárůst hmotnosti či vznik srdečně-cévních problémů. Malou výjimkou jsou ryby, jejichž složení tuku je specifické ve vyšším obsahu tzv. omega-3 tuků, které naopak mají na srdečně-cévní systém pozitivní vliv. Velmi diskutovanou oblastí je kvalita ryb, a to především chovaných na farmách. Důvodem je vysoká koncentrace živočichů s rizikem vzniku stresových faktorů a současně kvalita krmných směsí.
I u masa platí, že je rozumné držet jeho konzumaci v rozumných mezích, nejlépe maximálně jednou denně. V případě vegetariánství či veganství se maso plnohodnotně nahrazuje rostlinnými zdroji v čele s luštěninami, ořechy, semeny a obilovinami.
Převažují slepičí, občas jsou dostupné i křepelčí či v extrému pštrosí.
Kromě přímé konzumace se vejce zpracovávají do různých dalších potravin – cukrovinky, těstoviny, majonézy aj.
V tomto směru platí podobné doporučení jako v případě masa. Obecně totiž konzumujeme příliš mnoho vajec, nejčastěji v jejich skryté formě jako součást technologicky upravených potravin. Většinou se v rámci pravidel pestrosti a vyváženosti doporučuje jejich konzumace v množství odpovídající přibližně 6-10 vejcím týdně pro dospělého člověka.
Celý náš jídelníček by se tedy měl „točit“ kolem těchto kategorií potravin, z nichž za určitých podmínek vybíráme vhodné zástupce. Vždy nejlépe v té nejkvalitnější možné podobě (to znamená znát původ a zajistit jejich čerstvost) a v kombinaci s dalšími vhodnými potravinami tak, aby výsledek odpovídal našim chuťovým požadavkům a současně i potřebám vlastního metabolismu. Abychom toho byli schopni, je potřeba něco málo vědět o složení jednotlivých potravin. To znamená, jaké zdraví prospěšné či škodlivé látky potravina obsahuje. Na základě této znalosti pak budeme schopni volit ty skutečně vhodné zástupce ve vhodných poměrech.
Iveta Janoušková
O kurzy ATAC jsem se začala zajímat po tom, co moje bývalá nutriční poradkyně ukončila svoji činnost z důvodu mateřství, a já si v tu chvíli říkala:,, Co bez ní teď budu dělat??? Nebudu už mít nad sebou žádnou pevnou ruku?''?V podstatě jsem nikomu jinému nevěřila, a tudíž jsem nového specialistu ani nehledala. Nepamatuji si, kde přesně na mě (zanedlouho) vyběhla reklama se jménem Martin Jelínek, ale vím, že jsem začala bádat na Vašich stránkách a přečetla si první ebook Pravda o hubnutí. Teorie se mi líbila, protože mi ze 100% připomínala zásady i názory mojí bývalé poradkyně. A bylo rozhodnuto:,, Mám dalšího člověka, kterému můžu důvěřovat. '' :-) Zapsala jsem se do kurzu Poradce pro výživu a suplementaci plus do dalších kurzů, které nabízíte a dostala jsem tolika informací, že už žádného osobního odborníka nepotřebuji. Konečně mi dává smysl, jak a proč byl sestavený můj původní jídelníček. Kousek po kousku jsem celému stravování začala rozumět a neznámé puzzle pomalu tvořilo obraz každým dnem víc a víc. Ráda bych sama jednou pomáhala lidem, kteří se možná zbytečně trápí stejně tak jako kdysi já. Dnes už chápu, že je jídlo radost a požitek, kterého si člověk může užívat, pokud ví, jak si ho během dne naservírovat na talíř. Těším se na další zakoupení kurzů a načerpání nových informací. Ráda čtu články, které mi pravidelně chodí na mail a knížky od Vás samozřejmě zdobí moji knihovnu. Přeji Vám mnoho úspěchů a díky za to, že existujete online, jelikož mohu studovat i v Londýně . Jste BOŽÍ!
