Úvod / Vše o studiu / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Petra Kramářová, DiS.
Když jsem se rozmýšlela, kde si udělám kurz výživového poradenství, narazila jsem na internetu na reference a hned bylo rozhodnuto!! :-) Jako maminka na mateřské jsem uvítala i možnost on-line studia a díky tomu jsem kurz mohla absolvovat z pohodlí domova. Všem, kdo má zájem o zdravý životní styl, tento kurz doporučuju. Veškeré informace za celý půlrok byly velice obsáhlé a učení mě bavilo...škoda jen, že už to skončilo...Moc děkuji panu Mgr.Jelínkovi a jeho týmu za ochotu a trpělivost odpovídat na všechny otázky a za skvělou organizaci kurzu. Doufám, že do budoucna bude i Výživa ve sportu jako on-line studium a já se ho ráda zúčastním :-)
Martina Bušková
Jelikož pracuji jako masérka a kosmetička, často jsem dotazována na problematiku zdraví a výživy o kterou se zajímám dlouhá léta. Chtěla jsem tedy alespoň radit profesionálně a na úrovni a ne jenom získat papír. Při své práci jsem zjistila, že i bolesti zad, nebo stav pleti se nedá vytrhnout z kontextu a je třeba člověka brát jako celek, který ovlivňuje mnoho faktorů. Proto mně oslovil kurz pana Martina Jelínka který byl pro mně odpovědí na všechny mé otázky o výživě a pohlíží na problémy komplexně. Vše co jsem se naučila mi pomáhá i v osobním životě.
Mgr. Taťána Rovnerová
Kurz poradce pro výživu a suplementaci mě naprosto nadchnul svým velice širokým záběrem témat, která souvisí s výživou člověka. Jako jediný kurz tohoto druhu na našem trhu nabízí celostní pohled na téma výživy, zahrnuje nejen mainstreamové pojetí západní medicíny, ale doplňuje jej přístupem tradiční čínské medicíny a ajurvédy. Velmi vhodně pak mozaiku znalostí dotváří základní informace z oblasti homeopatie, přírodní medicíny, jednotlivých výživových směrů či specifika výživy při různých chronických onemocněních. Pozitivně mě překvapila pečlivě propracovaná forma, kterou probíhal on-line kurz. A pomyslnou třešinkou na dortu byl naprosto skvělý osobní přístup lektora kurzu Mgr. Martina Jelínka.
