Úvod / Co se u nás studuje / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Eva Šulcová
Účastnit se kurzu Výživový poradce Atac bylo skvělé rozhodnutí. Kurz nabízí neuvěřitelné množství informaci spojené s ověřením vědomostí v podobě testů, které mě donutily se do témat opravdu začíst a snažit se porozumět a skvělou hrou, která nabízí užásnou příležitost uvést nabyté informace rovnou do jídleníčku. Ráda bych panu Jelínkovi a celému jeho týmu poděkovala a popřála mnoho spokojených studentů.
Ing. Marta Veselá
Po absolvování rekvalifikačního kurzu "Poradenství pro výživu" jsem hledala kurz, s jehož pomocí bych si doplnila chybějící znalosti. Hlavním kritériem pro mne byl pohled na výživu člověka holistickým způsobem, respektování individuality člověka a využívání zkušeností Tradiční čínské medicíny a Ájurvédy. To vše jsem v lekcích kurzu našla. Přihlásit se na distanční studium kurzu "Poradenství pro výživu a suplementaci" pořádaném panem Jelínkem byla jedna z nejlepších věcí, které jsem letos učinila. Některé lekce bych sice uvítala rozsáhlejší nebo podrobnější a chybělo mi i více praxe, celkově ale hodnotím kurz jako skvělý. Přístup pana Jelínka, jeho znalosti a schopnost vysvětlit vše, co jsme potřebovali, jsou naprosto úžasné. Možnost využívat online poradnu i po skončení kurzu je k nezaplacení. Každému, kdo se o zdravou výživu trochu zajímá, kurz doporučuji.
Mgr. Petra Kuderová
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci pana Mgr. Martina Jelínka jsem si vybrala především kvůli svým dětem. Chtěla jsem si rozšířit znalosti o zdravé výživě a získat nové informace o skladbě potravin, které dětem podávám. Během kurzu jsem tyto informace získala v komplexní a ucelené podobě a díky seminářům také zábavnou formou. Přestože jsem původně neměla v úmyslu já sama poskytovat rady v oblasti výživy, zájem mých přátel i širšího okolí mě ujistil, že mohu skloubit svoje záliby s prací a předávat nabyté vědomosti dál. Kurz pana Mgr. Jelínka mohu vřele doporučit všem, kteří se chtějí v dané oblasti vzdělat i těm, kteří chtějí v tomto oboru pracovat. Tento kurz je dle mého názoru svým širokým záběrem nejobsáhlejším z nabídky na českém trhu.
