Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Vláknina

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Co říkají o studiu naši absolventi

Kristína Floriánová

Už dlouhá léta se pohybuji v oblasti fitness a zdravého životního stylu. Ráda bych se tímto směrem nadále ubírala a nakolik se sama velmi ráda vzdělávám a rozšiřuji si znalosti, rozhodla jsem se pro studium kurzu Poradce pro výživu. Nemohla jsem si vybrat lépe. Kurz víc než jen naplnil moje očekávání... Nejen že studentům není podsouván jen jeden výživový směr, ale díky kurzu jsem získala komplexní znalosti o stravování, které budu nadále využívat a pokud bych si měla znovu vybrat, opět by to byl kurz pod vedením pana Jelínka.

Dušan Špelina

Kurz Poradce pro výživu a suplementaci mě v mnoha ohledech pozitivně překvapil a velmi obohatil. Musím vyzdvihnout velmi komplexní a detailní informace, které jsou v jednotlivých lekcích probírány. Je zřejmé, že pan Mgr. Martin Jelínek má neskutečně hluboký a aktuální vhled do této problematiky. I velmi složitá témata jsou vždy vysvětlena způsobem, který je pro každého srozumitelný. A co je asi nejdůležitější, je praktická využitelnost informací. Kurz cíleně vede každého studenta k tomu, jak teorii aplikovat v každodenní praxi při sestavování jídelníčku a při komunikaci s klienty nebo svým nejbližším okolím. Jsem přesvědčen, že kurz poskytuje skutečně kvalitní základy pro praxi, ať už působíte jako výživový poradce nebo se „jen" seriózně chcete věnovat racionálnímu přístupu ke svému zdravému stravování.

Gabriela Nováková

Letos v květnou jsem absolvovala kurz Výživového poradce s jehož obsahem i prezentací jsem byla velmi spokojena. Dozvěděla jsem se hodně zajímavých (někdy i překvapivých) informací z oblasti výživy i zdraví. Vyhovovala mi kombinace samostudia s měsíčními přednáškami, které byly skvěle vedené panem Jelínkem. Musím říct, že pan Jelínek je odborník s velkým rozhledem a líbí se mi jeho chuť stále zkoušet nové věci.