Úvod / Co se u nás studuje / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Bc. Zuzana Kohanová
Kurz poradce pro výživu a suplementaci jsem vyhledala záměrně z několika důvodů. První důvod byl, že mi stále chyběl ucelený přehled o výživě a v mnoha věcech jsem měla dost zmatek. Druhým důvodem byly opakované, drobné zdravotní potíže, které jsem nechtěla řešit navštěvováním různých doktorů. A třetím důvodem byla možnost studovat online. Po absolvování kurzu jsem s nově získanými vědomostmi začala poznávat jak opravdu funguje mé tělo. Začala jsem si více všímat co mu dělá a nedělá dobře. Konečně jsem našla tzv. zlatou střední cestu a v případě menších zdravotních potíží nemusím hned běžet k doktorům, ale jsem schopná situaci vyřešit jednoduše sama s pomocí stravy nebo přírodních preparátů, za což jsem Martinovi velmi vděčná. Vědomostí není nikdy dost a já se budu těšit na další kurzy s Martinem.
Ivana Radová
Na začátku kurzu jsem měla strach, zda daná témata zvládnu. Díky používání myšlenkových map k lepšímu zapamatování učiva jsem kurz prošla bez problémů a opravdu jsem si tuto formu učení užila. Oceňuji, jakým způsobem lektor přistupuje ke studentům a taktéž jsem uvítala možnost následného vzdělávání pod vedením skvělého Mgr. Martina Jelínka.
Ing. Václav Solanský
Dlouho jsem hledal kurz, který by sjednotil a utřídil mé dosavadní nabyté znalosti v oblasti zdraví a výživy. V dnešní době dochází často k rozhodovací paralýze – internet a další zdroje chrlí kvanta informací, ve kterých je obtížné se pragmaticky vyznat. Hledal jsem ale nejen celistvé informace, hlavně jsem pátral po té správné osobě, člověku z dlouholeté praxe, lektorovi, který to, co říká, taky sám dělá. Pan Mgr. Martin Jelínek, který osobně kurz vede, je přesně tou osobou, která tyto parametry splňuje. Setkání s ním dalece přesahuje mantinely tohoto kurzu, protože ukončením kurzu nic nekončí, ale teprve začíná spolupráce na cestě k lepšímu a zdravějšímu životu nás všech. Rozhodnete-li se jít touto cestou, budou to jedny z nejlépe investovaných prostředků ve Vašem životě.
