Úvod / Vše o studiu / Výběr potravin pro vyvážené stravování
Představte si, že jdete nakupovat a toužíte po tom pořídit si skutečně zdravé potraviny, které budou tvořit základ celodenního stravování. Chodíte po supermarketu, koukáte po regálech a přemýšlíte, zda pečivo, těstoviny, konzervy, maso, jogurty, sýry, vejce, cereálie a mnohé další potraviny jsou opravdu v odpovídající kvalitě, nebo se pouze jejich koupí stáváme obětí komplotu potravinářského průmyslu. Všichni to známe – obaly jednotlivých potravin jsou krásně barevné a s veselými motivy, křiklavě popisují výhody výrobku. Kdo by odolal?
Dochází bohužel k situacím, kdy většina lidí díky kombinaci vlivu reklam, chutí potravin a neznalosti základní problematiky při tvorbě vyváženého stravování sklouzává do zoufalého stereotypu. Ten vypadá tak, že převažují určité skupiny potravin. Nejčastěji masné a mléčné výrobky, sladkosti a potraviny s obsahem lepku. Naopak se nedostává například zeleniny, ovoce nebo luštěnin.
I přesto, že existuje bezpočet výživových teorií, které se ve svých doporučeních často výrazně odlišují, na obecné úrovni platí, že strava by měla být pestrá. S dodržováním tohoto pravidla je potřeba začít nejprve u výběru potravin a základních surovin pro přípravu pokrmů. V podstatě existuje 9 základních skupin potravin, které můžeme jíst. „Můžeme jíst“ znamená, že je náš organismus dokáže strávit a zpracovat. Nehodnotíme zatím, zda jsou některé z potravin vhodnější více nebo méně, pouze se podívejme na jejich rozdělení:
Dělíme je na lepkové (obsahují bílkovinu lepek – pšenice, žito, oves, ječmen) a bezlepkové (neobsahují bílkovinu lepek – například rýže, pohanka, kukuřice, proso, amarant, quinoa aj.). Lepkové jsou náročněji stravitelné, určitá část populace má na lepek zvýšenou citlivost až alergii, v mnoha případech je proto vhodné je ve stravě omezovat.
Nejčastěji se obiloviny zpracovávají do podoby mouky nebo vloček. V běžných potravinách se s nimi setkáme například u pečiva, müsli, sušenek, buchet, zákusků, dortů, knedlíků, těstovin, popcornu… Spektrum takto vyráběných produktů je nepřeberné. Způsob zpracování a použité další látky (aditiva) pak určuje, jak moc je taková potravina pro nás více nebo méně vhodná.
Faktem je, že v našich podmínkách se jedná o nejvíce (nejčastěji) konzumované potraviny vůbec. Čím vyšší je jejich podíl v každodenní stravě, tím více se metabolismus odklání od rovnováhy.
Obecně platí, že bychom měli mít v každodenním přístupu ke stravování pod kontrolou zbytečně vysoký příjem lepkových obilovin, které rovnovážně doplňujeme o bezlepkové zdroje.
Mezi běžně známé luštěniny patří čočka, hrách, fazole, cizrna, sója, arašídy…
Tato skupina potravin není tak oblíbená a rozšířená, jako výše uváděné obiloviny (výjimkou jsou například indická nebo mexická kuchyně). Důvodem je především jejich pověst nadýmavých potravin. Toto je dáno obsahem antinutričních látek. Jedná se o složky, které specifickým způsobem komplikují proces trávení – ztěžují vstřebávání některých živin, případně jsou pro lidi přímo nestravitelné. Luštěniny jsou ale na straně druhé velmi bohatým zdrojem mnoha důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vláknina a tuky. Jejich nedostatek se také projevuje vznikem zdravotních komplikací. Luštěniny mají potenciál být běžnou součástí každodenní stravy, je potřeba se je ale naučit správně připravovat – vždy primárně s cílem co nejvíce snížit obsah problematických antinutričních látek, čehož dosáhneme loupáním, namáčením, klíčením, fermentací, delším vařením nebo používáním spektra různých druhů koření.
