Úvod / Co se u nás studuje / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Nicole Weix
Učit se o zdravé výživě v kombinaci s pohybem a vařením jsou mé koníčky, proto jsem se rozhodla vstoupit do tohoto kurzu, ve kterém jsem se naučila opravdu hodně díky panu Jelínkovi. Jsem velmi vděčná za moji kamarádku Janu, že mi našla tento Kurz. Velmi mě baví sestavovat jídelníčky a radit lidem, jak se mají stravovat. Věřím tomu, že se mi splní sen, a stanu se výživovou poradkyní, abych mohla přesvědčit lidi jíst méně z krabic a více s přírodních darů země :)
Radek Hub
Vždy jsem se zajímal o výživu a o to, jak dokáže strava změnit kvalitu lidského života. Prahl jsem po dalších vědomostech a po poznání. Absolvováním tohoto kurzu jsem ale dostal mnohem více. Nejen, že jsem dostal všechny informace na stříbrném podnose. Naučil jsem se, jak s nimi zacházet, jak je aplikovat a jak jim porozumět ve všech souvislostech. Celý kurz je absolutně komplexní a přitom velmi přehledný. Mgr. Martin Jelínek, kterého považuji za jednoho z největších odborníků na výživu u nás, používá jednoduchý zdravý selský rozum a nebojí se věci říkat bez obalu, když je potřeba. I složité chemické postupy a reakce v těle dokáže vysvětlit tak, aby je pochopilo i dítě v mateřské škole. Musím poznamenat, že i kdybych tento kurz nevyužil do budoucí praxe v poradenství, všechny nabyté informace a jejich pochopení jsou nedocenitelné pro mne a mou rodinu. Byla to zdaleka nejlepší investice, kterou jsem kdy udělal.
Lukáš Krédl
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodl absolvovat pro získání základních vědomostí v oblasti výživy. Ovšem zdaleka jsem neočekával, že poskytnuté informace budou tak bohaté, komplexní a naprosto srozumitelně podané. Z kurzu odcházím opravdu obohacen o spoustu rad i díky komentářům Mgr. Martina Jelínka ke vzorovým jídelníčkům. Učivo lze zvládnout plynule za šest měsíců a jednotlivé lekce na sebe logicky navazují, případně se o pár dnů později prolnou v celek. Po celou dobu kurzu, ale i po jeho ukončení, je možné konzultovat jakýkoliv dotaz s lektorem.
