Andropauza

Andropauza je pojem označující mužský přechod, tedy v podstatě mužskou obdobu ženského klimakteria. Jedná se o období, které má sice stejnou příčinu jaku u žen (= pokles tvorby hormonů), ale s mírně odlišným nástupem i průběhem. U žen je menopauza charakteristická ztrátou menstruace (je způsobena zástavou produkce pohlavních hormonů), u mužů dochází pouze k postupnému poklesu tvorby hormonů (jejich produkce se nikdy úplně nezastaví). K prvnímu poklesu začne docházet přibližně kolem čtyřicátého roku věku, je ale pozvolný, typické příznaky andropauzy se začínají objevovat až kolem šedesátého roku věku.

Příčinou vzniku mužského přechodu je postupné snižování hladiny mužského pohlavního hormonu testosteronu (steroidní hormon produkovaný buňkami ve varlatech). Tento hormon ovlivňuje vývoj spermií a rozvoj sekundárních pohlavních znaků (nárůst svalové hmoty, hrubnutí hlasu, růst ochlupení). Pokles hladiny testosteronu vyvolává podobné příznaky jako v menopauze u žen:

• únavu,
• pocení,
• depresi,
• potíže se soustředěním,
• občas i gynekomastii a řídnutí vousů,
• snížení libida,
• benigní zvětšení prostaty (objevuje se až u 50 % mužů starších sedmdesáti let),
• řídnutí kostí (u mužů nad 60 let se zvyšuje výskyt fraktur, nejvíce kyčelního kloubu).
• sklon k viscerální obezitě,
• rozvoj diabetu 2. typu.

Tak jako se léčba ženského přechodu v dnešní době zaměřuje především na podávání hormonu estrogenu, se nabízí stejná možnost i u mužů, tedy podávání testosteronu. To je ale v mnoha směrech rizikové, bezpečnějším postupem je:

1. Zvýšení fyzické aktivity.
Pohyb stimuluje vlastní produkci testosteronu.

2. Sledování kvality jídelníčku.

3. Výběr vhodných doplňků stravy.
Pokud je cílem podporovat vlastní produkci testosteronu, tak nejúčinnějším přípravkem je Tribulius terrestris, který má smysl kombinovat s adaptogeny (ženšeny aj.). V případě nastupujících potíží s prostatou pak Saw palmetto.

Vliv stravy na průběh andropauzy

Při úpravách stravy se doporučuje zaměřovat se především na obsah:

A) Bílkovin.
Jejich množství by se mělo pohybovat kolem 15-20 % z celkově přijaté energie, cílem je ale řešit i aminokyselinovou rovnováhu (v praxi to obnáší "rozumný" poměr mezi rostlinnými a živočišnými zdroji).

B) Vlákniny.
Cílem je podpořit střevní peristaltiku v optimální činnosti a současně zvýšit aktivitu střevní mikrobioty.

C) Vitamínu D a minerálů ovlivňujících metabolismus kostí (vápník, hořčík, fosfor, fluor).