Složení stravy

S tímto prvním pravidlem, které vytváří vstupní bránu do správného pochopení Zóny optimálního fungování (ZOF), se velmi dobře pracuje za pomoci konkrétních hodnot. Většina západního světa má tak tendenci stravu hodnotit na základě spočteného množství důležitých látek, které se nacházejí v každé potravině.

Obecně ale platí, že podle druhu a množství zastoupených živin se odvíjí i vlastnosti stravy. Tedy způsob, jakým potraviny při jejich konzumaci ovlivňují:

1. chování metabolismu,
2. zdraví,
3. tvorbu emocí v mysli.

Abychom vůbec mohli se stravou pracovat ve prospěch svého zdraví či manipulovat s metabolismem za konkrétním účelem (sportovní aktivity, mozková činnost, regenerace aj), je potřeba nejenom složení jednotlivých potravin znát, ale i vědět, jakým způsobem se která složka při trávení zpracovává a v jakém rozsahu má schopnost ovlivňovat pochody probíhající v těle.

Ve zjednodušené podobě můžeme vnímat složení potravin následovně:

Na obecné rovině se v potravinách nacházejí živiny, které jsou zastoupeny v poměrně velkém množství, nazývají se proto makroživiny.

Patří sem:

1. Bílkoviny,
2. Sacharidy + vláknina,
3. Tuky,
4. Voda.

Tyto látky plní spoustu funkcí:

1. Řídí základní metabolické pochody,
2. V různých formách jsou základem pro stavbu buněk,
3. Organismus je schopen z nich vytvářet energii (konkrétně ze sacharidů, tuků i bílkovin).

Při tvorbě jakéhokoli stravovacího režimu je vždy potřeba sledovat množství a poměry těchto základních živin. Toto je poměrně jednoduché, protože jejich obsah v potravinách je velmi dobře zdokumentován. Každý zaujímá k výživě odlišný postoj – autoři některých teorií staví svoji filozofii na přesném číselném vyjádření obsahu živin ve stravě, jiní se zase řídí vnitřním pocitem a zkušenostmi.

Při výuce jednotlivých výživových teorií se v našich kurzech snažíme preferovat holistický (celostní) přístup. U hodnocení stravy ve vztahu k obsahu makroživin to znamená, že je potřeba se orientovat v jejich obsazích, ale nestavět tvorbu jídelníčku pouze na jejich zastoupení a poměrech. Důležitá je i intuice postavená na zkušenostech (neboli vnímání toho, jakým způsobem tělo reaguje na stravu). Pokud ji zkombinujeme s vědecky podloženými znalostmi, získáme schopnost jít v oblasti výživy skutečně správným směrem.

Druhou skupinou jsou mikroživiny.

Tedy látky, které jsou zastoupeny ve velmi malém množství. Mají ale naprosto zásadní význam pro zpracování makroživin při jejich metabolizaci a rozhodují o tom, jakým směrem se budou ubírat jednotlivé biochemické reakce. Jsou pro život nezbytné, většinu z nich si organismus (stejně jako je tomu u makroživin) nedokáže vyrobit a musíme je tak přijímat stravou.

Najdeme je v rostlinných i živočišných zdrojích potravin, v rostlinách jsou ale zastoupeny v mnohanásobně větším množství i širším spektru.

Do této skupiny řadíme:

1. Vitamíny,
2. Minerály a stopové prvky,
3. Antioxidanty,
4. Fytochemické sloučeniny, zkráceně nazývané fytochemikálie (látky nacházející se pouze v rostlinách a současně nepatřící mezi vitamíny ani minerály).

Každá ze jmenovaných skupin je velmi rozsáhlá a z chemického hlediska poměrně složitá. Není naštěstí nezbytně nutné znát každý detail. Pro základní orientaci ve výživě stačí znát obecná pravidla. Ta jsou jednoduchá a transparentní:

1. Tyto látky se při svém působení v organismu vzájemně ovlivňují.
V tomto směru je nešťastné myslet si, že budeme-li přijímat jakoukoli z nich ve vyšších dávkách, vyřešíme tím svoje zdravotní problémy. Cílem je vyváženost, kterou nejlépe zajistíme volbou pestré stravy.

2. Většinu z těchto živin je vhodné přijímat ve stravě každý den.
Pouze některé z nich je schopno si naše tělo ukládat do zásoby, a to na různě dlouhou dobu. Pokud chceme v oblasti stravování a jejího vztahu ke zdraví kráčet po cestě rovnováhy, je rozumné, aby byl každodenní jídelníček skutečně pestrý a zajišťoval co nejširší spektrum živin z každé z uvedených kategorií.

3. Ne všechny jsou zdraví prospěšné, platí to především pro oblast fytochemikálií.
Nejčastěji se citují antinutriční látky, které komplikují trávicí pochody (způsobují nadýmání a plynatost – nejvíce luštěniny), zhoršují využívání některých živin či různým způsobem poškozují naše zdraví. Při výběru vhodných potravin má význam se tak zaměřit na volbu takových, které těchto složek obsahují minimum. Jejich množství navíc můžeme v mnoha případech snížit různými kulinářskými či technologickými úpravami.

Mgr. Martin Jelínek

Vyberte si z našich kurzů

Co říkají o studiu naši absolventi

Další ohlasy absolventů

Vyberte si z našich kurzů

Zpět do sekce Vše o studiu