Autor: Mgr. Martin Jelínek
Odborné zaměření: výživa, vzdělávání ve výživě
Poslední odborná revize: 3. 9. 2024

Potraviny, které jíme, mají kromě jiného schopnost vyvolávat v těle takzvanou glykemickou odezvu. To znamená, že po konzumaci potravy reaguje slinivka břišní produkcí určitého množství hormonu inzulínu, jehož hlavním úkolem je snižovat krevní cukr. Tato reakce je největší u potravin s obsahem sacharidů (po jejich konzumaci dojde po určité době ke zvýšení hladiny krevního cukru).
Výsledkem tohoto procesu je uložení energie z cukrů zčásti do podoby glykogenu (zásoby cukrů u živočichů), zbytek (přebytek) do tukových zásob těla (proto se o inzulínu hovoří jako o tukotvorném hormonu). Glykémie je v pořadí třetím pravidlem Zóny optimálního fungování, na kterém učíme studenty celostnímu přístupu ke stravování.
Ke glykémii se vztahují dva pojmy:
Je to hodnota, která nám říká, jak rychle se uvolňují cukry ze stravy do krve (a zvyšují tak hladinu krevního cukru). Výsledná hodnota GI potraviny se odvíjí od následujících parametrů:
Hodnoty GI jsou tabulkově děleny do tří skupin:
Platí vztah – čím vyšší hodnota GI potraviny (nebo čím větší množství sacharidů sníme), tím rychleji (resp. větší množství) se vyplaví inzulín.
Souvisí s množstvím sacharidů v potravě. K této hodnotě se vztahuje konkrétní vzorec:
GN = GI × množství sacharidů v gramech / 100
Hodnoty GN jsou tabulkově děleny do tří skupin:
Sacharidy jsou zdrojem rychlé energie. Pokud sníme příliš velké množství sacharidů (GN), potravinu s vysokým GI, případně zkombinujeme oba faktory, bude mít organismus tendenci je ukládat do tukových zásob. To se projeví nejen na nárůstu tělesné hmotnosti, ale všech jeho následků (zvýšení hodnot krevních tuků a poruchy jejich metabolismu včetně cholesterolu, průběžném vzniku inzulínové rezistence a diabetu 2.typu, vzniku chorob srdce a cév).
Sledujte Lucku na
Facebooku
a
Instagramu