Kurzy ATAC

Výživa a zdraví

Chronický únavový syndrom

Autor: Mgr. Martin Jelínek
Odborné zaměření: výživa, vzdělávání ve výživě
Poslední odborná revize: 3. 9. 2024

Chronický únavový syndrom

Únavovým syndromem trpí rostoucí počet lidí na celém světě. Projevy tohoto onemocnění se v minulosti označovaly pojmy "syndrom chronické neuroendokrinoimunitní dysfunkce" či "myalgická encefalomyelitida", nejčastěji se ale prezentuje "chronický únavový syndrom".

Nejčastěji se vyznačuje:

  • pocity hlubokého a dlouhodobého vyčerpání,
  • poruchami spánku,
  • špatným soustředěním,
  • depresemi,
  • bolestmi kloubů a svalů,
  • bolestí v krku,
  • zvýšenou teplotou...

Stále se vedou spory o tom, zda je únavový syndrom specifické onemocnění nebo jen soubor spolu nesouvisejících příznaků.

Konkrétní příčina vzniku chronického únavového syndromu není doposud známa. Většinou se však odborníci shodují na tom, že významnou roli zde hraje oslabený imunitní systém v kombinaci s fyzickým i psychickým přetížením (přibližně 60 procent postižených tvoří alergici). Někteří postižení trpí i různými autoimunními nemocemi (lupus apod).

Další možné a často uváděné příčiny mohou být:

  • stres,
  • poruchy centrálního nervového systému,
  • poruchy svalového metabolismu,
  • poruchy spánku aj.

Aby toho nebylo málo, připisuje se chronickému únavovému syndromu i vliv:

  • toxinů ze znečištěného prostředí,
  • nízkého krevního tlaku,
  • abnormální hormonální aktivity.

Vliv stravy na chronický únavový syndrom

Ve vztahu ke stravě může chronickou únavu vyvolat nedostatek jakýchkoli nutričních látek. Při snaze podpořit řešení syndromu úpravou jídelníčku by se proto mělo postupovat následovně:

1. Nejprve je vhodné provést analýzu stávajícího stravování.
Toto obnáší detailní pohled na:

A) Skladbu jídelníčku (tedy kvalitu potravin a pestrost v jejich volbě).

B) Nutriční kvalitu (sleduje se obsah všech analyzovatelných živin).

Protože se chronický únavový syndrom nazývá chronický, znamená to, že sám o sobě nevznikl ze dne na den, ale metabolismus musel být odváděn od rovnováhy po delší dobu. Z toho vyplývá, že analýza stravování by měla být zaměřena na delší časový úsek.

2. Poté upravit jídelníček tak, aby vykazoval:

A) Dostatečnou pestrost ve výběru potravin,

B) Odpovídající kvalitu konzumovaných potravin,

C) Nutriční vyváženost ve všech sledovaných parametrech.

Pokud nutriční analýza jídelníčku zjistí, že po delší dobu byly některé mikroživiny v deficitu (především vitamíny a minerály), je výhodné nastavit jejich příjem na mírně vyšší úroveň z důvodu snahy o nasycení organismu.

3. Z doplňkové výživy se nejčastěji preferují:

A) Imunomodulační přípravky - např. echinacea,

B) Antioxidanty,

C) Adaptogeny.

U řešení chronického únavového syndromu vznikají dva problémy:

- Jedná se o chronickou poruchu, je proto nutné počítat s časově náročnějším procesem (řádově v měsících).
- Jedná se o syndrom, neřeší se tedy jeden problém, ale hned celý jejich soubor. Toto v podstatě znamená, že rovnováha těla i mysli byla vykolejena na několika úrovních (homeostatické samoregulační mechanismy přestaly plnit svoji funkci u více systémů).

O autorovi

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek
Zakladatel ATAC, lektor a autor vzdělávacího systému v oblasti výživy. Výživovému vzdělávání se systematicky věnuje od roku 1999. Je autorem výukové aplikace ZOF a odborných publikací zaměřených na výživu a zdravý životní styl.