Demence a Alzheimerova choroba

Demence je souhrnné označení pro skupinu onemocnění, která vedou k postupnému zhoršování kognitivních funkcí. Nejde o jednu konkrétní chorobu, ale o syndrom vznikající v důsledku různých patologických procesů v mozku. Společným znakem je úbytek duševních schopností natolik výrazný, že narušuje běžné fungování člověka v každodenním životě. [1]

Mezi typické příznaky patří poruchy paměti (především krátkodobé), zhoršení myšlení a úsudku, potíže s orientací v čase a prostoru, narušení řeči a změny chování i osobnosti. Postižený mívá problém plánovat a řešit běžné úkoly, postupně ztrácí samostatnost a často se objevují i emoční změny (apatie, podrážděnost, úzkost).

Přirozené stárnutí s sebou přináší mírné zpomalení myšlení a občasné zapomínání, které ale nebrání samostatnému životu. Naproti tomu u demence je úbytek schopností výraznější, progresivní a ve většině případů nevratný. Jinými slovy, demence není normální součástí stárnutí, ale závažná porucha, která významně ovlivňuje soběstačnost pacienta.

Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, která odpovídá přibližně za 60–70 % všech případů. Jde o neurodegenerativní poruchu rozvíjející se pozvolna, první příznaky mohou být dlouho nenápadné. Typicky se nejprve zhoršuje paměť (zejména schopnost ukládat nové informace) a teprve s postupem času přibývají poruchy řeči, myšlení, orientace a výraznější změny chování. [2]

V mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou dochází k hromadění beta-amyloidových plaků a vzniku neurofibrilárních klubek (shluků proteinu tau). [3] Tyto patologické změny narušují fungování neuronů – poškozují jejich vzájemnou komunikaci a vedou k postupnému zániku nervových buněk. Poškození mozkové tkáně se šíří do dalších oblastí, proto má nemoc progresivní charakter a příznaky se v čase zhoršují.

Rizikové faktory demence

Vznik demence je ovlivněn kombinací neovlivnitelných i ovlivnitelných faktorů. Mezi hlavní rizikové faktory jejího rozvoje patří:

• vyšší věk - nejvýznamnější rizikový faktor (riziko demence výrazně roste s přibývajícím věkem),

• genetická zátěž - dědičné vlohy mohou zvýšit pravděpodobnost onemocnění, samy o sobě ale obvykle nestačí k propuknutí choroby,

• chronická onemocnění - zejména vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol a obezita. Tyto stavy poškozují cévy (včetně mozkových) a zvyšují tak riziko kognitivního úpadku a cévní demence,

• Životní styl – nedostatek pohybu a kouření patří mezi modifikovatelné rizikové faktory demence. Negativní vliv může mít také dlouhodobý nadměrný stres a chronická únava (pravděpodobně prostřednictvím hormonálních a zánětlivých změn v organismu). [4]

Naopak ochranně působí zdravý životní styl. Pravidelná fyzická aktivita, duševní stimulace (trénování mozku) a celkově zdravý způsob života mohou snížit riziko rozvoje demence. Zejména tělesné cvičení je spojeno s lepšími kognitivními funkcemi ve stáří a nižším výskytem demence. [5] Udržování těchto zdravých návyků v průběhu života tak může podpořit kognitivní rezervu mozku a oddálit nástup demence.

Vliv stravy na Alzheimerovu chorobu a demenci

Dlouhodobé stravovací návyky mohou ovlivňovat riziko rozvoje Alzheimerovy choroby i dalších demencí, a to především prostřednictvím vlivu na cévní systém, zánětlivé procesy a metabolismus mozku. Nevhodné složení stravy sice není přímou příčinou demence, ale vytváří prostředí, které může rozvoj kognitivního úpadku v průběhu let uspíšit. Nezdravá strava tak může skrze dopad na celkové zdraví mozku urychlit patologické změny, které k demenci vedou. [6]

Negativní vliv nevhodné stravy:

Strava s vysokým obsahem nasycených tuků, transmastných kyselin, průmyslově zpracovaných potravin a přidaného cukru je spojována se zvýšeným výskytem obezity, cukrovky, vysokého tlaku a poruch metabolismu tuků. Tyto stavy významně přispívají k poškození cév (včetně mozkových) a nepřímo tak podporují vznik kognitivního úpadku i některých forem demence. [7]

Nadměrná konzumace jednoduchých cukrů navíc zatěžuje regulaci hladiny glukózy v krvi a dlouhodobě může nepříznivě ovlivňovat energetický metabolismus mozkových buněk (někdy se Alzheimerova choroba metaforicky označuje i jako „cukrovka typu III“ kvůli souvislosti s inzulínovou rezistencí v mozku). [8] Nezdravý jídelníček tohoto typu bývá také spojen s chronickým nízkoúrovňovým zánětem v těle, který je považován za jeden z faktorů přispívajících k neurodegenerativním změnám v mozku. Trvale zvýšená zánětlivost a oxidační stres mohou poškozovat neurony, narušovat synaptickou komunikaci a urychlovat tvorbu amyloidových plaků a tau proteinů v mozku, tedy patologické jevy typické pro Alzheimerovu chorobu.

Přínos zdravé výživy pro mozek:

Ochranný vliv je naopak spojován s dlouhodobě vyváženou stravou založenou na přirozených, minimálně zpracovaných potravinách (celozrnné produkty, ovoce, zelenina...). Taková strava dodává organismu množství bioaktivních látek (vitaminy, minerály, antioxidanty, flavonoidy a další fytonutrienty), které podporují funkci nervových buněk a pomáhají chránit mozkovou tkáň před oxidačním stresem. [9] Zároveň přispívá k udržení zdravého cévního zásobení mozku. 

Významný vliv mají zdroje omega-3 mastných kyselin, které jsou spojovány s podporou struktury buněčných membrán neuronů a s regulací zánětlivých procesů. [10]

Celozrnné potraviny (obiloviny, luštěniny apod.) pomáhají stabilizovat hladinu krevního cukru, což je významné zejména vzhledem k prokázané souvislosti mezi poruchami metabolismu glukózy (např. cukrovkou) a kognitivním úpadkem. 

Zelenina a ovoce jsou bohaté na antioxidanty, které tlumí oxidační stres a zánětlivé procesy v nervové tkáni. Tím mohou přispívat k ochraně mozkových buněk před poškozením.

Je potřeba zdůraznit, že žádná strava sama o sobě demenci nezabrání ani nevyléčí. Představuje ale důležitou součást dlouhodobé prevence. V kombinaci s pravidelným pohybem, duševním tréninkem a celkově zdravým životním stylem může vyvážený jídelníček významně přispět k udržení dobré funkce mozku a kognitivních schopností v průběhu celého života. Současné výzkumy naznačují, že až okolo třetiny případů demence by mohlo být preventivně ovlivněno právě zlepšením životního stylu, kam patří výživa, fyzická aktivita, intelektuální a sociální činnost nebo kontrola kardiovaskulárních rizikových faktorů. [11] Zdravý životní styl tedy představuje klíčový pilíř péče o zdraví mozku.