Úvod / Co se u nás studuje / Poruchy funkce štítné žlázy
Štítná žláza je endokrinní žláza umístěná na přední straně krku pod štítnou chrupavkou. Pro kvalitu lidského života je důležitá proto, že produkuje klíčové hormony:
1. Trijodthyronin – obsahuje 3 atomy jódu, označuje se jako T3.
2. Thyroxin - obsahuje 4 atomy jódu, označuje se jako T4.
Tyto dvě hormonální látky zásadním způsobem ovlivňují růst a vývoj. Protože zasahují do metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků, jejich produkované množství řídí i kvalitu metabolických dějů.
3. Kalcitonin - ovlivňuje metabolismus vápníku, má tak vliv například na hustotu kostí.
Pokud dojde k odklonu od rovnovážné funkce tohoto orgánu, ovlivní to chod celého organismu na psychické i fyzické úrovni.
Nejrozšířenější poruchy funkce štítné žlázy jsou:
Hypotyreóza.
Je způsobena nedostatkem hormonů, tedy sníženou funkcí štítné žlázy. Nejčastěji bývá zapříčiněna autoimunitním zánětem, u dětí může být vrozená. Typickými příznaky jsou snížená vitalita, únava, zimomřivost, nárůst tělesné hmotnosti, zpomalená střevní peristaltika a z ní vznikající zácpa.
Hypertyreóza (tyreotoxikóza).
Je způsobena nadbytečnou produkcí hormonů, tedy zvýšenou činností štítné žlázy. Nejčastější příčinou je autoimunitní reakce organismu. Typickými projevy jsou zvýšený krevní tlak, bušení srdce, nervozita, nespavost, vypadávání vlasů, výrazný úbytek tělesné hmotnosti. Metabolismus takto postižených se zrychluje, toto se projeví i na vztahu k jídlu (rychleji tráví a dříve mají hlad). Často se objevuje i zvýšený výskyt osteoporózy.
U obou poruch se může vyskytnout zvětšení štítnice - tzv. struma neboli vole. Globální statistiky poukazují na to, že poruchami funkce štítné žlázy trpí mnohem častěji ženy.
Dysfunkce štítné žlázy jsou léčeny substituční terapií. V případě hypofunkce je to podávání léků s obsahem specifických hormonů, u hyperfunkce pak tyreostatika s případným chirurgickým zákrokem či léčbou radiojódem.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory:
Příjem jódu.
Jód je součástí struktury thyroxinu a trijódthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu.
Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tak ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematický, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšující hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů.
Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin.
Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je proto nutné zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin.
Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Toto ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů (roli ale hraje i jejich glykemická hodnota) naopak zrychluje metabolismus. Na základě změny poměrů makroživin v jídelníčku je možné nepřímo ovlivňovat i kvalitu fungování štítné žlázy.
Obsah antinutričních látek.
Některé antinutriční látky (konkrétně skupina strumigenů, někdy také označována jako goitrogeny) mají schopnost narušovat funkci štítnice a podporovat její zvětšení (pojem "strumigenní" vychází z výrazu "struma"). Toto se děje skrze zablokování přísunu jódu do buněk, snížení produkce TSH (tyreotropního hormonu) nebo narušením funkce enzymu, který váže jód do hormonů produkovaných štítnou žlázou.
Nejvíce strumigenů se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, zelí, růžičková kapusta, květák, špenát, tuřín...), některých obilovinách (kukuřice, pohanka), semenech (len, piniové ořechy), luštěninách (fazole, sója a její produkty - mléko, tempeh, tofu) či ovoci (jahody, hrušky, broskve). Obsah strumigenních látek v těchto potravinách je možné v určitém rozsahu snížit tepelnými úpravami.
Konzumaci těchto potravin by měli omezovat především jedinci postižení dysfunkcí štítnice, u zdravých lidí nehrozí zvýšené riziko nežádoucího ovlivnění funkce tohoto orgánu.
Protože mají na funkci štítné žlázy vliv genetické faktory, stres, záření či emoční rozpoložení, je strava pouze jednou z dílčích možností, jak můžeme funkci štítnice vědomě ovlivňovat. Vědecké výzkumy ale jednoznačně poukazují na nemalý význam kvality stravování, proto se tomuto tématu věnujeme i v kurzech Poradce pro výživu a Výživa ve sportu. Studenti se na výukové hře ZOF učí vytvářet jídelníčky, které jsou v souladu nejen s běžně prezentovanými požadavky na nutriční vyváženost (zajištění dostatku jódu, selenu, bílkovin, antioxidantů, ale i rovnováhu ve vztahu s dalšími charakteristikami ZOF). Strava má největší vliv na preventivní úrovni, zajistit rovnováhu u všech charakteristik ZOF je tak celoživotní výzva. Jak zjistíte při praktické tvorbě jídelníčků – naštěstí nijak náročná.
