Úvod / Vše o studiu / Zánět zlučníku
Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.
Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).
Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).
Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.
Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:
1. Genetika.
2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.
3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.
4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).
5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.
6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.
7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.
8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.
9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:
10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.
Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).
Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.
Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).
U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:
1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.
2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.
3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.
4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.
Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.
Mgr. Martin Jelínek
Petra Fenclová
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci pod vedením Mgr. Martina Jelínka jsem si vybrala po velmi podrobném hledání na internetu. A musím říct a vlastně ted i napsat, že se mi podařilo vybrat kvalitativně nejlepší a nejobsáhlejší výživový kurz na našem trhu. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci mě nadchl hned jako první ze všech kurzů, které jsem měla vybrané a které jsem mezi sebou porovnávala. Byl pro mě aktuální, moderně řešený: vyhovovala mě on-line verze, jelikož jsem během průběhu celého kurzu nemusela nikam dojíždět, a řešit tak hlídaní pro své děti, a čas, který bych musela investovat do cestování na kurz, jsem tak mohla plně využít pro studium. Je to opravdu velká výhoda a v dnešní době internetové komunikace i pro běžné počítačového uživatele, zcela snadná záležitost. Dokonce i v případě konzultací navíc, je i možnost kontaktu přímo s Mgr. Martinem Jelínkem, který vždy reagoval hned a všechny mé dotazy mile a perfektně zodpověděl. Celý kurz je srozumitelný i pro úplné laiky v oblasti výživy a jeho celostní pohled na výživu je naprosto jedinečný. Navíc absolvováním kurzu nic nekončí! Mgr. Jelínek nabízí i další pokračovací či doplňující kurzy a možnosti. Za mě velký dík, jak panu Mgr. Jelínkovi, tak všem, kteří se podíleli a stále podílejí na vzniku a rozvoji kurzu Poradce pro výživu a suplementaci...nyní i s akreditací. Jsem šťastná, že jsem se pro tento kurz rozhodla, a také ho úspěšně absolvovala. Kurz Poradce pro výživu a suplementaci mi pomohl načerpat informace o výživě, které nyní využívám, jak ve svém osobním životě, tak i ve svém poradenství. Pro všechny, kteří ještě váhají, zda do toho jít, mám krátkou a fakt dobrou radu…Jděte do toho a nebudete litovat!
Ing. Denisa Štanclová
Do kurzu výživového poradenství u pana Jelínka jsem se přihlásila na základě doporučení od kamarádky. Moc se mi líbilo, jak o všem povídala, působilo to na mě opravdu bohatě a pestře. Do půlročního kurzu jsem se tedy přihlásila a jsem za to opravdu vděčná. Byl to start mé nové cesty jako výživový poradce. Studium je ucelené, plné bohatých informací a zároveň krásně přehledné, za takovou zkušenost opravdu děkuji a kurzy pod vedením pana Jelínka vřele doporučuji.
Ing. Irena Kašpárková, PhD.
Absolvováním kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem získala řadu podrobných informací. Líbilo se mi hlavně to, že konečně byla problematika vysvětlena i po chemické stránce, což mi v řadě publikací, které jsem pročetla, chybělo. Konečně mi někdo vysvětlil, proč to tak je. Najde se v něm opravdu každý, odborník i laik. Spoustu věcí jsem si díky dobře sestaveným testům a metodě myšlenkových map dokázala natrvalo zapamatovat. Poradenství se budu nadále věnovat jako výživový poradce v posilovně pro ženy. Myslím, že jsem si vybrala dobře - tento kurz má ohlas a já doufám, že mu budu dělat dobrou reklamu.
