Úvod / Vše o studiu / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Taťána Juřicová
Přestože jsem již měla za sebou kurz, který mně opravňoval k vykonávání pracovní činnosti Poradce pro výživu, měla jsem pocit, že nabyté znalosti jsou nedostačující a hledala jsem další zdroj informací. Kurz Mgr. Martina Jelínka daleko přesáhl moje očekávání. Byla to nejen komplexnost informací, ale i osobnost lektora a způsob výuky – samostudium a společné setkávání, při kterém jsem se vždy dozvěděla ještě něco málo navíc, co ve studijních článcích nebylo. Velmi oceňuji i možnost další spolupráce a poradenství pana Jelínka v případech, kdy si nebudu jistá, abych neublížila. Je skvělé mít i nadále podporu takového odborníka.
Lukáš Krédl
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodl absolvovat pro získání základních vědomostí v oblasti výživy. Ovšem zdaleka jsem neočekával, že poskytnuté informace budou tak bohaté, komplexní a naprosto srozumitelně podané. Z kurzu odcházím opravdu obohacen o spoustu rad i díky komentářům Mgr. Martina Jelínka ke vzorovým jídelníčkům. Učivo lze zvládnout plynule za šest měsíců a jednotlivé lekce na sebe logicky navazují, případně se o pár dnů později prolnou v celek. Po celou dobu kurzu, ale i po jeho ukončení, je možné konzultovat jakýkoliv dotaz s lektorem.
Bc. Zuzana Kohanová
Kurz poradce pro výživu a suplementaci jsem vyhledala záměrně z několika důvodů. První důvod byl, že mi stále chyběl ucelený přehled o výživě a v mnoha věcech jsem měla dost zmatek. Druhým důvodem byly opakované, drobné zdravotní potíže, které jsem nechtěla řešit navštěvováním různých doktorů. A třetím důvodem byla možnost studovat online. Po absolvování kurzu jsem s nově získanými vědomostmi začala poznávat jak opravdu funguje mé tělo. Začala jsem si více všímat co mu dělá a nedělá dobře. Konečně jsem našla tzv. zlatou střední cestu a v případě menších zdravotních potíží nemusím hned běžet k doktorům, ale jsem schopná situaci vyřešit jednoduše sama s pomocí stravy nebo přírodních preparátů, za což jsem Martinovi velmi vděčná. Vědomostí není nikdy dost a já se budu těšit na další kurzy s Martinem.
