Představte si, že jdete nakupovat a toužíte po tom pořídit si skutečně zdravé potraviny, které budou tvořit základ celodenního stravování. Chodíte po supermarketu, koukáte po regálech a přemýšlíte, zda pečivo, těstoviny, konzervy, maso, jogurty, sýry, vejce, cereálie a mnohé další potraviny jsou opravdu v odpovídající kvalitě, nebo se pouze jejich koupí stáváme obětí komplotu potravinářského průmyslu. Všichni to známe – obaly jednotlivých potravin jsou krásně barevné a s veselými motivy, křiklavě popisují výhody výrobku. Kdo by odolal?

Dochází bohužel k situacím, kdy většina lidí díky kombinaci vlivu reklam, chutí potravin a neznalosti základní problematiky při tvorbě vyváženého stravování sklouzává do zoufalého stereotypu. Ten vypadá tak, že převažují určité skupiny potravin. Nejčastěji masné a mléčné výrobky, sladkosti a potraviny s obsahem lepku. Naopak se nedostává například zeleniny, ovoce nebo luštěnin.

I přesto, že existuje bezpočet výživových teorií, které se ve svých doporučeních často výrazně odlišují, na obecné úrovni platí, že strava by měla být pestrá. S dodržováním tohoto pravidla je potřeba začít nejprve u výběru potravin a základních surovin pro přípravu pokrmů. V podstatě existuje 9 základních skupin potravin, které můžeme jíst. „Můžeme jíst“ znamená, že je náš organismus dokáže strávit a zpracovat. Nehodnotíme zatím, zda jsou některé z potravin vhodnější více nebo méně, pouze se podívejme na jejich rozdělení:

1. skupina: Obiloviny

Dělíme je na lepkové (obsahují bílkovinu lepek – pšenice, žito, oves, ječmen) a bezlepkové (neobsahují bílkovinu lepek – například rýže, pohanka, kukuřice, proso, amarant, quinoa aj.). Lepkové jsou náročněji stravitelné, určitá část populace má na lepek zvýšenou citlivostalergii, v mnoha případech je proto vhodné je ve stravě omezovat.

Nejčastěji se obiloviny zpracovávají do podoby mouky nebo vloček. V běžných potravinách se s nimi setkáme například u pečiva, müsli, sušenek, buchet, zákusků, dortů, knedlíků, těstovin, popcornu… Spektrum takto vyráběných produktů je nepřeberné. Způsob zpracování a použité další látky (aditiva) pak určuje, jak moc je taková potravina pro nás více nebo méně vhodná.

Faktem je, že v našich podmínkách se jedná o nejvíce (nejčastěji) konzumované potraviny vůbec. Čím vyšší je jejich podíl v každodenní stravě, tím více se metabolismus odklání od rovnováhy. To se projeví i na zdravotním stavu - např. poruchou acidobazické rovnováhy nebo vznikem celiakie (zvýšené citlivosti na lepek) či jiných forem nesnášenlivosti na tuto bílkovinu.

Obecně platí, že bychom měli mít v každodenním přístupu ke stravování pod kontrolou zbytečně vysoký příjem lepkových obilovin, které rovnovážně doplňujeme o bezlepkové zdroje.

2. skupina: Luštěniny

Mezi běžně známé luštěniny patří čočka, hrách, fazole, cizrna, sója, arašídy…

Tato skupina potravin není tak oblíbená a rozšířená, jako výše uváděné obiloviny (výjimkou jsou například indická nebo mexická kuchyně). Důvodem je především jejich pověst nadýmavých potravin. Toto je dáno obsahem tzv. antinutričních látek. Jedná se o složky, které specifickým způsobem komplikují proces trávení – ztěžují vstřebávání některých živin, případně jsou pro lidi přímo nestravitelné. Luštěniny jsou ale na straně druhé velmi bohatým zdrojem mnoha důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vláknina a tuky. Jejich nedostatek se také projevuje vznikem zdravotních komplikací. Luštěniny mají potenciál být běžnou součástí každodenní stravy, je potřeba se je ale naučit správně připravovat – vždy primárně s cílem co nejvíce snížit obsah problematických antinutričních látek, čehož dosáhneme loupáním, namáčením, klíčením, fermentací, delším vařením nebo používáním spektra různých druhů koření.

3. skupina: Zelenina

Nabídka zeleniny je skutečně široká. Pro výživářské účely má smysl ji dělit na kořenovou (mrkev, petržel, brambor, česnek, cibule, celer a další) a nadzemní (brokolice, řapíkatý celer, nať, salát, zelí, okurka, paprika, lilek, kapusta aj.).

