Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Vliv stravy na funkci mozku

Vliv stravy na funkci mozku

Vliv stravy na funkci mozku

Řada lidí je přesvědčena, že jedinci, kteří "pracují hlavou", nemají ve srovnání s fyzicky aktivními protějšky tak vysoké nároky na nutriční charakteristiky stravy. Opak je ale pravdou.

Mozek je ze všech tělesných orgánů největším žroutem energie. Tvoří přibližně 2 % hmotnosti těla (1300 - 1400 g), pro svoji činnost ale spotřebuje  pětinu (20 %) energie, kterou člověk přijme. Protože naprostá většina mozkových buněk se živí glukózou, jeví se jako vhodnější, když koncepce stravy bude postavena na principech vysokosacharidového stravování. S rostoucí aktivitou mozku samozřejmě roste i spotřeba energie (když jsou vybraná centra mozku uvedena do činnosti, rozšíří se v nich krevní řečiště, zvýší se přítok krve a tím také přísun glukózy).

Protože 20 % z celkové denní energetické potřeby je skutečně vysoká hodnota, je rozumné při úpravách koncepce stravování začít řešit nejprve energetickou bilanci. Obecně platí, že v kalorické restrikci je tělo nuceno brát zdroje energie z vlastních zásob, takže hrozí riziko, že mozku při snaze podat vyšší výkon bude chybět dostatek cukrů. I přesto, že organismus umí štěpit glykogen ve svalech a játrech na jednoduchý cukr, bude většina lidí pohybujících se v záporné energetické bilanci pociťovat sníženou mozkovou aktivitu.

Součástí manipulace se stravou je i úprava poměru makroživin. Pro vysokosacharidové stravování se prezentuje množství:
  • Sacharidů v rozmezí 45-60 % z celkového energetického příjmu,
  • Bílkovin přibližně 15-20 %,
  • Tuk v rozmezí 20 - 30 %.

Na tomto místě je nutné upozornit na jednu velmi důležitou a v praxi často řešenou situaci: I přesto, že mozek potřebuje ke své činnosti cukr, jeho nadměrná konzumace způsobuje silnou formu závislosti. Vyšší hladina glukózy vede k aktivaci stejných oblastí mozku, jaké jsou aktivovány po dávce alkoholu nebo tvrdých drog. Mozek je hodně citlivý na pokles svého hlavního zdroje energie (glukózy), ke snížení hladiny cukru v krvi dochází ale nejčastěji po přejídání se cukry, respektive při časté a opakované konzumaci cukrů. Při nárazově vysokém přímu zdroje cukrů dojde k rychlému zvýšení hladiny glukózy v krvi, po kterém následuje její prudké snížení (střídání hyperglykémie s hypoglykémií). Toto kolísání hladiny krevní glukózy vede k typický projevům závislosti - poklesu výkonnosti, náladovosti, únavě, nesoustředěnosti a ospalosti.

Zajímavou výhodu poskytují některé nízkosacharidové diety, které vedou metabolismus ke zvýšenému využívání ketonů (produktů metabolismu tuků) jako hlavního zdroje energie. Eliminují tak kolísání hladiny krevního cukru a s nimi spojenou zvýšenou únavu a ztrátu koncetrace. Tyto postupy jsou ale v praxi náročněji realizovatelné, ne každý je dlouhodobě zvládne převést do svého života.

Dále existuje řada živin, které mají na chod mozku dobře prokázaný vliv:

Omega-3 tuky.
Tyto mastné kyseliny tvoří klíčovou součást struktury mozku. Jejich adekvátní příjem zvyšuje kognitivní schopnosti včetně odolnosti proti stresovým situacím.

Lecitin.
Je složen především z cholinu a inositolu. Cholin je v těle přeměňován na acetylcholin, který přenáší nervové impulsy v mozku. Dostatek cholinu jsme schopni zajistit konzumací ořechů a semen, případně nefiltrovaných olejů z nich lisovaných za studena. 

- Vitamíny B komplexu.
Jde především o B1, B2, B6, B9 a B12. Jsou nezbytné jako podpůrný faktor při syntéze neurotransmiterů a při tvorbě neuronových výběžků a jejich ochranného obalu.

Adaptogeny.
Jejich význam spočívá především ve schopnosti navyšovat mentální výkonnost nad průměrnou úroveň a po dobu jejich užívání i zamezovat větším výkyvům.

