Úvod / Co se u nás studuje / Stravitelnost

Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Eva Bartošová
Když jsem se stala vegankou, trochu jsem tápala v záplavě informací o stravě, které se na internetu hemží. Pro kurz jsem se tedy rozhodla proto, abych si tyto informace ujasnila a věděla, jak stravu koncipovat tak, aby mi nic nescházelo. Studium mě nadchlo natolik, že se možná nakonec opravdu stanu výživovým poradcem a budu pomáhat i druhým se orientovat ve světě zdravého stravování. Nahlédnutí do tajů ajurvédy a tradiční čínské medicíny mi ukázaly nový pohled na svět a možné oblasti dalšího zkoumání a studia. Největší výhodou pro mě bylo absolvování kurzu online, protože jsem pracovně na nějakou dobu v zahraničí. Tímto za kurz moc děkuji :-)
Petra Menšíková
Pane Jelínku, chtěla bych Vám moc poděkovat za možnost vzdělávat se pod Vašim vedením v oboru poradenství ve výživě. Na rozdíl od studijních let, jsem se na každou přednášku velmi těšila a jsem vděčná za tuto zkušenost a spoustu přínosných informací. Také volba školitelů je super a tím, že je každý přednášející, z jiného "těsta", přináší na dané téma, jiný způsob osvěty a to vnímám jako velký přínos. V každém případě to nebyl můj poslední kurz "u Vás" a hned jak mi možnosti dovolí, budu se těšit opět na viděnou ;-) Také velmi vítám Vaši vstřícnost v zodpovídání všetečných dotazů a snahu absolventy, kteří kurz již absolvovali, motivovat na jejich cestě dál a v rámci svých možností je podporovat, čímž vloženou investici do kurzu činíte zanedbatelnou položkou, která se mnohonásobně vrátí! Mějte se moc fajn a díky za tuhle přínosnou zkušenost!
Ladislav Škárka
Již dříve jsem se věnoval tomuto oboru a chtěl jsem si dále rozšířit obzory. Diky panu Mgr. Martinu Jelínkovi jsem zjistil, jaké jsem měl mezery a nyní mohu mnohem lépe poradit svým klientům i rodině. Celý kurz byl velmi dobře vedený. Těším se, až budu mít příležitost absolovat další z nabízených kurzů.