Úvod / Co se u nás studuje / Potravinové alergie
Existuje celá řada situací, kdy imunitní systém na běžné situace reaguje přehnaným způsobem. Výsledkem jsou v populaci poměrně často se vyskytující alergické stavy, které se vyznačují nadměrnou nebo změněnou humorální nebo buněčnou imunitou. Víme, že za normálních okolností dojde k navázání protilátky na antigen za vzniku komplexu, který není biologicky aktivní. Alergická reakce vzniká v situaci, kdy na takový komplex imunitní systém reaguje nepřiměřeně bouřlivě.
Antigen, který spouští alergickou reakci, může mít různý původ:
- Pokud jde o antigen exogenního původu (cizorodá látka), vzniká alergie.
- Když jde o antigen tělu vlastní, vzniká autoimunitní choroba.
Potravinové alergie jsou tedy nežádoucí reakcí na určitou potravinu nebo složku potravy, která je podmíněna imunitními reakcemi (imunita je vnímá jako cizorodé látky a reaguje tvorbou protilátek). Příčinou potravinových alergií jsou:
- Potraviny samotné,
- Skryté alergeny,
- Aditiva,
- Rezidua z ochranných látek, z půdy nebo z obalů potravin,
- Meziprodukty, které vznikají při nesprávném uskladnění potravin podléhajících rychlé zkáze.
U alergizujících součástí potravin se jedná téměř vždy o proteiny a glykoproteiny.
Alergie bývají velmi často zaměňovány s pojmem „intolerance“. Mezi nimi je podstatný rozdíl, protože intolerance jsou všechny nesnášenlivosti na potraviny, na jejichž vzniku se (na rozdíl od alergií) nepodílí žádné imunologické procesy. Intolerance na potraviny mohou vznikat i sekundárně jako následek různých onemocnění (např. poruch zažívání, nebo vstřebávání v důsledku infekčních průjmů, pankreatitid, onemocnění jater).
Existuje ještě pojem pseudoalergie (zjednodušeně "přecitlivělost"), pod kterým se rozumí situace, kdy příznaky jsou stejné jako u alergií, ale bez imunitní odpovědi (tvorby protilátek). U pseudoalergií reaguje organismus na určité látky v závislosti na jejich množství, intenzita příznaků se odvíjí od náchylnosti a citlivosti organismu. Nejčastěji se jedná o reakce na konzervační látky, doplňky stravy či látky v potravinách obsažené ve vysokých koncentracích (nejrozšířenější je ale histaminová intolerance, typické je i např. předávkování vitamínem C). Zajímavé je, že pseudoalergie se vyskytují mnohem častěji, než samotné alergie.
Potravinové alergie se dělí na několik typů, které se liší i rychlostí vzplanutí příznaků. „Pravé“ potravinové alergie postihují 6–8 % kojenců, 3-5 % malých dětí a 2-4 % dospělých osob.
Projevy u potravinových alergií jsou různé, nejčastěji se jedná o:
Imunita ale může reagovat až v rozsahu anafylaxe, která je životu nebezpečná.
Typickým příznakem potravinové alergie je orální alergický syndrom (OAS). Objevuje se 5-30 minut po požití potravy, projevuje se svěděním patra, nosohltanu, otokem rtů, pupeny na sliznici, otokem hrtanu. Způsoben je nejčastěji ovocem (jablko, broskve), zeleninou (rajčata, celer), kořením či vzdušnými alergeny (pyly).
Imunitní systém může bouřlivě reagovat na jakoukoli složku ve stravě či potravinu, nejčastější příčinou potravinových alergií je ale pouze několik málo potravin, kvůli kterým před několika lety zavedla Evropská unie zákonnou povinnost pro prodejce potravin uvádět seznam nejčastějších alergenů:
Léčení potravních alergií spočívá:
- Ve vyloučení alergizující potraviny z jídelního lístku (tzv. eliminační dieta).
Doba eliminace se pohybuje od několika měsíců až někdy i celoživotně. S těmito dietami je třeba pracovat opatrně obzvlášť u malých dětí, kde roste náročnost na zajištění všech živin nezbytných pro růst a vývoj (riziko vzniku křivice nebo anemie). Obecně platí, že alergie, které se projeví v prvních třech letech života, většinou opět brzy vymizí. Alergie, které se projevují po třetím roce, přetrvávají poměrně dlouho.
- V úpravě střevní mikrobioty.
Zásadní pro vznik potravinové alergie je správné fungování imunitního systému střevní sliznice - tzv. GALT (gut-associated lymphoid tissue), který brání organismus proti antigenům přicházejícím do těla s potravou (bakterie, viry, prvoci apod.). Někdy je možné úpravou stravy ve snaze optimalizovat činnost střevní mikrobioty snížit vstřebávání alergenů střevní sliznicí a zmírnit nebo odstranit projevy alergie.