Martin Cidlinský
Tento kurz mi pomohl nejenom v profesionálním rozvoji, ale myslím si, že styl učení je jeden z nejúčinějších, které jsem měl možnost vidět. Celá tato koncepce je skvělou možností, jak se komplexně rozvíjet v oboru výživového poradenství.
Mgr. Kateřina Balcarová
Do kurzu jsem se přihlásila coby čerstvá veganka čerstvě těhotná. Očekávala jsem od kurzu, že mi dodá jistotu, že vše ve svém stravování dělám správně, dodá další podněty a podá mi celkový pohled na stravování (nejen veganské) a jeho vliv na zdraví člověka. Bylo mi moc líto, že jsem neměla možnost projít distančním kurzem a setkat se osobně s lektorem. Nakonec to vlastně ze vzdělávacího hlediska vůbec nevadilo, protože lektor se nám maximálně věnoval v on-line poradně, velmi rychle reagoval na maily a moc vítám současné webináře. Zatím se poradenství nevěnuji profesionálně, ale často radím kamarádům a známým. Spousta podnětů a znalostí z kurzu se ukazuje jako velmi užitečná. Ve svém okolí vnímám, že si lidé začínají uvědomovat souvislost zdraví a stravy a odborníky ve výživě budou vyhledávat nejen z důvodu hubnutí, ale především za účelem ovlivnění svého zdraví k lepšímu. A právě toto vnímám jako podstatu kurzu Poradce pro výživu a suplementaci pod vedením lektora Martina Jelínka.
Diana Glumbíková
Už pár let se z důvodu vlastního zdraví zajímám o výživu, zdravý životní styl, přírodní léčbu a východní filozofie a nauky. Jednoho dne mi přišla na mysl myšlenka, že bych začala studovat v uceleném kurzu pod vedením lektora se zkušenostmi, abych se o zdraví mohla dozvědět ještě více a dokonce zkusit pomoci stravou sobě i ostatním a začít se živit tím, co mě baví. Při hledání kurzu mě v první řadě oslovilo, že kurz Poradce pro výživu a suplementaci je kompletně online, poté jsem si o něm četla více a velmi mě zaujal jeho rozsah, délka, počet studijních hodin, zařazení východních teorií. Vyhovovala mi online forma, jelikož jsem mohla studovat kdy chci a kde chci. V průběhu celého kurzu jsem se dozvěděla mnoho nových informací o výživě a zdraví, v oblasti suplementů mnoho přírodních doplňků stravy a jak jimi pomoci při různých zdravotních problémech. Velmi se mi líbil holistický pohled na zdraví a výživu, skloubení západních a východních výživových teorií, možnost vyzkoušet si jídelníčky v online výukové hře. Pan Magistr Jelínek mi byl kdykoliv k dispozici a vždy ochotně odpověděl a poradil. Snaží se, aby z jeho kurzu vyšli lidé opravdu znalí výživy a zdraví a aby se zaměřovali ve své praxi na hledání příčin nemocí i v souvislosti se stravou. Nenaučila jsem se pouze sestavit jídelníček na míru na zákládě kalorií, makro a mikroživin, ale také do něj zahrnout acidobazickou rovnováhu, termický vliv potravin a energetické tendence potravin, vnímat každou bytost jako individuální a že každý člověk potřebuje individuální jídelníček podle jeho aktuálních potřeb. Skutečně mě během šesti měsíců kurz naučil, jak vést vlastní praxi v oblasti výživy a po dokončení vnímám, jak všechny informace do sebe zapadly a cítím, že získané znalosti opravdu dokáži uvést do svého poradenství a pomoci lidem s výživou. Velmi mi pomohla seminární práce, kterou jsme dostali na konci kurzu k ověření našich znalostí. Dostali jsme skutečný případ z dřívější praxe pana Magistra a museli si lámat hlavu a přemýšlet, jak skloubit ty východní a západní teorie, hledat příčinu zdravotních potíží a na zákládě získaných informací a individuality klienta sestavit jídelníček. Této seminární práce jsem se trochu obávala, ale byla mi obrovským přínosem, kde jsem si zkusila, jak opravdu postupovat. Také se mi velmi líbí přístup pana Magistra po dokončení kurzu, že je ochoten nám v naší vlastní praxi radit a razí heslo, že absolvent je kolega, ne konkurent. (Samozřejmě taky proto, aby jsme mu nedělali ostudu :)). Jsem ráda, že jsem absolvovala kurz a vzdělávala se u někoho, kdo se tak upřímně o výživu a zdraví zajímá a vyvíjí se.
