Úvod / Vše o studiu / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Mirka Philippi
Kurzy Atac jsou precizně zpracované kurzy, které nutí člověka zamýšlet se nad danými tématy, přemýšlet nad problematikou stravování z komplexního pohledu a to já velmi oceňuji. Kurzy jsou nabité zajímavými informacemi, ale i praktickými příklady a to, že si člověk může vyzkoušet jídelníčky na daná témata v praxi, je perfektní nástroj k tomu, abychom získávali zkušenosti, nejen informace. Tedy motto „Neinformujeme. Vzděláváme." je zde skutečně na místě. Pan Jelínek mi dal nejen výborný základ do mé výživové praxe, ale onen základ zároveň rozšířil a prohloubil díky dalším, odborně zaměřeným kurzům, např. sportovní výživy, nebo veganství vegetariánství. Díky celoživotnímu přístupu ke kurzům, se cítím jistě ve své praxi, protože mám vždy možnost nahlédnout do jednolitých kapitol a osvěžit si dané téma. Pan Jelínek byl kdykoli k dispozici, ochotný poradit, pomoct, za tento jeho přístup jsem moc vděčná. Doporučuji a děkuji.
Kateřina Pecková
Velice si vážím profesionality Mgr. Martina Jelínka a vynikající zpracování a organizaci kurzu. Jsem nadmíru spokojena se vším, co kurzy obnáší a hlavně s jakou pohodou. Těším se na další spolupráci.
Mgr. Petra Kuderová
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci pana Mgr. Martina Jelínka jsem si vybrala především kvůli svým dětem. Chtěla jsem si rozšířit znalosti o zdravé výživě a získat nové informace o skladbě potravin, které dětem podávám. Během kurzu jsem tyto informace získala v komplexní a ucelené podobě a díky seminářům také zábavnou formou. Přestože jsem původně neměla v úmyslu já sama poskytovat rady v oblasti výživy, zájem mých přátel i širšího okolí mě ujistil, že mohu skloubit svoje záliby s prací a předávat nabyté vědomosti dál. Kurz pana Mgr. Jelínka mohu vřele doporučit všem, kteří se chtějí v dané oblasti vzdělat i těm, kteří chtějí v tomto oboru pracovat. Tento kurz je dle mého názoru svým širokým záběrem nejobsáhlejším z nabídky na českém trhu.
