Kurzy ATAC

Úvod / Co se u nás studuje / Vláknina

Vláknina

Vláknina

Vláknina fakticky patří do skupiny sacharidů. Existují dva základní druhy vlákniny (zastoupené v rostlinách):

  • Rozpustná:

    Je tvořena složkami rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě (= je hygroskopická). V tlustém střevě se účinkem baktérií (pomocí fermentačních pochodů) rozkládají na jednodušší složky. Rozpustné frakce vlákniny lidský trávicí trakt dokáže strávit. Je běžnou součástí ovoce, zeleniny, obilovin, ořechů i luštěnin, vždy v různých poměrech. Hlavním účinkem rozpustné vlákniny je vstřebávání nadbytečné vody ze střev a zvětšování objemu stolice. Další důležitou vlastností je ovlivňování metabolismu cholesterolu v krvi. V posledních letech se do popředí zájmu dostávají specifické druhy rozpustných forem vlákniny, které se označují pojmem prebiotika (např. fruktooligosacharidy – FOS, galaktooligosacharidy – GOS, případně inulín), u kterých se prokazují různé příznivé zdravotní účinky.

  • Nerozpustná:

    Nejvíce je zastoupena v obilovinách, zelenině, luštěninách a houbách. Je složena z různých složek buněčných stěn a ligninů, které sice vážou vodu, ale nebobtnají. Lidský trávicí systém je neumí rozložit (na rozdíl od přežvýkavců), prochází proto zažívacím traktem nestrávené. Pravidelný příjem této formy vlákniny podporuje střevní funkce (zlepšuje peristaltiku střev) a vylučování zbytků metabolismu včetně různých nežádoucích látek přijímaných běžnou stravou (tzv. mechanické procesy detoxikace).

U vlákniny obecně platí následující v praxi důležité informace:

  1. Oba druhy vlákniny (rozpustné i nerozpustné) se nacházejí prakticky ve všech rostlinách, vždy v jiných zastoupeních a vzájemných poměrech. Například v ovoci převažují rozpustné, v zelenině naopak nerozpustné druhy.
  2. Vláknina je nesmírně důležitá pro správnou funkci trávicího traktu – zvětšuje objem tráveniny a zlepšuje její průchod ve střevech. Rozhoduje tak o stavech zácpy nebo průjmů. V praxi je proto potřeba konzumovat dostatek potravin s obsahem vlákniny, která je v běžné stravě většiny lidí velmi nedostatková.
  3. Vláknina ovlivňuje hodnoty glykemického indexu potravin (snižuje je). Hraje tak významnou roli v prevenci před vznikem inzulínové rezistence a cukrovky druhého typu.
  4. Vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu. Protože se její vstřebávání odvíjí od úrovně aktivity střevních bakterií, byla stanovena její energetická hodnota pouze jako průměrná (necelé 2 kcal na 1 gram).
  5. Průměrný denní příjem vlákniny u dospělého člověka by se měl pohybovat mezi 25-35 g, u většiny lidí v západní civilizaci však dosahuje polovičních hodnot (v České republice se uvádí 11-15 g).
  6. Vláknina je součástí mnoha různých přípravků určených k redukci váhy – díky vstřebané vodě naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu. Zároveň prodlužuje trávení potravy a působí tak pocit nasycení.
  7. Nárazový nadměrný příjem vlákniny může vyvolat nadýmání, plynatost a bolesti v břiše.
  8. Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků včetně orální antikoncepce.
  9. Některé potraviny s vysokým obsahem vlákniny – např. lněné semínko – obsahují rostlinné estrogeny, které se doporučují pro snížení rizika vzniku rakoviny prsu u žen.

Vláknina

Protože množství vlákniny obsažené ve stravě poměrně výrazným způsobem rozhoduje o chování metabolismu a tedy i našeho zdraví, je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Ani v tomto případě při výuce neděláme výjimku a zbytečně se nezatěžujeme složitým počítáním jejího příjmu. V okamžiku, kdy ctíme pravidlo pestrosti ve stravování a naučíme se pracovat s dostatkem zeleniny, ovoce a luštěnin v každodenním jídelníčku, není v praxi problém zajistit dostatek vlákniny. Protože při výuce používáme vlastně vyvinutou aplikaci ZOF, která při sestavování výživových plánů počítá mj. i obsah jednotlivých živin, mají studenti možnost si vypěstovat určitou formu „citu“ pro manipulaci s množstvím vlákniny ve stravě i bez složitých propočtů.

Co říkají o studiu naši absolventi

Bc. Hana Brabec

S kurzem Vegetariánství a veganství v praxi jsem byla moc spokojená, probrali jsme všechna témata, která mě zajímala. Věnovali jsme se „veřejně ožehavým tématům" jako výživa dětí, těhotných a kojících a sportovců. Až díky kurzu jsem si uvědomila, jak zásadní (a bohužel veřejně vcelku opomíjené téma) je problematika nadbytku vlákniny a antinutričních látek. Dalšími zásadními tématy pro vegetariány jsou také termika a energetické tendence - sama jsem měla osobní zkušenost se zimomřivostí, která se díky výběru potravin postupně zlepšuje. Díky výukové hře ZOF jsem si vše procvičila, často vyvstal problém, o kterém bych při pouhém čtení teorie ani nevěděla a musela jsem ho vyřešit. To mi dalo určitě nejvíce, zákonitosti se mi dostaly pod kůži, mohla jsem si procházet vlastnosti jednotlivých potravin a vztah k probíranému tématu.

Veronika Krčmová

Kurz pana Mgr. Jelínka "Poradce pro výživu a suplementaci" je přesně to, co jsem hledala. Vyhovovala mi online forma studia a tvorba myšlenkových map, díky kterým jsem se každý den na učivo podívala, a hlavně jeho komplexní pohled na člověka. Přístup pana Jelínka i ostatních z kurzu je naprosto úžasný, vřele všem doporučuji.

Bc. Vojtěch Meier

Kurz Poradce pro výživu a suplemetaci jsem se rozhodl absolvovat především ze dvou důvodů. Prvním důvodem bylo to, že na dnešním trhu v oblasti výživy a nutričního poradenství panuje zmatek v podobě nepřeberného množství mnohdy nerelevantních informací a také výživoví poradci se rodí jako na běžícím páse. Z tohoto důvodu jsem si chtěl informace utřídit a srovnat tak, abych pozuměl daným souvislostem a vše si propojil do celku. Druhou věcí bylo účelně sjednotit mé stávající služby právě s vědomostmi v oblasti výživy a zdravého životního stylu. Kurz naprosto splnil mé očekávání, i když jeho studium bylo dosti náročné. V konečném důsledku byl tento krok vpřed tím správným. Potencionálním uchazečům vřele doporučuji toto studium.