Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Zánět zlučníku

Zánět zlučníku

Zánět zlučníku

Poruchy funkce žlučníku patří mezi novodobé choroby, které souvisí především s přebytkem stravy a nevhodným složením jídelníčku. Nejvíce rozšířeným problémem je zánět žlučníku neboli cholelitiáza.

Její výskyt a rozšíření jsou "zajímavé" - postihuje nejen západní část civilizace, jejíž jídelníček je typický přebytkem, rozšířená je i v rozvojových zemích, kde většina populace trpí hladem (v Evropě se uvádí 40-50 % dospělých). Častěji (2-3x) postihuje ženy (nad 40 let), uvádí se souvislost s vlivem estrogenu. V ČR trpí cholelitiázou více než milión obyvatel (43 % žen a 28 % mužů ve věku nad 50 let).

Původcem zánětu jsou některé mikroorganismy, které ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se dostávají:
- z tenkého střeva (Escherichia coli),
- krví (streptokoky).

Klíčovou roli ve vzniku cholecystitidy ale hrají žlučové kameny, což jsou usazeniny nejčastěji cholesterolu nebo bilirubinátu vápenatého. Vytváří se řadu let a potíže začnou způsobovat v situaci, kdy zůstanou v oblasti krčku žlučníku a způsobí zablokování odtoku žluči. Takový stav se projeví zánětem, infekcí a bolestí. Pokud se kameny nachází ve žlučníku, označuje se stav cholecystolitiáza. Nachází-li se ve žlučových cestách, hovoříme o choledocholitiáze. Velikost kamenů je většinou malá (v milimetrech), mohou ale dorůst do rozměru až několika centimetrů. I jejich počet je různý.

Přesné příčiny tvorby žlučových kamenů nejsou známy, víme ale o faktorech, které k jejich vzniku přispívají nejvíce:

1. Genetika.

2. Demografie.
V severní a střední Evropě, v Severní a Jižní Americe je výskyt žlučových kamenů vysoký. V Asii, Africe a v Tichomoří je naopak poměrně nízký.

3. Věk.
Riziko vzniku žlučových kamenů se věkem zvyšuje u obou pohlaví, diagnóza je nejčastěji stanovena v padesátém a šedesátém roce života.

4. Pohlaví.
Častěji jsou postiženy ženy. Zvýšená tvorba kamenů v pubertě a její pokles po menopauze je vysvětlován hormonálními změnami (především estrogenu a progesteronu).

5. Těhotenství.
Riziko značně stoupá u žen, které prodělaly tři a více těhotenství. Riziko vzniku je nižší, pokud je první gravidita až po 30. roce života.

6. Hormonální léčba.
Při užívání hormonální antikoncepce staršího typu je riziko vzniku cholelitiázy 2-2,5krát vyšší. Stejně tak stoupá riziko v klimakteriu při léčbě estrogeny a u mužů s karcinomem prostaty léčených estrogeny.

7. Obezita.
U obézních osob je riziko vzniku 3-4krát častější než u stejně starých lidí s normální hmotností. U morbidně obézních až 6x častější.

8. Redukční diety.
Byl vysledován i vztah zvýšeného vzniku žlučníkových kamenů při rychlém hubnutí - kameny se vytváří asi u poloviny hubnoucích.

9. Chorobné stavy.
Nejčastěji se jedná o:

  • Crohnovu chorobu,
  • jaterní cirhózu,
  • cukrovku.

10. Léky.
Nejznámější je účinek některých hypolipidemik, které zvyšují saturaci žluči cholesterolem nebo přerušují oběh žlučových kyselin.

Záněty žlučníku se dělí na:
1. Akutní (krátkodobé),
2. Chronické (dlouhotrvající).

Zánět se běžně projevuje horečkou a bolestí v oblasti žlučníku, časté jsou nevolnosti a zvracení.

Léčba zánětu spočívá v:
- dietě,
- používání ledových obkladů,
- užívání léků, které utlumí stahy žlučníku,
- v chirurgickém odstranění žlučníku (cholecystektomie).