Bezpochyby důležité je zjištění, že na snížení vzniku alergií v prvních dvou letech života má vliv plné kojení do 4 ‒ 6 měsíců. Zajímavý je také vztah možného vývoje alergického onemocnění s časným zaváděním příkrmů (respektive tuhé stravy). Ukazuje se, že odkladem bílkovin kravského mléka a vejce nejméně do jednoho roku věku, ryb nejméně do dvou let a ořechů do tří let se u rizikových dětí zabrání vzplanutí nových potravinových alergií.
Potravinovým alergiím se věnujeme především v kurzech Poradce pro výživu a Strava a imunitní systém. Studenti se na výukové aplikaci ZOF učí pracovat se situacemi jednotlivých potravinových alergií, kde cílem je při eliminaci problematických potravin zajistit dlouhodobou nutriční vyváženost jídelníčku tak, aby odpovídala potřebám dané individuality.
Renáta Nováková
Zdravou výživou se zabývám už od své puberty, kdy jsem zjistila, že potřebuji udržet svou váhu na uzdě. Prošla jsem mnoha obdobími, kdy jsem myslela, že už to mám „vymakané“, ale pak přišlo těhotenství a problémy se štítnou žlázou. Najednou bylo všechno jinak. Hledala jsem informace na internetu, ptala se známých atd. Zhruba před rokem se stalo něco, co mě nakoplo k tomu, co dnes dělám. Kurzy Martina Jelínka v tom hrály hlavní roli, vlastně pořád hrají. Kromě toho, že jsem si udělala kurz Výživa se sportu, abych měla certifikát a mohla rozjet podnikání v tomto oboru, mi jeho přístup stále pomáhá ve svém rozvoji. Komplexnost informací, které neustále ze sebe chrlí, je neuvěřitelná. Má to opravdu skvěle propracováno a pokud se mě někdo zeptá, kde a jak získat maximum informací z tohoto světa, doporučím jedině Martina. Dnes vím, že zdraví člověk nemá zadarmo, musí na sobě pořád makat a není to jenom o stravě. Vždycky, když na nějakou otázku neznám odpověď, vím, že ji najdu na stránkách ATAC. Děkuji za všechno.
Ing. Lýdia Pokorná
Jak jen popsat kurzy lektora Martina Jelínka – troufale si tvrdím říct, že tady v ČR buduje zcela unikátní přístup ve výživě. Spojuje jak poznatky západního výzkumu v oblasti výživy, zároveň ale také vychází z poznatků starodávných východních filozofií. Na výživu se dívá celostně a bez ohledu na cíl ve výživě se snaží o to, aby zvolený přístup byl dlouhodobě udržitelný. Myslím, že pravý odborník se pozná podle toho, s jakou pokorou přistupuje ke svému oboru. U Martina je vidět, že hloubka jeho vědomostí a šířka různých úhlů pohledu, které se snaží aplikovat na nějakou problematiku, mu jednoduše nedovolí vidět černobíle. Myslím, že si uvědomuje, že i v oblasti výživy jsou naše vědomosti hodně limitované a je nutné přemýšlet v souvislostech, opatrně hodnotit, trpělivě zkoušet a pozorovat. Moc se mi líbí, jakým způsobem nás učí přemýšlet – slovo přemýšlet bych podtrhla :-), protože tady rozhodně nečekejte žádný návod ve stylu „výživa rychle a jednoduše“ :-). Naučíte se přemýšlet v mnohem širších souvislostech, než tomu bylo doposud. Získáte respekt k výživě jako také. Nebude víc existovat dobré nebo špatné, vše budete od teď hodnotit v kontextu. Velice inspirativní, naplňující a do jisté míry i návykové. Zároveň bych moc ráda pochválila i obchodní tým, který jen podtrhává popsaný přístup – vše bez problémů, s naprostou profesionalitou a lidskostí, moc vám všem děkuju!
Pavla Vičarová
Po narození syna jsem se začala více zajímat o zdravý životní styl, především o výživu dětí. Dostala jsem doporučení na kurzy ATAC, zaujala mě možnost on-line studia. Absolvovala jsem kurz Výživa dětí, který mě tak nadchl, že jsem se rozhodla ještě pro Poradce pro výživu a suplementaci. Líbí se mi komplexní pohled na stravování – z pohledu západní medicíny i principů tradiční čínské medicíny a ajurvédy. Rozhodla jsem se otevřít si na rodičovské dovolené studio zabývající se zdravým životním stylem v Prostějově. Kurzy Mgr. Martina Jelínka určitě doporučuji, ráda bych absolvovala i další.