Nabídka zeleniny je skutečně široká. Pro výživářské účely má smysl ji dělit na kořenovou (mrkev, petržel, brambor, česnek, cibule, celer a další) a nadzemní (brokolice, řapíkatý celer, nať, salát, zelí, okurka, paprika, lilek, kapusta aj.).
Zelenina by měla nezbytnou součástí naší každodenní stravy. Důvodů je několik, mezi nejvýznamnější patří vysoký obsah vlákniny, vitamínů a antioxidantů. Z důvodu vysokého obsahu vlákniny má schopnost zvětšovat objem stravy. To je důležité mimo jiné i proto, že obsah energie v zelenině je minimální, její přítomnost ve stravě v dostatečném množství tak výrazně nezasahuje do energetické bilance. Konzumace zeleniny je ve většině západních zemí naprosto nedostatečná. Bohužel ani její dostupnost v patřičné kvalitě není dvakrát nejlepší.
Zeleninu bychom měli konzumovat nejlépe se slanými pokrmy, minimálně dvakrát denně v syrové, tepelně upravené i kvašené podobě.
U ovoce bychom měli rozlišovat, zda pochází z našich zeměpisných šířek (jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, rybíz, jahody, maliny, angrešt apod.), nebo z exotických oblastí (banány, pomeranče, mandarinky, grepy, kiwi, ananas aj.).
Stejně jako zelenina je i ovoce bohatě zastoupeno vlákninou, vitamíny, minerálními látkami či antioxidanty. Souhrnně vzato má ale mírně odlišné charakteristiky než zástupci zeleniny, od toho se odvíjí i možnosti práce s ním v každodenním stravování.
Obecně je vhodné je konzumovat jako součást sladkých pokrmů, minimálně jednou denně. Dále by se poměr mezi objemem zeleniny a ovoce měl každý den pohybovat přibližně v rozmezí 2-3:1.
Tato skupina potravin je velmi koncentrovaným zdrojem živin. Napomáhá tomu minimální zastoupení vody. Podobně jako u luštěnin i tady najdeme výrazné zastoupení bílkovin a tuků. Za zmínku ještě stojí i minerální látky (vápník, hořčík aj), které výrazným způsobem ovlivňují metabolické pochody. Typickými zástupci jsou mandle, mák, len, vlašáky, kešu, dýňová či slunečnicová semínka, sezam a mnoho dalších.
Tragické je, že většina lidí si spojuje konzumaci ořechů s arašídy, které patří mezi zdravotně nejrizikovější vůbec (především z důvodu jejich kvality – přebytek soli, obsah plísní a žluklý olej).
Z důvodu vysoce atraktivního zastoupení živin je vhodné ořechy a semínka konzumovat alespoň jednou denně.
Houby ve srovnání s ostatními skupinami potravin nejsou nabité živinami. I tak ale umí dodat tělu nemálo významných látek, kde mezi nejvýznamnější patří vláknina a některé minerály. Důležité je důkladně je tepelně upravovat, aby se zlepšila jejich stravitelnost.
Jedná se o kravské, ovčí nebo kozí produkty z mléka: Máslo, sýry, jogurty, tvarohy, kyšky, kefíry…
Z důvodu rozličných výrobních postupů najdeme mezi nimi potraviny různé kvality, od čehož se odvíjí i (ne)vhodnost jejich konzumace. Z několika důvodů jsou mléčné výrobky v dnešní době propagovány stále více a jejich konzumace se bohužel zvyšuje na úkor jiných skupin potravin, které naopak v jídelníčku zaostávají. To je pak příčinou zvýšeného rizika vzniku některých zdravotních potíží, které jsou nejčastěji dávány do vztahu s přebytkem tuků, laktózy (mléčného cukru) nebo bílkovin (kasein, syrovátka).
Součástí filozofie vyváženého stravování s celostním přístupem by měla být snaha živočišné mléčné výrobky nejíst tak často, jak se v dnešní době propaguje. U zdravých jedinců je dostačující jednou denně.
Kuře, krůta, vepřové, hovězí, jehněčí, králičí, kapr, candát, losos, pstruh, štika, plody moře (krevety, mušle, chobotnice aj).