Mgr. et Mgr. Zdeňka Trummová
Kolem zdravého životního stylu a kvalitní výživy se pohybuji zhruba deset let. V počátečních fázích tohoto období se mi podařilo zbavit třiceti kilogramů, které jsem nasbírala během školní docházky. Věděla jsem, že mám kus práce za sebou, ale ještě větší kus před sebou – znovu nepřibrat, cítit se dobře, mít radost z jídla, nevyčítat si ho, a především najít takový životní styl, který je udržitelný. V minulosti jsem vyzkoušela mnoho přístupů ke stravování, ale vždy mi chyběl nějaký smysluplný průnik nastřádanými informacemi. Kurz výživa dětí jsem začala primárně z profesních důvodů, ale z povinnosti se stala radost, nové i minulé informace začaly zapadat do sebe a už teď vím, že tímto kurzem nekončím. Způsob vedení kurzu je metodicky velmi dobře propracovaný, poskytované informace a odpovědi na otázky jsou kompletní. Pan Jelínek ochotně vysvětlí vše, na co jsou ohledně studovaného položeny dotazy. Velkým pozitivem celého kurzu je plnění dílčích úkolů ve výukové hře ZOF. Student si hned může vyzkoušet teoretické informace prakticky a dozví se, jaký vliv má připravený pokrm na nejrůznější pochody v lidském těle.
Lucie Mutinská
Hledala jsem takový kurz pro výživové poradce, který má výborné reference, je veden zkušeným profesionálem a praktikem, a který by mi poskytnul mnohem víc než jen status výživového poradce. Mé nároky byly o to vyšší, že oblastí výživy a vztahem výživy a zdraví se již dlouhá léta aktivně sama zabývám. Profesně se věnuji homeopatii a celostnímu léčení, prošla jsem například i kurzy makrobiotiky, profesionálně pekla celozrnný kváskový chléb pro bioprodejny a lidi v širokém okolí, mám dlouholeté a bohaté osobní zkušenosti s vegetariánskou i veganskou stravou. Měla jsem představu o takovém kurzu, který by všechny tyto skutečnosti zohlednil a začlenil a zároveň mě posunul ještě dál. Měla jsem tedy na kurz tak vysoké nároky, že běžně nabízené kurzy vůbec nezapadaly do mé představy o dalším studiu výživy. Zavolala jsem proto Margit Slimákové, zkušené specialistce na výživu, abych jí popsala svojí situaci a poprosila jí o radu. Doporučila mi buď studium v zahraničí nebo u Martina Jelínka. Vzhledem k tomu, že mám 6 dětí a do zahraničí by bylo komplikované odjet, tak jsem zvolila studium u Martina Jelínka. Věřím, že právě tento kurz odpovídá vysoké úrovni některých uznávaných zahraničních kurzů a řekla bych, že v mnohém je i překonává řadou přesahů do různých, specifických oblastí problematiky výživy. Ze studia jsem byla doslova nadšená. Ve všech ohledech splnilo má očekávání a mnohdy je i překonalo. Lektor Martin Jelínek byl vždy otevřený a po celou dobu neúnavně odpovídal na všechny naše dotazy osobně i formou e-mailů či telefonických hovorů. Vždy nahlíží na problém ze všech možných úhlů pohledu, což je pro každého účastníka velmi inspirativní a obohacující. Osobní setkávání s lektorem pro nás byla velkým přínosem nejenom díky know-how, které jsme si z nich odnášeli, ale také díky skvělé atmosféře, která tam pokaždé byla. Velmi intenzivní a informačně nabitý kurz trval celých dlouhých 7 měsíců (i s vypracováním závěrečné práce) - měla jsem tak dostatek času, abych do sebe mohla vstřebat všechny informace. Kurz mě velmi obohatil a inspiroval k nalezení směru, kterým se chci dále ve svém profesním i osobním rozvoji ubírat. Tímto Vám Martine ještě jednou velmi děkuji!
