Úvod / Co se u nás studuje / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Pavlína Byrtusová
Dnes nestačí mít přehled pouze v jednotlivých aspektech výživy, jelikož výživa, jako taková, je globální (pro sportovce, pro děti, pro hubnoucí...). Kurzy, semináře, školení, besedy Martina Jelínka předají spoustu přesvědčivých informací z jakékoli oblasti výživy. Bohatý a pestrý je nejen rozsah informací , ale i jazykový projev M. Jelínka, což v dnešní SMS době je velmi osvěžující ;-). Má-li člověk zájem pochopit výživu, poradit sám sobě i druhým a "neztratit se" v záplavě "doporučených" výživových směrů kolující nejen internetem, doporučuji absolvovat alespoň jeden kurz :-)
Ing. Marek Smetana
Když sa zpětně ohlédnu, su moc rád, že nastúpil sem na kurz, co vedl stravní mistr, magistr Martin Jelínek. Dozvěděl sem sa, co tisíce let východní nauky tvrdijá, ale aj širú škálu stravo-vědních novinek. Kurz byl pestrý, nechyběly snáď žádné stravovací teorie. Kdo pozor dával a na lekce sa připravovál, ve stravě včíl jistě tuší, kerá bije... Veganem že jest pan Jelínek navzdory, zastává objektivní stravovací názory. Velké díky, mistře, že ste mně byl v rámci kurzu ochoten všecky informace a rady darovat! A dík a chvála patří aj Vaším kurzom o mléce, cukrovce a jak sa majú děcka stravovat!
Zdeňka Hlavenková
Kurz Martina Jelínka jsem si vybrala na doporučení Mudr. Petra Fořta, kterého jsem oslovila bezradná a zmatená z nabídky kurzů, většinou nekorektních školících firem. To mluví samo za sebe. Když se chci něco dobře naučit, je třeba brát zkušenosti od těch nejlepších :-). Studium bylo zábavné a nechalo se zvládnout i při práci. Jsem naprosto nadšena i z postudijního servisu. Dnes ještě nepodnikám, ale ochotně dávám rady sobě i svým známým.