Jsou používány v čerstvém i různými způsoby konzervovaném stavu, od toho se odvíjí i jejich kvalita. Vždy je rozumnější orientovat pozornost na libové maso s menším zastoupením tuku, který pouze zvyšuje jeho energetický obsah a podporuje nárůst hmotnosti či vznik srdečně-cévních problémů. Malou výjimkou jsou ryby, jejichž složení tuku je specifické ve vyšším obsahu tzv. omega-3 tuků, které naopak mají na srdečně-cévní systém pozitivní vliv. Velmi diskutovanou oblastí je kvalita ryb, a to především chovaných na farmách. Důvodem je vysoká koncentrace živočichů s rizikem vzniku stresových faktorů a současně kvalita krmných směsí.
I u masa platí, že je rozumné držet jeho konzumaci v rozumných mezích, nejlépe maximálně jednou denně. V případě vegetariánství či veganství se maso plnohodnotně nahrazuje rostlinnými zdroji v čele s luštěninami, ořechy, semeny a obilovinami.
Převažují slepičí, občas jsou dostupné i křepelčí či v extrému pštrosí.
Kromě přímé konzumace se vejce zpracovávají do různých dalších potravin – cukrovinky, těstoviny, majonézy aj.
V tomto směru platí podobné doporučení jako v případě masa. Obecně totiž konzumujeme příliš mnoho vajec, nejčastěji v jejich skryté formě jako součást technologicky upravených potravin. Většinou se v rámci pravidel pestrosti a vyváženosti doporučuje jejich konzumace v množství odpovídající přibližně 6-10 vejcím týdně pro dospělého člověka.
Celý náš jídelníček by se tedy měl „točit“ kolem těchto kategorií potravin, z nichž za určitých podmínek vybíráme vhodné zástupce. Vždy nejlépe v té nejkvalitnější možné podobě (to znamená znát původ a zajistit jejich čerstvost) a v kombinaci s dalšími vhodnými potravinami tak, aby výsledek odpovídal našim chuťovým požadavkům a současně i potřebám vlastního metabolismu. Abychom toho byli schopni, je potřeba něco málo vědět o složení jednotlivých potravin. To znamená, jaké zdraví prospěšné či škodlivé látky potravina obsahuje. Na základě této znalosti pak budeme schopni volit ty skutečně vhodné zástupce ve vhodných poměrech.
Mgr. Martin Jelínek
Kateřina Ondračková, DiS.
Jsem ráda, že na českém trhu existuje taková forma kurzu s tak komplexním pohledem na celou problematiku výživy a individuality člověka. Příjemná atmosféra na dálku a tvář pana Mgr.Jelínka na video školeních dodává celému kurzu tu pravou a velmi pozitivní energii. Jsem nadšená obsahem kurzu, znalostmi, celostním pohledem, přístupem ke studentům a následným absolventům - poradna pro absolventy je perfektní podpora do začátků. Člověk je si jistější , když má za zády oporu. Celé půlroční online studium výživového poradenství a suplementace mi naprosto vyhovovalo. Měla jsem čas nabyté informace postupně a bez stresu zpracovávat. Musím dát za pravdu panu Mgr. Jelínkovi, že na konci kurzu se v hlavě něco sepne a vše se krásně propojí. A to je pocit k nezaplacení. Těším se na další kurzy, tohle určitě nebyl můj poslední. Tímto bych chtěla moc poděkovat panu Mgr. Jelínkovi a celému týmu ATACU za to, jak skvělou práci odvádějí. Přeji Vám spoustu vděčných absolventů jako jsem já.
