Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.
Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).
Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).
Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.
Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:
1. Genetika.
2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.
3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.
4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).
5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.
6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.
7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.
8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.
9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:
10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.
Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).
Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.
Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).
U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:
1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.
2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.
3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.
4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.
Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.
Mgr. Taťána Rovnerová
Kurz poradce pro výživu a suplementaci mě naprosto nadchnul svým velice širokým záběrem témat, která souvisí s výživou člověka. Jako jediný kurz tohoto druhu na našem trhu nabízí celostní pohled na téma výživy, zahrnuje nejen mainstreamové pojetí západní medicíny, ale doplňuje jej přístupem tradiční čínské medicíny a ajurvédy. Velmi vhodně pak mozaiku znalostí dotváří základní informace z oblasti homeopatie, přírodní medicíny, jednotlivých výživových směrů či specifika výživy při různých chronických onemocněních. Pozitivně mě překvapila pečlivě propracovaná forma, kterou probíhal on-line kurz. A pomyslnou třešinkou na dortu byl naprosto skvělý osobní přístup lektora kurzu Mgr. Martina Jelínka.
Mária Rusnáková
Kurz Poradca pre výživu a suplementáciu som si vybrala po veľmi dôkladnom prieskume trhu. Keďže tento kurz svojim rozsahom a informačnými okruhmi nemal žiadnu konkurenciu, moje rozhodnutie bolo jednoduché a jednoznačné. Kurz mi poskytol presne to, čo som hľadala, celkový pohľad na problematiku výživového poradenstva. Veľmi ma potešili informácie z oblasti tradičnej čínskej medicíny, ajurvédy a problematika vegánstva a vitariánstva. Počas štúdia som mala prístup do študentskej poradne, čo som využila a bola som milo prekvapená, koľko zaujímavých informácií som v nej našla. Keby som sa mala rozhodnúť ešte raz, tak určite neváham.
MUDr. Ladislav Horváth
Jako praktického lékaře se mě moji pacienti často ptají, jak se správně stravovat. Proto jsem prostudoval spoustu knih a prošel několika kurzy, ale i nadále jsem v záplavě různých výživových informací a desinformací, výživových stylů a moderních diet tápal a nenašel odpovědi na mé otázky - až jsem narazil na p. Mgr. Jelínka a jeho kurzy. Po několika měsíčním studiu se mi informace, které jsem v kurzech získal, začaly postupně spojovat do jednoho celku a nyní umím mým pacientům mnohem lépe poradit. Pokud si vážíte svého zdraví, přemýšlíte nad tím, co jíte a pijete a chcete se v dané problematice zdokonalit, osobně Vám mohu vřele doporučit kurzy Martina Jelínka, především kurz Poradce pro výživu. Velice se mi líbila komplexnost a objektivita, se kterou pan Jelínek přistupoval k jednotlivým výživovým směrům – se všemi plusy a mínusy. Naučil mě kráčet tím správným směrem v oblasti výživy. Za to mu velice děkuji!