Úvod / Co se u nás studuje / Fermentace
Kvašení (fermentace) je proces, kdy za účasti enzymů mikroorganismů (= bakterií, plísní, kvasinek) dochází k přeměně organických látek v potravině za účasti vzniku látek nových.
Existuje několik druhů kvašení (máselné, alkoholové, octové, citrónové, propionové…), ve výživě se s ohledem na zdravotní benefity nejčastěji cituje kvašení mléčné:
Při tomto procesu bakterie mléčného kvašení (např. acidofilní) vyrábí z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou. Podle toho, jaké konkrétní druhy bakterií se použijí, se liší i cesta, jakou se bude fermentace ubírat. Například výrobci zakysaných mléčných výrobků experimentují s různými druhy probiotik, protože jsou díky nim schopni měnit nejenom rychlost řízeného kvašení, ale především chuťvýsledného produktu (jogurtů, kefírů, sýrů aj.). Díky výraznější chuti se pak produkty lépe prodávají.
Kromě mléčných výrobků (u některých sýrů – např. ementál – se používá propionové kvašení) se s fermentovanými potravinami mléčného kvašení setkáváme nejčastěji u:
1. Kvašené zeleniny (pickles).
V tomto případě je kvašení přirozeným způsobem, jak zeleninu uchovat na delší dobu čerstvou. Kyselina mléčná zajišťuje tzv. stabilitu zeleniny ve smyslu její konzervace (zčásti i díky obsažené soli), zvyšuje se obsah vitamínu C a využití mikroživin obecně v čele s vitamíny B komplexu a některými minerály.
2. Čajů.
Především černého. Správně se ale nejedná o proces mléčného kvašení, nýbrž oxidace, při které dochází k navyšování obsahu některých alkaloidů (kofeinu) a snižování zastoupení některých antioxidantů.
3. Sójových derivátů – tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace rozklad mnoha antinutričních látek a základních makroživin (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), zlepšuje kvalitu zastoupených bílkovin a navyšuje obsah vitamínu K (K2), který je například důležitý pro správné využití vápníku.
4. Pečiva s obsahem kvásku.
Výhodou procesu mléčného kvašení je mj. i baktericidní účinek kyseliny mléčné a octové. Kváskové pečivo se tak pyšní delší trvanlivostía menší náchylností ke vzniku plísní.
Je možné zkvasit většinu potravin, kde mnohé z nich ale nejsou chuťově pro většinu strávníků přijatelné, případně na komerční úrovni dostupné. Výhody konzumace kvašených potravin jsou ale jednoznačné:
A) Jsou stravitelnější.
B) Mají lepší biologickou využitelnost důležitých živin.
C) Pyšní se baktericidními účinky.
D) Obsahují vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA = short-chain fatty acids), což má zásadní vliv na fungování střevní mikrobioty a ve výsledku ovlivňuje celou řadu funkcí v těle (podpora imunity apod.).
Fermentované potraviny je vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné. Toto ale na stranu druhou není obecně platná informace, protože záleží na tom, jakou potravinu fermentujeme a současně čím (tedy jakou kulturou) - typickým příkladem je tempeh natural, který se naopak doporučuje před konzumací tepelně upravit kvůli deaktivaci ušlechtilých plísní a některých produktů jejich metabolismu, které jsou používány jako startér k fermentaci. Dalším přílkladem může být pickles (kvašená zelenina), která je po tepelné úpravě mnohem snadněji stravitelná (ukázkovým příkladem je v české kuchyni vepřo-knedlo-zelo). Fermentované výrobky je výhodné pravidelně zařazovat do stravování, nejlépe každý den. Praktické uplatnění tohoto pravidla je otázkou návyku, který studenti v kurzech poctivě trénují na výukové aplikaci ZOF, kde vytváří jídelníčky pro různé situace.
Mgr. Kateřina Balcarová
Do kurzu jsem se přihlásila coby čerstvá veganka čerstvě těhotná. Očekávala jsem od kurzu, že mi dodá jistotu, že vše ve svém stravování dělám správně, dodá další podněty a podá mi celkový pohled na stravování (nejen veganské) a jeho vliv na zdraví člověka. Bylo mi moc líto, že jsem neměla možnost projít distančním kurzem a setkat se osobně s lektorem. Nakonec to vlastně ze vzdělávacího hlediska vůbec nevadilo, protože lektor se nám maximálně věnoval v on-line poradně, velmi rychle reagoval na maily a moc vítám současné webináře. Zatím se poradenství nevěnuji profesionálně, ale často radím kamarádům a známým. Spousta podnětů a znalostí z kurzu se ukazuje jako velmi užitečná. Ve svém okolí vnímám, že si lidé začínají uvědomovat souvislost zdraví a stravy a odborníky ve výživě budou vyhledávat nejen z důvodu hubnutí, ale především za účelem ovlivnění svého zdraví k lepšímu. A právě toto vnímám jako podstatu kurzu Poradce pro výživu a suplementaci pod vedením lektora Martina Jelínka.
Gabriela Maršálková
V mládí jsem stravu nikdy neřešila, ale jako matku mne začalo zajímalo, jak se správně stravovat a co dávat dětem, aby měli vše, co potřebují - obzvláště v dnešním světě plném polotovaru, cukrů a umělých přísad. Jakmile jsme začali pracovat s doplňky stravy, tato zvídavost se proměnila v touhu vědět co nejvíc o základní lidské potřebě. Díky panu Jelínkovi jsem nezískala jen holá fakta o jídle, ale komplexní a ucelený pohled na stravování a vlivu - toho, co jíme nebo nejíme - na naši existenci. Jeho přístup k vzdělávání je unikátní a vřele jeho kurzy doporučuji každému!
Anna Brázdilová
Už mnoho let pracuji jako poradce změny životního stylu a najednou jsem měla nutkání absolvovat kurz výživového poradce, abych se dozvěděla co se dnes učí na takových kurzech. Při hledání uceleného pohledu na výživu jsem narazila na stránky ATAC a moje rozhodnutí bylo jasné. Mnoho věcí pro mě bylo nových a velmi přínosných a zároveň v mnoha věcech jsem si potvrdila správnost své cesty přistupovat ke každému klientovi individuálně, protože každý z nás je jedinečný a výjimečný a neexistuje univerzální návod na stravování, který vyhovuje všem. Práce pana Jelínka je pro mě velkou inspirací a jeho kurzy a semináře mohu jen doporučit, aby se šířila myšlenka z mého pohledu vzdělanosti ve výživě, sebepoznání a zároveň zapojení zdravého tzv. selského rozumu. Děkuji za obohacení.