Zelenina by měla nezbytnou součástí naší každodenní stravy. Důvodů je několik, mezi nejvýznamnější patří vysoký obsah vlákniny, vitamínů a antioxidantů. Z důvodu vysokého obsahu vlákniny má schopnost zvětšovat objem stravy. To je důležité mimo jiné i proto, že obsah energie v zelenině je minimální, její přítomnost ve stravě v dostatečném množství tak výrazně zasahuje do energetické bilance. Konzumace zeleniny je ve většině západních zemí naprosto nedostatečná. Bohužel ani její dostupnost v patřičné kvalitě není dvakrát nejlepší.

Zeleninu bychom měli konzumovat nejlépe se slanými pokrmy, minimálně dvakrát denně v syrové, tepelně upravené i kvašené podobě.

4. skupina: Ovoce

U ovoce bychom měli rozlišovat, zda pochází z našich zeměpisných šířek (jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt apod.), nebo z exotických oblastí (banány, pomeranče, mandarinky, grepy, kiwi, ananas aj.).

Stejně jako zelenina je i ovoce bohatě zastoupeno vlákninou, vitamíny, minerálními látkami či antioxidanty. Souhrnně vzato má ale mírně odlišné charakteristiky než zástupci zeleniny, od toho se odvíjí i možnosti práce s ním v každodenním stravování.

Obecně je vhodné je konzumovat jako součást sladkých pokrmů, minimálně jednou denně. Dále by se poměr mezi objemem zeleniny a ovoce měl každý den pohybovat přibližně v rozmezí 2-3:1.

5. skupina: Ořechy a semena

Tato skupina potravin je velmi koncentrovaným zdrojem živin. Napomáhá tomu minimální zastoupení vody. Podobně jako u luštěnin i tady najdeme výrazné zastoupení bílkovin a tuků. Za zmínku ještě stojí i minerální látky (vápník, hořčík aj), které výrazným způsobem ovlivňují metabolické pochody. Typickými zástupci jsou mandle, mák, len, vlašáky, kešu, dýňová či slunečnicová semínka, sezam a mnoho dalších.

Tragické je, že většina lidí si spojuje konzumaci ořechů s arašídy, které patří mezi zdravotně nejrizikovější vůbec (především z důvodu jejich kvality – přebytek soli, obsah plísní a žluklý olej).

Z důvodu vysoce atraktivního zastoupení živin je vhodné ořechy a semínka konzumovat alespoň jednou denně.

6. skupina: Houby

Houby ve srovnání s ostatními skupinami potravin nejsou nabité živinami. I tak ale umí dodat tělu nemálo významných látek, kde mezi nejvýznamnější patří vláknina a některé minerály. Důležité je důkladně je tepelně upravovat, aby se zlepšila jejich stravitelnost.

7. skupina: Mléčné výrobky

Jedná se o kravské, ovčí nebo kozí produkty z mléka: Máslo, sýry, jogurty, tvarohy, kyšky, kefíry…

Z důvodu rozličných výrobních postupů najdeme mezi nimi potraviny různé kvality, od čehož se odvíjí i (ne)vhodnost jejich konzumace. Z několika důvodů jsou mléčné výrobky v dnešní době propagovány stále více a jejich konzumace se bohužel zvyšuje na úkor jiných skupin potravin, které naopak v jídelníčku zaostávají. To je pak příčinou zvýšeného rizika vzniku některých zdravotních potíží, které jsou nejčastěji dávány do vztahu s přebytkem tuků, laktózy (mléčného cukru) nebo bílkovin (kasein, syrovátka).

Součástí filozofie vyváženého stravování s celostním přístupem by měla být snaha živočišné mléčné výrobky nejíst tak často, jak se v dnešní době propaguje. U zdravých jedinců maximálně jednou denně.

8. skupina: Maso a ryby

Kuře, krůta, vepřové, hovězí, jehněčí, králičí, kapr, candát, losos, pstruh, štika, plody moře (krevety, mušle, chobotnice aj).

Jsou používány v čerstvém i různými způsoby konzervovaném stavu, od toho se odvíjí i jejich kvalita. Vždy je rozumnější orientovat pozornost na libové maso s menším zastoupením tuku, který pouze zvyšuje jeho energetický obsah a podporuje nárůst hmotnosti či vznik srdečně-cévních problémů. Malou výjimkou jsou ryby, jejichž složení tuku je specifické ve vyšším obsahu tzv. omega-3 tuků, které naopak srdečně-cévní potíže zčásti řeší. Velmi diskutovanou oblastí je kvalita ryb, a to především chovaných na farmách. Důvodem je vysoká koncentrace živočichů s rizikem vzniku stresových faktorů a současně kvalita krmných směsí.

I u masa platí, že je rozumné držet jeho konzumaci v rozumných mezích, nejlépe maximálně jednou denně. V případě vegetariánství či veganství se maso plnohodnotně nahrazuje rostlinnými zdroji v čele s luštěninami, ořechy, semeny a obilovinami.

9. skupina: Vejce

Převažují slepičí, občas jsou dostupné i křepelčí či v extrému pštrosí.

