Úvod / Co se u nás studuje / Zánět zlučníku
Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.
Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).
Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).
Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.
Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:
1. Genetika.
2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.
3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.
4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).
5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.
6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.
7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.
8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.
9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:
10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.
Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).
Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.
Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).
U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:
1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.
2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.
3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.
4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.
Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.
Mgr. Martin Jelínek
Jiří Šorm, DiS.
Kurz mě jednoznačně obohatil a posunul dál. Došlo na slova pana Jelínka a vše si takzvaně „sedlo“. Díky bohatým a vyváženě podaným informacím jsem získal větší odstup či nadhled, jak se v oblasti stravy a zdravého životního stylu lépe orientovat a tyto informace reálně využít pro sebe a své okolí.
Zdeňka Hlavenková
Kurz Martina Jelínka jsem si vybrala na doporučení Mudr. Petra Fořta, kterého jsem oslovila bezradná a zmatená z nabídky kurzů, většinou nekorektních školících firem. To mluví samo za sebe. Když se chci něco dobře naučit, je třeba brát zkušenosti od těch nejlepších :-). Studium bylo zábavné a nechalo se zvládnout i při práci. Jsem naprosto nadšena i z postudijního servisu. Dnes ještě nepodnikám, ale ochotně dávám rady sobě i svým známým.
Mgr. Jana Tehlárová, MBA
Odjakživa mě fascinovalo, jak zásadní vliv má výživa na naše zdraví, energii i psychickou pohodu. Hledala jsem proto vzdělávací program, který by nabízel skutečně komplexní přístup – nejen k jídlu samotnému, ale k celému životnímu stylu. Kurzy Mgr. Martina Jelínka mě oslovily právě tímto propojením vědeckých poznatků s celostním pohledem na člověka, důrazem na individuální přístup a vyvážeností mezi teorií a praxí. Na výuce oceňuji možnost nahlížet na výživu v širších souvislostech – s ohledem na pohyb, spánek, regeneraci i psychickou rovnováhu. Velkým přínosem pro mě byla také výuková aplikace ZOF, která je nedílnou součástí všech kurzů ATAC. Díky ní je možné si osvojovat nové znalosti hravou, interaktivní a velmi efektivní formou, což dělá studium skutečně moderním a prakticky využitelným. Aktivně se věnuji sportu a mám několik lektorských licencí z oblasti pohybového vzdělávání, zejména jógy, kondičního tréninku a fitness. Věřím, že výživa a pohyb jsou neoddělitelně propojené – jeden bez druhého nefunguje. Právě propojení správného stravování, vědomého pohybu a psychické rovnováhy považuji za základ skutečného zdraví. Dnešní doba je velmi zrychlená a běžné stravování je často založené na vysoce průmyslově zpracovaných potravinách. Tento trend se stal běžnou součástí života mnoha lidí, včetně dětí, a podle mého názoru významně ovlivňuje jejich zdraví i celkovou vitalitu. Svých nabitých vědomostí z kurzu v kombinaci s osobní zkušeností bych chtěla využít k šíření povědomí o zdravém a udržitelném stravování a inspirovat své klienty, blízké i okolí, že i malé změny mohou mít velký přínos – a přitom nemusí být složité ani finančně náročné. Stačí se vrátit k přirozenosti, jednoduchosti a vědomému přístupu k jídlu. Kurz doporučuji každému, kdo chce výživu pochopit do hloubky a naučit se ji vnímat v širších souvislostech zdravého života.
