ADHD

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli hyperkinetická porucha či porucha pozornosti s hyperaktivitou je onemocnění zahrnující:

• nepozornost,
• hyperaktivitu,
• impulzivní chování.

Potíže jsou chronické a nejsou způsobeny neurologickými, senzorickými nebo motorickými poruchami ani mentální retardací. Tyto poruchy se vyskytují 3-9krát častěji u chlapců v porovnání s dívkami, výskyt v populaci dětí do 18 let je odhadován mezi 3 a 18 %. Do dospělosti tento syndrom přetrvává ve 40-50 % případů.

Příčiny vzniku jsou:

1. Genetické.
Studie poukázaly na fakt, že ADHD má genetický základ - u mužů s ADHD je 5x vyšší pravděpodobnost, že jejich děti budou trpět touto poruchou.

2. Epigenetické.
Ve srovnání s genetikou hrají podstatně menší roli, mezi nejčastěji citované vlivy patří:

• úrazy mozku při nehodách,
• hypoxické poškození mozku během porodu,
• nízká porodní hmotnost,
• špatný zdravotní stav matky,
• vysoký věk matky,
• délka porodu,
• předporodní krvácení,
• předčasné a komplikované porody spojené s nedostatkem kyslíku,
• konzumace alkoholu, kouření a užívání drog v době těhotenství.

Léčba ADHD vyžaduje komplexní přístup na úrovni spolupráce rodičů s učiteli, psychology, neurology a psychiatry. Klíčové je rodinné prostředí, ve kterém dítě vyrůstá - negativně působí disharmonické, nestabilní a nespolehlivé vztahy uvnitř rodiny, zanedbávání, nepřiměřené tresty a neuspořádaný režim dne. Na toto všechno děti mohou reagovat zhoršeným chováním.

Vliv stravy na ADHD

U zkoumání vlivu stravy na ADHD se ukázalo, že může ovlivňovat chování a náladu dětí s ADHD, ale není příčinou vzniku.

Výzkumy ukazují, že změny stravovacích návyků mohou zmírnit projevy tohoto onemocnění. Zjistilo se, že děti s ADHD mají často nezdravé stravovací návyky či nedostatek vhodných živin. Zajímavý pohled, který určuje směr dalších výzkumů, spočívá v rozdělení koncepce stravy na dva hlavní vzorce:

1. Západní.
Tento výživový vzorec je charakterizován vysokým příjmem:

• červeného masa,
• smažených potravin,
• mléčných výrobků s vysokým obsahem tuku,
• másla,
• nápojů s obsahem umělých sladidel.

Současně je typický minimálním příjmem ovoce, zeleniny a ryb.

2. Zdravý.
Jedná se o model stravy s vysokým obsahem:

• čerstvého ovoce a zeleniny,
• celozrnných potravin,
• ryb.

Tento přináší vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, vitamínů B komplexu a vlákniny, což jsou nejčastěji citované faktory mající významnější vliv na projevy chování.

Bylo zjištěno, že stravování dle západního výživového vzorce je spojeno s více než dvojnásobným rizikem diagnostiky ADHD. Na základě toho se odvíjí i definice úprav stravování pro děti postižené ADHD:

1. Pravidelnost a přiměřená velikost porcí.
Nervová soustava nereaguje dobře na delší hladovění, případně příliš malé nebo naopak velké porce jídla. Největší vliv má kolísání hladiny krevního cukru, což se projevuje únavou a ztrátou soustředěnosti.

2. Strava s nižšími hodnotami glykémie.
Děti s návykem na vysoký příjem cukru se vždy projevují neklidně, agresívně a nejsou schopny se koncentrovat po delší dobu. Je výhodné proto jídelníček upravovat tak, aby vykazoval nižší hodnoty glykemického indexu i glykemické nálože.

3. Dostatek kvalitních bílkovin.
Toto pravidlo nabývá na významu především v situacích, kdy ve vývojových fázích dítěte dojde k dlouhodobě sníženému přísunu bílkovin. To se negativně projeví nejen na fyzickém, ale i psychickém vývoji.

4. Dostatek vlákniny.
Vláknina tady hraje roli především ve vztahu k střevní mikrobiotě, která stojí za většinovou produkcí serotoninu v těle.

5. Dostatek zdrojů omega-3 kyselin.
Omega-3 tuky mají na fungování mozku přímý vliv, u dětí postižených ADHD se jejich doplňování projevuje pozitivně.

6. Dostatek vitamínů a minerálů.
U dětí s ADHD byly opakovaně zjištěny nižší hladiny minerálních látek - nejvíce zinku, železa, hořčíku, vápníku a fosforu. Současně víme, že vitamíny B komplexu pomáhají vytvářet neurotransmitery. Deficit těchto látek může vést ke vzniku kognitivních poruch (strachu, agresivity, poruchu spánku).

7. Dostatek antioxidantů.
Antioxidanty zlepšují funkce mozku - koncentraci, paměť, učení a motorické schopnosti.

8. Pitný režim.
Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci organismu, na což velmi citlivě mozkové buňky. Dochází tak k bolestem hlavy, podrážděnosti až k poruchám psychiky.

9. Používání koření.
Řada bylin a koření podporuje činnost mozku a chrání jej před různými poruchami. Nejčastěji se citují:

• kurkuma,
• máta,
• heřmánek,
• rozmarýn,
• levandule,
• šafrán.

10. Vyhýbání se nežádoucím látkám a potravinám.
Studie průběžně naznačují, že některá aditiva (barviva, sladidla, konzervanty, zvýrazňovače chuti) mají tendenci podporovat typické projevy ADHD.

Současně se experimentuje s eliminačními dietami, kdy jsou ze stravy odstraňovány potraviny, které jsou možnými alergeny a které mohou ovlivňovat náladu a chování dětí:

• zdroje lepku,
• cukr,
• umělá barviva,
• mléčné výrobky,
• vejce,
• červené maso.

Studie poukázaly, že vyloučení těchto potravin vedlo ke zlepšení příznaků u 70 % dětí s ADHD.