Úvod / Co se u nás studuje / Zánět zlučníku
Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.
Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).
Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).
Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.
Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:
1. Genetika.
2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.
3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.
4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).
5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.
6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.
7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.
8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.
9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:
10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.
Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).
Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.
Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).
U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:
1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.
2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.
3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.
4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.
Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.
Robin Jastrzembski
Pana Martina Jelínka jsem poznal před řadou let na školeních o přírodních doplňcích stravy. Každá jeho přednáška byla velikým obohacením s celkovým pohledem na zdravý životní styl. Proto, když jsem narazil na kurz Poradce pro výživu a suplementaci, byl pro mě jasnou volbou, jak se dál rozvíjet. Nejvíce oceňuji možnost studovat doma, tvoření myšlenkových map, formu každé lekce prezentované profesionálně v srozumitelném podání pro širokou veřejnost a možnost kdykoliv se obrátit na pana Martina Jelínka, který je připraven pomoci. Velice děkuji a doporučuji.
Karolína Hamplová
Jako manažerka v nadnárodní společnosti jsem neměla čas dělat věci nad rámec své práce, které mě zajímají a když jsem se dostala špatným životním stylem na skoro 90 kg, jsem se rozhodla, že zhubnu..ANO, zhubla jsem, ale velmi špatnou cestou. Poté přišla doba, kdy jsem začala toužit po rodině a po sedmi umělých oplodnění se mi narodil syn. V tu chvíli jsem si začala vážit svého těla a uvědomila jsem si, že je potřeba se o sebe starat. Zároveň jsem si vědoma toho, že svým dětem jsme zrcadlem a tak jsem začala hledat cestu, abych POCHOPILA. A jak tomu v životě bývá, ve chvíli, kdy jsem se skutečně rozhodla, že CHCI VĚDĚT, jsem se seznámila s absolventkou kurzu pana Martina Jelínka „Poradce pro výživu a suplementaci", která byla neskutečně nadšená, namotivovaná a plná vědomostí. ( dnes jsou z nás skvělé přítelkyně) Ihned jsem začala pátrat po referencích a nenašla jsem snad jedinou špatnou zmínku či informaci. A jako matka na mateřské jsem nesmírně ocenila způsob ,,dálkového,, studia.... Bylo rozhodnuto a okamžitě jsem se do studia pustila. Půl rok utekl ani nevím jak :-) Nesmírně oceňuji přístup pana Jelínka, otevřený pohled na celou problematiku stravování a komplexní pohled, který si troufám říct, že jinde nezískáte. Zároveň prostředí ve kterém studiu probíhá je zcela sofistikované a profesionálně zpracované. Pokud váháte, rozhodně jděte do toho. Díky studiu jsem si uvědomila jak kvalitní může náš život být, když se o sebe budeme správně starat. Dnes již chápu pojem ,,jste to, co jíte,, Opravdu jste! a žijeme jen jednou, tak ať to stojí za to. Jako poznámku pro ty, co ještě pořád váhají zmiňuji svůj příběh... kdo ví, jakou roli v něm hrálo právě toto studium. Na mateřské dovolené jsem vystudovala „Poradce pro výživu a suplementaci" , když jsem kurz úspěšně ukončila, tak jsem mmj. zjistila, že jsem si časově dokázala skvěle uspořádat svůj den s dítětem i prací a navázala jsem na kurz ,, Instruktor fitness,, a začala působit jako instruktorka. A jelikož mám ráda věci dělat pořádně a komplexně, do třetice jsem začala studovat a mám radost z certifikátu ,,sportovní a relaxační masáž,,. Nyní cítím, že mohu být svým klientům k dispozici v širokém záběru a opět se vracím ke stravě a dalším kurzům, které pan Jelínek nabízí.
Lenka Cozlovschii
Absolvovat tento kurz bylo jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí. Jako celiak s laktózovou intolerancí jsem si myslela, že už o výživě něco vím, protože jsem byla nucená se intenzivně každý den zabývat tím, co jím, ale to, kam jsem se z hlediska obecného přehledu ve světě výživy dostala na konci kurzu se nedá popsat. Dříve jsem neuměla rozlišit, co je pravda a co ne, ale dnes už si umím odvodit, co by asi pravda být mohla. Tudíž mi nedělá problém se vyznat v haldě informací, které jsou dnes pro člověka dostupné. Vzdělávání ve výživě považuji za celoživotní proces, a proto nemohu říct, že už umím vše. Nicméně teď už nejenom vím, co je správné, ale taky proč a to je mnohem důležitější, než jen slepě poslouchat něčí rady. Nakonec mi půlroční kurz připadal krátký a bylo mi líto, že už dál nepokračuje, protože touha, kterou teď mám pro vzdělávání v tomto oboru je stokrát větší než na začátku a za to vděčím výbornému lektorovi a tvůrci tohoto kurzu Mgr. Martinu Jelínkovi.
