Strava v těhotenství

K hlavním zásadám výživy těhotné ženy patří konzumace pestré a rozmanité stravy, ve které by měly být zastoupeny všechny hlavní skupiny potravin. V průběhu těhotenství se mění nároky na jídlo a pocit hladu a nasycenosti, což je dáno zvětšováním bříška a tlakem dělohy na žaludek a játra. Tyto změny vedou těhotné ženy k přirozené preferenci menšího množství potravy v kratších intervalech. Tady je dobré respektovat fakt, že v průběhu večerních hodin není ideální jíst obtížně stravitelné potraviny.

V případě energetické bilance by se množství stravy během těhotenství nemělo zvýšit víc jak o 200 kilokalorií za den (830 kJ). Pro zdárný vývoj dítěte není třeba přednostně zařazovat sladká jídla, ani velké množství příloh (těstoviny, brambory, knedlíky, rýže). Je vcelku zbytečné tvrdit, aby budoucí maminky nepodléhaly různým chutím – většina z těchto neobvyklých chutí je ovládána hormonální regulací, proto se takové doporučení ne vždy setká v praxi s pozitivním ohlasem. Počet porcí by se měl pohybovat v rozmezí 4 až 6.

Celkový přírůstek na váze by na konci těhotenství neměl přesáhnout více než 12 kg. Pokud je zvyšování hmotnosti nepravidelné a příliš rychlé, mohou být důvody i jiné než pouze důsledek nesprávné výživy.

Specifika výživy v průběhu těhotenství

Podíl sacharidů se doporučuje na stejné úrovni, jako u netěhotných žen.

Spotřeba bílkovin by v těhotenství měla vzrůst oproti “normálnímu” stavu přibližně o 10-20 %. Nutričně je výhodné, aby určitý podíl bílkovin byl zastoupen masem (i červeným), důvodem je obsah hemového železa (v těhotenství se často objevuje chudokrevnost, jejíž příčinou může být nedostatek železa). Faktem ale je, že železo je možné doplnit i jinými způsoby, než červeným masem, jeho konzumace tak není podmínkou. Často se diskutuje o vhodnosti konzumace ryb v těhotenství. Bývají sice v těhotenství doporučovány jako dobrý zdroj jódu (mořské ryby) a kvalitních tuků, mnohdy ale také i těžkých kovů.V současné době se rozdíl mezi sladkovodními a mořskými stírá, důležitější ukazatel spočívá především ve zdroji samotném - volné prostředí vs. farmářský velkochov, a býložravci vs. masožravci (býložravci jsou vhodnější).

U příjmu tuků se respektuje doporučení v rozmezí 20-30 % z celkového energetického příjmu. Důležité je dohlížet na jejich kvalitu, kde obecně jsou jako nevhodné považovány tuky ztužené a přepálené. Pozornost je třeba směřovat na omega-3, kde se jako výhodnější jeví živočišné zdroje.

S ohledem na vývoj plodu je důležité sledovat zastoupení některých minerálů, mezi nejdůležitější patří vápník, hořčík, jód, selen a železo.

Z vitamínů má zásadní význam kyselina listová. Společně se železem je důležitá pro krvetvorbu, její nedostatek u žen vytváří megaloblastovou anemii (chudokrevnost s přítomností nezralých červených krvinek v kostní dřeni), navíc hraje významnou roli v prevenci vrozených vývojových vad nervové soustavy. Jejím bohatým zdrojem jsou kapusta, brokolice, zelený salát, chřest, špenát, droždí, sója, fazole, cereálie.