Úvod / Vše o studiu / Stravitelnost
Každá potravina, kterou máme možnost jíst, musí být zpracována trávicím traktem. Jednotlivé živiny se metabolizují, celý tento proces vyžaduje určité množství energie, času a námahy ze strany zažívacího ústrojí.
Tyto parametry nazýváme souhrnným označením „stravitelnost“, jedná se v řadě o čtvrté pravidlo Zóny optimálního fungování.
Stravitelnost jídla hodnotíme na dvou základních úrovních. Jako dílčí části jsou poměrně jednoduše pochopitelné, v rámci celku se jedná o dva na první pohled odporující si parametry:
První částí definice stravitelnosti je faktor, který je měřitelný a číselně vyhodnotitelný. Jedná se o množství energie, které je nucen trávicí trakt vydat na strávení potravy. Měří se v kJ nebo kcal.
Obecně tady platí, že nejvíce energie tělo vydá na strávení bílkovin – a to přibližně 30 % z celkového množství energie nacházející se v proteinech. Podstatně méně je to u sacharidů (cca 8 %) a nejméně u tuků (přibližně 4 %).
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení potravin přibližně následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné):
Libové maso červené – libové maso bílé – tučné maso – vejce – tvaroh – sýry – luštěniny – ryby – plody moře – ořechy a semena – obiloviny – zakysané mléčné výrobky – zelenina – houby – ovoce.
Druhá část definice a vnímání významu pojmu „stravitelnost“ se pojí s neměřitelnou charakteristikou, která vychází z obsahu vlákniny v potravině, konkrétně její nestravitelné formy, a zčásti i obsahu antinutričních látek (sloučenin, které snižují nutriční hodnotu potravin a v určitém rozsahu komplikují celý proces trávení):
Obecně platí - čím více nerozpustné vlákniny potravina obsahuje, tím hůře se takové jídlo tráví.
Lidský trávicí trakt není schopen na rozdíl od přežvýkavců produkovat spektrum enzymů schopných rozložit celulózu. V extrému tak při vysokých dávkách vlákniny dochází k nadýmání, plynatosti, mechanické zátěži na střevní trakt a dalším diskomfortům v oblasti trávení.
V tomto směru vypadá škála náročnosti trávení následovně (od nejnáročněji po nejsnadněji stravitelné, z pochopitelných důvodů se týká pouze rostlinné stravy):
Luštěniny - celá zrna obilovin - ořechy a semena - houby - zelenina - ovoce.
U tohoto parametru je potřeba ještě dodat, že tepelná úprava rostlinných potravin naprosto zásadním způsobem usnadňuje jejich stravitelnost.
Zvýšený tlak při takové úpravě tuto vlastnost ještě zvýrazní (příprava v tlakovém hrnci).
Zlepšit stravitelnost rostlinných potravin s ohledem na obsah vlákniny v nich můžeme i procesem kvašení (fermentace) – bakterie svojí enzymatickou aktivitou štěpí celulózu, našemu traktu tak výrazně usnadní práci.
V celkovém pojetí tak můžeme potraviny s ohledem na jejich stravitelnost rozdělit do tří skupin:
| Úroveň stravitelnosti | Potraviny |
|---|---|
| Snadno stravitelné | Obilné kaše, necelozrnné produkty z obilovin, klíčky, listová zelenina, okurka, brambor, ovoce, med, cukr a sladidla. |
| Středně obtížně stravitelné | Celozrnné výrobky, celá zrna obilovin, klíčené luštěniny, tofu, hrách, kořenová zelenina, paprika, kedluben, brokolice, celer, dýně, ořechy a semena, mléko, máslo, jogurty, ryby a plody moře, oleje. |
| Obtížně stravitelné | Neupravené luštěniny, len, vejce, tvaroh, sýry, tvarůžky, maso. |
První tři pravidla ZOF (obsah živin ve stravě, energetická bilance a hodnota glykémie) jsou v praxi velmi rozšířená. Důvod je jednoduchý – je možné je kvantifikovat (přesně měřit a vyhodnocovat). Faktor stravitelnosti potravin už ale tímto přesným způsobem hodnotit nemůžeme. Přitom je pro praktickou tvorbu jídelníčků velmi důležitý: Čím je systém stravování, kterým se řídíme, náročněji stravitelný, tím více zatěžujeme trávení (především energeticky). Od toho se odvíjí stupeň celkové únavy a následně celková efektivita našeho života.
Jak nastavit způsob stravování, aby zohledňoval i faktor stravitelnosti, se studenti našich kurzů naučí snadno ve výukové aplikaci ZOF, která tuto charakteristiku umí vyhodnocovat a je nedílnou součástí studia.
Mgr. Martin Jelínek
Daniel Lupienski
Když jsem začal hledat nějaký kurz o výživě, zaměřoval jsem se na to, aby byl akreditovaný. Po chvilce jsem objevil kurz Poradce pro výživu a suplementaci, který nebyl akreditovaný, a tak jsem ho nejdřív přehlížel. Ostatní kurzy s akreditací, které jsem nacházel, mi přišly moc krátké, takže jsem začal zjišťovat, proč kurz Poradce pro výživu a suplementaci nebyl akreditovaný. Po chvilce jsem to pochopil a zapsal se. Tolik věcí, co mě naučil tento kurz, by mi rozhodně jiný, akreditovaný kurz nemohl nabídnout. Velmi mi vyhovovala online forma (mohl jsem studovat, když jsem měl čas a chuť). Velmi chválím poradnu u každé lekce, kde se můžete na cokoliv z dané lekce zeptat a lektor vám odpoví v nejkratším možném čase. Výuková hra je moc pěkně zpracovaná a hned vidíte, kde máte ve svém návrhu jídelníčku nedostatky. Pokud vás svět výživy zajímá, absolvujte tento kurz. Nebudete litovat.
Kristína Floriánová
Už dlouhá léta se pohybuji v oblasti fitness a zdravého životního stylu. Ráda bych se tímto směrem nadále ubírala a nakolik se sama velmi ráda vzdělávám a rozšiřuji si znalosti, rozhodla jsem se pro studium kurzu Poradce pro výživu. Nemohla jsem si vybrat lépe. Kurz víc než jen naplnil moje očekávání... Nejen že studentům není podsouván jen jeden výživový směr, ale díky kurzu jsem získala komplexní znalosti o stravování, které budu nadále využívat a pokud bych si měla znovu vybrat, opět by to byl kurz pod vedením pana Jelínka.
Ivana Radová
Na začátku kurzu jsem měla strach, zda daná témata zvládnu. Díky používání myšlenkových map k lepšímu zapamatování učiva jsem kurz prošla bez problémů a opravdu jsem si tuto formu učení užila. Oceňuji, jakým způsobem lektor přistupuje ke studentům a taktéž jsem uvítala možnost následného vzdělávání pod vedením skvělého Mgr. Martina Jelínka.
