Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Zánět zlučníku

Zánět zlučníku

Zánět zlučníku

Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.

Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).

Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).

Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.

Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:

1. Genetika.

2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.

3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.

4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).

5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.

6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.

7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.

8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.

9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:

  • Crohnovu chorobu,
  • jaterní cirhózu,
  • cukrovku.

10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.

Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).

Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.

Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).

Vliv stravy na zánět žlučníku

U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:

1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.

2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.

3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.

4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.

Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Miluše Heryšerová

Jelikož jsem vystudovaný chemický technolog a zároveň se profesně věnuji notifikaci doplňků stravy, pak studování a posuzování jednotlivých složek v potravinách či doplňcích stravy je mi zábavou tak i denním chlebem. I když vím, proč jsou určité látky do jídla přidávány a jaké vlastnosti mu dávají, tak můj hlavní cíl byl se těmto složkám v jídle vyhýbat. Chtěla jsem však svou znalost rozšířit a pochopit, jak lidské tělo hospodaří s jednotlivými makro i mikro složkami a jaký to má na naše tělo dopad. Dlouho jsem tedy hledala rozšiřující vzdělání, které by mi pomohlo pochopit vztah mezi tím co jíme a lidským zdravím. Zároveň jsem chtěla být schopna sestavit vyrovnaný jídelníček pro lidi s individuálními požadavky. Jsem velmi ráda, že jsem se rozhodla absolvovat distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci, který mi přiblížil, jak jídlo vnímat z pohledu východní i západní kultury, a hlavně mi pomohl pochopit jak a proč obohatit svůj jídelníček o určité potraviny ve vztahu k lidským nemocem či potravinovým intolerancím. Chtěla bych moc poděkovat p. Jelínkovi, že vytvořil kurz, který naprosto splnil má očekávání, celou organizaci, náplň kurzu, přehlednost jednotlivých témat a moderního pojetí celého kurzu. Zároveň oceňuji možnost vyzkoušet si připravit jídelníčky v praxi pomocí ZOF hry. Určitě se chci i nadále vzdělávat v dalších tématech a pokračovat i v dalších kurzech vedených p. Jelínkem.

Petr Pleschinger

Myslím si, že po absolvování tohoto kurzu nelze nezměnit názor na to, co člověk obvykle jí. Každodenní zahlcování reklamou značně pokřivuje názor na to, co je pro člověka prospěšné. Fungují na principu, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Po 6 měsících kurzu určitě každý účastník změní alespoň o trochu svůj jídelníček. Zároveň každá lekce kurzu přináší další a další otázky. S úsměvem se proto dívám na kurzy, které slibují zvládnout tuto problematiku za týden nebo dokonce přes víkend. Určitě je potřeba zde získané znalosti dále rozvíjet. Je celkem lhostejné, jestli se člověk po absolvování tohoto kurzu bude poradenstvím živit nebo ne. Prodloužení života a vyhnutí se chorobám, které pramení ze špatné stravy, za investované peníze určitě stojí.

Pavla Vičarová

Po narození syna jsem se začala více zajímat o zdravý životní styl, především o výživu dětí. Dostala jsem doporučení na kurzy ATAC, zaujala mě možnost on-line studia. Absolvovala jsem kurz Výživa dětí, který mě tak nadchl, že jsem se rozhodla ještě pro Poradce pro výživu a suplementaci. Líbí se mi komplexní pohled na stravování – z pohledu západní medicíny i principů tradiční čínské medicíny a ajurvédy. Rozhodla jsem se otevřít si na rodičovské dovolené studio zabývající se zdravým životním stylem v Prostějově. Kurzy Mgr. Martina Jelínka určitě doporučuji, ráda bych absolvovala i další.