Úvod / Vše o studiu / Zánět zlučníku
Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.
Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).
Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).
Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.
Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:
1. Genetika.
2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.
3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.
4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).
5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.
6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.
7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.
8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.
9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:
10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.
Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).
Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.
Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).
U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:
1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.
2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.
3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.
4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.
Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Pavla Stýskalová DiS.
Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit Vašeho kurzu. Cením si Vašich znalostí, důvtipu a toho, jak na sobě neustále pracujete a překonáváte "zarytá dogmata". Díky Vašemu kurzu jsem získala rozhled. Teď už jenom tu teorii uvést do praxe. Jde to. Pomalu, ale jistě překonávám sebe, svoji lenost v přípravě jídla a především se snažím více přemýšlet nad tím, co jím já i moje rodina. Přijde mi to jako včera, co jsem začala hltat vaše informace. I když byla období, kdy se mi hůře soustředilo a někdy nechtělo. Přesto mě lákalo dozvídat se nové a nové informace o výživě a různý pohled na ni. Děkuji za závěrečné povzbuzení a trpělivost, když jsem z rodinných důvodů vše ukončovala zpožděně.
Veronika Krčmová
Kurz pana Mgr. Jelínka "Poradce pro výživu a suplementaci" je přesně to, co jsem hledala. Vyhovovala mi online forma studia a tvorba myšlenkových map, díky kterým jsem se každý den na učivo podívala, a hlavně jeho komplexní pohled na člověka. Přístup pana Jelínka i ostatních z kurzu je naprosto úžasný, vřele všem doporučuji.
Jana Schlosserová
O výživu jsem se začala zajímat už při studiu na VŠ, když jsem měla nadváhu a začala cvičit a zhubla 10kg a to si držím dodnes. Zkoušela jsem vše možné a občas to byl pokus- omyl. V té době jsem se nestravovala úplně nejlépe, což způsobovalo častá onemocnění, které jsem řešila léky a ne úpravou stravy a celkově jsem se dlouhodobě necítila dobře. A když se pak u nás otevřel obchůdek se zdravou výživou, kde se občas pořádaly i přednášky o zdraví a výživě, tak jsem se několika zúčastnila a lákalo mě to čím dál více. To byl začátek změn v mém jídelníčku. Pak se mi narodila dcera a v 7 letech jí diagnostikovaly Crohnovu chorobu - má jí 5 let a zatím žádná léčba nezabrala. Proto jsem se loni rozhodla pro kurz výživového poradce. Hledala jsem komplexní přístup k výživě a to jsem u pana Jelínka našla. Neprosazuje žádný svůj přístup, ale nahlíží na výživu komplexně a předává to ostatním lidem. Samozřejmě tam bylo i hodně odborných věcí a ne vše jsem byla schopná na 100% vstřebat. No pořád je co studovat a hledat co nejoptimálnější řešení. Každý jsme originál a každému vyhovuje něco jiného. Nezbývá než praktikovat a vyhodnocovat, proto se mi líbila i závěrečná seminární práce, kde jsme si mohli odzkoušet nabyté vědomosti (a nebylo to úplně jednoduché), ale opravdu pro mě hodně přínosné. Moc děkuji za tento kurz, který mi obohatil dosud nabyté informace a vřele doporučuji ostatním, kteří nekoukají na věci jen z jednoho úhlu pohledu. Děkuji pane Jelínku, že jsem měla tu čest u Vás studovat.