Vliv stravy na zánět žlučníku

U úprav stravování při potížích se žlučníkem se rozlišuje, zda se jedná o akutní zánět nebo chronickou fázi problému. Žlučníková dieta v akutní fázi zahrnuje přísná pravidla. U chronického průběhu jsou ale podstatně mírnější, řeší se:

1. Energetická bilance.
Příjem energie by měl být v rovnováze s výdejem, redukční režim se doporučuje jen u obézních.

2. Úprava množství a kvality tuků.
Preferují se tuky rostlinného původu s cílem zajistit vhodné poměry mezi mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Z důvodu zachování jejich stability se doporučuje vyhýbat se výraznějším tepelným úpravám. Současně se vylučují zdroje přepálených tuků.

3. Frekvence jídel.
Nejlepší prevencí před vznikem zánětů žlučníku je pravidelné vyprazdňování jeho obsahu. Preferuje se proto pravidelnost v rozdělení denních jídel a vyšší počet menších porcí.

4. Volba vhodných potrvin a jejich úprava.
Jídlo se připravuje tak, aby zbytečně nedráždilo trávení. Je nutné se tak vyhýbat některým potravinám s obsahem tuhých slupek, dřevnatých částí, pecek či jader, dále ostrému koření, koncentrovaným zdrojům cukru, soli, kyselin, alkoholu nebo CO2.
Nevhodné jsou často i silné bujony a masokostní vývary, kůrky vznikající při pečení, příliš horké nebo naopak studené pokrmy a nápoje.

Žlučníkové dietě se podrobně věnujeme v kurzu Poradce pro výživu. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí sestavit vhodnou koncepci, která kromě volby správných potravin obnáší i preferenci vhodných úprav jídel. To vše s vědomím, že cílem této diety není ovlivnění vzniku žlučníkových problémů, ale zabránění vzniku žlučníkových záchvatů a dalších komplikací s touto nemocí spojených. To znamená, že taková dieta chorobu samotnou neodstraní.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Jana Merenusová

Poprvé jsem viděla pana Jelínka před pár lety na přednášce, kde mne úplně fascinovalo, jak ne lehká témata díky jeho podání dávají smysl. Máte pocit, že každá diskuze, seminář nebo nějaký z kurzů uběhne jako voda a vy přitom máte najednou tolik otázek a chuti se vzdělávat, že vás to nutí v jeho úžasných kurzech pokračovat dál a dál. Pan Jelínek a jeho skvěle promyšlený systém výuky je velice obohacující. Máte najednou pocit, že jste se opět naučili učit. Je to stav, jako by vám najednou někdo vlil novou krev do žil a energii k plnění dalších snů a cílů a to v jakémkoli věku:). Děkuji a těším se na další z kurzů.

Ing. Miloš Raisler

Dosud jsem nebyl přiznivcem on-line kurzů, ale kurz ATAC můj názor změnil. Přestože to byl on-line kurz bez osobní docházky, měl jsem velmi často pocit, že pan Mgr. Jelínek snad sedí vedle mě u počítače... Velmi pozitivně mě překvapila pedagogická stránka vedení tohoto kurzu včetně velmi užitečně on-line poradny, která opravdu funguje, stejně jako výuková hra ZOF naplňující to obecně známe "Škola hrou". Přísun informací měl hlavu a patu a postupně rozšiřoval záběr znalostí s tím, že časem se jejich mozaika poskládala a vše do sebe zapadlo. Právě komplexnost pohledu na informace v oboru výživy a na lidskou individualitu jako celostní bytost je to, čeho si na tomto absolvovaném kurzu asi nejvíce cením. Pomohl mi lépe vidět věci v souvislostech včetně faktu, že naše tradičně vžité západní vnímání tohoto oboru není jediné možné, a že mám možnost nahlížet na spolupráci s klientem třeba i pohledem východních filozofií. Současně se mi zde dostalo informací o suplementaci, jejich pozitivech i rizicích, díky čemuž se mi otevřela další oblast, kterou jsem díky předchozí neznalosti považoval za jakýsi zavrženíhodný black box. Za velice důležité a pozitivní považuji rovněž nadstandardně vyšší časový rozsah tohoto kurzu umožňující věnovat se některým tématům podrobněji, zároveň si lze pochopení vybraných témat ověřit v praxi na připravených úkolech. Jsem rád, že jsem absolvoval kurz, který nebyl suchou teorií, ale kurz, který mi dal informace a zásadní know how jak s nimi nakládat v praxi. Za kurz děkuji a osobně ho doporučuji.

Kateřina Kapková

Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.