Úvod / Co se u nás studuje / Poruchy funkce štítné žlázy
Štítná žláza je endokrinní žláza umístěná na přední straně krku pod štítnou chrupavkou. Pro kvalitu lidského života je důležitá proto, že produkuje klíčové hormony:
1. Trijodthyronin – obsahuje 3 atomy jódu, označuje se jako T3.
2. Thyroxin - obsahuje 4 atomy jódu, označuje se jako T4.
Tyto dvě hormonální látky zásadním způsobem ovlivňují růst a vývoj. Protože zasahují do metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků, jejich produkované množství řídí i kvalitu metabolických dějů.
3. Kalcitonin - ovlivňuje metabolismus vápníku, má tak vliv například na hustotu kostí.
Pokud dojde k odklonu od rovnovážné funkce tohoto orgánu, ovlivní to chod celého organismu na psychické i fyzické úrovni.
Nejrozšířenější poruchy funkce štítné žlázy jsou:
Hypotyreóza.
Je způsobena nedostatkem hormonů, tedy sníženou funkcí štítné žlázy. Nejčastěji bývá zapříčiněna autoimunitním zánětem, u dětí může být vrozená. Typickými příznaky jsou snížená vitalita, únava, zimomřivost, nárůst tělesné hmotnosti, zpomalená střevní peristaltika a z ní vznikající zácpa.
Hypertyreóza (tyreotoxikóza).
Je způsobena nadbytečnou produkcí hormonů, tedy zvýšenou činností štítné žlázy. Nejčastější příčinou je autoimunitní reakce organismu. Typickými projevy jsou zvýšený krevní tlak, bušení srdce, nervozita, nespavost, vypadávání vlasů, výrazný úbytek tělesné hmotnosti. Metabolismus takto postižených se zrychluje, toto se projeví i na vztahu k jídlu (rychleji tráví a dříve mají hlad). Často se objevuje i zvýšený výskyt osteoporózy.
U obou poruch se může vyskytnout zvětšení štítnice - tzv. struma neboli vole. Globální statistiky poukazují na to, že poruchami funkce štítné žlázy trpí mnohem častěji ženy.
Dysfunkce štítné žlázy jsou léčeny substituční terapií. V případě hypofunkce je to podávání léků s obsahem specifických hormonů, u hyperfunkce pak tyreostatika s případným chirurgickým zákrokem či léčbou radiojódem.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory:
Příjem jódu.
Jód je součástí struktury thyroxinu a trijódthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu.
Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tak ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematický, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšující hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů.
Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin.
Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je proto nutné zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin.
Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Toto ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů (roli ale hraje i jejich glykemická hodnota) naopak zrychluje metabolismus. Na základě změny poměrů makroživin v jídelníčku je možné nepřímo ovlivňovat i kvalitu fungování štítné žlázy.
Obsah antinutričních látek.
Některé antinutriční látky (konkrétně skupina strumigenů, někdy také označována jako goitrogeny) mají schopnost narušovat funkci štítnice a podporovat její zvětšení (pojem "strumigenní" vychází z výrazu "struma"). Toto se děje skrze zablokování přísunu jódu do buněk, snížení produkce TSH (tyreotropního hormonu) nebo narušením funkce enzymu, který váže jód do hormonů produkovaných štítnou žlázou.
Nejvíce strumigenů se nachází v brukvovité zelenině (brokolice, zelí, růžičková kapusta, květák, špenát, tuřín...), některých obilovinách (kukuřice, pohanka), semenech (len, piniové ořechy), luštěninách (fazole, sója a její produkty - mléko, tempeh, tofu) či ovoci (jahody, hrušky, broskve). Obsah strumigenních látek v těchto potravinách je možné v určitém rozsahu snížit tepelnými úpravami.
Konzumaci těchto potravin by měli omezovat především jedinci postižení dysfunkcí štítnice, u zdravých lidí nehrozí zvýšené riziko nežádoucího ovlivnění funkce tohoto orgánu.