Serotonin.
Přezdívá se mu "hormon štěstí". Působí jako neurotransmiter, tzn. přenašeč nervových vzruchů. Jeho dostatečná koncentrace je důležitá pro udržování bdělého stavu. Tuto látku nepřijímáme stravou, tělo ji musí vytvořit. Pořebuje k tomu řadu dalších látek (prekurzorů) - klíčovou je aminokyselina tryptofan, mezi další patří i minerály vápník a hořčík. Pro zájemce o celostní přístup k výživě a zdraví bude zřejmě nejdůležitější informací fakt, že přibližně 80 % serotoninu v těle je vytvářenou aktivitou střevní mikrobioty. Místo snahy o zvýšenou konzumaci potravin bohatých na prekurzor serotoninu tryptofan (maso, ryby...), která může ve výsledku vést k odklonu od metabolické rovnováhy, je podstatně rozumnější cílit na správnou výživu střevních mikroorganismů, a to s cílem podporovat její diverzitu. To v podstatě obnáší snažit se zajistit vyšší podíl nejen rozpustných forem vlákniny, ale i nerozpustných (např. v podobě rezistentního škrobu).

Stimulační látky.
S těmito je třeba nakládat velmi opatrně, protože:
- působí jen krátkodobě,
- vytváří závislost,
- po jejich vysazení vzniká propad v podobě útlumu aktivity nervové soustavy.
Nejoblíbenější je kofein a jeho deriváty. Obecně tady platí, že pokud není nezbytně nutné za každou cenu krátkodobě vybudit mozek ze zálohy, je rozumnější se jim vyhnout.

Naučit se dodávat mozku potřebné živiny a zvýšit tak jeho aktivitu a schopnosti není nijak náročné. Tomuto tématu se věnujeme především v kurzu Poradce pro výživu, kde studenti na výukové aplikaci ZOF vytváří modely stravovacích režimů používáním potravin, které mají schopnost zlepšit kognitivní vlastnosti. To vše za vydatné asistence tohoto programu, který kontroluje nutriční vyváženost každého jídelníčku a pomáhá vést studenty k požadovanému cíli.

Co říkají o studiu naši absolventi

Lenka Cozlovschii

Absolvovat tento kurz bylo jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí. Jako celiak s laktózovou intolerancí jsem si myslela, že už o výživě něco vím, protože jsem byla nucená se intenzivně každý den zabývat tím, co jím, ale to, kam jsem se z hlediska obecného přehledu ve světě výživy dostala na konci kurzu se nedá popsat. Dříve jsem neuměla rozlišit, co je pravda a co ne, ale dnes už si umím odvodit, co by asi pravda být mohla. Tudíž mi nedělá problém se vyznat v haldě informací, které jsou dnes pro člověka dostupné. Vzdělávání ve výživě považuji za celoživotní proces, a proto nemohu říct, že už umím vše. Nicméně teď už nejenom vím, co je správné, ale taky proč a to je mnohem důležitější, než jen slepě poslouchat něčí rady. Nakonec mi půlroční kurz připadal krátký a bylo mi líto, že už dál nepokračuje, protože touha, kterou teď mám pro vzdělávání v tomto oboru je stokrát větší než na začátku a za to vděčím výbornému lektorovi a tvůrci tohoto kurzu Mgr. Martinu Jelínkovi.

Zdenka Vlčková

Jsem spokojená nejen s kvalitou a formou kurzu, ale i s možností další spolupráce jak s p. Mgr. Jelínkem, tak i s ostatnímim kolegy. Je to velkým profesním přínosem.

Zuzana Marková

Už keď som si hľadala na internete kurz o výžive, zaujal ma kurz Poradcu pre výživu a suplementáciu od spoločnosti ATAC, a to širokým rozsahom tém, ktoré zahŕňali aj "alternatívne" pohľady na výživu. Od prvej lekcie som vedela, že som si vybrala dobre a tešila som sa na každý ďalší deň, čo nové sa dozviem. Hoci študijné témy boli odborné, prirodzeným spôsobom sa osvojovali. Veľmi tiež oceňujem osobné myšlienkové príspevky Mgr. Martina Jelínka k výžive, k individuálnemu a celostnému nazeraniu na človeka, ako aj ochotu komunikovať so študentmi a absolventmi kurzu a ďalej tak rozvíjať naše znalosti. Aj keď sa mi veľmi nechcelo učiť sa na priebežné testy:-), pri príprave na záverečný test som to veľmi ocenila. Ďakujem aj touto cestou ešte raz za zaujímavú a intenzívnu etapu v mojom živote.