Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Vláknina

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Co říkají o studiu naši absolventi

Aleš Velich

Největší hodnotu jsem objevil až s odstupem času a zvyšující se praxí. Pro mě byl největší hodnotou komplexní, nestranný pohled na kvalitu a pestrost stravování u nás. Rozšíření základního povědomí o možnostech hodnocení a celkového pohledu na tělo a osobnost člověka. Největší pravdou bylo, že jedině tělo klienta má pravdu v tom co mu nejvíce vyhovuje. A vše se musí točit kolem toho, že každý je jiný a prošel si různým vývojem a potřebuje ve stravě použít pestrost a střídmost.

Kateřina Kapková

Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.

Mgr. Barbora Hamerníková

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci doporučuji každému, kdo se chce opravdu ponořit do této oblasti. Na rozdíl od mnoha rychlokurzů, které často nezahrnují ani základní aspekty výživy, tento nabízí skutečně komplexní přístup. Díky studiu molekulární a buněčné biologie jsem prošla řadou předmětů, jako jsou různé biologie, imunologie, genetika, chemie, ale také výživa. Jsem silně zaměřená na důkazy a vědecký přístup, a proto oceňuji hloubku tohoto kurzu. Věda o výživě se neustále vyvíjí, takže zkouškou to určitě nekončí. Líbilo se mi, že kurz pokrývá i alternativní výživové směry, což mi umožnilo vidět výživu z jiných úhlů pohledu. Své znalosti z molekulární biologie a genetiky nyní převádím do praxe. Mým cílem je vzdělávat lidi o tom, jak jejich tělo funguje, a jak mohou tyto poznatky využít ve svůj prospěch.