Kromě přímé konzumace se vejce zpracovávají do různých dalších potravin – cukrovinky, těstoviny, majonézy aj.

V tomto směru platí podobné doporučení jako v případě masa. Obecně totiž konzumujeme příliš mnoho vajec, nejčastěji v jejich skryté formě jako součást technologicky upravených potravin. Většinou se v rámci pravidel pestrosti a vyváženosti doporučuje jejich konzumace v množství odpovídající přibližně 6-10 vejcím týdně pro dospělého člověka.

Celý náš jídelníček by se tedy měl „točit“ kolem těchto kategorií potravin, z nichž za určitých podmínek vybíráme vhodné zástupce. Vždy nejlépe v té nejkvalitnější možné podobě (to znamená znát původ a zajistit jejich čerstvost) a v kombinaci s dalšími vhodnými potravinami tak, aby výsledek odpovídal našim chuťovým požadavkům a současně i potřebám vlastního metabolismu. Abychom toho byli schopni, je potřeba něco málo vědět o složení jednotlivých potravin. To znamená, jaké zdraví prospěšné či škodlivé látky potravina obsahuje. Na základě této znalosti pak budeme schopni volit ty skutečně vhodné zástupce ve vhodných poměrech.

Mgr. Martin Jelínek

Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Veronika Novotná

www.vyvazenezdravi.cz

O výživu a zdravý životní styl se zajímám pro svou potřebu i potřebu svých blízkých dlouhá léta. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla ze svého koníčka udělat svoji práci, mi přišlo užitečné si doplnit i ty informace, které jsem dříve neřešila. I přes širokou nabídku výživových kurzů na trhu, nebylo lehké si vybrat takový, který by vyhovoval mým názorům založeným často na nejnovějších poznatcích ve výživě. Reference byly jediná možnost, jak se dostat k takovému kurzu, který by mě nejen dodal žádaný certifikát, ale zároveň vyplnil informačně moje slabá místa stylem, který by souladil s mými poznatky. V panu Jelínkovi jsem poznala člověka, který předává informace střízlivým způsobem, podává pomocnou ruku v utvoření vlastních názorů a nezištně podporuje absolventy svých kurzů na jejich nové cestě. Jen málo školitelů má schopnost jednat se svými žáky rovnocenným způsobem a ocenit jejich silné stránky. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci může být užitečný pro rozšíření obzorů každého člověka, který se zajímá o zdravou výživu a zdravý životní styl. Možnost studia distančním způsobem jistě ocení spousta vytížených zájemců.

PharmDr. Lenka Svobodová

www.eavkonzultace.cz/

Kurz poradce pro výživu a suplementaci byl skvělým doplňkem do mozaiky znalostí, které jsem za více než 20 let mé poradenské činnosti v oblasti zdraví získala. Souvislosti, které nám byly během kurzu předkládány formou srozumitelnou pro každého, mi pomohly v mé konzultační činnosti. Různé úhly pohledu na člověka jako jedince (ajurvéda, čínská medicína, krevní skupiny) nebyly pro mne úplně nové, ale velké pozitivum vidím v jejich skvělých komentářích Mgr. Jelínka. Absolvování kurzu mi pomohlo uvědomit si všechny souvislosti a inspirovalo mne k dalším změnám v životním stylu. Vzhledem k mé pracovní vytíženosti a velké rodině mi velice vyhovovala forma on line studia z domu. Průběžně určitě budu pokračovat v dalších dílčích kurzech, moc se na ně těším a doporučuji každému, kdo chce pro své zdraví něco udělat.

Pavla Brožová

www.pavlabrozova.cz

Pro distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodla krátce po narození třetí dcery. Před tím jsem pracovala v jedné společnosti zabývající se redukcí hmotností. Cítila jsem, že mi v systému chybí individuální péče a pohled na člověka jako celek. Jako první vlaštovkou mi byly knihy od Martina Jelínka věnované výživě dětí, půstu a stravě při nádorových onemocnění. Pohled na zdraví, jaký prezentuje Martin Jelínek mě oslovil natolik, že jsem neváhala ani chvilku a do kurzu se přihlásila. Kurz předčil moje očekávání ve všech parametrech - celistvosti, odbornosti a především přístupu samotného lektora. Jednu z největších výhod tohoto kurzu vidím ve výukové hře ZOF, která nám vykazuje při tvorbách individuálních jídelníčků veškeré možné parametry, kterými jídelníček disponuje.Domnívám se, že na českém trhu nic podobného v takové kvalitě nenajdete. Po ukončení kurzu jsem se rozhodla postupně absolovovat další kurzy, které společnost kurzyatac.cz nabízí. Myslím, že nemají u nás konkurenci.

Další ohlasy absolventů

Vyberte si z našich kurzů

Zpět do sekce Vše o studiu