Protože mají na funkci štítné žlázy vliv genetické faktory, stres, záření či emoční rozpoložení, je strava pouze jednou z dílčích možností, jak můžeme funkci štítnice vědomě ovlivňovat. Vědecké výzkumy ale jednoznačně poukazují na nemalý význam kvality stravování, proto se tomuto tématu věnujeme i v kurzech Poradce pro výživu a Výživa ve sportu. Studenti se na výukové hře ZOF učí vytvářet jídelníčky, které jsou v souladu nejen s běžně prezentovanými požadavky na nutriční vyváženost (zajištění dostatku jódu, selenu, bílkovin, antioxidantů, ale i rovnováhu ve vztahu s dalšími charakteristikami ZOF). Strava má největší vliv na preventivní úrovni, zajistit rovnováhu u všech charakteristik ZOF je tak celoživotní výzva. Jak zjistíte při praktické tvorbě jídelníčků – naštěstí nijak náročná.
Sabina Polenkovičová
Jako zdravotní sestra vidím následky špatného životního stylu každý den. Moderní medicína tohle řeší jen podáním k tomu určené medikace. Pro lidi jsem chtěla dělat mnohem více a to zejména v prevenci. O stravování jsem se vždy zajímala a lidé si ke mně (nevím proč) chodili pro rady. Tak jsem se rozhodla své znalosti prohloubit a přidat jim hodnotu v kurzu Poradce pro výživu a suplementaci - on-line. Půlroční kurz je opravdu rozsáhlý, rozhodně z něj nevyjdete, jako tzv. "rychlokvaška" naučená pouze teoreticky. Získáte v něm přehled o různých výživových směrech. Což jako člověk, preferující rostlinou stravu, velmi oceňuji. S každou další lekcí se dozvíte nové a nové informace, mezi kterými začnete hledat souvislosti, až se postupem času vypracujete ke komplexnímu pohledu na stravování. Především bych chtěla vyzdvihnout velmi zajímavou a zábavnou formu lekcí, a to i tu praktickou: pracování s myšlenkovými mapami a hrou ZOF.
Jan Šmehlík
Lepšího učitele (nazval bych jej Guru ve stavě) jsem si snad nemohl ani přát. Před kurzem Poradce pro výživu jsem se hodně ve svém volném čase zabýval problematikou ve stravě, ale až díky tomuto kurzu jsem zjistil, jak velké nedostatky mám. Děkuji panu Jelínkovi, který mi vždy vyšel vstříc, když jsem potřeboval poradit, pochopil jsem vše potřebné a dostal nový pohled na stravu, který jsem dřív neviděl. Kurz mi dal neskutečně mnoho rozsáhlých informací ve všech směrech, které jsem si potřeboval upřesnit. Každý den jsem se těšil na nové lekce, kdy jsem se hned po probuzení se slepenýma očima přihlašoval do studentské sekce a těšil se na nové informace, které mě posunou opět někam dál. V budoucnu se budu dále vzdělávat a doplňovat další skvělé a nabité informace právě v kurzech u pana Mgr. Martina Jelínka, je to tady prostě zaručené! :) Děkuji!! :)
Mgr. Barbora Hamerníková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci doporučuji každému, kdo se chce opravdu ponořit do této oblasti. Na rozdíl od mnoha rychlokurzů, které často nezahrnují ani základní aspekty výživy, tento nabízí skutečně komplexní přístup. Díky studiu molekulární a buněčné biologie jsem prošla řadou předmětů, jako jsou různé biologie, imunologie, genetika, chemie, ale také výživa. Jsem silně zaměřená na důkazy a vědecký přístup, a proto oceňuji hloubku tohoto kurzu. Věda o výživě se neustále vyvíjí, takže zkouškou to určitě nekončí. Líbilo se mi, že kurz pokrývá i alternativní výživové směry, což mi umožnilo vidět výživu z jiných úhlů pohledu. Své znalosti z molekulární biologie a genetiky nyní převádím do praxe. Mým cílem je vzdělávat lidi o tom, jak jejich tělo funguje, a jak mohou tyto poznatky využít ve svůj prospěch.
