Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.
Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).
Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).
Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.
Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:
1. Genetika.
2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.
3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.
4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).
5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.
6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.
7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.
8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.
9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:
- Crohnovu chorobu,
- jaterní cirhózu,
- cukrovku.
10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.
Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).
Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.
Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).
Vliv stravy na zánět žlučníku
U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:
1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.
2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.
3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.
4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.
Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.
Mgr. Martin Jelínek
Co říkají o studiu naši absolventi
Ing. Martin Pala
Výživa a zdravý životní styl mě zajímá již několik let. Po dostudování potravinářské chemie a biotechnologie na fakultě chemické v Brně, kde nám téma výživy bylo pouze nastíněno, jsem hledal kurz, který by mě posunul zase o kousek dále. Kurz Mgr. Martina Jelínka mě zaujal především díky jeho komplexnímu pohledu na problematiku výživy (propojení západní vědy a principů východních filozofií). Díky tomuto kurzu jsem začal vnímat zdraví z více úhlů pohledu a zaujal mě také holistický přístup, který zdůrazňuje pohled na celého člověka, včetně emocí a prostředí ve kterém se pohybujeme. Studium bylo zábavné díky tvorbě myšlenkových map a oceňuji také spoustu praktických připomínek. Kurz splnil naprosto má očekávání, děkuji.
Pro studium v oboru výživy bych si vybral i příště KURZY ATAC pana Mgr. Jelínka hned z několika důvodů. Základem studia je komplexní pohled na výživu člověka - znalost jak funguje lidské tělo ve vztahu k výživě a současně znalost vlastností potravin ve vztahu k lidskému tělu. Líbí se mi, že kurzy přinášejí objektivní informace, které jsou platné a při používání selského rozumu, jsou aplikovatelné napříč širokouproblematikou výživy. Minimálně 50% času je věnováno praktické tvorbě jídelníčku, což je pro praxi nezbytné a velice užitečné. Mockrát děkuji.
Martina Bušková
Jelikož pracuji jako masérka a kosmetička, často jsem dotazována na problematiku zdraví a výživy o kterou se zajímám dlouhá léta. Chtěla jsem tedy alespoň radit profesionálně a na úrovni a ne jenom získat papír. Při své práci jsem zjistila, že i bolesti zad, nebo stav pleti se nedá vytrhnout z kontextu a je třeba člověka brát jako celek, který ovlivňuje mnoho faktorů. Proto mně oslovil kurz pana Martina Jelínka který byl pro mně odpovědí na všechny mé otázky o výživě a pohlíží na problémy komplexně. Vše co jsem se naučila mi pomáhá i v osobním životě.
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter