Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Stravitelnost

Stravitelnost

Stravitelnost

Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.

Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:

  1. První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.

    Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).

    V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):

    Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.

  2. Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):

    Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.

    Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.

    V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):

    Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.

U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.

Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).

Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.

V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:

  1. Snadno stravitelné
  2. Středně obtížně stravitelné
  3. Obtížně stravitelné.
Úroveň stravitelnosti Potraviny
Snadno stravitelné Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla.
Středně obtížně stravitelné Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje.
Obtížně stravitelné Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso.

První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Tomáš Bína

Pro studium v oboru výživy bych si vybral i příště KURZY ATAC pana Mgr. Jelínka hned z několika důvodů. Základem studia je komplexní pohled na výživu člověka - znalost jak funguje lidské tělo ve vztahu k výživě a současně znalost vlastností potravin ve vztahu k lidskému tělu. Líbí se mi, že kurzy přinášejí objektivní informace, které jsou platné a při používání selského rozumu, jsou aplikovatelné napříč širokouproblematikou výživy. Minimálně 50% času je věnováno praktické tvorbě jídelníčku, což je pro praxi nezbytné a velice užitečné. Mockrát děkuji.

Mgr. Andrea Hrušková

Jsem maminkou sedmileté dcerky, takže denně řeším, jak sestavit její jídelníček, aby byl chutný, vyvážený a zdravý. Informace v kurzu Výživa dětí mi velmi pomohly toto dilema jednoduše vyřešit. Oceňuji komplexní pohled Mgr. Jelínka na tuto problematiku a velmi kvalitně zpracovaný obsah kurzu.

Ing. Markéta Bartoňová

Výživa mi není lhostejná již delší dobu. Vše se umocnilo narozením prvního syna a nyní, nedávno i druhého. Informace o tom, jaká potrava je pro naše tělo vhodná, jsem získávala porůznu. Až konečně kurzem Poradce pro výživu a suplementaci pod vedením profesionála pana Jelínka vše dostalo ten správný rozměr. Získala jsem poměrně detailní a ucelené informace o důležitých potravinách a doplňcích výživy a jejich funkcích v našem organismu. Forma studia pomocí tvorby myšlenkových map byla velmi zajímavá a přitom nenásilná. Nicméně vyžadovala aktivní přístup i disciplinovanost. Nabyté vědomosti jsem již během kurzu uváděla do praxe ve vlastní rodině. Čas ukáže, kam až mne absolvování tolik inspirujícího kurzu zavede! :-)