Alena Václavíková
Když jsem si vybírala kurz na výživové poradenství, prošla jsem všechny možné nabídky. Kurz pana magistra Jelínka mě však oslovil hned napoprvé, takový ten vnitřní pocit mi říkal, že je to přesně to, co hledám. Zaujal mě způsob studia - myšlenkové mapy (nikdy dříve jsem s tím sice nepracovala, ale chtěla jsem to poznat a osvědčilo se mi to, je to přehledné a dobře zapamatovatelné). Také mi vyhovovala možnost studia z domova a přestože školení probíhala jednou měsíčně, byli jsme v neustálém kontaktu s lektorem. Každodenně jsme dostávali ke zpracování témata a posouvali se tím k cíli. Naučili jsme se nahlížet na člověka jako celek a byť jsem to zprvu brala jako doplněk ke své práci, tak mě to úplně pohltilo, když vidím jak dalece je možné ovlivnit stravou a správným životním stylem především zdraví člověka a samozřejmě s tím jde ruku v ruce i úprava tělesné hmotnosti. Díky tomu jsem dala do oběhu své vlastní výrobky připravené na zdravém základě. A také velmi oceňuji i další neustálý kontakt s absolventy, možnost konzultací a dalšího vzdělávání a rozvoje. Má intuice mě opět nezklamala ... :-)
Vladimíra Vavroušková
Zdravím se zabývám již nějakou dobu. Došla jsem k němu přes svůj osobní rozvoj a když se ke mě dostaly knížky od Luisy Hay, tak se mi tento pohled na nemoci přes psychosomatickou stránku líbil. Postupně jsem začala vnímat nemoci jinak a když se mi někdo zmínil, že má nějakou nemoc, tak mi hned napadlo, co za tím je. Na samém začátku mé cesty ke zdraví ale byla moje cukrovka, kterou jsem měla asi 5 let. Postupně jsem se jí zbavovala a díky svému přístupu k výživě se mi vracela do života. Loni jsem se ale rozhodla, že změním své stravování. Přešla jsem ze dne na den z "masaritánství" na raw 4till a v září téhož roku, jsem již hodnoty měla v pořádku. Zvládla jsem díky změně životního stylu zlikvidovat i další nemoci(např. Candida). A tak jsem se rozhodla že budu pomáhat pochopit tuto nemoc - Cukrovku "Dvojku" i ostatním, kteří tuto nemoc mají. Bála jsem se však, že bych lidem mohla ublížit a tak jsem nejdříve absolvovala u Mgr. Martina Jelínka kurz Výživa při cukrovce. Poctivě jsem si jeho zpracování přepsala slovo od slova do sešitu. Tehdy jsem pochopila, že k tomu abych mohla pomáhat dál a bezpečně, se musím ještě více vzdělávat. Po dlouhém hledání na internetu jsem dospěla k názoru, že i další studium budu absolvovat u M. Jelínka. Jsem moc ráda, že jsem se tak rozhodla, protože kurz splnil to, co jsem od něj očekávala. Pochopila jsem souvislosti jak to v těle funguje, když něco sníme, což je pro cukrovkáře velmi důležité. Také jsem pochopila, že i když mi pomohla radikální změna bez masa, živočišných produktů, jen na ovoci a zelenině, nemusí toto fungovat u jiných. Naučila jsem se tady respektovat ostatní v tom, co jedí. Během půl roku jsem také připustila, že i suplementy ve výživě jsou velmi důležité. Získala jsem k nim důvěru, která mi před vstupem do kurzu chyběla. Jsem také ráda, že jsem se dozvěděla, jak je to se somatotypy v oblasti výživy. Takové informace jsem na internetu nikde nenašla. Líbilo se mi i nahlédnutí do Ajurvédy a TČM. I když nyní nejsem rozhodnuta, kterým směrem se vydám.Po technické stránce jsem si kurz také oblíbila. V kurzu jsem se naučila pracovat s myšlenkovými mapami, díky kterým jsem si učivo lépe zapamatovala. Ale co mě nejvíce zaujalo, byla možnost vytvářet jídelníčky přes hru ZOF. Moc se mi líbí. Našla jsem na internetu podobné aplikace, ale "ZOFku" nikdo nemá. Je jednoduchá, přehledná, dobře a jednoduše se s ní pracuje. V kurzu je i online poradna, kde Martin Jelínek trpělivě odpovídá na dotazy studentů. Těším se na další kurzy Martina Jelínka. Děkuji tímto za možnost kurz absolvovat online, protože žiji mimo ČR a také za to, že své zkušenosti předává dál. Kurz mohu doporučit, protože jsem s touto výukou byla moc spokojená.
